Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Některé techniky tzv. HDR fotografie jsou schopny dosáhnout velice zajímavých výsledků. Bohužel my, uživatelé GNU/Linuxu, máme smůlu. Prostě pro náš OS neexistuje žádná aplikace, která by tvorbu HDR fotografií umožňovala. Dozvěděl jsem se to z diskusí na jednom nejmenovaném dočervena laděném serveru (malá nápověda: ?ive.cz). Proto zítra zakoupím OS MS Vista, abych konečně mohl pořádně pracovat se svým PC.
A nyní vážně. GNU/Linux je operační systém č. 1, co se podpory profesionální grafiky týče. Alespoň v oblasti filmové animace. Snad vás tedy nepřekvapí, že je bez větších problémů možné pracovat i s HDR fotografií.
Na úvod si řekněme něco o HDR fotografii. RTF Wikipedia. http://en.wikipedia.org/wiki/High_dynamic_range_imaging :). Stručně jde o to, že máme k dispozici obrázek s např. 32 bitovou hloubkou v každém kanále. To nám umožní obrovské množství různých odstínů, které ale monitor ani běžná tiskárna nezobrazí. Proč to tedy má význam?
V první řadě je možné na fotografii s vyšší barevnou hloubkou provádět přesněji některé operace, jako třeba vytažení stínů. To je také důvod, proč osobně doporučuji fotit do RAWu.
Tím, ale celá sranda nekončí. Pomocí HDR fotografie lze dosáhnout zajímavých efektů. Klasickou ukázkou je např. potlačení přeexponovaných a podexponovaných míst.
Dosáhnout lze ale také podivných, někdy až kýčovitých fotografií. Někomu se to líbí.
Jak tedy na to pomocí GNU/Linuxu? Nejprve potřebujeme zdroj dat. Můžeme použít fotografie s malou barevnou hloubkou, třeba JPEGy s 8mi bity/kanál. Použijeme jich však několik naráz. Nejlepší je vzít stativ a odfotit třeba 6x jednu scénu s různými časy - od podexponované fotografie až po přeexponovanou. Stačí ale použít obyčený RAW a jen jeden snímek, který vyexportujeme do JPEGu několikrát s různým nastavení kompenzace expozice (prostě aby fotky byly od tmavé až po světlou).
Máme tedy kupu fotografií a potřebujeme z nich udělat jednu s vysokou barevnou hloubkou. Na to jsem si oblíbil použít CinePaint, který umí fotografie naimportovat a sestavit z nich výslednou fotografii se 32 bity/kanál. Tuto fotografii nelze zobrazit, protože monitor na to nestačí. My si ji ale uložíme jako OpenEXR (fotka.exr).
Jak tedy postupovat dále? Nainstalujeme si balík pfstools a program qpfstmo. Spustíme ten qpfstmo a fotografii (fotka.exr) v něm otevřeme. Program nám nabídne několik algoritmů pro tzv. tónové mapování. To je proces, při kterém se určitým způsobem sníží barevná hloubka zpět na třeba 8 bitů/kanál. Způsob, jakým je toto tónové mapování provedeno však umožňuje dosahovat mnoha zajímavých efektů. Je třeba si to vyzkoušet.
Přeji hezké zážitky s HDR fotografií.
Tiskni
Sdílej:
Mně se při tomto Cinepaint vždy zhroutí (i když ne celý)
neviem o kolko EV sa da z tych 12 bitov posunut, aby clovek este ziskal nove detaily
je to mozna zachrana, ale poriadne HDR s tym asi clovek nespravi.. fakt je asi potrebne vziat stativ a fotit s roznymi expozicnymi casmi... im(h)o