Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Tiskni Sdílej:
Me to radio nehra ani ve win 7. Chce to neco instalovat ci co. At se s tim dou vycpat.
S tema diskama nevim o nejakem problemu a spis je kurvijou windows neustalym hrabanim na nej.
Opera 10.61 + Flash 10.1.82.76 + x86 + Gentoo Linux = Funguje
Parkování hlaviček = Disk od WD = Fuck you a koupě disku od Seagate, který to nedělá. Nesnáším, když se někdo snaží být chytřejší než já a tohle je jasný problém výrobce disku. Nevím, proč by s tím měly něco dělat distribuce, pokud ale člověk moc chce zrovna tenhle disk, může použít hdparm. Já ten disk potřeboval do videorekordéru, kde hdparm není, takže jsem ho vyreklamoval.
… Nesnáším, když se někdo snaží být …… něco …, ne někdo. To mi taky občas vadí, ale musím to zkrátka překousnout, zvlášť, když je to pravda. U věcí je to mnohem větší problém.
Zadej do jakéhokoliv přehrávače: http://sverigesradio.se/topsy/direkt/701-hi.mp3
To by mělo jet.
.Adobe
" a ".macromedia
"
$> pacman -Q flashplugin
flashplugin 10.1.82.76-4
Linux *zah.cz 2.6.34.6-54.fc13.i686 #1 SMP Sun Sep 5 17:52:31 UTC 2010 i686 i686 i386 GNU/Linux Mozilla/5.0 (X11; U; Linux i686; cs-CZ; rv:1.9.2.7) Gecko/20100723 Fedora/3.6.7-1.fc13 Firefox/3.6.7
Neodpustím si hned na úvod poznámku: Nevím, proč má někdo potřebu kydat kolem sebe hnůj, když se mu něco nedaří.
Takže, ide Vám stream švédskeho rozhlasu?
Ano. Normálně funguje, okamžitě a bez problémů.
Ďalej - v Linuxe (v ktorejkoľvek distribúcii) mi disk parkuje hlavičku príliš často.
No a? Zaprvé, je to problém příslušných disků, které se chovají naprosto nestandardně. Zadruhé, na webu se povaluje spousta návodů, jak tohle triviálně vyřešit pomocí hdparm
, konkrétně optionem -B
. Ten nastavuje právě to číslo, které některé disky používají (zneužívají) k účelům přitaženým za vlasy.
Poznámky o kterékoliv distribuci je možná nejlépe (auto)cenzurovat. Kolik těch distribucí tak podrobně znáš? Nebo jsi tuto „informaci“ pouze četl na webu Zadka Ulhána?
Windows XP a Vista na rovnakom stroji OK, samozrejme BEZ POTREBY NIEČO ZBYTOČNE ZDĹHAVO NASTAVOVAŤ.
No prosím. Tak proč prostě nezůstaneš u Windows a píšeš sem takovéhle výkřiky??? To jsem nějak nepochopil. Kdybych měl z nějakého systému pocit, že se tam musí něco zbytečně a zdlouhavě nastavovat, případně že tam drtivá většina podstatných věcí nastavit nejde, nikdy bych takový systém nepoužíval. (Přesně tohle je (mimochodem) hlavní důvod, proč nepoužívám Windows.)
A prosím pekne, v nastavovátku desktopovek klikacej distribúcie v GNOME (čo je štandardné nastavovátko bez ohľadu na distribúciu) to nie je.
Konkrétně pro Gnome existuje velmi zdařilé klikátko (což uznávám i já jako zásadní odpůrce Gnome), které umí přesně nastavovat touchpady Synaptics. Jasně, může být chyba v driveru od touchpadu pro X.org (a v poslední době se jich tam pár objevilo), případně v tom klikátku samotném. Předpokládám, že jsi tento problém nahlásil a že nejspíš na tvé hlášení nikdo dlouho neodpovídá. Jinak si neumím vysvětlit tvé rozhořčení.
Skúšal som hýbať všetkými hodnotami a nič. Na druhú stranu vo Windows nešiel štandardne klik stredným tlačítkom ako spoločné kliknutie oboch, ale dalo sa to nastaviť bez nejakého man hentotamto.
Super. Pak jsou Windows pro tebe ta správná volba. Jaký má tedy smysl psát tohle všechno na linuxově zaměřený portál? Jen tak pro radost z flamewaru?
Velmi rád ještě zopakuji svoji (pár let starou) poznámku o dvojím metru. Když něco uživateli ve Windows nefunguje, je většinou normálně ochoten tu chybu hlásit, hledat na fórech, ptát se lidí... Prostě proto, že když už za ten systém vysolil nějaké prachy, je tak nějak ochoten se aktivně podílet na jeho zprovoznění. Nicméně svobodné operační systémy si zkrátka nemohou dovolit ani jednu chybu, protože pak se na ně okamžitě snese vlna kritiky. Vezměme příklad jednoho konkrétního notebooku.
Co nefungovalo po instalaci Ubuntu:
Co nefungovalo po instalaci Windows XP:
Nicméně uživatel toho notebooku nakonec smazal Ubuntu, protože „nepodporuje WiFi“ (nesmysl, polopravda) a strávil notnou dobu uváděním kradených Windows XP z roku 2001 do provozu. Prostě proto, že se ze zásady nechtěl nic nového učit.
Problém je tedy především v osobním přístupu uživatele. Někteří si neuvědomují, že používat Windows se taktéž museli napřed naučit. V souvislosti se svobodnými operačními systémy nějak implicitně počítají s tím, že jim někdo naservíruje přesně shodnou náhražku Windows až pod nos. Což je v mnoha směrech naprosto absurdní představa. Není přece nejmenší důvod reprodukovat navlas přesně všechno to, co je ve Windows špatně. U Windows měla vždy popularita přednost před bezpečností nebo efektivitou. Komu se to líbí, ať u nich prostě zůstane.
A nějaký skutečný argument by nebyl? V čem spočívá můj dvojí metr?
Podotýkám, že historka o Windows XP a Ubuntu pochází z roku 2006. Tenkrát, jak známo, žádné novější Windows než XP nebyly. (Nesnažím se tedy srovnávat dnešní Ubuntu s Windows z roku 2001.)