Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Některé techniky tzv. HDR fotografie jsou schopny dosáhnout velice zajímavých výsledků. Bohužel my, uživatelé GNU/Linuxu, máme smůlu. Prostě pro náš OS neexistuje žádná aplikace, která by tvorbu HDR fotografií umožňovala. Dozvěděl jsem se to z diskusí na jednom nejmenovaném dočervena laděném serveru (malá nápověda: ?ive.cz). Proto zítra zakoupím OS MS Vista, abych konečně mohl pořádně pracovat se svým PC.
A nyní vážně. GNU/Linux je operační systém č. 1, co se podpory profesionální grafiky týče. Alespoň v oblasti filmové animace. Snad vás tedy nepřekvapí, že je bez větších problémů možné pracovat i s HDR fotografií.
Na úvod si řekněme něco o HDR fotografii. RTF Wikipedia. http://en.wikipedia.org/wiki/High_dynamic_range_imaging :). Stručně jde o to, že máme k dispozici obrázek s např. 32 bitovou hloubkou v každém kanále. To nám umožní obrovské množství různých odstínů, které ale monitor ani běžná tiskárna nezobrazí. Proč to tedy má význam?
V první řadě je možné na fotografii s vyšší barevnou hloubkou provádět přesněji některé operace, jako třeba vytažení stínů. To je také důvod, proč osobně doporučuji fotit do RAWu.
Tím, ale celá sranda nekončí. Pomocí HDR fotografie lze dosáhnout zajímavých efektů. Klasickou ukázkou je např. potlačení přeexponovaných a podexponovaných míst.
Dosáhnout lze ale také podivných, někdy až kýčovitých fotografií. Někomu se to líbí.
Jak tedy na to pomocí GNU/Linuxu? Nejprve potřebujeme zdroj dat. Můžeme použít fotografie s malou barevnou hloubkou, třeba JPEGy s 8mi bity/kanál. Použijeme jich však několik naráz. Nejlepší je vzít stativ a odfotit třeba 6x jednu scénu s různými časy - od podexponované fotografie až po přeexponovanou. Stačí ale použít obyčený RAW a jen jeden snímek, který vyexportujeme do JPEGu několikrát s různým nastavení kompenzace expozice (prostě aby fotky byly od tmavé až po světlou).
Máme tedy kupu fotografií a potřebujeme z nich udělat jednu s vysokou barevnou hloubkou. Na to jsem si oblíbil použít CinePaint, který umí fotografie naimportovat a sestavit z nich výslednou fotografii se 32 bity/kanál. Tuto fotografii nelze zobrazit, protože monitor na to nestačí. My si ji ale uložíme jako OpenEXR (fotka.exr).
Jak tedy postupovat dále? Nainstalujeme si balík pfstools a program qpfstmo. Spustíme ten qpfstmo a fotografii (fotka.exr) v něm otevřeme. Program nám nabídne několik algoritmů pro tzv. tónové mapování. To je proces, při kterém se určitým způsobem sníží barevná hloubka zpět na třeba 8 bitů/kanál. Způsob, jakým je toto tónové mapování provedeno však umožňuje dosahovat mnoha zajímavých efektů. Je třeba si to vyzkoušet.
Přeji hezké zážitky s HDR fotografií.
Tiskni
Sdílej:
Mně se při tomto Cinepaint vždy zhroutí (i když ne celý)
neviem o kolko EV sa da z tych 12 bitov posunut, aby clovek este ziskal nove detaily
je to mozna zachrana, ale poriadne HDR s tym asi clovek nespravi.. fakt je asi potrebne vziat stativ a fotit s roznymi expozicnymi casmi... im(h)o