Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
6.3.2007 06:55
| Přečteno: 6044×
| (open)SUSE
| 
xvnc a x11vnc. Pojmy, které vypadají tak podobně, ale každý z nich umí něco jiného. Jak to s nimi je?
VNC
Virtual Network Computing (VNC) je dle zápisu ve wikipedii systém grafického sdílení desktopu, které umožňuje vzdáleně kontrolovat jiný počítač. Tato kontrola ovšem v podání obou programů vypadá poněkud jinak. Podívejme se na ně blíže.
xVNC
xvnc, které je součástí balíku xorg-x11-vnc (součást X serveru), vytváří virtuální obrazovky, ke kterým se lze přihlásit ze vzdáleného počítače a na něm tak pracovat jako by tento počítač měl více obrazovek, přičemž každá by mohla být pro jiného uživatele. Typickým příkladem využití takovéhoto rozložení je síť, kde jeden centrální počítač slouží jiným, mnohem slabším, jako nástroj pro provádění například výpočtů, které by na slabších klientech trvaly příliš dlouhou dobu. Vlastnosti takovéhoto virtuálního desktopu lze ušít na míru klientovi - rozlišením, barevnou hloubkou, a řadou dalších nastavení.
Jak xvnc získat je závislé na distribuci, někdo napíše své emerge, jiný apt-get někdo využije grafického rozhraní. Jelikož patřím mezi línější část uživatelů, použil jsem YaST2 a nainstaloval jsem přímo distribuční verze. Spojení probíhalo mezi stroji se SuSE 10.0 x86_64 a openSUSE 10.2 i386. Zprovoznění bylo překvapivě jednoduché a komunikace mezi aplikacemi bez problémů. Nejprve je třeba pomocí programu vncpasswd pod rootem vytvořit heslo pro uživatele, který se připojuje. Zde mne poněkud zklamalo, že heslo může mít maximální délku 8 znaků, ale pri zadání hesla, které mělo 5 znaků program prohlásil, že heslo je příliš krátké. Se šesti již byl spokojen. Jako druhý krok je třeba otevřít v iptables porty 5801 a výš (dle počtu virtuálních obrazovek) a 5901 a výš (taktéž). Pro otevření lze použít buď distribuční nástroj nebo můj oblíbený guarddog.
x11vnc
x11vnc naproti tomu umožňuje připojení k již existující fyzické obrazovce. Lze se tak připojit ke svému PC z jiného a kontrolovat jej, případně si z něj odeslat nějaká data. Jiný případem využití může být školství - pomocí x11vnc lze snadno kontrolovat děje na obrazovkách žáků z kantorského PC a dohlížet nad jejich aktivitami.
Zprovoznění x11vnc je navlas shodné s xvnc pouze s tím rozdílem, že otevírané porty v iptables jsou 5800 5900. Oba programy je tedy možné provozovat paralelně.
Použití
Připojení k oběma programům probíhá stejně - buďto pomocí vncviewer < server > :< cislo_obrazovky >, nebo pomocí libovolného prohlížeče, který podporuje Javu. Do řádku pro adresu pak stačí zadat http://< server >:< port >, s porty 5800 a výš. 5800 pro obrazovku :0 a výš pro další. Aby se x11vnc spustilo s podporou http a běželo i po odpojení uživatele, je třeba jej spouštět následovně:
x11vnc -rfbauth /root/.vnc/passwd -shared -http -forever -display :0
Bohužel se mi nepodařilo nějakým rozumným způsobem x11vnc rozběhat pod běžným uživatelem či vyřešit nějak rozumně jeho automatické spouštění po rootem při startu systému, vypadá to tedy, žže je třeba jej spouštět ručně. Pokud se někomu podařilo tento problém vyřešit, rád toto řešení vyzkouším. 
Nyní klady a zápory obou aplikací. Hlavním kladem je to, že lze jednoduchým způsobem rozchodit zpřístupnění prostředků nějakého PC jiným. Toto zpřístupnění může být ušito na míru klientům tak, aby nedošlo k problémům s jejich různými omezeními. Klientem může být jakýkoliv operační systém, na kterém funguje webový prohlížeč s Javou, což je také velice příjemné. Není tedy třeba instalovat žádný dodatečný nástroj na připojení ke vzdálenému PC.
Záporem je fakt, že vzdálené připojení není příliš svižné. Veškeré odezvy jsou delší než kdyby se akce děly přímo na PC, na kterém člověk pracuje. To lze ale na druhou stranu očekávat a kompenzace, která vzniká využitím vyššího výpočetního výkonu druhého PC tuto nevýhodu potlačuje. Není ale problém na vzdáleném PC dosáhnout využití CPU 30% pouze spuštěním xmms, což způsobí vysoká obnovovací frekvence vizualizace. Asi největší nevýhodou (alespoň pro mne) je ale fakt, že pro velmi podobnou funkci jsou dvě aplikace, které nelze zaměnit, je tedy třeba předem vědět, kterou z nich je třeba zvolit, než se člověk pokusí VNC zprovoznit.
Tiskni
Sdílej:
Jen nevím, jestli se jde nějak připojit k aktivní relaci Xek..Ano, jde. Pomoci VNC
.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.3.2007 07:47
6.3.2007 12:17
6.3.2007 14:36
x11vnc -rfbauth /root/.vnc/passwd -shared -http -forever -display :0 a melo by vse chodit.
6.3.2007 17:40
7.3.2007 22:31
x11vnc se da zabezpečit přidáním přepínače -ssl (viz man x11vnc), což je ovšem už věcí každého uživatele, zda to vyžaduje. Mě to při experimentování příliš netrápilo, tak jsem se domu nevěnoval.
vncserver :3 a kdyz dam vncviewer 3, tak:
Nes:~ # vncserver :3
A VNC server is already running as :3
Nes:~ # vncviewer :3
Error: Can't open display:
Nes:~ # vncserver :4
New 'X' desktop is Nes:4
Starting applications specified in /root/.vnc/xstartup
Log file is /root/.vnc/Nes:4.log
Nes:~ # vncviewer :4
Error: Can't open display:
Nes:~ # vncviewer :3
Pritom pred tim mi to noproblemo fungovalo.... - z jineho pocitace mi to funguje pres tightvnc taky bez problemu..... Kde muze byt ten pes zakopany?
Diky !!!!