Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Tak tenhle zápis snad flame nevyvolá. (I když...na Ábíčku člověk nikdy neví ;)
Můj minulý zápis se týkal přechodu z Fedory/KDE na Ubuntu/Gnome. Jednou z věcí, kterou jsem si musel projít (avšak nelituju toho), bylo zvyknout si na nové aplikace v té či oné oblasti mé práce s počítačem. Nad některými aplikacemi jsem truchlil. Nejvíc asi nad Krusaderem, ale hlavně nad Kile. Jo, LaTeX zdroják se dá psát prakticky v čemkoliv. Ale já prostě patřím k těm, kteří mají rádi rychle konfigurovatelný a přívětivý editor, který jim práci co nejvíce usnadní (snažně vás prosím, udržte pod pokličkou názory typu "Jak na to mužeš používat něco jinýho než vim
a nepsat si svoje vlastní makefiles!?"). Nepracuji v LaTeXu ještě tak dlouho, abych měl všechny příkazy hned na jazyku. Ale míním v něm pracovat dlouho, je to krása :)
Rád bych se s váma teda podělil o to, jak jsem se v Gnome zařídil. Pomohl mi Eclipse a eTeX. Ten plug-in umí napovídat syntaxi, hezky v reálném čase zobrazovat strukturu dokumentu a warningy a samozřejmě si můžete nastavit vlastní buildery pro tu či onu verzi TeXu, kterou zrovna používáte. A s originální Javou od Sunu Eclipse jede celkem svižně i v Linuxu.
Mimochodem, Eclipse se vůbec dá docela slušně rozšířit a když ho člověk pochopí, je to moc dobré IDE. TruStudio je parádní plug-in pro PHP a Python (i když verze 1.0.1a s Pythonem zrovna moc nefunguje, už je to v bugzille). Verze Foundation je zdarma, za Professional se platí. (Ta je už dostupná i ve formě upraveného Eclipsu celého. A je možné ji bez omezení stáhnout z jejich stránek...nepochopil jsem)
Nějaké trable byly také s DVI. Evince je opravdu ještě dítě a Xdvi v Ubuntu jede až když si nasymlinkujete jistou knihovnu jako její starší verzi (libXaw tuším). Neskutečně odporný program, ale je svižný. Na preview vaší práce stačí.
Jo a používám (instalovaný) TeX Live. Příjemná distribuce.
UPDATE: našel jsem Perl skriptík na instalaci/odinstalaci TeX Live, ale funguje jen na v. 2004. Potřeboval bych totiž svojí současnou instalaci TeX Live odinstalovat a nainstalovat na čisto v. 2005. Nevíte někdo, jak na efektivní uninstall?
UPDATE: Tak jsem se unáhlil. TeXlipse je mnohem lepší a btw: uninstal TeX Live se dělá prostým smazáním
Tiskni
Sdílej:
make
se rovněž nemůžu obejít stejně jako při programování. DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch. Navíc mi vadilo vyrábění rastrových fontů v různých velikostech, trvalo to dlouho. Přímé vykreslování PostScriptu a PDF je na dnešních strojích dosti rychlé. Já jsem to nakonec vyřešil pomocí Evince/Xpdf a pdfetexu
. Chtělo by to rovnou nějaký Makefile
. Nechávám jej v nezměněné podobě i s některými "zbytečnostmi".
TEX = tex TEX_FLAGS = -fmt=cslatex -translate-file=il2-cs PDFTEX = pdftex PDFTEX_FLAGS = -fmt=pdfcslatex -translate-file=il2-cs -output-format pdf PS_FLAGS = -T21cm,29.5cm GS_FLAGS = -dBATCH -dNOPAUSE -sPAPERSIZE=a4 default: pdf all: dvi ps pdf DOC_NAME = komplex DOC_TEX = $(DOC_NAME).tex DOC_DVI = $(DOC_NAME).dvi DOC_PS = $(DOC_NAME).ps DOC_PDF = $(DOC_NAME).pdf dvi: data $(DOC_DVI) ps: data $(DOC_PS) pdf: data $(DOC_PDF) run: pdfview dviview: $(DOC_DVI) kdvi $< gsview: $(DOC_PS) gv $< pdfview: $(DOC_PDF) xpdf $< DATA = 24_2.eps 24_2.pdf 26_3.eps 26_3.pdf clean: rm -f $(DOC_DVI) $(DOC_PS) $(DOC_PDF) $(DOC_NAME).log $(DOC_NAME).aux *~ $(DATA) data: $(DATA) $(DOC_DVI): $(DOC_TEX) $(DATA) %.ps: %.dvi dvips $(PS_FLAGS) -o $@ $< %.pdf: %.tex pdftex $(PDFTEX_FLAGS) $< # gs $(GS_FLAGS) -sDEVICE=pdfwrite -sOutputFile=$@ $< %.dvi: %.tex tex $(TEX_FLAGS) $< %.eps: %.p %.dat ./$< %.pdf: %.eps gs -sDEVICE=pdfwrite -sOutputFile=$@ -dEPSCrop -dBATCH -dNOPAUSE -dQUIET $<
DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch.no jasny
tetex
. Jako kdybych snad nemohl mit vlastni distro TeXu a pouzivat ho ve Winefishi. Chtelo by to nejak slusne zkompilovat a prebalit.
DVI formát mi přijde v dnešní době trochu mimo. Ne že by byl špatný, ale výtvory firmy Adobe (PostScript a PDF) získaly vrch.A podporuje PDF "forward search" (s DVI to je tak, že si v xdvi nebo kdvi kliknu na slovo a v Kile mě to hodí přímo na správný řádek)??? Řekl bych, že ne...
pdfetex
em. Ani Kile, ani Xdvi neznám. Kdvi zato není schopno hledat skoro vůbec, vadí mu diakritika. Je však pravda, že jsem si s jeho kompilací moc práce nedal. PDF je sázka na jistotu.
Rozhodl jsem se napsat diplomku v LaTeXutak, tak
ale když jsem si spočetl, za jak dlouho musím odevzdat semestrální práci, tak jsem se rozhodl slevit z požadavků a alespoň ze začátku to psát v něčem jiném, než vimu.no, podle me s Kile rozhodne neprohloupis
no, podle me s Kile rozhodne neprohloupisNo, pokud by už byla ta možnost nahradit standardní textovou komponentu KDE za vimpart, bylo by to dokonalé. Jak se říká, ono je to moc pěkné, ale když tomu chybí pořádný textový editor ...Ono i kdyz mas dobre IDE, tak to v tom TeXu ze zacatku trva. Ale pak se krivka produktivity prehoupne...
Zdravím, kile se mi tu právě instaluje. Rozhodl jsem se napsat diplomku v LaTeXu, ale když jsem si spočetl, za jak dlouho musím odevzdat semestrální práci,LyX? Vypada na rozumny kompromis mezi sazecim programem a textovym procesorem.
Pro začátečníky mohu spíče doporučit ...
LyX?no, mel jsem ho nainstalovany, ale paradoxne jsem ho ani nepouzil. Nevim, neveril bych tomu. Dyt je to jako s HTML. Lepsi psat rucne, nez to pak opravovat po WYSIWYG/M nastrojich. Na malou vec by to mohlo byt produktivni, ale psat diplomku bych se v tom bal