Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Tak tenhle zápis snad flame nevyvolá. (I když...na Ábíčku člověk nikdy neví ;)
Můj minulý zápis se týkal přechodu z Fedory/KDE na Ubuntu/Gnome. Jednou z věcí, kterou jsem si musel projít (avšak nelituju toho), bylo zvyknout si na nové aplikace v té či oné oblasti mé práce s počítačem. Nad některými aplikacemi jsem truchlil. Nejvíc asi nad Krusaderem, ale hlavně nad Kile. Jo, LaTeX zdroják se dá psát prakticky v čemkoliv. Ale já prostě patřím k těm, kteří mají rádi rychle konfigurovatelný a přívětivý editor, který jim práci co nejvíce usnadní (snažně vás prosím, udržte pod pokličkou názory typu "Jak na to mužeš používat něco jinýho než vim a nepsat si svoje vlastní makefiles!?"). Nepracuji v LaTeXu ještě tak dlouho, abych měl všechny příkazy hned na jazyku. Ale míním v něm pracovat dlouho, je to krása :)
Rád bych se s váma teda podělil o to, jak jsem se v Gnome zařídil. Pomohl mi Eclipse a eTeX. Ten plug-in umí napovídat syntaxi, hezky v reálném čase zobrazovat strukturu dokumentu a warningy a samozřejmě si můžete nastavit vlastní buildery pro tu či onu verzi TeXu, kterou zrovna používáte. A s originální Javou od Sunu Eclipse jede celkem svižně i v Linuxu.
Mimochodem, Eclipse se vůbec dá docela slušně rozšířit a když ho člověk pochopí, je to moc dobré IDE. TruStudio je parádní plug-in pro PHP a Python (i když verze 1.0.1a s Pythonem zrovna moc nefunguje, už je to v bugzille). Verze Foundation je zdarma, za Professional se platí. (Ta je už dostupná i ve formě upraveného Eclipsu celého. A je možné ji bez omezení stáhnout z jejich stránek...nepochopil jsem)
Nějaké trable byly také s DVI. Evince je opravdu ještě dítě a Xdvi v Ubuntu jede až když si nasymlinkujete jistou knihovnu jako její starší verzi (libXaw tuším). Neskutečně odporný program, ale je svižný. Na preview vaší práce stačí.
Jo a používám (instalovaný) TeX Live. Příjemná distribuce.
UPDATE: našel jsem Perl skriptík na instalaci/odinstalaci TeX Live, ale funguje jen na v. 2004. Potřeboval bych totiž svojí současnou instalaci TeX Live odinstalovat a nainstalovat na čisto v. 2005. Nevíte někdo, jak na efektivní uninstall?
UPDATE: Tak jsem se unáhlil. TeXlipse je mnohem lepší a btw: uninstal TeX Live se dělá prostým smazáním 
Tiskni
Sdílej:
make se rovněž nemůžu obejít stejně jako při programování. DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch. Navíc mi vadilo vyrábění rastrových fontů v různých velikostech, trvalo to dlouho. Přímé vykreslování PostScriptu a PDF je na dnešních strojích dosti rychlé. Já jsem to nakonec vyřešil pomocí Evince/Xpdf a pdfetexu. Chtělo by to rovnou nějaký Makefile. Nechávám jej v nezměněné podobě i s některými "zbytečnostmi".
TEX = tex TEX_FLAGS = -fmt=cslatex -translate-file=il2-cs PDFTEX = pdftex PDFTEX_FLAGS = -fmt=pdfcslatex -translate-file=il2-cs -output-format pdf PS_FLAGS = -T21cm,29.5cm GS_FLAGS = -dBATCH -dNOPAUSE -sPAPERSIZE=a4 default: pdf all: dvi ps pdf DOC_NAME = komplex DOC_TEX = $(DOC_NAME).tex DOC_DVI = $(DOC_NAME).dvi DOC_PS = $(DOC_NAME).ps DOC_PDF = $(DOC_NAME).pdf dvi: data $(DOC_DVI) ps: data $(DOC_PS) pdf: data $(DOC_PDF) run: pdfview dviview: $(DOC_DVI) kdvi $< gsview: $(DOC_PS) gv $< pdfview: $(DOC_PDF) xpdf $< DATA = 24_2.eps 24_2.pdf 26_3.eps 26_3.pdf clean: rm -f $(DOC_DVI) $(DOC_PS) $(DOC_PDF) $(DOC_NAME).log $(DOC_NAME).aux *~ $(DATA) data: $(DATA) $(DOC_DVI): $(DOC_TEX) $(DATA) %.ps: %.dvi dvips $(PS_FLAGS) -o $@ $< %.pdf: %.tex pdftex $(PDFTEX_FLAGS) $< # gs $(GS_FLAGS) -sDEVICE=pdfwrite -sOutputFile=$@ $< %.dvi: %.tex tex $(TEX_FLAGS) $< %.eps: %.p %.dat ./$< %.pdf: %.eps gs -sDEVICE=pdfwrite -sOutputFile=$@ -dEPSCrop -dBATCH -dNOPAUSE -dQUIET $<
DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch.no jasny
vzdyt ho taky nepouzivam na nic jinyho, nez na preview. Tam je pro me primarni rychlost vygenerovani. V Kile se mi libilo, ze bylo generovani vsech tech formatu na dosah klavesovou zkratkou. V Eclipse si na to muzu nastavit buildery. Ale vzhledem k tomu, ze jine veci nez DVI opravdu delam az ve finishi, tak staci proste jeden. Ale makefile pekny
tetex. Jako kdybych snad nemohl mit vlastni distro TeXu a pouzivat ho ve Winefishi. Chtelo by to nejak slusne zkompilovat a prebalit.
DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch.A podporuje PDF "forward search" (s DVI to je tak, že si v xdvi nebo kdvi kliknu na slovo a v Kile mě to hodí přímo na správný řádek)??? Řekl bych, že ne...
pdfetexem. Ani Kile, ani Xdvi neznám. Kdvi zato není schopno hledat skoro vůbec, vadí mu diakritika. Je však pravda, že jsem si s jeho kompilací moc práce nedal. PDF je sázka na jistotu.
Při psaní delšího dokumentu se to opravdu hodí.
Rozhodl jsem se napsat diplomku v LaTeXutak, tak
To generovani obsahu, ta typografie... OOo nikdy vice, na takovehle veci.
ale když jsem si spočetl, za jak dlouho musím odevzdat semestrální práci, tak jsem se rozhodl slevit z požadavků a alespoň ze začátku to psát v něčem jiném, než vimu.no, podle me s Kile rozhodne neprohloupis
Ono i kdyz mas dobre IDE, tak to v tom TeXu ze zacatku trva. Ale pak se krivka produktivity prehoupne...
no, podle me s Kile rozhodne neprohloupisNo, pokud by už byla ta možnost nahradit standardní textovou komponentu KDE za vimpart, bylo by to dokonalé. Jak se říká, ono je to moc pěkné, ale když tomu chybí pořádný textový editor ...Ono i kdyz mas dobre IDE, tak to v tom TeXu ze zacatku trva. Ale pak se krivka produktivity prehoupne...
P.S.: Sice jsem to nezkoušel, ale možná je to dobré: Yzis.
Zdravím, kile se mi tu právě instaluje. Rozhodl jsem se napsat diplomku v LaTeXu, ale když jsem si spočetl, za jak dlouho musím odevzdat semestrální práci,LyX? Vypada na rozumny kompromis mezi sazecim programem a textovym procesorem.
Pro začátečníky mohu spíče doporučit ...
ROFL ...pise se z, Jindro
LyX?no, mel jsem ho nainstalovany, ale paradoxne jsem ho ani nepouzil. Nevim, neveril bych tomu. Dyt je to jako s HTML. Lepsi psat rucne, nez to pak opravovat po WYSIWYG/M nastrojich. Na malou vec by to mohlo byt produktivni, ale psat diplomku bych se v tom bal
Budte rad, ze nepatla ve Wordu
Je to normální textový editor. TeXmacs je už něco jinýho, ale tenhle mi přijde docela lidskej? V čem je wordoidní?
A ze se tedy s tim nemusite smirovat, ze ho vase zena pouziva, protoze co kdyby pouzivala Word...to by teprf bylo smirovani
Já si právě přečetl, že z něj Kile vzniklo. Prý, asi se po něm kouknu a dostane ho nainstalovaný k ježíšku. Ale stejně vedeme doma takový něžný spor: "nó, já tě nenutím, ale kdybys to psala ve Vimu, tak ten by tě na to, že už to máš otevřený upozornil... a nahradit bys mohla taky líp..."