Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »
ale v porovnání s Linuxem, kde někteří aktualizace "nepodporují" (Fedora) až po některé, kde nefungují tak jak by měly (Ubuntu), ...
(podle navodu samozrejme) a chtel jsem instalovat balicky, ale nektery nebyly OK, tak jsem musel instalovat z portu. Pak jsem chtel udelat upgrade balicku v systemu, tak jsem nasel portupgrade, ale porad jsem mel nejaky problemy, ze nejde otevrit DB. To jsme pak taky nejak vyresil, ale stejne i pak to selhalo (pak uz jsem nemel cas to resit dal).
Ale chtel jsem se zeptat, jak ten upgrade (konkretni verze) funguje? Pokud jsem to dobre pochopil, *BSD pouzivaji bin.balicky (ala DEB nebo RPM), ale taky /usr/ports (ala Gentoo Ebuild nebo SourceMage svoje grimoire-ted mozna kecam SM neznam). A ve *BSD je jedno, jestli instaluju program z bin.balicku nebo portu? Nebo bin.balicky jsou jenom pro nektery aplikace a zbytek musim z ports?
Dalsi vec jsem moc nepochopil. Aktualizace DB se seznamem aktualnich (novych verzi nebo security updatu) balicku. Ports se aktualizuji pomoci cvsup nebo csup, ale tem se dodavat supfile, kterych ale existuje tusim 5-6 (stable, release, cvs, doc, ports). Cetl jsem popisky, ale nejsem si jistej, jestli mi staci jenom ports-supfile nebo musim mit i dalsi supfile? Nejak jsem si upravil ports-supfile a dal synchronizaci. Ta probehla, ale pak portsupgrade nejak selhaval - napr. chtel instalovat libdrm-2.1.2 (tusim, uz presne nevim), ale na FTP, odkud se snazil stahnout libdrm-2.1.2.tar.?z byl jenom soubor libdrm-2.3.0.tar.?z. Co tohle znamena? Kde jsem udelal chybu?
A kdyz mam tu verzi 6.2 - muzu na ni zustat a delat aktualizace balicku z verze 6.2 (podobne jako treba Debian oldstable Sarge, ikdyz uz existuje novej release stable Etch)? Nebo je nutny upgradovat na novou verzi 7.0 (nebo ja je nova)? nasel jsem nejaky navody, jak upgradovat verzi FreeBSD, tak to zkusim nejdriv podle toho, ale nejsem si jistej, jak to dopadne
Jak mas napsano v paticce, 8.0-CURRENT a 6.2-RELEASE - co z toho je posledni stable, jak se obecne pozna?
Poradis trosku? Muze to ukozovat jeden rozdil mezi *BSD a Linuxem
Diky
Handbook prubezne ctu, ale prave ty upgrade jsem tam nasel jenom lehce, navic mi portsupgrade hlasi prave error pri stahovani balicku (ktere opravdu na tom ftp serveru neexistuji v te spravne verzi, ale mozna jsem jenom spatne updatoval ten index), a pak mi portsupgrade kompletne chcipne - prvni mi chcipal pri open_db, to jsem nasel navod, jak DB predelat, pak to uz chtelo tahat ty balicky, ale po chvili to zase spadlo (nejaka chyba v ruby, ale ted uz nevim jaka).
No, budu si s tim zkouset jeste hrat
Nejak jsem si upravil ports-supfile a dal synchronizaci. Ta probehla, ale pak portsupgrade nejak selhaval - napr. chtel instalovat libdrm-2.1.2 (tusim, uz presne nevim), ale na FTP, odkud se snazil stahnout libdrm-2.1.2.tar.?z byl jenom soubor libdrm-2.3.0.tar.?z. Co tohle znamena? Kde jsem udelal chybu?No to může znamenat, že nemáš aktuální strom portů. Osobně bych řekl, že je lepší používat místo cvsup, portsnap, viz. man portsnap. Do terminálu jako root napíšeš portsnap fetch, pak portsnap update a máš aktuální strom portů, ještě by se hodilo portsdb -u, pro aktualizaci databáze. Můžeš se mrknou i na www.freshports.org, tam jso vždy vidět aktualní verze aplikaci v port systému. Ještě jedna věc, nezapomeň číst /usr/ports/UPDATING, jsou tam poznámky k instalaci/aktualizaci balíků. Jednou s killer vlastností freebsd řady 6.2 byla binární aktualizace systému, používa se na to přikaz freebsd-update, viz. man freebsd-update, aktualizuje to systémové věci (jádro, ovladače, security updaty...)to je ta koncovka třeba RELEASE-p9 (patchlevel), jinak to jádro si zamozřejmě můžeš zkompilovat i sám (google :)). Co se týče vyvoje, port systém freebsd je starší a z něj vychází, nebo má v něm inspiraci gentoo portage :) Používám freebsd 6.2 už delší dobu na notebooku a musím říct, že jede v pohodě standa

#stahne, updatne porty, vypise nove verze portsnap fetch update && portversion -vl "<" && \ #vypise bezp problemy jiz instalovanych programu portaudit -Fda && \ #updatne vse; po kompilaci udelej balik; je-li dostupny balik na mirroru, nekompiluj; ukecanost; na OOo nesahej portupgrade -a -p -P -v -x cs-openoffice.org-2.2.0 && \ #Cistka: ptej se;smaz stare porty ; baliky; knihovny #portsclean -iPDL && \ echo 'FIN'
V Linuxu mi chybi Jaily, aliasy sitovych karet, jednoduchost /etc/rc.conf. Muj nazor. Pokud neumis rict, proc ... spíš naopak., tak radsi ani nereaguj. Dekuju
Jaily, aliasy sitovych karet
Co to je a k čemu je to dobré?
jednoduchost /etc/rc.conf
To v Linuxu také kdysi bývalo. Většina distribucí ale časem přešla na sofistikovanější model a chápu důvody, které je k tomu vedly.
Ty aliasy netušim co je a k čemu by to mělo bejt. rc.conf mi ve výsledku přišel jako nic úžasného, kdejaká linuxová distribuce nabídne lepší nástroje, imho.
Mohl bys zmínit nějakou nevýhodu vserveru oproti jailu?
No vyměkl jsem. fbsd je asi konzistentní a bezva stabilní, tudíž na server asi no problem. Ale na desktopu bych asi musel řešit věci, které jsem řešíval x let dozadu (aka ruční konfigurace). A bál bych se toho, že to používá řádově míň lidí.
Ale až mě Linux opravdu naštve, a budu mít trochu času, tak to zkusím.
Linux is for people that hate Windows, BSD is for people that love UNIX.
Ale až mě Linux opravdu naštve, a budu mít trochu času, tak to zkusím.
Linux is for people that hate Windows, BSD is for people that love UNIX.
Poslední dobou mám spíš pocit, že BSD je pro lidi, co nenávidí Linux. Nebo přesněji, pro lidi, kteří se potřebují cítit zajímavými tím, že nepoužívají ten Linux jako ostatní. Tím se ovšem nechci dotknout těch, kdo BSD používají proto, že jim opravdu vyhovuje, jen těch, kdo k jeho používání mají podobné důvody, jako prezentujete v prvním odstavci…
Poslední dobou mám spíš pocit, že BSD je pro lidi, co nenávidí Linux.
Však já také proti BSD nic nemám, jen mne iritují pozéři, kteří si potřebují dokazovat, jak mají navrch nad plebsem, který se nezmůže na "víc" než na Linux.
pozér je pro mne ten, koho víceméně nezajímají praktické důvody, ale cítí potřebu předvádět se, jaký je frajer, že používá něco exotického.Hmm, milej člověk.
Proboha, člověče, obtěžoval jste se přečíst si aspoň jeden z mých příspěvků, které tady zesměšňujete?Vyloženě milej člověk. Jinak já souhlasím spíš s tím, co napsal Thingie jako svůj poslední příspěvek...
Hele, ale to je taky k ničemu. Proč by komu mělo vadit, že někdo používá Linux či BSD proto, aby měl něco jinýho než nějací ostatní. To je dost jeho problém.Já si myslim, že používat exotický OS je právo každýho jedince... Navíc k tý tvojí nenávisti k Linuxu... ukaž mi prosím člověka, který nenávidí Linux. Nebo ne... sežeň mu rovnou odbornou pomoc, protože nenávist k řádkům zdrojovýho kódu mi přijde dost úchylná.
BTW: V některejch věcech mám taky nutkání dělat něco jinak, abych se odlišil od masy, když ta masa je jen stádo co tupě následuje ostatní...
Je potřeba se zamyslet nad následujícími otázkami:
Smysluplné použití BSD na desktopu:
Smysluplné použití BSD na serveru:
Linux a BSD mají jednu společnou věc. A tím je skupina uživatelů, kterou bych pojmenoval fanatici. Myslí si, že OS, který používají je ten NEJ, tím pádem si sami o sobě myslí, že používají to NEJ a hodně si na tom zakládají. Tato skupina obvykle nic moc o svém NEJ OS neví, ale je nejvíce slyšet a daří se jí úspěšně šířit spoustu mýtů a bájí o svém NEJ OS.
Pokud si odpovím na výše uvedené otázky, tak dospěju k následujícímu závěru:
Jestliže se rapidně nezrychlí vývoj BSD a vývoj Linuxu bude pokračovat stávajícím trendem, tak Linux bude stále mílovými kroky utíkat BSD, a to nakonec skončí během několika málo let v propadlišti dějin. Když si uvědomíte kdo všechno stojí za Linuxem a kdo za BSD, tak zjistíte, že srovnávat tyto OS by bylo vůči BSD značně nefér. To co Linux neumí dnes, bude umět zítra...
Možná jsem to vzal příliš zhurta. Tak jako tak je to ode mne pouze spekulace, a teprve čas ukáže fakta. Rozhodně jsem tím nechtěl BSD nijak schazovat, cením si lidí, kteří ho vyvíjí. Ale bohužel v našem světě zanikají i dobře navržené, kvalitní věci a "nečistý bastl" kolikrát přežívá až neuvěřitelně dlouhou dobu, pouze díky výbornému margetingu.
Ano, komerční sféra není naštěstí všecho, ale bohužel ovlivňuje více věcí než je zdrávo. Debian to má dle mého názoru značně zjednodušené, oproti BSD. Když na daném železe poběží komerční distribuce Linuxu, bude tam šlapat i Debian. Za tu dobu co je mezi námi, si vybudoval pozici seriózní nekomerční distribuce. A pokud není třeba certifikovaných komerčních produktů s podporou není problém ani nasazení v komerční sféře. A co se týče ČR, tak si myslím, že je v komerční sféře celkem rozšířený nebo se pletu a mám štěstí na Debianisty, případně vyvozuji závěry z příliš malého vzorku
Znám několik firem, v nichž člověk odpovídající za IT je jeden ze společníků.
To sice víceméně řeší problém náhlé výpovědi, ale už ne třeba případ, že ho přejede auto.
Alebo sa na to mozete pozriet aj z druhej strany a zasnut, ze stale je mnoho veci, ktore BSD dokazu lepsie ako Linux a dalsie nove pribudaju.Mohl bys být konkrétnější? Tohle je tak nějak ta základní otázka, kterou jsem svým zápiskem položil
Tiskni
Sdílej: