TDE a MATE: staré dobré KDE 3 a GNOME 2

25. 9. 2012 | David Kolibáč

Články - TDE a MATE: staré dobré KDE 3 a GNOME 2  

Linuxový desktop v posledních letech zažil zemětřesení. Nejprve bylo již vyladěné KDE 3.5 v distribucích nahrazeno zdaleka nehotovým KDE 4.0, Canonical začal v Ubuntu tlačit Unity a ani vývojáři GNOME se příliš nepoučili — GNOME 3 a především Gnome Shell mezi uživateli sklízí rozporuplné reakce. Někdo se změnám přizpůsobil, někdo utekl k lehkotonážním prostředím s Xfce v čele — a několik lidí se rozhodlo, že využije síly svobodného softwaru a bude udržovat KDE 3 a GNOME 2. Tak vznikly projekty Trinity Desktop Environment a MATE.

Obsah

• Trinity Desktop Environment
• MATE

Trinity Desktop Environment

Psal se rok 2005 a KDE dospělo do verze 3.5, bylo tehdy nabité funkcemi, poměrně stabilní a vůbec docela dobře použitelné — pomiňme nyní tehdy velice populární spory mezi uživateli KDE a GNOME. Menší aktualizace přinášely jen drobná vylepšení a opravy chyb, zdálo se, že na prostředí už není moc co vylepšovat. Na pozadí se ale pozvolna chystaly velké změny…

Je známá věc, že velké změny jsou v KDE synchronizovány s novými verzemi knihoven Qt. Společně s přechodem na Qt 4 mělo být KDE vlastně přepsáno od píky. KDE 4 mělo mít abstrakční vrstvu na téměř vše. Tak se také stalo. Místo zvukového serveru aRts máme Phonon, místo odděleného panelu, správce plochy a appletů SuperKaramba přišla Plasma,… Háček byl v tom, že zpočátku oproti KDE 3.5 chyběly funkce a stabilita byla žalostná. Rok 2008, kdy KDE 4.0 vyšlo, byl pro uživatele KDE pohromou. Vývojáři totiž chybovali v komunikaci a distribuce KDE 4 předčasně adoptovaly, snad proto, že přece by nedistribuovaly zastaralou verzi softwaru.

Jak šel čas, KDE 4 se stabilizovalo a funkce se pozvolna vracely. Troufám si tvrdit, že nová generace dospěla s vydáním 4.4 nebo 4.5 v roce 2010 a od té doby KDE 3.5 nejen dohnala, ale i předehnala. Ne každý ale se mnou bude souhlasit. Poslední opravná verze KDE 3 měla číselné označení 3.5.10 a vyšla 26. srpna 2008. Po dvou letech už však byla definitivně vytlačována i z distribučních repozitářů. Pokud by se jí nikdo neujal, zmizela by v propadlišti dějin. Nakonec se jí ovšem někdo ujal, konkrétně to byl Timothy Pearson. Fork nazval Trinity a stará se o něj dodnes.

Udržovat KDE 3 ale není nic snadného. Tehdy o tom psal Sebastian Kügler. Přeci jen Qt 3 už dlouho postrádá oficiální podporu, KDE 3 je velmi komplexní software a celý linuxový ekosystém časem přechází na jiné technologie (namátkou D-Bus nebo udev), nehledě k tomu, že hlavně pro testování se hodí široká komunita a uživatelská základna vůbec.

Je až s podivem, že po dalších dvou letech je tu Trinity Desktop Environment (dále jen TDE) stále s námi, ačkoliv je dlouhodobě udržováno jen několika málo lidmi. Za vše asi hovoří statistiky na Ohlohu. Také tomu odpovídá plnění vytyčených cílů. Zatím vyšly tři verze vesměs opravující chyby a čtvrtá (3.5.14) má zpoždění z jara na nejspíše podzim letošního roku. Na přechodu na CMake a Qt 4, což jsou události z hlediska dlouhodobého udržování kritické, se sice pozvolna pracuje, ale výsledky jsou stále spíše v daleké budoucnosti.

Přesto všechno je ovšem TDE použitelné. Oproti poslední verzi KDE 3.5 obsahuje několik drobných funkcí navíc (viz poznámky k vydání jednotlivých verzí), lehce upravenou grafiku (K bylo na řadě míst (především tapet) nahrazeno písmenem T jako Trinity), chyby opravené a naopak chyby přidané. Především jde o problémovou podporu Bluetooth a integraci GTK aplikací, které nyní velice rády padají. Jinak jsem s používáním potíže neměl, jen tu a tam se vyskytne drobná chybička jako na následujícím obrázku (chybí tlačítko pro aktivaci administrátorského režimu, objeví se až po maximalizaci okna).

Pokud chcete TDE vyzkoušet i vy, můžete tak učinit — pokyny naleznete na webu projektu. Balíčky jsou připraveny alespoň pro Ubuntu, Debian, Slackware a Fedoru. V případě aktuálního Ubuntu 12.04 jsem narazil na to, že repozitáře byly připraveny na verzi 11.10 a starší, ale když jsem je systému vnutil, nesetkal jsem se s výraznými komplikacemi. Jediným chytákem bylo, že jsem si pro správnou funkčnost např. konfiguračních nástrojů musel vytvořit superuživatelský účet (ano, sudo nestačí).

MATE

Podobná historie se nevyhnula ani GNOME. GNOME 3 ovšem nepřineslo ani tak radikální změny architektury, jako spíše revoluční změnu pohledu na ovládání počítače. Gnome Shell se stal pro nemálo uživatelů noční můrou podobně, jako to bylo s KDE Plasma Workspaces. Proto se v distribuci Linux Mint rozhodli nejprve vrátit panely do GNOME 3 pomocí rozšíření v rámci tzv. MSGE, aby pak přikročili rovnou k forku GNOME 3, nazvanému Cinnamon. Současně také podpořili fork GNOME 2 pojmenovaný MATE.

Za MATE stojí původně Perberos, uživatel Arch Linuxu. Myšlenku ale brzy adoptovala distribuce Linux Mint, která zatím jako jediná MATE aktivně nasazuje. Pokud tedy chcete MATE používat, můžete buď sáhnout po balíčcích pro svou distribuci, nebo zvolit právě distribuci Linux Mint.

Cílem projektu je v prvé řadě udržovat GNOME 2.32. Zatím všechny tři verze, poslední 1.4 vydaná v červenci¹, se soustředily na oddělení komponent od GNOME tak, aby šlo obě prostředí používat na jednom systému. Také proto byly některé aplikace přejmenovány, např. Nautilus se nově jmenuje Caja.

V současné fázi je MATE dobře použitelné, vlastně jako GNOME 2. V Linux Mintu 13 dokonce vypadá jako GNOME 2 ve starších vydáních distribuce — včetně motivu vzhledu a nabídky mintMenu. Funkcionalita je stejná, ba dokonce přibylo několik novinek, např. tlačítka Zpět/Znovu ve správci souborů. Se stabilitou potíže nejsou, jedinou výjimkou, na kterou jsem narazil, je integrace Bluetooth (stejně jako u TDE).

Závěr

Na mém (64bitovém) systému TDE samo o sobě zabírá cca 360 MiB RAM. V případě Xfce je to kolem 250 MiB, MATE si vezme necelých 350 MiB a ne právě minimalisticky nastavené KDE Plasma Desktop Workspace 4.9 si pro srovnání uzme přibližně 600 MiB. Na 32bitovém systému by ta čísla byla pochopitelně nižší. Je také vhodné uvědomit si, že tento ukazatel také reflektuje komplexnost prostředí — jakmile v Xfce otevřeme aplikaci založenou na knihovnách GNOME či KDE, zaplnění paměti rázem vzroste.

Využití TDE či MATE vidím převážně na starších počítačích, když člověku Xfce, LXDE nebo E17 přijde příliš minimalistické. Starám se o několik takových strojů (se sotva 1GHz P3 a méně než 512 MiB RAM), které budou sloužit ke čtení e-mailů, dokud se nerozpadnou, a právě tato prostředí jsou na nich ideální volbou — také z toho důvodu, že uživatelé nejsou nuceni zvykat si na změny a novinky.

---

1. MATE používá stejné číslování verzí jako GNOME, tedy liché číslo značí verzi vývojovou, číslo sudé značí vydání stabilní.↩

Diskuse k tomuto článku

[Redi]

Hlavně né MATE proboha, to je zbytečný fork roku...

[...]

nene

[mibo]

Spíš naopak Gnome3 je zbytečný vývoj.

[Brilantní modř]

Tak tenhle komentář zaslouží nejméně tohle.

[Redi]

+1

Prostě máme XFCE tak ať pomáhají tam místo tohohle!

[erino72]

+2 nevidim v tom vyrazny rozdiel xfce/mate, ale bolo by ho vidiet kebyze pracuju len na jednom ;)

[Grunt]

GNOME a XFCE jsou projekty s naprosto rozdílnými cíli. Tohle je stejné jako kdybych napsal, že „tu máme operační systém Windows, nemohli by prostě zrušit Apple a pomoct jim místo té rebélie“?

[Grunt]

Tohle je stejné jako kdybych napsal, že „tu máme operační systém Windows, nemohli by prostě zrušit Apple a pomoct jim místo té rebélie“?

Ok, Googlil jsem a dám lepší příklad: Proboha proč tu máme zrcadlovky, kompakty a analogové foťáky? Proboha proč?

[Redi]

To je stejně blbej příklad jako ten první... Tenhle by šel použít, kdybych například udělal podobný komentář pod KDE...

[Grunt]

Ok, tak čím mám pokračovat? Nirvana, Daniel Landa, System of a Down? Vždyť je to úplně ten samý rachot. Nechápu nač tříštit síly a mít 3 skupiny, každá o čtyřech osobách když by jsme mohli mít jednu o devíti osobách a rachot by byl znásoben. Stačí takto?

[Fluttershy, yay!]

Napadlo už někoho udělat metalový orchestr? (Ne, nemyslím symphonic metal.)

[Grunt]

Už pro tvé dobro doufám, že ne.

[Bedňa]

http://www.youtube.com/watch?v=ziThYl6B2vw

[Fluttershy, yay!]

Přesně tohle jsem nemyslel (a to ještě pomíjím, že nemám rád Metallicu).

[Bedňa]

Všetci majú radi Metalicu Ale zrovna tieto skladby s orchestrom ma neberú. Hladal som na trubke či tam nieje že by metalisti hrali ako orchcester alebo orchester metal, ale všetko to stojí za kulové. Zlý nápad

[Fluttershy, yay!]

Nothing else matters je jedna z těch mála věcí, které od nich ještě snesu. Nemám rád trash (stará tvorba), loudness war (obecně jejich tvorba) a komerční průjem (nová tvorba).

Já něco podobného viděl na nějakých speciálních akcích (metalová opera nebo jakýsi zvláštní koncert) — bylo jich tam trochu víc a měli aspoň sbor, ale fakt to nebylo nic extra velkého.

[pavlix]

Nothing else matters je jedna z těch mála věcí, které od nich ještě snesu.

Tak nějak.

[Bedňa]

Aby si sa nepridal :) Keď mám povedať pravdu, nepoznám kapelu, od ktorej by sa mi páčili všetky skladby.

[Atrament]

Master of puppets je naprosto geniální hudební klenot, bohužel pak už to šlo s Metallicou jenom z kopce :(

[Bedňa]

Tá je moc dobrá a hustá, z ostatným by som aj súhlasil.

[Dalibor Smolík]

Jednou jsem otevřel v kuchyni skříňku a vypadly na mě všechny pokličky. To byl metálový orchestr!!!!

[Fluttershy, yay!]

Noise je ještě něco jiného.

[Redi]

Taky není moc dobrý protiakgument... Chtělo by to něco jako: Proč kapela X dělá covery kapely Y když můžou sednou dohromady a napsat něco nového.

[Grunt]

Protože kapela X nedělá covery kapely Y. Vysvětleno?

[Fluttershy, yay!]

Co máš proti cover verzím? Třeba Metal Jukebox mám docela rád.

[Redi]

Já nic, neboj :D Třeba Good bye blue sky od SOAD je EPIC ;)

[pushkin]

Boha jeho! Deris! Spaste se!

[Fluttershy, yay!]

Už se pasu.

Ještě radši mám cover verze Judas Priest od Iron Savior, dokonce radši než originály, ale tam ten rozdíl není až tak zásadní.

[pushkin]

Jo, Iron Savior to umí. Neon Knights od Sabbathů taky předělali výborně ... sice si s tim moc nevyhráli, ale jejich zvuk tu skladbu řádně nakopnul.

[Karel]

+1

Nic mě poslední dobou neuklidnilo víc, než když jsem se dozvěděl o MATE.

[Fluttershy, yay!]

Aneb jakýsi Redi rozhodl, co má banda jiných lidí dělat ve volném čase. A to ti lidi ani nemají egocentrické megalomanské plky jako někteří "vývojáři" GNOME samotného.

[Redi]

Tohle je právě jedna z věcí co mi vadí na Linuxové komunitě. Já to chápu, že všichni dělají všechno ve volném čase atd. atd. atd., ale mohli by mít tu soudnost, aby když existují dva pro uživatele skoro stejné projekty, pomoct tomu staršímu a propracovanějšímu místo udržování různých forků aj. (samozřejmě neplatí, když jim ten původní developer odmítá patche atd.)

Vím, že teď budu za toho hroznýho omezovače svobody, ale lehce přemýšlet a dívat se okolo by bylo před začátkem nějakého projektu fajn...

[Fluttershy, yay!]

Už má Xfce aspoň správce hesel a sadu aplikací, které se s ním integrují? Nebo se tam pořád stejně musí natáhnout přes aplikace z GNOME gnome-keyring? Protože přesně takové věci dělají desktopové prostředí desktopovým prostředím. Je to také důvod, proč jsem se na Xfce/LXDE/... vykašlal. Mimochodem, klidně vsadím boty (beztak si musím pořídit nové -_-), že kdyby se taková míra integrace začala cpát do Xfce, stávající uživatelé by začali ječet. Jsou to odlišné projekty s odlišnými cíli. Třeba takové MATE může odsunout vynucený přechod na nové prostředí na dobu, kdy bude třeba Cinnamon v lepším stavu. Konzervativní uživatelé to zřejmě ocení (včetně enterprise, kde bylo/je GNOME 2 rozšířené).

[Redi]

A nebylo by lepší místo forkování zkusit vymyslet něco užitečného, co by skousli jak současní uživatelé tak by to ocenili i nově příchozí? Prostě v tomhle mě nepřesvědčíš, forkům by se mělo vyhýbat jak jen to jde. Jinak se nikam nedostaneme...

[Fluttershy, yay!]

Cílem mnoha lidí není někam se dostat, ale udělat svou práci, což jim přechod na jiné prostředí/paradigma/... neusnadní. Primární cíl těchto forků osobně vidím v překlenutí období, než se namátkou takový Cinnamon opravdu stabilizuje, starý hardware vymře (příp. se k němu přidají staří uživatelé ~,^) apod.

Ostatně i třeba Unity udělalo pořádný pokrok (k nakupování na Amazonu -_-), stačilo chvíli počkat.

[Redi]

"Cílem mnoha lidí není někam se dostat, ale udělat svou práci"

Není to jedno a to samé?

[Fluttershy, yay!]

Nepřekrucuj.

[Redi]

OMG, to si vážně myslíte, že tenhle forkovací přístup je to nejlepší co kdo mohl vymyslet?

[Fluttershy, yay!]

Lepší nemáme.

[Bystroushaak]

Lepší mě taky nenapadá. Pokud někomu něco nevyhovuje, může si to změnit podle sebe. Co je na tom špatného? Že je pak spousta produktů? To má být nevýhoda? Pokud nejsi schopný zvládat složitosti života, používej Mac, ten ti bude vyhovovat.

[Grunt]

A teď jedna otázka: Proč se forkovalo? Čirou náhodou to nebude prostě tím, že vývojáři GNOME prostě řekli GNOME2 hážeme přes palubu, ze svých repositářů ho smazali a žádnou legacy verzi alias GNOME2 ve svých repositářích neudržují, že? Jak jinak to tedy udělat bez forkování?

[Bystroushaak]

A nebylo by lepší místo forkování zkusit vymyslet něco užitečného, co by skousli jak současní uživatelé tak by to ocenili i nově příchozí?

Přesně tak, nebylo.

[Redi]

Jj, bezmozková anarchie FTW!...

[Bystroushaak]

+1 za dobře zvládnutý trolling v diskuzi.

[Bedňa]

Ty si ... za Mate by som im ruky vybozkával, to je naj desktop na Linuxe.

[Bystroushaak]

+1, vidím to stejně.

[Grunt]

A nebylo by lepší místo forkování zkusit vymyslet něco užitečného, co by skousli jak současní uživatelé tak by to ocenili i nově příchozí?

Hele a když už ti to tak jde, nechceš ještě v mezičase „vymyslet“ funkční a levný fúzní reaktor…třeba?

[Sešívaný]

Myslím, že zrovna "enteprise" toto moc neocení. Kdo je konzervativní může používat GNOME 2 ještě řadu let, třeba Red Hat to pro něj bude ještě minimálně 7 let udržovat v RHEL 6.

Představa, že nějaký tvůrce enterprise distribuce začne používat MATE, které používá věci, jež upstream prohlásil za mrtvé, a které má cca 3 vývojáře, je dost naivní. Cokoliv totiž zahrnou do své distribuce, musí udržovat až 10 let. Proti MATE nic nemám a jako možnost volby ho vítám, ale opravdu to není ten typ projektu pro enterprise prostředí.

[Fluttershy, yay!]

Kde je řečeno, že tahle sféra musí nutně používat distribuce jako RHEL? (Taky je tu třeba Debian stable.)

[Grunt]

Hele, vy v tom RedHatu sedíte v kanclíkách v podobě bubliny a po celý den nekomunikujete nebo jak? Nevím jestli jsem to někde četl nebo jsem si to celé vymyslel, ale mám pocit, že za zařazením MATE do Fedory primárně stála snaha udržení si zadních vrátek DE pro případné budoucí verze RHEL pro případ, že by se to se současnými mainstreamovými DE do budoucna nějak nevinulo.

[David Jaša]

Řekl bych, že vidíš politiku tam, kde není, a nevidíš ji tam, kde je.

[Grunt]

Hele, to zní skoro jako trademark. To bych si mohl nechat patentovat.

[Petr Ježek]

No, ono je problémem pracovat se standardem typu adduser? Uživatele to nepálí a admin by to měl z principu zvládat bez DE config center. Uniká mi smysl definovat pro různé aplikace různá přístupová oprávnění na jednom systému, lze přece použít různá oprávnění k aplikačním souborům.

[Fluttershy, yay!]

Buď mi něco uniká, nebo nechápeš, k čemu jsou správci hesel jako KWallet nebo gnome-keyring.

[Rezza]

A deje se to fakt jen v Linuxove komunite? Proc pak existuji tisice stejnych i komercnich projektu k jednomu ucelu? Proc se trebas nevyrabi jen jedno auto pro dany ucel. Vzdyt prece misto zalezeni vlastni firmy a vyvoje noveho (tedy takovy "fork") se muzu preci nechat zamestnat v te prave a jedine automobilce a muzeme spolecne udelat nejlepsi auto vsech dob. Preci kazdeho stve, ze kdyz vybira auto, tak kazde jinak vypada :D

[Rezza]

Open source jen tohle usnadnuje komunite. Komunita ani open source - jak to funguje neni ta pricina :)

[Redi]

Já tohle chápu, však mi taky fork alá Cinammon nevadí. Mě prostě jenom přijde, že ty lidi si řekli "Doháje snima, my chceme tohle a přes to vlak nejede." a ani nepřemýšleli nad alternativami...

[Bystroushaak]

Takže ti vlastně vadí, že s tebou někdo nesouhlasí. Z toho časem vyrosteš. Doufám.

[Ash]

Fork se osvědčil. Fork umožňuje vyvinout něco nového, co by bez forku buď nešlo vůbec, nebo by to trvalo dlouho a nakonec by to bylo stejně něco jiného, než mělo být. Fork je přírodní evoluce, úspěšně aplikovaná ve světě FLOSS.

_{Připomnělo mi to Homera Simpsona: "S Bartem to nevyšlo, zaměřím se na Lízu". Tak takhle to opravdu není. Mít druhé dítě opravdu není důsledkem toho, že jsem se nezamyslel nad možností investovat do toho prvního.}

[Grunt]

"Doháje snima, my chceme tohle a přes to vlak nejede."

Kdo? Vývojáři GNOME3? Ano. Přesně takhle to řekli.

[Grunt]

Proc se trebas nevyrabi jen jedno auto pro dany ucel. Vzdyt prece misto zalezeni vlastni firmy a vyvoje noveho (tedy takovy "fork") se muzu preci nechat zamestnat v te prave a jedine automobilce a muzeme spolecne udelat nejlepsi auto vsech dob. Preci kazdeho stve, ze kdyz vybira auto, tak kazde jinak vypada

Hele nechci být rýpaví , ale mám pocit, že přesně tohle se už nějakou dobu v automobilovém průmyslu děje. Pokud pominu nějaké kosmetické vnější úpravy, tak ty auta co dneska lezou z pásu začínají být pomalu jedno jako druhé.

[David Jaša]

Auta západní provenience z osmdesátek ti nepřijdou jedno jak druhé?

[Grunt]

Point taken.

[Grunt]

skoro stejné projekty

Tohle je právě ten mylný názor. XFCE a GNOME2 nejsou ani stejné projekty a ani skoro stejné projekty. Mají naprosto odlišné cíle.

Xfce is a lightweight desktop environment for UNIX-like operating systems. It aims to be fast and low on system resources, while still being visually appealing and user friendly.

Tento cíl si nikdy GNOME2 nekladlo. Ba přesně naopak.

[kouzer]

Ač jsem spokojený uživatel KDE4, tak se mi zastesklo po KDE3, ani nevím proč. Naštestí se KDE3 a KDE4 používájí stejně. Používat GNOME2 a přejít na GNOME3 musí být pro některé uživatele docela masakr...

[Robert Smol]

Já jsem na Gnome3 přešel asi během týdne a jsem velmi spokojen.

Chvíli mi trvalo si zvyknout na ztrátu minimize tlačítka a malinko nepřehledné notifikace. Nyní jsem si oblíbil dynamické plochy, rychlé spouštění/vyhledávání přes levý horní roh (případně klávesa s vlaječkou).

Nedávno jsem objevil vlaječka-< vpravo, vlevo, nahoru> a jsem velmi spokojený.

Ten systém mi na starém laptopu běhá rychleji než Gnome 2.x, laptop vždy vypínám sklapnutím, takže mi chybějící tlačítko PowerOff nechybělo (v 3.6 už tam prý je).

Osobně jsem rád, že vznikly ty forky, konzervativnější uživatelé tak alespoň mají možnost si ponechat to svoje. Ale z dlouhodobé perspektivy je jasné, že se vývoj řeší v současné větvi a tyto forky jsou jen v udržovacím módu (plus občas nějaká nová malá vlastnost).

S unity mám jen malé zkušenosti, ale přijde mi to také velmi pouužitelné.

[alblaho]

Wau [suprer]+šipka jsem neznal a je to užitečné.

Minimalizační tlačítko postrádám, ale jde snadno vrátit v "advanced settings". Já dokonce wokenní tlačítka dávám doleva (aby to bylo kompatibilní s Unity), což vyžaduje zásah v dconf-editoru.

Power-off se dá vrátit rozšířením (https://extensions.gnome.org/), nebo podržet při klikání alt. Já to nepoužívám, noťas uspávám zaklopením víka.

[Luboš Doležel (Doli)]

Průšvih je, že Unity není o nic lepší. Všechny "své" uživatele Ubuntu migruju na KDE 4 (které už je dobré), protože z Unity byli mimo. Dokonce i jinak hlavně uživatel OS X z toho byl vedle jak ta jedle.

Jen mě irituje jeden bug v KDE 4, co tam je snad od začátku, stalo se to aspoň jednou snad každému a ještě ho nedokázali opravit.

[kouzer]

Tak zorvna tohle se mi snad ještě nestalo... Btw nevím co to mají za skin do bugzilly (pokud to je vůbec bugzilla), ale líbí se mi ta grafika. Fakt paráda.

[Prcek]

Jo tohle pozoruju často. A to nemám ani otevřeno moc oken, stačí 3 nebo 4. Občas jsou dvě okna v taskbaru zobrazená přes sebe a je to nečitelný. Podezřívám z toho okno Psi, když ho minimalizuju do toho prostoru u hodin, tak zmizí z taskbaru a jak se začnou ty ostatní přeskupovat, tak se to rozhodí. Ale moc jsem to nezkoumal, takže to může mít i jiný důvod.

[hmm]

Ten bug jsem reportoval uz snad nekdy v 2009, byl oznacen za vyreseny. Moc dobre ho znam, protoze pracuji velmi casto s okny a prepinam se mezi nimi, stavalo se mi to nekolikrat za den. To vyustilo k vyhozeni celeho KDE4, a to jsem ho pouzival od verze 4.0.1. Nechapu v cem je takovy problem, dela mi to snad na vsech distribucich.

[Rezza]

Ve 4.10 by mel byt task bar kompletne prepsany do QML. Teda doufam, nektere veci co se v nem deji nejsou uplne koser...

[Jiří]

V práci na Fedoře se mi to nestalo. Na osobním laptopu s Kubuntu se mi to také nestalo. Ale doma na desktopu s Kubuntu (ve stejné verzi jako na laptopu) se mi to stává často. Je to fakt na mašli.

[koroptev]

linux na desktopu uz nejakou dobu nepouzivam, reknete mi tedy, kdo mate zkusenost, jak je na tom v r. 2012 nasledujici: uloha - mam telefon a chci browsit pres BT jeho filesystem; v KDE 3 stacilo zadat v konqueroru obexfs:// a bylo vymalovano, pozdejsi verze tuto moznost shledaly prilis fadni cili - jak to co nejjednodusseji udelat dnes, lze?

[Brilantní modř]

V Gnome 3 je v panelu vpravo nahoře ikona pro bluetooth, stačí na ni kliknout a rozbalí se nabídka, kde je možné zapnout a vypnout bluetooth, nastavit viditelnost počítače, nastavit bluetooth a také kliknutím na vybrané zařízení v seznamu zařízení odeslat a nebo procházet soubory na zařízení.

[Rezza]

Pustim Dolphin, vlevo na places kliknu na "Bluetooth" a kliknu na zarizeni, ktere chci browsit - tam mam pak "Browse Files", "Send File" a "Dial Up Network"... Pak vyberu "Browse Files" a heureka - po spoust klikani jsem zpet u "obexftp://" :) Takze stejne jako v KDE 3 :) Nebo v trayi kliknout na ikonku Bluedevilu, vybrat zarizeni a dat open "Browse Files". Podpora BT je ted fakt hodne dobra, afiestas na tom odvedl neuveritelny kus prace.

[Václav "Darm" Novák]

Tenhle bug jsem ještě neviděl, ale je pravda že už dlouho používám jiné taskbary.

[Limoto]

Mě irituje třeba to, že všechny kio jsou nepochopitelně pomalý. Ale strašně mě štve to, že když něco kopíruju třeba na flashku, během chvilky mám 100% a pak to ještě klidně několik minut zapisuje z keší. To to jako fakt nejde nějak normálně vyřešit?

 

A takových věcí je pořád spousta, občas fakt nechápu, jak se tam můžou několik let zdržovat takový blbý chyby...

[Prcek]

No zrovna to kopírování asi bude záležitostí nižší úrovně. Počítám že KDE si ho neimplementuje samo ale využívá už hotový věci.

Já osobně mám s kopírováním na linuxu taky problémy, nikdy se to nevyrovná rychlosti a nenáročnosti kopírování na Windows.

[pushkin]

Taktak, to je věc jádra. Nedávno se to dokonce řešilo v jaderných novinách, protože s pomalejšími USB zařízeními to může způsobovat VELKÉ záseky. Nejhorší je, že pamatuju doby kolem jádra 2.6.15 - 18, kdy vše jezdilo naprosto parádně...

[Dalibor Smolík]

KDE3 mám dodnes na počítači na chalupě a slouží pořád dobře

[mibo]

Osobně pokud Gnome 3, tak jedině jako Cinnamon, ale fandím i MATE, Gnome Shell je věc pro kterou nemám dobrá slova, ale pokud se to někomu líbí, tak je to jeho svaté právo.

[dopi]

líbí se mi;)

[volani.webnode.cz]

Já používám vesměs staré PC a i na novém nevím proč používat něco jako unity, gnome shell či KDE4.x.

Váhám mezi Mate, Xfce, LXDE a více pracovat s textovým rozhraním. KDE 3.5 bylo podle mě dobré a když by bylo aktivně vyvíjeno a byly pro něj aplikace tak bych používal asi právě jej.. :)

Mate má více funkcí, ale stále to nestačí (chybí v GUI volby a možnostiu aplikací). LXDE a XFCE je méně náročné ale výchozí aplikace jsou ještě chudší než v mate (práce s archivy, task manager..).

Osobně bych ocenil malé nenáročné prostředí podobné koncepci WIN 2k (s integrovaným fulltextem..) kde je možné naklikat si hodně možností.

Stále mi připadá že grafická prostředí pro linux jsou horší než windows XP nebo 2k co se týká použitelnosti a HW nároků..

[J]

www.q4os.org, skoro jak winnt, s trochou nadsazky :)

[pushkin]

Autoři by taky mohli mít trochu slušnosti a přiznat se k tomu, že to je Linuxová distribuce. ... I když raději snad ani ne, protože něco s tahle hnusným GUI by se k Linuxu hlásit ani nemuselo.

[List]

Používal jsem Gnome2, upgradnul jsem na Gnome3 a rozhodl jsem se jej měsíc používat, abych si zvykl a nakonfiguroval si jej podle svých zvyklostí. Doteď si pamatuji, jak jsem stále hledal nějakou volbu. Po měsíci jsem zjistil, ze s prostředím stále bojuji namísto toho, aby mi bylo nápomocno. Dle doporučení jsem zkusil MATE, ale byl to úkrok stranou. Všechno jsem musel znova nastavit a některé věci nefungovaly tak jako dříve v gnome2, vydržel jsem s ním asi 2 týdny než jsem se rozhodl nainstalovat LXDE a XFCE. Obě jsem testoval asi týden. Nakonec rozhodlo snažší nastavení klávesnice v XFCE.

Nasadil jsem XFCE na desktop i notebook a jsem spokojený. Mohu jen doporučit.

[Fluttershy, yay!]

Já používám vesměs staré PC a i na novém nevím proč používat něco jako unity, gnome shell či KDE4.x.

To je individuální. Třeba Plasma Workspaces mi v podstatě umožnila pracovat stylem, který mi vyhovuje. Např. v Trinity postrádám KRunner, kompozitor v KWinu a widgety Plasmy.

Stále mi připadá že grafická prostředí pro linux jsou horší než windows XP nebo 2k co se týká použitelnosti a HW nároků..

To je do značné míry dáno systémovými specifiky a prioritami, ale doporučuji se podívat na Razor-qt.

[gtz]

Razor-qt je na pomalejších počítačích velice slušnou alternativou. A nevypadá zle.

[Rovano]

O tom co je náročnější víc nebo míň, bych pomlčel...

[Franta]

$ aptitude why kubuntu-desktop 
Nemohu najít důvod pro instalaci kubuntu-desktop.

WTF?

[Hans1024]

Na notebooku (AMD Turion X2 na 2Ghz a grafarna prditko od ati) pouzivam KDE3 naprosto bez problemu. Ale prakticky vsechny Qt4 aplikace reaguji na input se spozdenim. Proc? Co tak skveleho noveho umoznuje Qt4 aby to ospravedlnilo ten vykonnostni propad?
Na Desktopu samozrejme nemam zadny problem, ale ten ma vykonu na rozdavani.
To se dneska kasle na optimalizace jenom proto, ze je dostatek vykonu? Vzdyt s temi dnesnimi dely, co mame, mi to pripada porad stejne rychle jako Win95 na pentiu. Mam SSD a horu pameti a stejne musim u vetsiny aplikaci pockat nejakou tu sekundu nez se spusti.
A na laptopu jsem rad ze se vubec spusti...

[Redi]

Ehm, máme hodně podobnou (totožnou? AMD X2 ZM-84, ATI 3200, 4GB RAM) konfiguraci a KDE 4 jede bez sebemenšího lagu s OSS ovladači (protože grafika už je nepodporovaná a poslední verze co jí podporuje je zabugovaná...). Fakt není problém v instalaci? (I to *hrozně* moc nenažrané Unity jede totálně v pohodě...)

[Hans1024]

Moje grafarna je bohuzel mnohem horsi prditko jmenem X1200 :D a i ZM84 je lepsi a novejsi Turion nez ten co mam ja.
S proprietarnim ovladacem je to mozna o trochu lepsi, ale je holt proprietarni a navic ta terminal konecne ve spravnem rozliseni vypada proste skvele...

[mirec]

Ako sa Qt 4 aplikácie správajú s parametrom -graphicssystem raster?

[Hans1024]

Ten parametr jsem zkousel, protoze mi na Desktopu pomohl zbavit se posekavani oken s nevyhlazenymi fonty (coz me velmi iritovalo vzhledem k tomu ze desktop s sestijadrem a relativne novou grafarnou bych se nezdrahal oznacit za delo).
Na notebooku tedy k mirnemu zlepseni doslo, ale porad nic moc oproti Qt3.

[Rovano]

Používám to nativně již dlouho, a je to i možnost nastavit přes grafické rozhraní v KDE myslím 4.8.x a výš, kde je to od této verze výchozí volba. Rozhodně to doporučuji, jelikož to akceptuje architekturu moderních grafických karet. Negativa: žádná jsem nenašel Pozitiva: Pokud někde v nějaké konfiguraci bylo vykreslování pomalejší, toto pomohlo situaci zlepšit.

[brozkeff]

Celý život jsem používal dominantně Windows, Linux jsem asi 8 let jen zkoušel v dualbootu, virtualizaci apod., zejména kvůli nepodorovanému hardwaru a jeden čas nutnosti používat v práci MS Office jsem nikdy neměl možnost/schopnosti vzít Linux jako hlavní systém. Poslední necelý rok ale používám na novém (z druhé ruky) notebooku Dell Precision Linux Mint 13 s rozhraním MATE a ačkoli stále ještě v dualbootu můžu spustit WinXP, pouštím je jen zřídkakdy pro chkdsk a defragmentaci oddílů, které mám stále ještě v Truecryptu a NTFS. Těch pár věcí, co potřebuju od Windows, jsem hodil do VirtualBoxu, MATE 1.4 jsem si vyladil jak jsem potřeboval, doinstaloval co jsem chtěl, aplikace co jedou pod Wine (Picasa, IrfanView apod.) jsem rozjel pod ním, a jsem šťastný, že to jede svižněji a stabilněji než jak WINXP, tak i Windows vista (které byly k notebooku původně s možností downgradu na WinXP).

ZKoušel jsem i Kubuntu s KDE4, Debian s Xfce a jinde jsem viděl i Ubuntu s Unity a Gnome3, ale MATE zatím zvítězilo co do rychlosti a funkcí co od něj potřebuju. I přes relativně výkonnou grafickou kartu jsem nedokázal strpět výrazně zpomalenou reakci systému i na pitomý alt-tab, jakmile jsem zapnul jakoukoli formu Composite desktopu s "HW akcelerací". MATE bez Composite se chová ultra-rychle a to je přesně to co chci - na dvoujádrovém intelu z roku 2008 a 4 GB RAM.

[Petr Ježek]

Není divu, dobře jsi učinil. Doporučuji ale zkusit práci nikoli s DE, jímž je MATE, ale pouze s některým window managerem. Pokud jde o rychlost a nenáročnost na zdroje, je to ještě lepší. Na Mintu to taky jde.

[2718]

Tohle je přesně důvod, proč se Linux masivně na desktopu nerozšíří. Místo aby se udržovalo jedno nebo dvě grafická prostředí, tak si každý trouba, který myslí že spasí svět udělá vlastní fork (který stejně za pár let zanikne). Sorry za expresivní vyjádření, ale tohle mě fakt docela štve, protože to brání rošíření jinak skvělého systému.

Mít dvě prostředí (jedno plnohodnotné a druhé odlehčené) tak jsou společným úsilím komunity dotažena k dokonalosti. Takhle existují desítky více či méně povedených pokusů.

U mě přechod GNOME2 -> GNOME3 nastal při koupi nového NTB a nutnosti použít Wheezy kvůli novému HW. Nainstaloval jsem (resp provedl upgrade na zkopírovaném systému ze starého NTB), GNOME naběhlo vidím černou lištu, minimalistický design, říkám si to vypadá dobře. Zkusil jsem něco nastavit ejhle skoro nic konfigurovat nešlo, říkám si jak to? Zadal jsem do google, vypadlo na mě https://extensions.gnome.org/

Mrknu tam, seřadím rozšíření dle oblíbenosti. Kliknu na zapínátko v prohlížeči, objeví se menu. Říkám si bomba. Projdu první tři stránky a během dvou hodin vypadá systém přesně tak, jak jsem si vždy přál. Práce pro sekretářku na dvě hodiny. S čím tam prosím bojujete?

[Fluttershy, yay!]

Místo aby se udržovalo jedno nebo dvě grafická prostředí, tak si každý trouba, který myslí že spasí svět udělá vlastní fork (který stejně za pár let zanikne).

Proč je názor o tříštění sil v FOSS nesmysl

[2718]

Úvaha je to hezká a díky za odkaz. Nevyvrací ale mé tvrzení že "Přesně tohle je důvod, proč se Linux nerozšíří na desktop" . Úvaha obhajuje současný stav FOSS a uvádí důvody proč nejde změnit. Nepsal jsem ale že bych chtěl situaci nějak násilím měnit a omezovat například násilím počet grafických prostředí (ani by to nebylo možné). Jen tvrdím, že jejich počet je důvod nerozšíření linuxu na desktop.

Linuxový kernel je dnes rozšířen skoro všude , od mobilních aplikací přes různé switche atp. Linus mu vládne rukou pevnou jako diktátor. Troufám si tvrdit, že i díky tomu je to nejúspěšnější FOSS projekt. Myslíte že by došlo k takovému masovému nasazení a používání kernelu, kdyby tu od začátku bylo 30 konkurujících si jader, které by každé umělo něco jiného, trochu jinak a každé by fungovalo jinak na jiném HW? Škoda že takhle výrazná osobnost jako Linus nestála i za vznikem dalších projektů...

Oproti úspěchu kernelu který obsazuje trh v řádek desítek procent je Linux na desktopu pouze asi u 1,5% uživatelů (někdo udává až 4%). Což je při potenciálu jaký má strašně málo a je to škoda.

[Fluttershy, yay!]

Linus mu vládne rukou pevnou jako diktátor.

Už dlouho moc ne. Ale hierarchická struktura, meritokracie a tak vůbec funguje ve spoustě projektů.

[Peter S.]

na vývoj kernelu treba stovky ľudí. Forknuť prostredie zvládne pár ľudí. V tom je podľa mna odpoved, že prečo je kernel iba jeden a desktopových prostredí veľa..

[Fluttershy, yay!]

Nevyvrací ale mé tvrzení že "Přesně tohle je důvod, proč se Linux nerozšíří na desktop".

To tvrzení je irelevantní. Před monopolem Microsoftu tu také nebylo žádné jedno jednotné prostředí, ba právě naopak. Nevidím důvod, proč by mělo i po pádu Microsoftu "jedno prostředí vládnout všem".

[2718]

Myslel jsem jedno nebo dvě prostředí v rámci linuxu. Ne jedno globálně všude.

[Fluttershy, yay!]

V Linuxu je nějaké takové prostředí? O.o

[Grunt]

a v čem je rozdíl?

[Ash]

Linuxový kernel ... Linus mu vládne ... i díky tomu je to nejúspěšnější FOSS projekt. Myslíte že by došlo k takovému masovému nasazení a používání kernelu, kdyby tu od začátku bylo 30 konkurujících si jader ... ?

To je pro mne novinka, že existuje jen jeden kernel :) Myslel jsem, že je jich minimálně dvacet. A asi to bude víc, protože 18 jich mám k dispozici jen v Gentoo, takže celkově to bude spíš více.

Ony opravdu existují jádra, která každé umí (trochu) něco jiného, trochu jinak a funguje na jiném hw. A to je prosím kernel jen jeden z více kamínků skládačky, tvořící linuxový operační systém.

Víš že se vlastnost vyvinutá v jednom forku dá aplikovat i v jiných? Nebo pokud nejsou zdroje na fork, udržuje se patchset? A někdy se forky dokonce i sloučí... Ovšem pozor, nebývá to proto, že by fory byly špatné a vývojáři si řekli "jé, my byli tak slepí, přece jsme mohlidělat společně na jednom projektu". Ne. Fakt ne :D

[pavlix]

Linuxový kernel je dnes rozšířen skoro všude , od mobilních aplikací přes různé switche atp. Linus mu vládne rukou pevnou jako diktátor. Troufám si tvrdit, že i díky tomu je to nejúspěšnější FOSS projekt.

To je voda na mlýn všem, se kterými se chceš hádat. Linux je nejúspěšnější tím, že se neustále forkuje, ty forky se udržují, a jehich části se začleňují zpět. Taky je úspěšný tím, že je relativně kvalitní a že se správci nebojí kteroukoli část kernelu nahradit něčím lepším.

Lepší důkaz úspěšnosti forků v opensource jsi snad vymyslet nemohl. Možná ještě Xorg.

[Grunt]

Já bych chtěl zase zpátky Stalina. Za něj taky všechno klapalo. Nikdo si nedělal co chtěl, ale všichni dělali co jim „Oh, velký vůdce“ nařídil. Za něj by tu nemohli anonymové vyplkávat na fórech nesmysly, ale byly by rovnou odstřeleni u zdi jakožto diverzanti, kteří nedělají nic užitečného. Proč jen velký vůdce musel odejít?

[volani.webnode.cz]

Byl již neprespektivní a nekonkurenceschopný, teď tu máme nové vůdce: Putiny, Bobošíkové a jiné kteří si poradí s těmi nepřizpůsobivými. U bezdomovců, anarchistů, feťáku a teploušů se začne, ale u uživatelů obskurností jako je svobodný software to neskončí :D

[Bystroushaak]

Proč bych měl chtít aby se linux rozšířil na desktop mezi běžné lidi? Aby přišlo víc cool a in změn ala Unity, které dle vývojářů běžní uživatelé požadují? Aby se vše zkroutilo a ohnulo ve jménu nových buzzwordů, jako cloud a tablet? NO, thx.

[Redi]

Vážně si myslíš, že všechny aplikace pro Win a OS X jsou naprd a uživatel by se bez nich vklidu obešel? Myslíš, že by nebylo fajn mít Photohop na Linuxu? Steam, Lightwork a další taky bereš jako "cool a in změnu ala Unity"?

Uživatelský základna je důležitá, tobě možná stačí terminál, ale mně (a spoustě dalších lidí tam venku) ne...

[Fluttershy, yay!]

O koze a voze. FYI diskuse je o uživatelských rozhraních.

[Redi]

Si nejdřív přečtěte na co jsem reagoval...

[Fluttershy, yay!]

Bystroushaak zcela evidentně reagoval na následující (přitom v jeho komentáři nic moc o aplikacích nevidím):

Tohle je přesně důvod, proč se Linux masivně na desktopu nerozšíří. Místo aby se udržovalo jedno nebo dvě grafická prostředí, tak si každý trouba, který myslí že spasí svět udělá vlastní fork (který stejně za pár let zanikne). Sorry za expresivní vyjádření, ale tohle mě fakt docela štve, protože to brání rošíření jinak skvělého systému.

Mít dvě prostředí (jedno plnohodnotné a druhé odlehčené) tak jsou společným úsilím komunity dotažena k dokonalosti. Takhle existují desítky více či méně povedených pokusů.

[Redi]

A já zase reagoval na "Proč bych měl chtít aby se linux rozšířil na desktop mezi běžné lidi?" a vyvracel mu to argumentem o populárních aplikacích s GUI, které jsou nedílnou součástí Desktopu...

[Fluttershy, yay!]

Neboli seš vedle jak ta jedle...

Nevím, kdo jsou to běžní lidé (obvykle si pod tím představím pojídače mizerných párků u předvolebního stánku ČSSD), ale fotošop je dost speciální aplikace — že ho má uwarezený kdejaký debil a používá ho akorát na ořez fotek před hozením na fíbíčko, je trochu zvláštní situace.

[Redi]

Photoshop dneska dostateš v tý omezený edici ke kdejakýmu kompaktu. Apropo na Steam a Lightworks (v kterým dělá videa kde kdo na YouTube, jelikož stojí pár $) ten komentář neplatí, co? :P A co hafo dalších programů a zvláště pak her? ;)

Více uživatelů = více aplikací/méně bugu (víc očí víc vidí). Je to win = win... Akorát pár lidí tady už nebudou takový hipsteři no...

[Fluttershy, yay!]

více aplikací

To už tu bylo výše. BTW na iOS je to hezky vidět: hodně (obyčejných) uživatelů, hodně prdících aplikací.

méně bugu

Jo, to je na MS Windows perfektně vidět.

[Redi]

Někdo tě nutí je stahovat? O_o Ale co kdyby jsi přeci jenom někdy nějakou potřeboval? :D

Uživatelé Windows jsou nejvíce známí nahlašováním bugů a M$ je zase znám odpovídáním na ně...

[Fluttershy, yay!]

[citation needed]

[Voransky]

You've made my day Pořád myslíš ty běžný uživatele, že?

[Grunt]

Uživatelé Windows jsou nejvíce známí nahlašováním bugů a M$ je zase znám odpovídáním na ně...

Ehm…

[Redi]

Ehm...

[Grunt]

V opozici? Ten bych tam nehledal ani kdyby to bylo poslední místo na zeměkouli. Máš ho označit.

[Redi]

Moc složitý. Pořád čekám na speciální font pouze pro sarkasmus...

[Grunt]

Photoshop dneska dostateš v tý omezený edici ke kdejakýmu kompaktu.

Ale není v neomezené verzi pro kohokoliv. Není otevřený, není v repositářích. V čem je furt problém? K čemu je mi když je každému kompaktu, když jsem si v životě žádný nekoupil? Já mám repositář a v něm žádný Photoshop. V čem je problém?

[Redi]

What the fuck?

[David Jaša]

Soft mimo repozitáře je na hovno. Kdo se o to má furt starat?

[Redi]

Flash je closed a stejně je v repozitářích...

[Grunt]

To je soukromá iniciativa tobě podobných lidí co by si bez něj ani nevytřeli zadek. Když považuješ Photoshop za životně důležitý, klidně si můžeš v té zkostnatělosti pokračovat a takovou iniciativu založit. Distribuce se může jmenovat třeba Photoshop Ubuntu. No a nebo existuje druhá varianta, že se třeba budeš chtít naučit něco nového…zajímavého třeba…to už je na tobě.

[Redi]

Achjo :D

Hele, celý rok, co studuju na jedné pražské škole fotku, se tam oháním Linuxem, Darktablem, Digikamem, LuminanceHDR a jiným softem. Hromadně jim tam instaluju LO, protože ty hrozný riboidní věci od M$ tam nikdo nemůže vystát a vůbec dělám jiné zajímavé věci. Takže o učení mi moc nemluv :P

Ale pak přijde chvilka, kdy třeba opravdu potřebuju víc než 8bit nebo kdy opravdu potřebuju "vodní úpravy" jak jim rád říkám a tam si prostě OSS neškrtne.

Až tohle pochopíš, možná to začne bejt plodná konverzace ;)

[Grunt]

Ale pak přijde chvilka, kdy třeba opravdu potřebuju víc než 8bit nebo kdy opravdu potřebuju "vodní úpravy" jak jim rád říkám a tam si prostě OSS neškrtne.

No tak by si měl asi místo fotky studovat grafiku, algoritmizaci, aritmetiku. Nemyslíš, že je to docela tvůj problém, že studuješ kraviny?

[Redi]

Hééépčíík. Promiň, jsem alergický na sra*ky...

[Grunt]

Hele, já už jsem to před chvílí psal v jiném vlákně, takže se nebudu opakovat.

[Grunt]

Čemu přesně nerozumíš? Rád si dám tu práci a vysvětlím.

[fri]

Zrovna si dávám - párek, ale sójový, a čtu tvůj komentář (hořčice a kečup jsou výborné). Že by pokyn shůry?

Potěšil jsi mě. a tak si myslím, že už skoro mám vybráno, koho volit.

[Bystroushaak]

A to má zajímat koho?

[Grunt]

Myslíš, že by nebylo fajn mít Photohop na Linuxu?

Ne, nebylo, protože Photoshop nebo není otevřený. Lightwork stejně tak. S tím Steamem se ještě uvidí.

[Redi]

Aha, nástupce spasitele. Tak to nazdar...

[Grunt]

Za toho jsem se nikdy nepovažoval. Snažím se ti jen vysvětlit princip. Osobně se považuju za hodně otevřenou osobu, takže jestli něčemu nerozumíš, jen se ptej. Klidně rád vysvětlím

[Redi]

Nerozumím tomu přístupu alá: To je closed-source! To je ale ee!

Prostě pokud je OSS kvalitní alternativa, tak skvělý. Ale když není...

[Grunt]

Nerozumím tomu přístupu alá: To je closed-source! To je ale ee!

A jak podle tebe _ten_ „super systém, který technologicky strčí MS do kapsy“ vznikal? To se vezme banda geeku do místnosti, nosí se jim tam pizza a coca-cola, nechá se tam dělat jejich magie a *puf*, dokonalý systém je za pár dnů na světě? Nenech se vysmát. Technologicky lepších systémů v historii už bylo, jenže jejich chyba byla, že nebyly otevřené. Grafických editorů taky. A ještě jich asi hodně bude.

[Grunt]

Jo, soráč. To cituju jiného trola. To se moc omlouvám. Ono, když trolujete, tak jste všichni tak nějak strašně podobní.

[Redi]

Njn, my trolujeme a jenom jsi dokonale k věci, vážný a chceš jenom dobro...

[Grunt]

Protože míra mé nasranosti překračuje určité meze. Tak nějak zapomínáš, že o distribuci uzavřeného SW typu binární nVidia ovladače se postarala nVidia sama, protože to považují za důležité. Proč to tedy neudělá Adobe? Protože to je pro ně přítěž a není to zajímavé. To nemůže udělat nikdo z komunity. I kdyby to chtěli, tak si to musí (díky tomu, že vyvíjejí uzavřený software) udělat sami. Ale neudělali. A teď se mi snažíš vnutit myšlenku, že je to z toho důvodu, že GNU operační systémy neposkytují dostatečně unifikované prostředí vhodné pro správu (uzavřených!¹) aplikací místo toho, že není Adobe dostatečně otevřené. Se pak nediv, že se začínám srát.

1. Mám pro tebe novinku: GNU operační systém byl konstruován od samého počátku jako otevřený operační systém a je to jeden z jeho stěžejních pilířů. Možná proto není dobrým prostředím pro správu uzavřených aplikací. Nikdo z otevřeného světa se o to doposud moc nezajímal, proč taky, že? O to by se měli postarat ti z uzavřeného, ale ti se kupodivu také k ničemu moc zatím neměli. A z mého pohledu je to jen dobře.

[Redi]

Si to moc nepochopil...

[Grunt]

Go ahead…

A to jsem jen tak mimochodem ten předchozí příspěvek napsal bez znalosti tohoto. Já už ani nechápu o co ti vlastně jde.

[Redi]

Ok, tak ještě jednou:

MATE mi přijde zbytečný, jelikož máme XFCE (podobný vzhled a o ten přece u GUI jde, nebo jsem to špatně pochopil?). Tím neutočím na žádný jiný GUI projekt (KDE, Gnome 3, Unity etc.), protože XFCE selhalo v možnosti doručit to "odlehčené" zpracování (Ubuntu 10.10 žralo Gnome2 stejně jako XFCE, pokud si dobře pamatuju). Proto bych navrhnul tyhle dva projekty mergnout. XFCE se může vyvýjet mnohem snáz a je to mnohem zajímavější projekt než Gnome2 zombie.

TL:DR > různorodost je krásná, ale já prostě nemám rád klony.

Také si myslím, že aby byl OS schopný v dnešní době fungování (a doufám, že o fungování a rozšiřování Linuxu návštěvníkům tohohle fóra jde především) potřebuje dobrou základnu aplikací (A taky pěkné GUI, kterých máme několik a dokonce některá i dvakrát! > viz první odstavec). V případě výběru aplikace to chce postupovat následovně:

Funguje na Linuxu > Ano > Je to OSS > Ano > Je použitelná pro profesionální tvorbu (jop, to slovní spojení existuje i když si se tomu tak divil v jednom komentáři) a klidně může mít i pár much (Inkscape) = použij ji

V případě, že se někde objevilo "Ne" postupuj následovně:

Funguje na Linuxu > Ano > Je sice closed, ale firma se snaží (ASP, Steam) > Ano > nejedná se o zločin proti lidskosti (Adobe Flash, Adobe Acrobat) = použij ji

TL:DR > Je jedno jestli je aplikace OSS nebo ne, pokud udělá práci jakou má a pokud funguje na Linuxu, jedná se o přínos. I když jde o výrobek Adobe, protože to, že je nesnáším neznamená, že bych rád neviděl jejich výrobky na Linuxu.

Ufff, spokojený?

[Fluttershy, yay!]

podobný vzhled a o ten přece u GUI jde, nebo jsem to špatně pochopil?

Stručně: nepochopils to. Dál jsem se ani nenamáhal číst.

[David Jaša]

Proč to tedy neudělá Adobe?

Adobe to dělá - pro RHEL a Fedoru mají yum repo.

[2718]

> Proč bych měl chtít aby se linux rozšířil na desktop mezi běžné lidi?

Protože uživatelská základna je důležitá. Při 10% si žádný výrobce nedovolí nevydat specifikaci ovladačů i pod Linux a Linux nebude muset dělat fakáče na Nvidii a jí podobné.

Protože pak pro něj budou i další aplikace, které dneska chybí. Například různé CADy.

A protože je to super systém, který technologicky strčí MS do kapsy.

[2718]

Oprava: "i pod Linux a Linux" --> "i pod Linux a Linus"

[Bystroushaak]

Jo, pak bude čas, abych přešel na bsd. Proč myslíš, že chodím na abclinuxu? Protože tady nejsou běžní lidé. Běžní lidé jsou všude kolem a už mě nebaví.

[pavlix]

Doporučuju HURD.

[Grunt]

HURD je náhodou parádní. Koncept je docela dobrý.

[Ash]

To sice ano, ale za jakou cenu? Prodáme půl republiky oficiálně Číně? Ekonomicky bychom šli nahoru... :)

[pavlix]

My jsme chytřejší a prodáme jim ji neoficiálně. Teda pokud ještě máme, co.

[Grunt]

Například různé CADy.

CADy se kterými jsem měl já tu čest jsou ty nejhorší druhy softwaru, které existují. Možná proto nejsou pro svobodné operační systémy.

[David Jaša]

Což může být dobrý důvod je dostat na linux.

[Grunt]

No, nevím. Jako by už i tak toho bullshitu co se cpe nebylo dost.

[kei.101]

No a já jedu na ratpoison a při nejhorším openbox a takováhle dilemata mě netrápí :D

[Petr Ježek]

Na čtení mailů (na práci na starém stroji) je jakékoli DE/DM zbytečné. Bohatě stačí lehký a dobře nakonfigurovaný WM. Tady autor moc profesionality neprokázal...

[Fluttershy, yay!]

Jo. A když někdo náhodou potřebuje připojit flešku, bude to dělat v konzoli. Ještě několik takových věcí dořešit a beztak dojdeme k desktopovému prostředí. Na to, abych trávil dny tím, že budu správně konfigurovat nějakého správce oken (a taky správce přihlášení, panel a X dalších věcí), se můžu vysrat.

...ale co taky čekat od uživatele Arch Linuxu, že? ^_^

[kei.101]

Na to ale přece nepotřebuju celé desktopové prostředí. Já třeba v ratpoison na tohle "pohodlí" používám nautilus a to je jeden z mála GUI programů, které jsou opravdu potřeba..

[Fluttershy, yay!]

Pak tam ty knihovny stejně jsou a rozdíl oproti použití celého prostředí moc nevidím. Teda kromě náboženských důvodů.

[kei.101]

Pár knihoven možná, ale je to jen malý zlomek. Protože nikdo opravdu nepotřebuje ikony na ploše, tři různé super úžasné panely, k tomu super úžasné grafické systémové menu a klikátka na každou blbost (například klikací aplikace pro nastavení tiskáren je největší zhovadilost, co jsem za poslední dobu viděl - vždyť cups má dobrý web interface proboha!).

1) Všechny zmíněné věci jen zbytečně zabírají místo displayi 2) Klikat na ikony na ploše nebo v menu je daleko pomalejší než použít klávesovou zkratku. A přiznejme si, že člověk stejně většinou používá pravidelně tak 5-10 aplikací (tolik zkratek si zapamatuje i idiot) a ostatní se dá spustit přes klávesovou zkratku na nějaký spouštěč (třeba gmrun) a zadání pár písmen z názvu programu. 3) Já osobně mám téměř vždy aktuální pracovní okno maximalizované, při nejhorším tak dvě okna vedle sebe, tak proč nějakou složitou správu oken, přetahování myší, průhlednost? To ocení někdo, kdo na PC nepracuje a jen se baví a kochá..

Taky jsem si dřív hrával s Compizem a podobnýma věcma, ale z toho jsem vyrost, protože mi to nic nepřineslo..

[Fluttershy, yay!]

...také z toho důvodu, že uživatelé nejsou nuceni zvykat si na změny a novinky.

[David Jaša]

například klikací aplikace pro nastavení tiskáren je největší zhovadilost, co jsem za poslední dobu viděl - vždyť cups má dobrý web interface proboha!

To GUI je AFAIK podobně staré jako aktuální cupsí webxicht.

[Levap]

To, že je tolik distribucí a prostředí je luxus!