Portál AbcLinuxu, 20. července 2025 22:43
+1
Uzivatel si vybere, ale tohle je reseni pro naproste idioty ktere potrebuje linux k rozsireni jako sul.
proč by člověk měl mít více možností v live instalátoru? aby se ho více lidí ptalo k čemu tahle volba při instalaci je?? zřejmě nechápete, kvůli čemu ubuntu je tak rozšířené...
ad. BTW: Něco takového už existuje dávno (kdysi jsem tady o takovém programu psal zprávičku)...
Pokud tu neni zpusob, kterym by se dalo u kazdeho releasu garantovat, ze kazdy balicek pro oficialni Canonical Ubuntu pujde nainstalovat do vsech tech ostatnich (a obracene,To ti ale přece negarantuje nikdy nikdo...Ani v rámci jedné distribuce
Vetsinu z toho splnuje debian/gentoo a nemyslim ze je to az tak uchylne. Idealni stav by byl debian+ubuntu+gentoo sloucit a at si tu praci hezky rozdeli. Ubuntu umi marketing a ma spoustu testeru, debian umi servery (stable)......
Vetsinu z toho splnuje debian/gentoo a nemyslim ze je to az tak uchylne. Idealni stav by byl debian+ubuntu+gentoo sloucit a at si tu praci hezky rozdeli. Ubuntu umi marketing a ma spoustu testeru, debian umi servery (stable)......
A jak do toho zapadá Gentoo?
man apt-src
Ideální jako pro koho? Pro mě teda určitě ne... pro mě to je noční můra. Prosímvás tohle mi nedělejte. Zas dneska nebudu spát. A rozhodně nechci rozpoutávat flame, které jestli je lepší Gentoo nebo Ubuntu nebo Debian... já právě vím, že každý to vidí jinak, že každý potřebuje a preferuje něco jiného (jinak by odlišná distra nevznikla) a že představa "ideální pro všechny by bylo..." je prostě iluze. Nic ideálního není, a když nedáte lidem svobodu dělat si to podle toho, co oni považují za ideální pro sebe, tak nevznikne nějaká supr společná práce, ale jen budou nespokojení všichni.Idealni stav by byl debian+ubuntu+gentoo sloucit a at si tu praci hezky rozdeli. Ubuntu umi marketing a ma spoustu testeru, debian umi servery (stable)......
Idealni je mit spolecne repository s odladenymi balicky. Debian lze instalovat ze zdrojaku a v idealnim pripade by se lide kolem gentoo mohli venovat te "src" casti. Dost by to pomohlo k podpore od vyrobcu HW. Nekdo podporuje debian, nekdo ubuntu, gentoo myslim vubec a zacina v tom byt desny bordel.
Obavam se ale, ze vyvojari debianu v nicem neustoupi
Ale vzdyt je to v poradku, ze v tom mate 'bordel', znate na zpamet vsechny vyrobce automobilu? Nikdo se nevyzna ve vsech vyrobcich, ale stejne si kazdy to sve auto vybere a je spokojeny.
Hlavne jedno distro by bylo jako boj s vetrnymi mlyny, GNU/Linux stoji na licenci, ze zdroje jsou volne a proto si je kazdy muze stahnout, udelat zmeny a ty publikovat.
A navic mi to zavani totalitou, kdy jsme na telocviku meli vsichni tilka a cerveny trenyrky, ci se nosily stejne monterky... kdo bude shora urcovat co je nejlepsi pro vsechny a bude udavat smer?
Vynalezani kola 2x do mesice neni v poradku. Idealni stav je 1 velke komunitni distro a ostatni at si zivori na svem malem piskovisti, pokud je to bavi.
Za bolsevika jsem mel sice cervene trenyrky, ale Adidas a soudruzi meli jednoduse smulu, protoze dodat cervene unifikovane nedokazali.
ROFL ze windows, doporucuji nahlednout do meho profilu
+1
Presne, je to hloupost udelat jedno distro na vse. Ale osobne moc nerozumim, proc existuji v ramci jednoho distra ruznem mutace - myslim samozrejme *Ubuntu a jeho silenosti
To je jednoduche.
Jde o principielne o to, ze nez nekoho nechat tahat DVD image, ze ktere pak stejne pouzije jenom zlomek baliku, Ubuntu razi system 1 CD na funkcni system staci.
Pochopitelne na 1CD nevleze GNOME a KDE zaroven, tak bylo rozhodnuto tlacit GNOME. Toto je oficialni vydani podporovane Canonical. Jenomze v repozitari jsou taky podporovane i baliky KDE a dalsich. No, tak se vyvojari rozhodli delat i image s KDE, Xfce a dalsimi.
Ubuntu, Kubuntu a Xubuntu jsou proste instalacni image generovane ze stejneho repozitare.
A ty ruzne Edition jsou vicemene "distra", ktere stavi na Ubuntu, pridavaji svuj vlatni repozitar s nekolika baliky a maji svuj upraveny instalator.
A proc to delaji? Protoze mohou a chteji.
...linus-odmita-predstavu-jedine-distribuce ...
slyseli jste slovo Bozi ...
Akoze sorry - ale neverim tomu, ze by mi nejaka super distribucia dala to co pouzivam teraz - a sice RedHat/CentOS na server, Ubuntu pre BFU zakaznikov a Gentoo pre mna - takze poprosim nerobte hovadiny.
Je samozřejmě jasné, že 1 zcela univerzální distribuce je nesmysl. I Microsoft má u Windows oddělený desktop/server.
Zato v oblasti desktopu pro běžné uživatele (myslím tím Fedora+Ubuntu+openSUSE) si jednu distribuci představit umím. Normální uživatel zpravidla potřebuje běžnou sadu programů, která se mezi distribucemi neliší, a pak především dobrou podporu hardware, který lze snadno zkonfigurovat.
Přitom právě v podpoře hardware mnohdy narazí. Podívá se na internet a tu mu půlka lidí poradí překompilovat jádro (což je velmi příjemná aktivita, pokud sedíte u příkazové řádky poprvé), nebo nainstalovat jinou distribuci (což není o moc lepší při představě stahování gigabajtu dat, vypalování, instalování a nejistého výsledku). Zkrátka ne každý je ochotný věnovat 3 odpoledne instalaci a vychytávání much při přechodu na linux.
Zkrátka si myslím rozvoji linuxu dnes nebrání malé množství programů, nebo nedostatečné množství ovladačů. Tyto oblasti se podařilo vicemeně zvládnout. Problém vidím v kvantu drobných chybek či nedodělků, které však uživatele nepříčetně štvou, a které na Windowsech nemusí řešit. Nebylo by v tomto směru lepší spojit síly?
Stačí sa pozrieť na fóra, ktoré sa venujú Windowsu. Tam je tiež veľa otázok pri ktorých je odpoveď "nainštaluj si radšej program XY", takže dávať za vzor Windows nie je zrovna najvhodnejšie.
Jenže nainstalovat program XY je otázka chvíle. Nainstalovat distribuci XY už ne.
LOL, si trochu dost vedla...
Ano, linux lze instalovat i z příkazové řádky. Pro začátečníka skvělé řešení!
Kdyby to byly 3 odpoledne, tak je to uplně v pohodě, ale většina lidí stráví výběrem minimálně 1/2 roku - než se vůbec zorientuje v distribucích, v desktopových prostředích, v balíčkovacích systémech a než vybere nějakou distribuci, v které mu poběží veškerý jeho HW - ta mu ale zase nemusí vyhovovat v tom ostatním. Pro geeky zábava, normální člověk to zabalí po 3 pokusech a jde zpět na wokna.
1 distribuce je blbost, ale mít 100 desktopových distribucí snažících se v podstatě o to samé je blbost taky.
mít 100 desktopových distribucí snažících se v podstatě o to samé je blbost taky.Blbost by to snad byla, kdyby to řídil někdo centrálně. Ale komu vlastně říkáš, že je to blbost? Linusovi? RMS? Vývojářům Debianu? Vývojářům RedHatu? Nám tady? A proč nám (uživatelům GNU/Linuxu) vůbec v mnoha diskuzích uživatelé jiných systémů nadávají, že je to blbost? Pokud s tím má někdo problém, ať naslepo zapíchne prst do seznamu distribucí a řekne si: "Tohle je jediná distribuce, tak si ji rozchodím." Také si nepůjdu koupit 500 motyk, abych zkoušel, se kterou se mi nejlépe kope. A nebudu nadávat výrobcům, že by se měli sjednotit a vyrábět maximálně 3 různé motyky, protože mám problém si vybrat…
Půjdu na trh a tam bude 101 motyk. Jedna bude stát 100kč a na 99.99% mi bude funguvat. Ostatní budou zdarma, ale hromada z nich nebude kompatibilní s mojí hlínou, ty kompatibilní budou mít zase různý nedodělky, jako že budou občas vypadávat z násady atd. Ano, na tý hromadě jsou možná 2 motyky, které by mi vyhovovaly víc jak ta za 100kč, ale protože výměna motyky a vyzkoušení je práce na celý den a protože potřebuji okopávat a ne testovat, tak si nakonec dost lidí vezme motyku za 100, která prostě funguje, než aby hledali 1/2 roku alternativní a mezitím jim plevel zničil úrodu.
BTW: já mám opensuse a rodiče ubuntu, takže to o těch uživatelích jiných systémů nepadlo na úrodnou půdu. Možná se vám ti uživatelé jiných systémů snaží říct, proč má linux na desktopu pořád ~1% a vy to pořád nechcete slyšet. Mně už je to jedno, evangelizace už mě přešla.
Myslíte, že kdyby měl GIMP jen jedno okno a byla jen jedna linuxová distribuce, všichni by tento software najednou začali používat?Zcela jednoznacne by se ten podil zvysil, v pripade Linuxu (to s tim GIMPem je vazne blbost). Jediny duvod to samozrejme neni, ale ten "motykovy" princip, co popsal vas predrecnik, nelze poprit. Zakladni premisou je, ze svoboda vyberu hnana do extremu se stava nutnosti vyberu a otaci se uplne jinam, nez kam byla mirena. To same je i u designu GUI, kdy rozhrani a volby nekterych programu jsou natolik preplacane, ze ve vysledku jsou nepouzitelne i kdyz v nich jde vse nastavit do posledniho bytu. Navic ty dalsi duvody z toho vicemene dedi -- mam na mysli hlavne extremne slaby marketing pro desktopovy linux a stale nedostacujici pozornost vyvojaru SW a ovladacu. Oba dva tyhle problemy z velke casti existuji proto, ze ti lide vlastne nevi, na co se zamerit. I jen vyvoj pro tech par nejpouzivanejsich desktopovych Linuxu znamena pri rozdilech mezi nimi velky overhead oproti vyvoji pro unifikovane platformy. Ja nepropaguju jen jedinou distribuci, to je fakt hovadina. Jen si myslim, ze zestihleni v tehle oblasti by Linuxu naprosto jednoznacne prospelo a pokud by prineslo nejaka negativa, byla by zanedbatelna.
Ono těch distribucí v reálu moc není. Komerční aplikace se obvykle dodávají jen pro například RedHat, SUSE, Mandrivu, Ubuntu.To na zvednuti nakladu a usili bohate staci. Nemuzete se divit, ze ti vyvojari se pak ptaji: kde je chyba, kdyz musime investovat tolik casu do pripravy SW pro nekolik distribuci, ktere jsou si tolik podobnea a mnoha vecech kompatibilni?
Kdo chce dodávat pro Linux software, dodá zdrojové kódy, nebo podporuje jen těch pár hlavních distribucí.A to je presne ten duvod, proc se ten SW nedodava.
Software se pro Linux nedodává prostě proto, že má (Linux) malý podíl na trhu a tedy návratnost vývoje je podstatně menší než u Windows.A maly podil ma proc?...
Tak mi vysvetli proc treba HP podporuje jen SuSE, RedHat a Debian? Proc nevyda universalni balik? Protoze universalni balik udelat nejde a nebudou delat 150 baliku, kazdy zvlast pro kazdou distribuci.
Kdyby byl backend stejny u kazdeho distra, tak se vyda jeden balik a jsou si jisti ze to bude fungovat fsude.
Pak by treba byla podpora lepsi.
To vidim u nas v praci. Handlers na multipathing. Citrix XenServer to ma uplne jinak prepracovane, to znamena, ze balik od IBM se naistalovat da, ale fungovat to asi nebude, tzn. ze IBM nepodporuje.
IBM musi vymyslet neco specielniho pro tuto distribuci, postavenou na CentOS, aby to zaclo fungovat. Proste co nova distribuce, to novy system a pak je to nekompatibilni a roztristene.
Tak mi vysvetli proc treba HP podporuje jen SuSE, RedHat a Debian?Třeba proto, že jsou nejrozšířenější? Opět se odkážu na anketu o nejoblíbenější distribuci, kde jenom touto kombinací je obslouženo 75% zákazníků (Ubuntu počítám jako Debian, balíčky jsou většinou kompatibilní)
Kdyby byl backend stejny u kazdeho distra, tak se vyda jeden balik a jsou si jisti ze to bude fungovat fsude.Firma nepotřebuje, aby to fungovalo všude. Firma potřebuje, aby to fungovalo tam, kde s minimálním množstvím práce pokryješ dostatečně velký podíl zákazníků. Proto HP stačí podporovat jenom ty tři (de facto čtyři) a ostatní ať si poradí sami. Vzhledem k tomu, že zrovna vyjmenovaná distra podporují téměř všichni, kdo dělají něco pro Linux, tak těch ostatních nemusí být moc.
Proste co nova distribuce, to novy system a pak je to nekompatibilni a roztristene.No a? Tebe nikdo nenutí používat tu nejnovější distribuci, která zrovna vyšla, pokud ti vyhovuje SW výbava té staré.
To resi LSB.
Ještě bych si dovolil malý návrat do historie. Není to tak dávno, co o Linuxu slyšelo jen pár nadšenců, kteří se o něj zajímali. Sám jsem na něj narazil naprostou náhodou, když na ChipCD byla jakási z Windows spouštěná distribuce (rok asi 1996 nebo 1997). Začal jsem shánět další informace, v obchodech byly k dostání asi 2 knihy, které o Linuxu něco psaly, pak se mi podařilo koupit CD s RedHatem, které připravil Yenya. Informací minimum, neznal jsem nikoho, kdo by o Linuxu něco věděl. Sem tam se objevila v nějakém časopise nějaká distribuce, často nenabootovatelná kvůli chybám v kontrolním součtu. Sem tam jsem zaslechnul, že skalní zastánci používají Debian, jakožto nejvíce hardcore distribuci - ani jsem se neodvažoval ho vyzkoušet Na Invexu jsem zíral na prezentace SuSE a život šel dál.
A pak najednou přišel informační boom. Objevilo se Ubuntu (tedy vlastně další hřebík do rakve roztříštěnosti linuxových distribucí). Ale místo aby tímto skutkem odpudil lidi ještě více, dostal se do širokého povědomí veřejnosti, která v životě nikdy o žádném Linuxu neslyšela, a mnozí ho začali zkoušet. Proč mi tato zkušenost nezapadá do teorie, že množství distribucí Linux ubíjí?
Sorry, já měl dojem, že se celou dobu bavíme o svobodných OS. Proto jsem MacOS X neuvažoval a uvažoval modelovou situaci s FreeBSD.
"velka diverzifikace zajisti velky podil na trhu"
Toto jsem, prosím, nikde netvrdil. Já tvrdím, že u svobodných OS není centrální vývoj zdrojem růstu tržního podílu, jak se tu někteří snaží tvrdit.
Sorry, já měl dojem, že se celou dobu bavíme o svobodných OS.To podle me nehraje roli.
Sorry, já měl dojem, že se celou dobu bavíme o svobodných OS.To podle me nehraje roli.
Navic ty dalsi duvody z toho vicemene dedi -- mam na mysli hlavne extremne slaby marketing pro desktopovy linuxOno to naopak hraje velkou roli a dokonce o tom pár příspěvků výše mluvíš. Linuxový desktop nemá ani zdaleka takový marketing jako OS X, to se vůbec nedá porovnávat. Dá se porovnávat Linux a FreeBSD, které je sice báječně jednotné, ale kolem Linuxu je natolik větší hype, že je používanější.
--dnes 09:51 Daniel Kvasnička ml.
I kdyby mel OS X marketing na urovni Linuxu, rozsiril by se vice.Tvrdíš ty. Já zase tvrdím, že to není pravda. Kdo z nás se plete, není možné určit.
Lidem proste jednotnost vyhovuje a za nesvobodu ji nepovazuji, protoze to taky zadna nesvoboda neni. Shodit to jen na marketing je sice lakave, ale nejde toHezká myšlenka, ale opět to není nic jiného než tvoje domněnka. Obzvlášť jestli to vyvozuješ z té první věty, která vůbec nemusí být pravdivá.
Ne, je to videt na MacOS. Jednotny variant..., pro ktery firmy delaji ovladace i programy, protoze vi, ze to vsude bude fungovat stejne.
MacOS je úplně jiná záležitost, nehledě na to, že MacOS AFAIK získal své zastánce, pověst a tržní podíl ještě před tím, než jako "motor" začlenil BSD.No myslim, ze zastance OS 9 moc pocitat nemuzes. Kdyz prisel na trh OS X, moc lidem se OS 9 opoustet nechtelo (a nutno rici, ze pravem -- mel vsechny detske nemoci, ktere si lze predstavit a OS 9 i pres kooperativni multitasking byl dost pouzitelny system, jen ne dost sexy)
Proč FreeBSD, když se jedná o svobodný OS, navíc centrálně vyvíjený, nemá vyšší tržní podíl než Linux?Jeden pohled je zde: http://www.hitechsquad.com/2008/09/04/why-linux-won-the-popularity-contest-and-freebsd-didn’t/
No myslim, ze zastance OS 9 moc pocitat nemuzes. Kdyz prisel na trh OS X, moc lidem se OS 9 opoustet nechtelo (a nutno rici, ze pravem -- mel vsechny detske nemoci, ktere si lze predstavit a OS 9 i pres kooperativni multitasking byl dost pouzitelny system, jen ne dost sexy)na nikdy nedokonceny copland a pozdeji OS X se cekalo jako na spasu - ona kdyz zatuhne ci spadne jedna aplikace a zatuhne ci spadne ti cely system, treba trikrat denne, to je docela maso. a takhle prace s OS <= 9 bohuzel casto vypadala. tomu bych nerikal "jen ne dost sexy". ten system byl zoufale zastaraly.
Pokud s tím má někdo problém, ať naslepo zapíchne prst do seznamu distribucí a řekne si: "Tohle je jediná distribuce, tak si ji rozchodím."
Přesně to dělám a k ničemu to nevede. I když mám na svém počítači vyladěný systém, nemám čas jej ladit pěti dalším kamarádům, kteří chtějí s linuxem začít. Mít tak jednu opravdu funkční distribuci!
Nerozumím. V původním příspěvku jsem psal zejména o autodetekci a správě hardwaru. I tam máte jiné nároky než já? Mě osobně vůbec nevadí, když by moje distribuce zvládala i Váš počítač.
Instalovat "svoji" distribuci funguje, ale jen nějakou chvíli. Dříve nebo později bude kamarád potřebovat poradit, já nebudu poblíž a ostatní mu řeknou: "Sorry, já openSUSE neumím. Nainstaluj si Fedoru."
"Jedinou® správnou™ distribuci" bych také nechtěl, o tom řeč není. Nikomu neberu Gentoo s jeho kompilací, nikomu neberu Slackware se jednoduchostí. Zeptám se ale jinak: Jaký je ten zásadní a nepřekonatelný rozdíl mezi např. openSUSE, Fedorou a Ubuntu?
Dříve nebo později bude kamarád potřebovat poradit, já nebudu poblíž…Dnes už existují mobilní telefony, případně internet pro dálkovou správu. Osobně řeším jen instalaci systému, pak už to jde prostřednictvím komunikačních technologií
Jaký je ten zásadní a nepřekonatelný rozdíl mezi např. openSUSE, Fedorou a Ubuntu?Balíčkovací systém, konfigurační soubory. Jinak nevím, ani jedno z toho (ani jejich odnože či předchůdce) nepoužívám.
Dnes už existují mobilní telefony, případně internet pro dálkovou správu. Osobně řeším jen instalaci systému, pak už to jde prostřednictvím komunikačních technologií![]()
Už vidím, jak mi volám kamarádovi: "Mohl bys mi prosím nadiktovat výstup 'dmesg', prosím?"
Ale vážně. Bohužel ne každý má veřejnou IP, nebo nástroj k jejímu obejití. To je už ale jiné téma...
Balíčkovací systém, konfigurační soubory.
Jasně, ale to je věc, kterou lze sjednotit aniž by uživatel cokoli poznal. Spíš mi šlo o rozdíl v cílové skupině uživatelů, v celkovém zaměření distribuce. Myslím totiž, že žádný není.
Jasně, ale to je věc, kterou lze sjednotit aniž by uživatel cokoli poznal.Uživatel možná. Ale kdyby mi někdo narval do Archu /etc adresář z OpenSUSE, asi bych měl potřebu mu hodně ublížit na zdraví :-p
Jenomze rozsirenych laickych distribuci vhodnych na desktop neni 100, ale tak cca 5. A to je tak nejak idealni a nikdo to menusel narizovat, prirozena evoluce a konkurence na poli linuxovych distribuci si to samoregulacnim mechanismem zajistila sama.
Aha ! překompilovat jádro ! Proč mi to nikdo neřek !?
Zato v oblasti desktopu pro běžné uživatele (myslím tím Fedora+Ubuntu+openSUSE) si jednu distribuci představit umím. Normální uživatel zpravidla potřebuje běžnou sadu programů, která se mezi distribucemi neliší, a pak především dobrou podporu hardware, který lze snadno zkonfigurovat.
Fedora novinky, Ubuntu Gnome pro Desktop, s openSuse nemam moc zkušeností, bohužel nezařadím, Mandriva - odladěné KDE pro Desktop , Arch a Gentoo - pro lidi, který prostě Linux "žerou". Krása je v rozmanitosti nenajdete dva stejné lidi a nenajdete dvě stejné distribuce. Představte si, že by všichni lidé měli černé vlasy ostřihané na 5 centimetrů, většině uživatelů by vyhovovali, či by se s nimi smířily, ale proč ?
Přitom právě v podpoře hardware mnohdy narazí.
Líbí se mi KDE, beru Mandrivu, pokud Gnome beru Ubuntu, pokud problém zkusím OpenSuse. Pokud nejde ani v jedné z těchto mainstreamových destktopových distribucí, Linux se nestrefil do mého hardwaru.
Zkrátka si myslím rozvoji linuxu dnes nebrání malé množství programů, nebo nedostatečné množství ovladačů. Tyto oblasti se podařilo vicemeně zvládnout. Problém vidím v kvantu drobných chybek či nedodělků, které však uživatele nepříčetně štvou, a které na Windowsech nemusí řešit.
Linux není Windows a nesnaží se jím být ! Chybička či nepříjemnost ? Hlašte bug. Nedodělek ? Sežeňte si přes internet pro program nadšeného programátora dejte mu 3 000(nebo kolik dnes stojí použitelná Windows) a malý nedodělek odstraní.
Je samozřejmě jasné, že 1 zcela univerzální distribuce je nesmysl.
Souhlas :)
Fedora novinky, Ubuntu Gnome pro Desktop, s openSuse nemam moc zkušeností, bohužel nezařadím, Mandriva - odladěné KDE pro Desktop , Arch a Gentoo - pro lidi, který prostě Linux "žerou". Krása je v rozmanitosti nenajdete dva stejné lidi a nenajdete dvě stejné distribuce.
Proč ale není možné vzít KDE z Mandrivy do Ubuntu, odladěné Gnome opačným směrem a nechat si uživatele vybrat až po instalaci? Jinak o Arch a Gentoo nemluvím, obě jsou jen pro ortodoxní geeky.
A krása? Ta je nejen v rozmanitosti, bezchybně fungující stroj je také krásný
Zato v oblasti desktopu pro běžné uživatele (myslím tím Fedora+Ubuntu+openSUSE) si jednu distribuci představit umím.Mám ten pocit, že většina uživatelů linuxových desktopů do kategorie běžný uživatel moc nespadne. A už jsme zase tam, že někoho baví si doma systém kompilovat ze zdrojáků, jiného z binárek a třetí rád Yast.
A už jsme zase tam, že někoho baví si doma systém kompilovat ze zdrojáků, jiného z binárek a třetí rád Yast.
Jenže YaST lze z openSUSE odinstalovat (a když dojde na věc, překompilovat si RPM balík není těžké). Ale jak už jsem psal, Gentoo bych do toho moc netahal; je pro jiné lidi.
Jenže YaST lze z openSUSE odinstalovatCož tomu, kdo má rád YaST, pomůže přesně jak?
Ale jak už jsem psal, Gentoo bych do toho moc netahal; je pro jiné lidi.Těch jiných lidí je skoro 11% A pokud se nepletu, Arch je další distro kompilované ze zdrojáků; s ním je to celkem 17% To není málo. (Beru údaje z ankety o nejoblíbenější distro.)
Bojím se, že si nerozumíme.
Což tomu, kdo má rád YaST, pomůže přesně jak?
Fanouškům YaSTu to nepomůže nijak, ale jeho odpůrcům ano. Jinými slovy pokud by _hypoteticky_ existovalo ono vytoužené distro, nechť obsahuje YaST a komu se to nelíbí, ať si ho smaže.
Těch jiných lidí je skoro 11% A pokud se nepletu, Arch je další distro kompilované ze zdrojáků; s ním je to celkem 17% To není málo. (Beru údaje z ankety o nejoblíbenější distro.)
Myslel jsem to jinak: Pokud by se uvažovalo o sloučení distribucí, nemá smysl dávat dohromady Gentoo/Arch a např. Ubuntu. 11% uživatelů ať si dál používá Gentoo a 6% ať si dál používá Arch. Nic víc jsem říct nechtěl.
I wrote the patch (including even the graphical configuration management), I sent it in, and it got rejected as "too complicated for users". Frickin' idiots (and I'm not talking about those alleged users).LOL, tohle me dostalo do kolen, dovolili si odmitnout patch od samotneho Linuse :) Frickin' idiots
Myslim, ze se nevzteka kvuli tomu, ze ten patch neprijali, ale proc. A ruku na srdce, argument: "Nasi uzivatele jsou tak hloupi, ze by to nepochopili.", se mi rovnez nezamlouva.
Myslim, ze by to chtelo trochu zdravy pohled na celou situaci.
Jedinou distribuci bych nechtel, ale pral bych si, aby se sjednotili ruzne projekty a udelal se poradek. Napriklad:
Myslim si, ze toto a dalsi podobna ustaleni by pomohlo vsem.
Proste konence ustalit ten backend, aby se mohlo buduvat na frontendu. Nebo neco v tomto duchu...
Zadne specielni patche atd. Proste Linux vyda kernel a takovy bude zakomponovan do vsech dister. At se distra zaridi podle kernelu. To by ulehcilo proprietarnim firmam udelat baliky s moduly na tyto jadra s jejimi proprietarnimi ovladacemi.Tak tato myšlenka se mi vůbec nezamlouvá. Pokud by se to ujalo, znamenalo by to, že si v důsledku tohoto nebudu moci zkompilovat kernel na míru, protože bych s ním nerozchodil ovladače. Jelikož například nVidia by přestala dodávat balík, z něhož si vytvořím modul pro své jádro, ale dodala by pouze hotový ovladač pro vanilku… Možná by to bylo jednodušší, ale to je tak všechno.
Nikdo by ti nebranil si kompilovat kernel jak chces! Ty si delej se svym pocitacem co chces, ale masy lidi, by uvitalo, kdyby si mohli naistallovat jen package s plnou podporou video karty kterou maji.
Osobně jsem nenarazil (nebo mi nechyběl) projekt s otevřeným vývojem, který by s množstvím distribucí měl zásadní problém (slušný SW jde většinou rozchodit i na tak obskurních distrech jako *BSD, *NIX, *OS [X], *dows *).
Spíš je problém s projekty, které jsou bez (praktického i morálního) důvodu uzavřené - typicky ovladače HW, kde by firmy mohly soupeřit kvalitou železa a ne zatajováním rozhraní a hraním si na "duševní vlastnictví". A tam je třeba napřít síly a urychlit proces pochopení nesmyslnosti uzavřenosti. Komunita a balíčkáři dister si už s roztříštěností dister s chutí poradí.
Ty nezijes v realite. Proste to chtej mit uzavrene, tak to respektuj! Je to kazdeho vec. Spis se ptej proc nemuzu instalovat ovladac jednoduse jako treba u windows.
Proste je to tim, ze kazda distribuce ma specialni jadro a firma to nebude kompilovat na vsechny distribucni jadra zvlast.
Chce to jedno default jadro od kazde rady nebo tak neco. Kdo chce muze si klikne kompilovat. Nikdo mu v tom nebrani.
Protoze ma byt v kernelu. Jediny ovladac ktery jsem za posledni 3 roky musel instalovat, byl nvidia a to byla akce na 2 kliknuti mysi nebo apt-get install balicek.
Proprietarni ovladac do kernelu nenarves.
Me se osobne libi reseni ze si modul doinstallujes kdyz ho chces pouzivat, jako je to treba s Virtualbox nebo intel chipsetem pro wifi u Debiana.
Ale aby to bylo universalni, je treba jeden default kernel a firmy udelaji moduly samy protoze budou vedet, ze bude jedna prace pro vsechny a ne delat praci desetkrat na stejny ucel.
Ani ho tam narvat nechci
Proste to chtej mit uzavrene, tak to respektuj!Respektovat to nebudu, protože pro mě jako koncového uživatele je to nevýhodné.
Spis se ptej proc nemuzu instalovat ovladac jednoduse jako treba u windows.Instalace ovladačů v Linuxu je jednodušší než ve Windows, prostě jsou v jádře a nainstaluješ je společně s ním. Ruční hledání instalačních CD s ovladači a ruční instalace prostě jednodušší není. Samozřejmě když si některé firmy hrají na vlastním písečku a ovladač do jádra dát nechtějí, tak je to problém, ale kvůli takovým moulům se nehodlám nechat dotlačit k tomu, abych místo nainstaluju jádro - hardware funguje musel přejít na "jednodušší" způsob nainstaluju jádro - hodinu hledám instalační média a hodinu instaluju ovladače.
To je priserny napad, jeste ze nema sanci se to uchytit, ze by vyvojari diktovali distribucim jak ma co byt a kazdy po svem. To by byl priserny bordel .-). Distribuce tu jsou prave proto, aby tyhle veci sjednotily a daly tomu nejakou ucelenou podobu. Jastli si chcete nechat nadiktovat distro vyvojari aplikaci, udelejte si linux from scratch. Pak mozna budete schopen ocenit praci odvedenou na distribucich .
- Nevytvaret milion officu, ale dat sily dohromady na OpenOffice.org. Pak at si klidne kazda firma udela jine barvicky. To same u jinych projektu, ktere vyrabi uplne to same ale v jine barve.
Proč vlastně není třeba Novellí "Go-oo" součástí "oo.org"? Nevíte někdo?
Protože ti Frickin' idiots (jak by řekl Linus) ze SUNu odmítaj ty vylepšení zařadit do hlavní OOo větve, takže i OOo se rozpadá na víc forků. Ale to je dobře, protože každý user má na openoffice svoje individuální požadavky a jen jedna verze OOo by byla cesta do pekel :)
Smlouva s M$ dovoluje Novellu použít Micro$oftem patentované věci. Novell je vnucovat vývojářům OO.org nebude a oni je sami nevezmou(i když jim to licence dovoluje).
Repozitar na kernely a vsechny distra mit kernel z jedineho repozitare. Zadne specielni patche atd. Proste Linux vyda kernel a takovy bude zakomponovan do vsech dister. At se distra zaridi podle kernelu. To by ulehcilo proprietarnim firmam udelat baliky s moduly na tyto jadra s jejimi proprietarnimi ovladacemi. Ja jako uzivatel bych si pak mohl treba naistalovat jadro s podporou ATI nebo NVIDIA, atd. To ze si kazda distribuce udela vlastni kernel ma za nasledek to, ze proprietarni firmy nechtej podporovat ovladac pro kazdou distribuci.
Nač jeden kernel, když jde ovladač proti jakémukoliv jádru zkompilovat?
Přesně tak. Proprietární uzavřené ovladače musí vymřít...
To jsem neřekl.(I když nepopírám, že by se mi takový stav docela líbil) Jen jsem řekl, že i uzavřené ovladače lze snadno připojit k jakémukoliv jádru, pokud mají alespoň malou překladovou vrstvu. Nejlepším příkladem jsou ovladače od nVidie. Jedno jádro není potřeba, když jde jakýkoliv ovladač(jak otevřený, tak uzavřený) snadno přeložit.
je tu jeste stale dost lidi, kteri z otevreneho kodu delaji zalezitost moralky a tvrdi, ze veskery SW muze/by mel byt otevreny.Tvrdíš že vešekerý software nemůže být otevřený? Proč?
To ze to umis ty, neznamena, ze moje mama bude neco kompilovat. Premyslej take o ostatnich a nej o sobe!!! My pripada, ze jsi fakt slepej a nevidis co se dele a proc Linux normalni lidi nechtej nebo jim pripada slozitej.
To ze to umis ty, neznamena, ze moje mama bude neco kompilovat.
To je pořád dokolečka dokola (Poslední odstavec. Ostatní příspěvky už se mi nechce hledat, ale někde tady budou.). Nechápu, proč když se řekne kompilace si lidi problému neznalí vždycky představí ./configure;make;make install
a při pomyšlení, že se budou muset pustit své myši a dotknout klávesnice vyletí hned z kůže. Nikdo neříká, že kompilace = nějaké příkazy + konzole + klávesnice. Jako příklad uvedu Kuroo. A jako etalon bych mohl uvést instalátor binárních ovladačů od nVidie. Že se v něm kompiluje ani většina lidí neví, protože jsou ty strašné kódy odstíněny progressbarem a binární vrstva malou vrstvou zdrojového kódu, který správně po kompilaci zarovná ty nožičky připojené z jedné strany na binární vrstvu a z druhé na jádro. Je nesmysl dělat nějaké unifikované jádro, když normální jádro sice nemá ABI, ale má docela stabilní API. A když se nechcete chytat klávesnice, tak buď vytvořte a nebo tlačte na vývojáře distribucí nech kompilaci integrují do balíčkovacích systémů. Pak jen bude stačit když firmy budou distribuovat src.deb a nebo src.rpm a všichni budou spokojeni.
Premyslej take o ostatnich a nej o sobe!!!
Proč? Jak už jsem řekl, já jsem se současným stavem víc než spokojen.
My pripada, ze jsi fakt slepej a nevidis co se dele a proc Linux normalni lidi nechtej nebo jim pripada slozitej.
Z jednoduchého důvodu. Protože jsou to neznalé,líné,sobecké a namyšlené lamy(myslím, že pro to existuje v počítačovém slangu jednotnější výraz idioti).
Nesouhlasim s tebou. Myslim, ze jsou proste lidi, kteri nechteji byt pocitacovymi nadsensi, ale kdyz si koupi kartu do poce, nebo nejake USB zarizeni, tak ze si to budou moci naistalovat.
Problem je v tom, ze si to nenaistaluji, jelikoz vlezou na stranky vyrobce (treba HP) a tam zjisti, ze jejich distribuce neni podporovana. Takze to zabali.
A proc jejich distribuce neni podporovana? Protoze se proste neda testovat kazda distribuce a kompilovat ten software pro kazdou distribuci, atd.
Kdyby byl stejnej zaklad, o co se nejak pokouselo LSB (nebo jak se to jmenovalo), navic stejny kernel (hracicky at si kompilujou a patchujou svuj), tak by se ta bariera odbourala.
Ja jsem take spokojen s tim co mam ted, ale za soucasneho stavu se ani nesnazim neco kompilovat, protoze s dalsim updatem to bude rozbite a musel bych to delat znova. Navic mam rad balicky, a nemam rad bordel. Takze to uz mluvime o kompilaci, pak balickovani, pak instalaci... no a vysvetli to normalnimu cloveku.
Skoda mluvit. Proste oni si nevymyslej. Si je poslechni. Chce to trosku soudnost a uznat, ze Linux je stale tezky pro normalni uzivatele. Jen doplnim, ze se bavime o ovladacich atd. Aby se tady zase nekdo nechytl a nezacal vykladat jak je jednoduche delat v KDE. Spousta lidi totiz dokaze obratit rec uplne nekam jinam a nedrzet se tematu.
Spousta lidi totiz dokaze obratit rec uplne nekam jinam a nedrzet se tematu.
No a Vy jste toho zářným příkladem. Četl jste vůbec co jsem psal a nebo mám tu čest s nějakým botem? Pro jistotu to hlavní odcituji pod sebe:
Skutečně tomu nebudete věřit, ale nejlepší ovladače jsou ty, které jsou už implementované v jádře. Jádro Linuxu totiž není zmraženo, ale neustále se vyvíjí(i když už asi menším tempem než v předchozích letech) a tak na něm budovat nějakou binární kompatibilitu není jen tak(i když to i dnes občas funguje). A kompilace je a určitě ještě nějakou dobu bude nejlepší volba jak dostat do systému ovladač (A to jak binární, tak otevřený). Co ovšem zase štve mě je, že se ovladače nedistribuují jako src.rpm nebo src.deb balíčky s potřebnými závislostmi na které když se poklepe, tak se prostě spustí nějaké gdebi-gtk či jiné grafické klikátko a nezkompiluje ty ovladače, nenainstaluje a nezavede do jádra. Kompilace něčeho sama o sobě není vůbec těžká.
Nikdo neříká, že kompilace = nějaké příkazy + konzole + klávesnice.
Je nesmysl dělat nějaké unifikované jádro, když normální jádro sice nemá ABI, ale má docela stabilní API. A když se nechcete chytat klávesnice, tak buď vytvořte a nebo tlačte na vývojáře distribucí nech kompilaci integrují do balíčkovacích systémů. Pak jen bude stačit když firmy budou distribuovat src.deb a nebo src.rpm a všichni budou spokojeni.
Nesouhlasim s tebou. Myslim, ze jsou proste lidi, kteri nechteji byt pocitacovymi nadsensi
S tím souhlasím a mám pro ně pochopení.
ale kdyz si koupi kartu do poce, nebo nejake USB zarizeni, tak ze si to budou moci naistalovat.
Proč něco instalovat? Protože se to tak dělá na Windowsech? UNIXová cesta je plug&play a instalace je nutná jen ve výjimečných případech(uzavřené ovladače a nebo ten kdo ty ovladače kódil je prase a chvilku bude trvat než se přepíší do přijatelného stavu a přijmou do hlavní větve) a pro ty by zase mohlo fungovat to co jsem navrhoval výše(snad to zase nebudu muset citovat).
Problem je v tom, ze si to nenaistaluji, jelikoz vlezou na stranky vyrobce (treba HP) a tam zjisti, ze jejich distribuce neni podporovana. Takze to zabali.
Uznávám, současný stav pro Windowsáky je poněkud problematický.
A proc jejich distribuce neni podporovana? Protoze se proste neda testovat kazda distribuce a kompilovat ten software pro kazdou distribuci, atd.
Kdyby byl stejnej zaklad, o co se nejak pokouselo LSB (nebo jak se to jmenovalo)
Což také je. Tedy alespoň na distribucích založených na RPM. Z toho důvodu jsem také mluvil jen o src.deb a rpm.deb. Archisti, Gentooisti a podobní nikdy nic takového nechtěli a nikdy pro ně nebyl problém si podobné věci převzít do svých balíčkovacích systémů.
navic stejny kernel (hracicky at si kompilujou a patchujou svuj), tak by se ta bariera odbourala.
To je pořád dokola. Modul != ovladač!
Ja jsem take spokojen s tim co mam ted, ale za soucasneho stavu se ani nesnazim neco kompilovat, protoze s dalsim updatem to bude rozbite a musel bych to delat znova. Navic mam rad balicky, a nemam rad bordel.
Proto jsem mluvil o integraci kompilace do balíčkovacího systému aneb automake must die.
Takze to uz mluvime o kompilaci, pak balickovani, pak instalaci... no a vysvetli to normalnimu cloveku.
Skoda mluvit. Proste oni si nevymyslej. Si je poslechni.
Vždyť se o to také právě snažím a poslouchám.
Chce to trosku soudnost a uznat, ze Linux je stale tezky pro normalni uzivatele. Jen doplnim, ze se bavime o ovladacich atd.
S tím souhlasím. A nikdo také nikdy neříkal, že GNU/Linux = legální Windows zadarmo.
To jako ze distribuce zalozene na RPM jsou mezi sebou navzajem kompatibilni, co se balicku tyce a s DEB to same...? Tomu jako fakt verite?Kdyby byl stejnej zaklad, o co se nejak pokouselo LSB (nebo jak se to jmenovalo)Což také je. Tedy alespoň na distribucích založených na RPM. Z toho důvodu jsem také mluvil jen o src.deb a rpm.deb.
To jako ze distribuce zalozene na RPM jsou mezi sebou navzajem kompatibilni
Jsou…spíš by měly být. A ne teda založené na RPM, ale distribuce splňující určitou verzi standardu, což většinou jsou právě hlavní RPM distribuce.
co se balicku tyce a s DEB to same...?
Tak to netuším. Já měl zatím tu čest jen s Debianem a Ubuntu a tam jsem problém neměl.
Jsou…spíš by měly být. A ne teda založené na RPM, ale distribuce splňující určitou verzi standardu, což většinou jsou právě hlavní RPM distribuce.Jenze na urovni balicku nejsou. Nezarucite, ze balik pro SuSE date do RH a opacne. Jasne, u nekterych to fungovat bude, ale zaruku nemate. Proste kdyz kompatibilita neni ani mezi distry pouzivajicimi jeden balickovaci system, tak to at mi nikdo nerika, jak je to strasne pozitivni vec pro vyvoj Linuxu...
Jenze na urovni balicku nejsou. Nezarucite, ze balik pro SuSE date do RH a opacne. Jasne, u nekterych to fungovat bude, ale zaruku nemate.
Pokud to bude u certifikovaných dister se zaručenou kompatibilitou (mám pocit, že u verzování LSB platí i nějaká zpětná kompatibilita) a v oblasti kterou LSB pokrývá, tak to určitě patří sem.
Proste kdyz kompatibilita neni ani mezi distry pouzivajicimi jeden balickovaci system, tak to at mi nikdo nerika, jak je to strasne pozitivni vec pro vyvoj Linuxu...
Kdo říká, že je to pozitivní věc?
Jenze na urovni balicku nejsou. Nezarucite, ze balik pro SuSE date do RH a opacne.No protože je to balíček pro SUSE, tak nikdo neočekává, že by ho někdo rozjížděl kdekoli jinde
A napadlo tě třeba, že Linus a spousta dalších jaderných vývojářů se o nesvobodné jaderné ovladače nezajímají?Ale zajímají. Dělají všechno pro to, aby používání takového ovladače bylo problematické.
Mně osobně by méně distribucí nevadilo. Ale koneckonců - každý ať si dělá, co chce. Já taky používám, co chci. Většina lidí stejně použije ubuntu, fedoru, debian, suse... těch nejpoužívanějších zas tolik není. Ty stovky dalších distribucí jsou buďto velmi specificky zaměřené na nějakou oblast, nebo je používá jen minimum lidí, které to nejspíš baví, tak co. IMHO se to řídí přirozeným vývojem, takže když bude lidem, kteří stojí třeba za ubuntu a za debianem připadat, že by sloučení bylo pro obě strany výhodné a uskutečnitelné, tak to udělají, ne? A i kdyby se nějakým všelidovým hlasováním odhlasovalo, že chceme mít méně distribucí, tak jak by se to vynucovalo?
Na druhou stranu by jistě bylo možné (teoreticky, když odhlédneme od toho, že za nimi stojí různé firmy atp.) přední distribuce sloučit do jedné velké distribuce, která by měla společné balíčky ale odlišné instalátory (a verze balíčků) pro různé platformy (architektury; servery, desktopy, embedded...). Když si to totiž člověk vezme kolem a kolem, tak drtivá většina odlišností mezi distribucemi by nebránila jejich sloučení. V současnosti je stav takový, že máme x distribucí a každá nabízí ještě y variant. Ve skutečnosti vás nezajímá, jestli se distribuce jmenuje A nebo B, ale jestli je dobrá na server, nebo na mobil apod.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.