Administrace komentářů

Většinou se jen přesvědčují přesvědčení a na ty ostatní to moc velký dopad nemá.

Existuje spousta lidí zvaných fence sitters. Nemají v dané oblasti dost znalostí, ale nemají ani dostatek hloupé ješitnosti na to, aby nekriticky přijali za své „jednoduché“ (a špatné) řešení. Jsou do značné míry přístupní argumentům. Čtou diskuse, ale málokdy se jich aktivně zúčastní. Na ně to může mít celkem podstatný pozitivní dopad.

Osobně vůbec nemám rád paritní raidy, takže jen mirror nebo r10 a v tomto ohledu se mi velmi líbí RAID1C3, 3 kopie dat místo obvyklých dvou. Už se není potřeba bát v případě výpadku jednoho disku, že do konce recovery vypadne i další.

Všechno má svá pro a proti. Na mém 8-diskovém RAID6 mám raději kapacitu 6 disků (RAID6) než kapacitu 4 disků (RAID1). Samozřejmě taková vypočítavost něco stojí. Nicméně faktem taky je, že moje pole (teoreticky, pokud se neposere nic dalšího) ustojí výpadek 2 disků, za cenu kapacity 2 disků, zatímco RAID1 pole (v terminologii Btrfs) by ustálo jenom výpadek 1 disku(*) (teoreticky, pokud se neposere nic dalšího), za cenu kapacity 4 disků. To je trochu drahé.

(*) U selhání 2 disků by to pořád nemusela být totální katastrofa; podstatná část dat, například malé soubory, které nakonec bývají jedny z nejdůležitějších, by se pořád ještě dala obnovit, protože pravděpodobnost, že by obě repliky jejich bloků byly zrovna (jenom) na těch dvou discích, které odešly, by byla příjemně nízká. Jenže pro větší soubory (jako třeba video) by byl výsledek tak či tak smutný.