HW novinky: poslední díl před vydáním Haswellu (takže o všem možném jiném)

31. 5. 2013 | David Ježek

Články - HW novinky: poslední díl před vydáním Haswellu (takže o všem možném jiném)  

Tento pátek je speciální, podle dostupných informací totiž zbývá již jediný den do představení nové architektury Intel „Haswell“, a tak se společně podívejme na několik témat, která by v šílenství příštího týdne jinak možná zapadla. Čeká nás takové „letem světem, ne Haswellem“…

Obsah

• 19nm NAND flash čipy Toshiba 2. generace představeny
• Nvidia GeForce Titan LE GTX 780 je zde
• OCZ Vertex 450 s odlehčenou variantou řadiče Indilinx Barefoot 3
• 3200×1800 nabídne i Sharp, HP chystá takto vybavený Ultrabook

19nm NAND flash čipy Toshiba 2. generace představeny

Jak se svými nanometry cvičí Intel ve svých továrnách, to nechává flashovou divizi japonské Toshiby poměrně v klidu (tedy pokud mezi Intel nepočítáme i jeho společný podnik s Micronem, který Toshibě v oboru flash pamětí šlape na paty). Firma vyvinula a představila již druhou generaci svého 19nm procesu, na kterém mim jiné spolupracovala se společností SanDisk.

Toshiba má v tuto chvíli k dispozici NAND flash die architektury 2-bits per cell (3-bits per cell se připravuje) o kapacitě 64 gigabajtů a rychlosti zápisu dat 25 MB/s. Z těchto die se pak budou vrstvit výsledné čipy putující do paměťových karet eMMC čipů pro ultramobilní zařízení, SSD atd. Jde samozřejmě o technologii MLC jako dosud. Nová 19nm die má velikost 94 mm² (jde tedy orientačně o plochu odpovídající čtverečku 9,7 × 9,7 mm, byť jistě je spíše o obdélníček) a v tuto chvíli představuje nejrychlejší dostupné řešení.

3bpc varianta, která se objeví později, bude nabízena mimo jiné ve formě jednočipového řešení s integrovaným řadičem embedded MMC (eMMC). U obou variant pak očekávejme nasazení ještě v průběhu tohoto roku. První takové představil partner Toshiby, americký SanDisk. Jeho čipy postavené na 19nm technologii první generace měly velikost paměťové buňky 26×19 nm, tato druhá generace to umí v rozměru 19,5×19 nm. A to při zachování parametrů, zejména rychlosti zápisu a výdrže co do počtu cyklů zápisu. Čipy jsou vyráběny ve společné továrně obou firem v Japonsku.

Nvidia GeForce Titan LE GTX 780 je zde

Odlehčená varianta GeForce GTX Titan je na světě. Nvidia se na bázi tohoto již rok starého GPU GK110 opravdu nakonec rozhodla postavit generaci GeForce 700, takže typ s jedním neaktivním výpočetním blokem, nesoucí ve výsledku „jen“ 2304 CUDA jader (další specifikace zde), nese nakonec jméno GeForce GTX 780.

Zlé jazyky, a nutno přiznat, že je v marketingových materiálech sama Nvidia povzbudila srovnání s GTX 580, tvrdí, že tato GTX 780 mohla být na trhu již loni. Že to měla být původní GeForce GTX 680 a že to, co Nvidia loni pod označením GTX 680 uvedla, byla původně plánovaná GTX 670. Ano, vše uvedené je víceméně pravda, ale na obranu Nvidie je třeba říci, že její GPU GK104 se nakonec ukázalo tak dobrým, resp. konkurenceschopným vůči Radeonu HD 7970, že si mohla dovolit tuto úpravu. To jí dalo prostor k saturaci HPC trhu desítkami tisíc karet Tesla na bázi GK110 a možnost uvést tuto „novou“ generaci s tímtéž GPU. Ostatně AMD nedělá také nic převratného, Radeony HD 8000 nebudou žádný technologicko-výkonnostní skok. Oba výrobci stavějí svoji novou generaci na vylepšení té předchozí a na stále stejném 28nm výrobním procesu u TSMC.

Jinak zatímco plnohodnotný GeForce GTX Titan stojí 999 dolarů, GTX 780 má doporučenou koncovou cenu 649 dolarů. V absolutním výkonu konkurenční jednočipovou špičku (Radeon HD 7970 GHz Edition) poráží, v poměru výkon/cena nikoli. V českých e-shopech je GeForce GTX 780 k vidění od zhruba 15 000 až 16 000 Kč, což je ve srovnání s 23 000 Kč za GTX Titan značné zlepšení, ale Radeon HD 7970 GHz vyjde na „šíleně nízkých“ 9 000 Kč. Volba je na vás.

Na trhu jsou i GTX 780 s nereferenčním chlazením.

OCZ Vertex 450 s odlehčenou variantou řadiče Indilinx Barefoot 3

Zvěsti o tom, že nástupce řady SSD Vertex 4 už dostane do vínku v OCZ/Indilinx in-house vyvinutý řadič Barefoot 3, známý z řady SSD Vector, se naplnily. Akorát se to nejmenuje Vertex 5 (dle očekávání), nýbrž Vertex 450. Řadič je pak u této nové řady do jisté míry upraven (rozuměj: zpomalen/očesán) a nese označení Indilinx Barefoot 3 M10. Čistě teoreticky bych tak klidně plný Barefoot 3 a řadu Vertex 5 nadále očekával.

Vertexy 450 nabízejí kapacity 128, 256 a 512 GB a využívají 20nm NAND flash čipy (takže velmi pravděpodobně Micron). Nový řadič dává parametry sahající (u nejvyššího 512GB modelu) k 540MB/s čtení, 530MB/s zápisu, hodnotám IOPS 85k/90k (čtení/zápis náhodných 4k bloků) a spotřebě 0,6/2,65 W pro idle/full provoz. Pro nižší modely platí torchu jiná čísla, 256GB dává 540/525MB/s čtení/zápis a stejné hodnoty IOPS jako půlterárko, 128GB model sice čte 525MB/s, ale zapisuje již jen 290 MB/s a nabízí IOPS na úrovni 75k/70k. Zato ale v klidu baští jen 0,55 W a za plného běhu 2,15 W.

Životnost neudává OCZ v absolutní hodnotě zapsatelných dat, ale jako 20 GB zápis/den po dobu 3 let (což je také délka záruční doby). No není to úplně korektní údaj, jelikož by to znamenalo, že 128GB model vydrží 4× tolik co 512GB. Ale aspoň něco, jiní výrobci se často s takovým údajem vůbec neobtěžují.

3200×1800 nabídne i Sharp, HP chystá takto vybavený Ultrabook

Vedle minule představeného 13,3palcového displeje s uvedeným rozlišením od Samsungu se s tímtéž pochlubil i japonský Sharp na nedávné konferenci. V rámci své produktové řady postavené kolem displejů IGZO nabízí partnerům rozlišení 3200×1800 ve 14 a 15,6palcové podobě, tedy zejména pro notebooky a Ultrabooky. Ve stejné generaci připravil také 11,6palcový displej s rozlišením 2560×1440, tato hi-ppi budoucnost je tedy opravdu zde, jak jsem psal již minule.

Sériová výroba nových displejů IGZO je u Sharpu v plánu již na červen, a to v továrně Kameyama Plant No. 2. Již v tuto chvíli probíhá výroba ověřovacího typu displeje o úhlopříčce 13,3 palce a rozlišení 2560×1440. Vedle možnosti vysoké bodové hustoty a lepšího přenosu světla tenčími tranzistory se Sharp explicitně zmiňuje o vyšší energetické efektivitě nových displejů IGZO, která povede k dalšímu prodloužení životnosti notebooků a Utlrabooků.

Když už jsem u toho, tak 14palcový displej s rozlišením 3200×1800 nabídne na léto chystaný Ultrabook HP Envy TouchSmart 14. Ten již bude spadat do generace „Haswell“ a před touto verzí ještě HP uvede konzervativnější s displeji o rozlišeních 1600×900 a 1366×768.

Seriál Hardwarové novinky (dílů: 440)

První díl: Hardwarové novinky 36/2008 (procesory), poslední díl: HW novinky: podzimní přehled #2.
Předchozí díl: HW novinky: vstupujeme do éry „Retina“
Následující díl: HW novinky: Intel představil architekturu a uvedl procesory Haswell

Diskuse k tomuto článku

[Jiří J.]

Škoda, že desktopové monitory s "retina" rozlišením v dostupné cenové kategorii asi jen tak nebudou.

[Vladimír Čunát]

A v čem vidíte přidanou hodnotu takto vysokého rozlišení? Mě i na 15" 1366x768 přijde jemnost v podstatě dostatečná (používám subpixel hinting u fontů).

[Dirka]

A editace treba 12Mpix fotky (nemluve o 20+) na takovym rozliseni, hmmm ... kazdej dela proste neco jinyho, ale i web se pekne blbe browsi pri tomhle rozliseni, pokud ses zvyklej na lepsi.

[lertimir]

No mě na displayích vadí, že vidím na nich barevné pixely a černou mřížku kolem nich. Samozřejmě jen na jasnějších barvách, ale když jsem poprvé viděl fotky na LCD monitorech, (a také text bez subpixel hinting) tak v porovnání s kvalitním CRT to byla hrůza. Už jsem si zvykl a asi podvědomě to přehlížím, ale stačí se chvilku na obraz soustředit a jasně to vidím a byl bych mnohem raději, když by to byly opravdu barevné plochy na kterých nevidím tu technickou strukturu.

[w4rr10r]

Sharp a Asus (PQ321) chystají tuším 27" obludu s 3840×2160. O ceně AFAIK zatím informace nejsou, ale četl jsem něco o pěti kilodolarech. To sice není dostupné proletariátu, ale do dvou let bych čekal, že to bude někde jinde. Před dvěma lety bylo taky IPS na monitoru za tři kilokoruny pomalu nemyslitelné, dneska je to celkem běžné.

[lertimir]

Navíc to je pořád jen o málo vyšší hustota než fullHD na 15" notebooku. (stejná jako fullHD na 13,5")

[Ovocníček]

Já jen doufám, že ještě hodně let nebude k dispozici 4K video - a to konkrétně anime. Dokud nebude, tak mi může bejt UHD/4K srdečně jedno :)

Ale až to přijde, to bude utrpení. A8-3850 očividně nedává v 4K ani 8bitové H.264 (tedy ono dává, ale když se vyskytne nějaká nechutná scéna, třeba když když kamera rotuje a je vysoká bitrate, tak zkrátka de do kopru). Takže 3840x2160 ve formátu H.265 (které bude mít vedle 8bitového i 10bitový profil) nebo H.264 profil Hi10 je mimo oblast možného. Navíc mi to nebude dávat MadVR, budu potřebovat grafiku s DisplayPortem, a nechci vidět ty ceny monitorů.

Takže, 4K = apokalypsa :)

[Rivon]

A co vám bude bránit koukat na 720p/1080p? Z dostatečný vzdálenosti ten rozdíl stejně nepoznáte...

[Rivon]

Ještě bych to chápal u porna, ale u anime fakt ne.

[apoage]

hmm u anime bych celkem chápal spiš něco jako vektorové video ale to v některých případech muže být vysloveně exponencionálně náročnější na vykreslení než klasické video .. na druhou stranu v takovém případě by byl jakýkoliv standart rozlišení irelevantní...

[Ovocníček]

Ale fuj. Jak chcete pořádně zachytit detaily, textury a nepravidelnosti. Nebo data, která mají povahu šumu nebo dokonce šum sou. Vektorový přepis by to jenom zmršil a nakonec by určitě nebyl dostatečně efektivní. Kdepak, klasické kodeky pořád budou potřebné i na animované video. Pochopitelně nepočítám extrémy, kdy byste měl hodně jednoduchý obsah, barevné plochy byly zcela jednolité etc...

[stativ]

Anime != animované, ale anime ⊂ animované.

[sun]

třeba to je porno animé

[nou]

https://ultimatemegax.wordpress.com/2012/11/28/animation-quality-and-anibin/ je takmer uplne zbytocne stahovat 1080p kedze aj tak je to len upscalovane z 720p. takze este sa len musime dostat na Full HD a o nejakom 4k videu si mozeme nechat zdat. osobne si myslim ze 4k video sa bude presadzovat omnoho dlhsie ako fullHD pretoze realne moze clovek zbadat rozdiel az na naozaj velkych obrazovkach.

[Ovocníček]

Anibinu bych až tak velkou váhu nedával (už jenom proto, že v 1080p jsou efekty komprese méně destruktivní, takže ve výsledku může být takový rip lepší i když je video takzvaně "nehodno 1080p").

Já hlavně moc nekoukám na tyhle novoty (no, podíval jsem se teď na Nanohu film II, ale tens cénář byl prašivej, v tom byl seroš o dost lepší), nýbrž mám rád hlavně ty staré ručně čmárané věci (tj. cca do roku 1998-2000).

Takové filmy studia Ghibli, to když by se remasterovalo z pásu, tak to dá ty 4K jen to fikne :D

[Kvakor]

Takže to nakonec dopadne stejně jako u fotoaparátů - ve vyšším rozlišení nebude o moc víc dat než v nižším, ale při použití komprese bude vyšší rozlišení vypadat lépe, protože detaily, které se odstraní, buď v originálu stejně nebyly a "vymyslel" si je upscaling, nebo tam sice byly, ale bez obrazovky přes půlku pokoje si toho běžný divák stejně nevšimne.

[Mark Durcan]

"Jak se svými nanometry cvičí Intel ve svých továrnách" by mělo být "Jak se svými nanometry cvičí Micron ve svých továrnách..."

IM Flash Technologies is a joint venture of Micron Technology and Intel...Micron 51% / Intel 49% podíl".

[Jendа]

první generace měly velikost paměťové buňky 26×19 nm, tato druhá generace to umí v rozměru 19,5×19 mm

My máme paměťové buňky 8× menší, 5×5 mm. Hrajeme do nich piškvorky.

[Jendа]

A taky jsou to MLC - konkrétně třístavové (neobsazeno, kolečko, křížek).

[phr]

To je toho, my takové měli už před padesáti lety, heč

[Kvakor]

Trochu OT: Když tenkrát Rusové dělaly trojkový počítač Setun, tak museli na každou paměťovou buňku použít dvě "normální", protože s feritovou paměťí by se podobné brikule dělaly dost těžko. Dnes by to s MLC a podobně udělanou DRAM měli jednodušší. A kdo ví, možná se někdy dočkáme renesance trojkových počítačů, ono 3 je přece jenom blíže ideálnímu e než 2.

[Ovocníček]

MLC je dvoubitová, tj. 4 hodnoty v jedné jednotce. TLC je tříbitová (8 hodnot).

[Jendа]

Já si pod názvem Multilevel Cell představím obecně libovolnou buňku, kde jsou víc než 2 stavy. Dokonce počet stavů ani nemusí být celočíselnou mocninou dvojky (v buňce nemusí být celý počet bitů).

[Ovocníček]

Jo, to máte pravdu. Někdy také výrobci označují TLC jako tříbitovou MLC, ale naštěstí častěji používají TLC, což je takové pocitvější, protože lidi to spíš pochopí.

Já nemluvil o tom, co to původně znamená, v těchhle sémantických záležitostech vždycky jedu podle úzu (tj. co se tím myslelo a rozumělo v dané situaci), hehe.

[David Watzke]

Dík, opraveno.