Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Jediný problém je s tím, že klávesnici ruskou nemám (vlastní mix české a anglické), takže nechodí klávesové zkratky v menu.
Kdybych se učil jiný jazyk, nastavím si ten.
nejhorší je právě přelouskat tu azbukuNa azbuce nic těžkého není, tu jsem se naučil číst v 5 letech
Prostě to byla jen další písmenka. Mám velmi živé vzpomínky na první třídu. Pár dní po začátku roku za mnou přišel do družiny jeden straaaašně vysoký starý pán pozvat mne do šachového kroužku, že slyšel, že hraji šachy. Tam jsem byl spolu s dalšími velkými chlapy (řekl bych, že jim mohlo být kolem 20 let
), a poskytoval jsem jim skvělý zdroj zábavy (byli mrtví smíchy), když mi azbukou psali české texty a já jim to spokojeně četl...
))
Samozřejmě, to byl vtip.No, bral jsem to jako realitu. Dnes už je komunikace přes tisíce kilometrů snadná, přičemž sám komunikuji i s pár lidmi z Ruska.
ruština mě jako taková vůbec nebavila a měl jsem s ní ve škole potíže, prostě nějak chyběla motivace, ale pak jsem se také zkamarádil s dětmi jedné ruské rodiny a nějak to šlo samoMne pak už (když jsem musel) také ruština nebavila. Na gymplu to šlo tak daleko, že když naše ruštinářka vážně onemocněla a dlouhodobě nás suploval učitel, který učil "německou" polovinu třídy, tak jsem u něj nasbíral pár desítek pětek a čtverek a 3 týdny před pololetím mi vycházel průměr 4,8 - do toho se vrátila naše učitelka. Dala mi tehdy trojku "na dluh" a já se snažil. A potom jednoho pěkného dne, když jsem jí v rámci hodiny v den jejích narozenin zpíval nějaké písničky a mezi nimi i Vysockého v Nohavicově úpravě, zeptala se mne: „Otakare, proč se neúčastníš Puškinova památníku?“ Sehnal jsem si originální LP desky, začal se učit texty, na soutěži sklízel aplauzy, v ruštině jedničky, a po gymplu jsem se domluvil rusky zcela plynně :) Dotyčná paní byla pro mne skutečně Paní (tehdy vlastně soudružka) Učitelka
Ja máju krásnyje fialovyje kalgotyA nebo třeba я писаю
(upozorňuji neznalé, že google translator to přeloží chybně)
. Dnes je skvělou lékařkou, nedávno byla u nás její dcera s jejím nastávajícím, jo, čas letí moc rychle.
Ta kamarádka byla moc krásnáTo si dokážu živě představit. Jednou v Nizozemí, když jsme byli na festivale, bylo jeden den vystoupení v kostele. A naskytla se zajímavá podívaná. V jedné řadě seděly Holanďanky, za nimi naše holky a za nimi Rusky. Ty rozdíly bily do očí. První řada škaredá, další řada normální pěkné holky, a třetí řada byly holky jak obrázky. Ono vůbec v té západní Evropě potkat pěknou holku byla spíš výjimka.
se nenašel jediný profesor, který vyžadoval titulování "soudruhu/soudružko"No, my jsme jim také neříkali soudružko, ale „souško“, na což byla šíleně alergická naše angličtinářka, která vážila dobře metrák
(Já ti dám soušku! Až ode mne jednu chytíš, hned poznáš, jaká jsem souška :)))))) )
Tohle má dva rozměry:
Spoustu aplikací používám v nepřeloženém stavu, protože český překlad buď neexistuje, nebo existuje, ale stojí za ním nějaký retard (hádejte, koho myslím ^.^), takže se to nedá používat. Anglický formát data apod. ovšem nesnesu.
Komunikace se zbytkem světa je důvod, proč byl standard zaveden.+1
YYYY-MM-DD HH:MM:SS se správně řadí a je jednoznačný a nezaměnitelný - už jsem jej naučil používat spoustu lidí i v běžném textu a hodně to usnadnilo mezistátní komunikaci.
.
).
Budiž je jazykově v pořádku. Jediným jeho problémem je, že není příliš často používáno v běžné řeči, tak lidé na něj nejsou zvyklí. Kdyby to bylo takto například přeloženo ve Windows, tak už to mají všichni dávno zažité a neřeší se to.
"Bylo zkopirovano 15 souboru" "Staniz se"To mi nedava moc smysl.
[ Dobře TAK! ]
ked sa pytam na datum, najskor ma zaujima mesiac a az potom den. to je podobne ako s cislovkami.takže číslo 123 přečteš jako dvacet-tři-sto? To už těch německých hundrt-drajundcvancich dává větší smysl.
Jasně, to máme v češtině taky: "třistapětašedesát".A zapisujem snad to číslo potom 356?
ale vychází zřejmě spíš z lidských potřeb, kdy je v komunikaci často nejdůležitější je měsícDovolil bych si polemizovat. Když se mne zeptáš, kdy jdu na koncert Lenky Filipové, odpovím: sedmého. Když se mne zeptáš, kdy se vrátím z Fatry, odpovím v neděli, či jedenáctého. Člověk totiž vždy časové záležitosti vztahuje k aktuálnímu kalendářnímu období. Takže pokud pomlčím o roku, myslím tento rok. Pokud pomlčím o měsíci, myslím tento měsíc. Pokud se bavíme v rámci jednoho dne, zmíním jen hodinu. Rozhodně z toho nelze vybrat "nejdůležitější" jednotku, ta strašně moc závisí na souvislostech, na tématu hovoru. Každopádně mi ta "americká logika" přijde úplně padlá na hlavu :p
Jo jo, vyrážíme v noci ze středy na čtvrtek, v 1 hodinu rychlíkem z Olomouce - a ráno z Ružomberku do kopců, v neděli z Harmance zpět. Už jen, aby vyšlo to počasí. Poslední 2 roky mám na něj děsnou smůlu. Koncem léta jsme byli v Alpách a museli odtud druhý den odjet, protože byl terén neschůdný a padaly kolem nás laviny. Snad to vyjde aspoň teď
Tiskni
Sdílej: