Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Rád bych ještě jednou poděkoval všem za účast a argumenty v diskusi o výhodách Linuxu. V tomto příspěvku na tuto diskusi navážu a pokusím se částečně odpovědět na otázky, jak a jestli vůbec Linux propagovat.
Často je zmiňováno, že to, co Linuxu chybí, je marketing. V souvislosti s tím bych rád dal dohromady seznam atraktivních až "killer" vlastností Linuxu, který by se dal využít při jeho propagaci, a vás poprosil o pomoc s jeho sestavením. Měli by tam být výhody jak pro běžné uživatele, tak pro ty pokročilé a nejlépe i pro firmy. Co vás napadne, to, prosím, zmiňte v diskusi.
Kterou distribuci byste s čistým svědomím doporučili (českému) začátečníkovi? Předpokládejme, že tento začátečník má zájem o Linux a mlhavou představu o základech fungování počítače, ale naopak nemá nemá ambice na to stát se unixovým guru - prostě chce svůj linuxový systém používat, ne se v něm hrabat. A neumí moc anglicky.
Ať už používáme RAID pole na serverech či desktopech, je dobré mít na paměti několik bodů. Předesílám, že tyto body jsem nashromáždil při svých úvahách, podpořených čtením mnoha článků na Webu a jistou osobní zkušeností, která ale v této oblasti není ani zdaleka tak velká, abych měl nárok považovat se za odborníka. Naopak očekávám, že místní odborníci mě vyvedou z omylu, že o diskových polích něco málo vím.
Děkuji všem za pomoc, problém již považuji za vyřešený.
RAID 1 nasazujeme, abychom nepřišli o data, pokud nám selže disk. Existují ale mnohem zákeřnější hrozby, než selhání disku.
Jak jsem slíbil, tak plním. Mapu konceptu svobodného softwaru, kterou představil HFechs ve svém blogu, jsem přepracoval v Inkscape. Upozorňuji, že nejsem grafik a s Inkscape teprve začínám. Překlad také nemusí být úplně ideální. Zdroják je samozřejmě k dispozici. Uvítám jakékoliv návrhy na zlepšení.
GNU/Linux se stává stále viditelnější a silnější konkurencí pro Microsoft. Z historie víme, že Microsoft konkurencí nikdy nadšen nebyl a dosud dělal vše proto, aby své konkurenty buď zničil, nebo je přeměnil na spolupracovníky (koupě firmy, apod.). Je jasné, že vstupujeme do fáze, kdy Microsoft s GNU/Linuxem začíná bojovat. Jeden z prostředků, který Microsoft momentálně silně využívá, je FUD.
Pan Plešinger tvrdí, že GNU/Linux musí být více jako MS Windows, aby se rozšířil mezi běžné uživatele. Musí mít programy jako Total Commander a další, protože jinak není šance, aby se GNU/Linux rozšířil mezi běžné uživatele. Dovolte mi se nad tím trochu zamyslet.