Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Od nepaměti řeší softwaroví inženýři problém, jak virtualizovat výpočetní prostředky. V ideálním světě s ideálním operačním systémem by každý jen povytáhl obočí a řekl: Hranice procesu vám nestačí? Ano, Unixy mají normálně namespace a některé prostředky sdílené, ale nástroje jako chroot nebo jail to docela dobře řeší.
V čem je tedy problém, a proč provideři server hostingu hledají alternativy? Samozřejmě že v tom, že Unix cucá, džungle se není schopná dohodnout na jednotném API do kernelu, jednotném formátu binárek, jednotných číslech syscallů a jejich sémantice. O rozdílnosti CPU mohu díky jednoznačné (a bohužel z poměru cena/výkon oprávněné) dominanci x86 architektury pomlčet. Každý zákazník chce "ten svůj" OS, na který pasují jeho fangle, trubky a dráty.
I přišel kdysi SUN a nabídl řešení v podobě Javy. Spousta firem mu skočila na špek, zahodila existující codebase, nabrala Indiálny a čerstvé absolventy, a zmastila hromadu kódu v Javě, která slibovala platformouvou nezávislost. Bohužel, platformová nezávislost je k ničemu, když API knihoven není stabilní, o nevhodných licenčních podmínkách nemluvě. Navíc je Java zoufale pomalá a nenažraná, přes milióny cpané do JIT překladačů, optimalizátorů, a stále kvalitnější implementace frameworku, pod kterými vše běží.
Zdá se že jediné, co je skutečně otevřené a stabilní je nikoliv OS, ani VM, ale hardware těsně pod OS. To je dost zoufalé konstatování, které by mělo způsobit, že vývojáři OS i VM si hodí provaz, půjdou prodávat párky na ulici, nebo si doma aspoň kleknou na hrách. Samozřejmě se nestane nic z toho, každá komunita má své populární výmluvy, proč něco dělá blbě.
Dál by se dalo mluvit o tom, proč se x86 tak blbě virtualizuje (tj proč není superuser mód udělanej pořádně, a efektivně emulovatelný v user modu, což by umožnilo libovolný počet virtualizačních vrstev bez ztráty výkonu) ale k tomu už nemám sílu, třeba to někdo doplní za mne v diskusi.
Tiskni Sdílej:
Uff, já tvrdil že proces dostane 64GB? Psal jsem že Linux tu paměť využije jako buffery, což zrychlí IO toho DB procesu. Samozřejmě že jen na stroji který umí PAE a externě adresuje 36bit.A není pak opravdu lepší a jednodušší jet přímo v 64bitovém režimu?
Taky 4 bity navíc nejsou 4x ale 16x víc paměti.Samozřejmě máš pravdu, kupecké počty mi nikdy moc nešly. :)
Jenže jsou lidé, kteří bohužel musí (i když by třeba nechtěli) pracovat i se softwarem, který je pouze pro jiný OS, protože je k tomu nutí např. zaměstnavatel a daný software nemá pod Linuxem kompatibilní ekvivalent.viz - obcházení problému ...
<noflame>
no, vývojáři takového qnx či beos se nemají za co stydět. to spíš marketroidi, kterým se nepodařilo prosadit tyto a podobně skutečné systémy na úkor parodií jako Win, Lin & co.</noflame>