Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Vítejte ve třetím dílu seriálu věnujicímu se srovnávání výkonu 32bit a 64bit verzí aplikací a knihoven. Tentokráte bude měřena rychlost komprimace audia do mp3, ogg/vorbis a flac. Jako v každé části se i dnes pokusím propašovat nějaké výsledky zrychlení díky quadcore procesoru.
lame -q 2 -V 4 --quiet track01.cdda.wav
-q 2 značí vysokou algoritmickou kvalitu a -V 4 implicitní kvalitu (bitrate ~140kbit)
64bit sekvenčně: 5:06oggenc -q 5 --quiet track01.cdda.wav
Implicitní -q 3 je příliš slabá proto jsem zvolil -q 5 což dává v tomto případě bitrate zhruba 143kbit, tedy podobně jako lame mp3 při implicitním nastavení.
64bit sekvenčně: 1:26flac -fs8 track01.cdda.wav
-8 znamená nejlepší kompresi. Oproti nekomprimovanému wav souboru nagrabovanému z CD učetříme pouhých 40 % místa. získáme tím ale audio v originální kvalitě- bez psychoakustických vylepšováků a artefaktů. Bitrate je cca 850kbit.
64bit sekvenčně: 1:27Příští díl se bude věnovat kryptografii, především pak openssl.
Tiskni Sdílej:
Mě zajímá poměr výkonu 64bit a 32bit režimuPokud myslite nejaky obecny pomer tak ten neexistuje, v kazde aplikaci bude nutne jiny. A uz vubec by se nedal poznat z vami navrhovaneho testu.
a ne poměr optimalizací nějakého programu (který díky náskoku 32bit dnes vypadá nějak, ale za měsíc může vypadat úplně jinak).A pak vyjde nove gcc a vese vysledky budou take uplne jinak. Berte to z praktickeho hlediska. Rozhuduju se zda jit do 64bit nebo 32bit distribuce. Vykon je jednym z kriterii vyberu. Aplikace a prekladace se meni ale nedokazu odhadnout jak, kristalova koule se mi rozbila. Nejrozumnejsi v takove situaci je IMO vyjit z aktualnich verzi aplikaci a prekladace.
A naprosto jiné výsledky budou mezi 32 a 64 bit verzí téhož hw pod jiným operačním systémem.
Pokud pujde o aplikaci ze stejnych zdrojaku, ktera nebude travit spoustu casu v jadru tak nevidim duvod proc by tomu tak melo byt.
A naprosto jiné výsledky budou při použití kvalitně optimalizujícího překladače, ne gcc
Tady souhlas. Ovsem pomoci gcc je v praxi kompilovana vetsina aplikaci. Pouzitim icc bych se zase vzdalil od bezne praxe.
mám dojem, že nyní měříte spíše kvalitu optimalizátoru gcc, než skutečnou rychlost 32 a 64 bit provesorů.
Buh chran, do takoveho projektu jako urceni skutecne rychlosti 32bit vs 64bit bych se nikdy nepustil. To by bylo nad lidske sily. Jen nez by nejaka komise slozena z odborniku pres rozne obory schvalila nejaky reprezentaticvni kod tak by byl mereny procesor obsolete
Ja merim jen jak pomoci aktualniho prekladace a aktualnich aplikaci a kodeku prevedu audio z wav do mp3, kolik RSA podpisu zvladnu za vterinu a podobne.A pak vyjde nove gcc a vese vysledky budou take uplne jinak.Ale řádově v jednotkách procent. Rozdíl mezi zkompilovaným generickým C kódem a ručně optimalizovaným MMX/SSE může být klidně v řádu stovek procent. Tudíž rozdíly mezi kompilátory/systémy jsou v chybě měření. Ale to je nakonec fuk. Prostě mě to jenom zajímá, nic víc. Nechápu, proč mě hned někdo musí okřikovat.