Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Mezi nejpoužívanější terminálové aplikace patří jednoduché utility pro stránkování, které přes proměnnou prostředí PAGER umí v duchu UNIXu využít spousta dalších programů. K programům more, less a most existuje pro milovníky Vimu další alternativa, vimpager.
Volal mi jeden známý, že když jsem něco udělal pro něj, udělá teď on něco pro mne. Ještě se mě stačil zeptat zda mám nějaké úvěry nebo životní pojistku a už jsme měli domluvenou schůzku. Podrobnější informace povědět nechtěl, ale už jsem trochu tušil.
Musím se vám s něčím svěřit. Objevil jsem nedávno věc, která mě hluboce zasáhla. Nikdy jsem moc na seriály nebyl. Viděl jsem je jen jako manufakturu na dojení peněz, obzvláště ty hodně natahované, avšak vyjímka potvrzuje pravidlo. Píšu a ještě chvíli bych chtěl psát o serálu Dexter. Díky s0 mu můžu říkat epesní seriál!
Možná už jste někdy dumali nad tím, jak si na serveru zprovoznit službu, která vytváří náhledy webových stránek. V poradně je několik dotazů na toto téma, ale žádná kloudná odpověď. S radostí vám tedy můžu oznámit, že jsem na to konečně přišel.
Měl bych se sice šrotit na zkoušky a psát zápočtové programy, ale je to taková nuda... A tak bezcílně brouzdám webem a dnes se mi konečně podařilo najít něco zajímavého. Vždycky jsem si lámal hlavu, jaký mají u Googlů systém pojmenování bloků map a světe div se, dneska jsem to našel úplně náhodou v blogu jednoho machra z Francie.
Jak doma tak tady na ABCLinuxu se ozývají hlasy, že GNOME má ve výchozím nastavení moc velké ikony, toolbary, menu atd. Málo místa potom zůstává na hlavní část okna, kde je otevřený nějaký "dokument". Udělal jsem si proto co nejvíce praktické téma. Není to nic pro estéty, ti ať zavřou oči.
Líbí se mi projekty jako je Einstein@Home. Počítače se doma nudí, tak proč ten výkon nevěnovat na nějaké šlechetné účely. Nedávo se mi do rukou dostal počítač s dvoujádrovým Xeonem. Jiný počítač s více jádry némám, tak jsem byl zvědavý, jak mu pujde počítat einsteinovy workunity.
Jsem happy! Napsal jsem svůj první program nad GTK#. Nejde o nic převratného, jde o hru, screen shot tady a Mono Develop projekt i s přeloženou "binárkou" zde.
V .NETu už programuju delší dobu, ale okna jsem dělal pouze s Windows.Forms, které nejsou ještě v Monu doimplementovány.
API GTK# mi připadá elegantnější. Méně kódu více muziky. Vytváření layoutů okna pomocí tabulek, VBoxů, Hboxů je pěkné. Člověk roztáhne okno a prvky na něm se mu přizpůsobí.
Kdo tomu rozumí může omrknout zdroják a zkritizovat co dělám špatně, rád se polepším.