Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Já jedu na Archlinuxu už asi 4 měsíce a zatím naprostá spokojenost.
# Čistota - v systému není žádný nadbytečný balast typu Mono.Zato je tam balast úplně jiného typu: balíčky nejsou rozděleny na -client, -server, -libs, -devel, atd. Chcete LDAP knihovny? Nasere se tam i server. Pro tvorbu malých dister přímo zabiják.
To je, ale zrejme v každej distribúcii s binárnymi balíčkami to nemôže byť inak, takže nemá moc zmysel sa o tom baviť
Tohle je treba naprosto odmitnou a to razne. Upstream nevytvari zadne projekty nas_projekt-lib, nas_projekt-devel...Upstream nevytváří balíky, ani instalátor, ani další věci. Obvykle také dodává pouze zdrojáky (v některých případech ani ne tarball, ale přístupem do verzovacího systému). Je věc distribuce a distributorů, jak s tím naloží, aby vznikl instalovatelný produkt. Pokud se distribuce XYZ rozhodne, že glibc bude zabaleno v balíku ferdamravenec, tak je to čistě jejich věc. Takže bych se stranil nějakých "rázných" reakcí.
Dalsi vyvojari,ktery takovy projekt pouzivaji, uplne logicky taky ne, ti pouzivaji ten puvodni projekt jako celek.Není pravda. Normální vývojáři fungují na normálních distrech a pokud jejich distro má devel balíčky tak mají devel balíčky.
Dependency Hell.Tohle má mít na starosti program na správu balíčků.
Popravde je ale treba rict, ze Debian typicky rozbalickuje na hlavni balik, ktery ma rekneme 10 MB a dalsich X-baliku, ktere maji par kilobajtu. Stoji to za to?To je nesmysl - podívejte se třeba na příklad výše. A jestli to někomu stojí za to, je opět jeho věc.
Jako nez neco napises, mohl by ses poinformovat.Jistě. Jsem rudý studem.
To je kvôli tomu, že jak raz niekto skúsi Arch, tak obvykle už nemusí skúšať nič iné Rovnako to možno funguje aj so Slackware, ale ten tu má príliš malú reklamu
Arch Linux (resp. pacman) bohužel pořád nepodporuje podepisování balíčků. Snad jediný distro kterýmu chybí tahle fičura.
Hodně štěstí až někdo kompromituje zrcadlo ze kterého updatujete nebo budete obětí MIM útoku.
</rejp>p.s. Já vás varoval
Tiskni
Sdílej: