Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Minule jsme si přiblížili architekturu 22nm „3D“ výrobního procesu společnosti Intel podrobněji, ostatně již dlouho se ví, že na ní bude jako první stavět mikroarchitektura „Ivy Bridge“, dnes je čas na pár slov o chystaných Atomech příští generace. I ty totiž budou využívat tento v současné době asi nejpokročilejší výrobní proces.
Po kódovým označením „Silvermont“ se ukrývá příští generace procesorů, nebo přesněji snad již spíše SoC Intel Atom. Právě „Silvermont“ by měl přinést daleko vyšší integraci, která označení „System on Chip“ snad již plně vyhoví, ale to ještě není jisté. Jisté je, že 22nm proces přinese snížení výrobních nákladů na počet tranzistorů, nižší spotřebu a čipy také budou výkonnější (o kolik, těžko říci – zázraky čekat nelze, ale ARMová SoC od mnohých výrobců (včetně Nvidia Tegra), AMD Fusion a plánovaná Windows 8 pro ARM, to vše jsou aspekty s nimiž bude muset Intel bojovat.
Příchod nové generace Atomů je ale trochu vzdálený, hovoří se o roce 2013, tedy orientačně za dva roky.
Mnoho a mnoho let po svých větších soupeřích uvádí i VIA, další z výrobců x86 procesorů, svůj vlastní čtyřjádrový kousek na trh. Jmenuje se jednoduše VIA QuadCore a jako některé Intelovy kousky je tvořen slepením dvou dvoujádrových procesorů na jednom pouzdře. Technicky tak jde o dva procesory Nano X2, tedy architekturu Isaiah kompatibilní s instrukcemi AMD64. TDP celku je příjemných 27,5 W (bohužel ve srovnání výkon/spotřeba s moderními mobilními čtyřjádry Intel „Sandy Bridge“ nemá šanci obstát, cena je pochopitelně otázkou trochu jinou).
Frekvencí sahá za 1,2GHz hranici, neboť se pomocí „Turbo Boost“ umí sám přetaktovat na 1,47 GHz. VIA vyrábí Quadcore 40nm procesem, uvnitř nalezneme celkem 4 MB L2 cache, tedy 1 MB na každé jádro. Jednotlivá procesorová jádra komunikují po sběrnici VIA V4 Bus ekvivalentní s někdejší FSB u Intelu, její rychlost je 1 333 MHz.
Z hlediska šifrování je zde samozřejmě hardwarové AES, podporovány jsou SHA-1, SHA-256, SHA-384 a SHA-512. Procesor je vyráběn v provedení NanoBGA2 o rozměrech 21×21 mm s veliksotí die 11×6 mm. Je pinově kompatibilní s VIA Eden, C7 i Nano E-Series a Eden X2.
Dlouho očekávaný čipset Intel Z68 sjednocující v sobě schopnosti P67 a H67 plus něco navíc, je zde. Spolu s ním Intel uvádí na trh i Intel Smart Response Technology a související 20GB SSD.
V podstatě by se dalo říci, že u plně vyvedené desky Z68 již nejsou kompromisy. Vedle řady PCI Express slotů obsahuje i grafické výstupy pro grafikou integrovanou v procesoru, standardně sice Z68 využívá u řekněme „grafických PCI EXpress slotů“ kombinaci buď ×16/×0, nebo ×8/×8, ale již několik výrobců se pustilo i do varianty s můstkem Nvidia nForce 200 a linek je tak zájemcům o vícegrafické zapojení k dispozici vícero.
Tou hlavní novinkou je ale technologie Smart Response. Ta umožňuje spárovat dohromady rychlé malé SSD a pomalý velký HDD a získat tak velké úložiště s vysokou rychlostí, kde v podstatě SSD dělá diskovou cache hlavnímu HDD. Právě proto Intel uvedl i SSD 311, flashový disk s kapacitou 20 GB speciálně určený pro tento účel.
Vlastní SSD je okousanou verzí předchozích Intelových modelů. Jeho využití je opravdu tak tak na cache pro HDD, protože třeba Windows 7 se do 20GB kapacity roubují se všemi aplikacemi a jejich daty opravdu těžko. Flashové čipy na SSD jsou 34nm SLC NAND, rychlosti je tedy učiněno zadost.
Pro Z68 je k dispozici i možnost za běhu přepínat mezi grafikou integrovanou v CPU a kartou strčenou v PCI Express slotu. Toto řešení ne nepodobné Nvidia Optimus ale Intel neobhospodařuje sám, spoléhá na své partnery, takže vedle Optimusu překlopeného do desktopové podoby pod názvem Nvidia Synergy můžeme počítat i s Virtu od společnosti Lucid.
Od doby, kdy Samsung uvedl na trh velmi levný cPVA FullHD monitor SyncMaster F2380, mnozí výrobci pochopili, že i tudy vede cesta. Americký Hewlett-Packard se také řadí svými monitory mezi populární, ať již šlo o někdejší LP2465w s S-PVA panelem nebo jeho pozdější IPS následníky LP2475W/ZR24W, či hi-endový model s plně 30bitovým zobrazením DreamColor LP2480zx, dnes k nim možná firma přidává další slibný kousek.
Elite L2201x je vzhledem typicky kancelářský monitor, polohovatelnost je mizerná, spíše zavání „reprezentativním vzhledem“, nicméně jeho srdcem je 22palcový MVA displej o rozlišení 1920×1080. Není to sice zrovna pecka, sama HP udává gamut 72 % (bez bližšího upřesnění), ale spolu s LED podsvícením se jedná o pouze 1 cm tlustý displej.
Ani další parametry nejsou k zahození, statický kontrast 5000:1 se hned tak nevidí, to jas 250 CD/m² už ano, zde jej dělají LED, plná odezva do 16 ms neurazí a spotřeba do 28 W už vůbec ne (typicky je to 26,4 W). A cena? 249 dolarů dělá v přepočtu pouze něco lehce přes 4 000 Kč a to už je plně konkurenceschopné TN panelů stejné úhlopříčky a rozlišení. Mezi vstupy však nehledejte nic jiného než jeden jediný DisplayPort.
Pokud se poohlížíte po co nejvýkonnější grafické kartě pro Linux bez ohledu na její cenu, spotřebu či fakt, že „do roka a do dne“ bude morálně naprosto zastaralá, pak má firma EVGA něco pro vás. GeForce GTX 580 Hydro Copper 2 nedostala do vínku jen vodní chlazení, ale rovnou i paměťové čipy o dvojnásobné kapacitě, tedy celkem 3 GB grafické paměti.
Jinak nejde o nic zvláštního, v základu tento model jede na referenčních taktech, tedy 772 MHz GPU, 1 544 MHz CUDA jádra a efektivně 4 008 MHz u GDDR5 pamětí. Mezi výstupy je standardní trojice: 2× DVI a 1× HDMI. Jen tak cena 740 dolarů (v přepočtu 12 600 Kč) není zrovna lidová, ale bohužel odpovídá GeForce GTX 580 s lepšími paměťovými čipy a blokem vodního chlazení.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
flashový disk s kapacitou 20 GB speciálně určený pro tento účel.
spotřeba do 28&nsbp;W už vůbec ne