Administrace komentářů

Abych se přiznal, já se o systray zajímám jen z toho hlediska, že s ním imrvere něco nefunguje. Já reagoval pouze na to, že se distro neobejde. Ale obejde. Na meziaplikační komunikaci existovaly již od počátku věků v unixu mechanizmy, které fungují a vždy fungovaly. Co brání vývojářům použít jeden z nich?

Dbus je samozvaná slátanina, která znovu vynalézá tyto mechanizmy se samozvanými pravidly, kde se totálně rozchází s celou unixovou tradicí, a všechny ty kity kolem vznikly jako další a další nově vynalezená kola, když si uvědomili, že na tom starém způsobu něco bylo.

Proč nemůžu normálně poslat příkaz audio přehrávači na soket /home/pht/.audioplayer nebo bluetooth démonovi do /var/run/bt ? Proč musím hledat někaké org.bluezy? Není to redundantní jmenný prostor?

Když už tady je tak "pokročilá technologie" proč neexistuje k těm věcem nějaké normální rozhraní s helpem? Nejvíc mě pobavilo když jsem si chtěl v KDE4 nastavit dálkové ovládání. Je tam nějaký dialog který obsahuje asi 3 předvolené akce a pak je tam tlačítko urob si sám přes dbus ™ kde se člověk prokliká přes nějaké org.blabla.introspectable.wtff??Qint,Qint? [ano, všichni víme co to jsou integery ale my musíme mít Q integery!] ... zkrátka možná se chudák uživatel dostane i k té akci, kterou chce na to tlačítko naprogramovat, pokud se z toho předem nezblázní, načež na konci není žádné "chci tuto akci" ale patrně musí ty hovadiny růčo přepsat do předem připravených input boxů a ještě je rozdělit na třídu, objekt, funkci, ... :D

Když padne dbus daemon tak padne celý desktop, tomu říkáte pokrok?