-

12.8.2006 01:42 | Other | | poslední úprava: 4.12.2016 11:05

-        

Anketa

Komentáře

[#Tom]

Já bych volil Benq FP202W. Třeba proto, že se na něj zrovna koukám. Příjemné je, že slevnil, mě stál 13600 Kč (v únoru). Obraz je vynikajicí s výjimkou jemných pravidelných obrazců, jako je ten ukazující se při spuštění X serveru naprázdno, potom běhají po obraze pruhy. (Používám analogové rozhraní, neb mám starou grafickou kartu.) Vadné body jsem nenašel. Při nákupu přes internet lze však zboží bez udání důvodu vrátit, v kamenném obchodě by mohl být problém. (Ale třeba Cybex dává záruku na nepřítomnost vadných bodů.)

Rychlost obnovování obrazu jsem nesledoval, přišla mi dostatečná jak ve hrách (Q3, UT), tak ve filmech.

Barevné podání je uspokojivé, problémy jsou jen s velkými tmavými plochami, kde se projeví ne zcela rovnoměrné podsvícení. Ne příliš dokonalé jsou barvy na kraji obrazovky (asi 10 bodů), ale moc to nevadí. Trochu zamrzí, že pozorovací úhly jsou sice velké, zejména ze strany, ne však z podhledu. Docela se divím, proč ten panel nenamontovali vzhůru nohama, když shora je ten úhel výrazně větší.

Nakonec zbývá dodat, že rozlišení 1680x1050 je hodně velké a nelze jej použít vždycky. Je škoda, že rozlišení 840x525 monitor nepodporuje, obraz v tomto rozlišení je tak nekvalitni, že se na něj nedá divat. Hodilo by se totiž na provoz her jako je Transport Tycoon - kdo se chce koukat na mrňavé vláčky? Dalším nedostatkem je jiný poměr stran, obvyklý je 4:3, zde je 16:10. Některé hry budou mít roztažený obraz, stejně tak třeba televize v celoobrazovkovém režimu.

Je-li monitor připojen analogově, není s nastavením ve Windows problém, v Linuxu však ano, protože je třeba nastavit správně ModeLine. K tomu se hodí prográmek gtf.

I přes drobné nedostatky považuju tento panel za velmi dobrý a mohu jej doporučit.

[D-Evil]

Docela se divím, proč ten panel nenamontovali vzhůru nohama, když shora je ten úhel výrazně větší.

Jestli se nepletu, ergonomický je mít displej pod výškou očí (menší únava očních svalů), takže zřejmě proto.

[#Tom]

Snad, ale tak si ten displej stejně dát nemůžu.

[David Ježek]

pomer stran nepovazuji za nedostatek, ba naopak, ja prave vyuziji wide. jak je to se 14denni lhutou pro brani na firmu ted z hlavy nevim, to si budu muset zjistit. ale nejak me ot take netrapi. koukam tu uz hodne dlouiho na dva trinitronacky sedivy prouzky v obrazovce a taky mi nevadi, takze i nejaky ten vadny subpixel bych v pripade jinak zcela perfektniho panelu asi zkousnul, nez se pustit do mozna dlouhe loterie s vymenou panelu/vracenim. zvlaste, kdyz smerem k prodejci hradi zakaznik postovne.

podhled mi nevadi, stejne tak "male vlacky" . s horsi rovnomernosti podsviceni pocitam. koneckoncu neplanuji kupovat eizo lcd ale benq.

kazdopadne diky moc a podrobny popis zkusenosti s mym horkym favoritem.

[Heron]

s výjimkou jemných pravidelných obrazců, jako je ten ukazující se při spuštění X serveru naprázdno, potom běhají po obraze pruhy.

To je špatně nastavenou fází. Zobraz si takový obrázek a buď manuálně nastav phase a clock, nebo to autoadjust může udělat za tebe.

[#Tom]

Úplně to vyladit nejde. Naštěstí se to ale zobrazuje jen u jemných dokonale pravidelných obrazců, na které jsem při bežném používání za půl roku narazil jen v X naprázdno a v odhlašovací obrazovce XFCE, takže naštěstí o nic nejde.

Mimochodem, zmizí tento problém při použití DVI?

[Mikos]

Ano, zmizí. Mít LCD připojené jinak než přes DVI je prasárna a nedá se na to koukat

[#Tom]

To jsem si myslel. Přes DVI je to pěkné, přes D-SUB mi to o tolik horší nepřijde. Naštěstí to nemůžu postavit vedle sebe.

[Daniel Smolik]

No nevim mam 2 FS PVA 19" jeden pres DVI a druhy pres DSUB a opravdu zadny rozdil nevidim a to je mam na stole vedle sebe. Jeste k Samsungu nektere modely nemaji ovladaci prvky a jdou ovladat snad jedine softem pres Widle.

[David Ježek]

kdyz se podivas na foto toho co uvadim, tak ma celou haldu buttonku

[#Tom]

Já zatím ani nemám možnost to nikde pořádně porovnat a vyzkoušet. LCD připojené přes DVI jsem viděl jen asi pět minut, když jsem nový 19" Benq zkoušel připojit ve škole k jednomu počítači. Nicméně za chvilku ten displej putoval na své stálé misto ke stroji bez DVI a obraz byl také pěkný.

D-SUB mi přijde pro LCD uspokojivý a většině lidí v mém okolí stačí. Nevyhovující je až u projektorů, tam se na to někdy nedá koukat, zejména když je projektor připojen přes nekvalitní rozdvojku se zesilovačem a deset až patnáct metrů dlouhý kabel.

[Michal Kubeček]

Podle mých zkušeností je připojení přes analog taková sázka do loterie. Když máte štěstí, nepoznáte rozdíl, když máte smůlu, je to zoufalství - a to klidně i u patnáctky.

[Michal Kubeček]

Ten počet barev neřešte, to je u všech prostě 2^24 = 16777216.

[D-Evil]

Nemluvě o tom, že běžný lidský oko afaik neni schopný tolik barev rozeznat.

[Michal Kubeček]

Ono to zase tak moc není - ve skutečnosti to znamená nejvýše 256 úrovní při "plynulém" přechodu od jedné barvy k druhé. A to je tak na hraně - když si udělám gradient mezi dvěma podobnými barevnými odstíny a soustředím se, v některých místech jsem schopen ostré přechody rozeznat. Na druhou stranu, větší barevnou hloubku stejně nevymáčknete ani z běžné videokarty, takže to žádné principiální omezení není.

[D-Evil]

To imho záleží na parametrech obrázku a základních poznatcích o zraku. U některejch barev je to vidět víc, u některejch míň (lidský oko neni pro celý spektrum barev stejně citlivý). Navíc na obrázku o velikosti 800x800 pixelů ty pruhy asi uvidíte líp, než na 256x256 (kde má každej odstín jeden řádek, čili rozdíl mezi dvěma řádky je minimální).

[David Ježek]

no to bych zrovna netvrdil, takovy typicky TN panel ma proste 6bitove barvy, tady jen 262144 barev a ty ditheruje na 16,2M barev. rozdil oproti "nativnim" 8bit panelum je viditelny. byt pro me neprilis dulezity

[Michal Kubeček]

Výrazem "u všech" jsem samozřejmě myslel "u všech uvedených", ne "u všech existujících LCD". Že to jeden píše jako 16.2M a druhý jako 16.7M, to bych připisoval spíš podivnému zaokrouhlování než tomu, že by tam skutečně byl nějaký rozdíl.

[nhy]

Eizo ma 8 bitove a 10 bitove monitory a je to znat. Monitory TFT maju vo vseobecnosti mensie pozorovacie uhly ako monitory PVA. Ohladne zivotnosti: Je sice pekne, ze lampa vydrzi 60 000 hodin, ale ako to bude vyzerat s podsvietenim po tych rokoch? S poctom pixelov?

Co som pocul, tak Benq v tomto moc nevynika. Nie je sice jedno, od akej firmy je panel, ale velmi dolezitu ulohu zohrava elektronika.

Pre mna osobne je velmi dolezita svietivost. Pri vysokej niektorych ludi vratane mna bolia oci. Velmi dolezity je pomer kontrast:svietivost. Cim viac tym lepsie.

Osobne by som siel znova do Eiza(S1910). Z tych moznosti by som osobne bral Samsung. Ved panely od neho berie aj Eizo.

[Michal Kubeček]

K čemu je tam těch 10 bitů barevné hloubky, když karta stejně pošle jen 8 bitů informace? To se v panelu provádí nějaká forma antialiasingu na způsob RET v laserovkách?

[nhy]

10 bit doma je nevyužiteľných, ale rozdiel 8 bit a 6 bit doma vidieť je - dithering

[David Ježek]

10 (12 ci 14) bitu je pro interni praci s barvami. na 8bit vystupu se to prave diky vetsi interni palete opravdu projevi

[Michal Kubeček]

Na to se právě ptám: jak se to projeví? Karta pošle do monitoru 24 bitů informace o barvě pixelu. Jak z nich monitor vyrobí těch 30?

[David Ježek]

presneji:

- u LCD se udava pocet bitu na jednu barvu, u monitoru celkove. takze kdyz rikam, ze monitor posila 24bit, tak interni 14bitove zpracovani v LCD znamena ve skutecnost 3*14=42bitove zpracovani, tedy praci s 4 398 046 511 104 barvami. to znamena, ze pokud se vykresluje nejaky "meziodstin", LCD ho interne zpracuje pro zobrazeni presneji, nez kdyz je 8(24)bitove nebo nedejboze 6(18)bitove. 24bitove barvy nejsou konecna, "v prirode" existuje vic barev, rekl bych, ze asi tak nekonecno. A LCD, ktere je dokaze zpracovat 14bitove se se proste realite blizi vice nez 8bitove LCD.

- prikladem takoveho panelu je napr EIZO CE240W-BK, 24", 1920x1200, S-PVA (to je klicove), hardwarvoa kalibrace (to je take klicove pro ruzna DTP studia apod). maly popis z webu:

Jedná se o hardwarově kalibrovatelný monitor s rozlišením 1920 x 1200 a 14-bitovou technologií interního zpracování videosignálu, který je určen hlavně pro velmi náročné grafické aplikace s možností využití technologie HexaColor pro manuální korekci primárních i sekundárních barev RGB-CMY

- jinak ona ta interni prace v vyssi presnosti neni jen vysadou LCD. napriklad stare TV tunery (cipy mysleno) BT878 jedou 8bit, novejsi Philips SAA713x vsak uz jede 9bit, BT881 10bit a ATI Theater 550/650 Pro jedou 12bit. a svete divse, on i ten jeden bit rozdilu mezi BT878 a SAA7135 je opravdu znat (na CRT Trinitron monitoru)

[Michal Kubeček]

24bitove barvy nejsou konecna, "v prirode" existuje vic barev, rekl bych, ze asi tak nekonecno.

Evidentně mne považujete za naprostého pitomce, co se dá dělat… :-(

Bohužel ale pořád odpovídáte na něco jiného, než na co jsem se ptal. Takže to zkusím formulovat ještě jednou: videokarta pošle do monitoru 3x8 bitů barevné informace, vy tvrdíte, že monitor interně pracuje s 3x10 až 3x14 bity barevné informace. Proto se ptám, kde se vezme ta dodatečná informace navíc, která nepřišla z videokarty.

Možná jde o to, že transformace odpovídající nastavení jasu, kontrastu, barevného podání atd. jsou prováděny ještě digitálně a těch vámi zmiňovaných 3x10 až 3x14 bitů je přesnost, se kterou jsou počítány. Pak ale nechápu, proč jste to nenapsal rovnou a místo toho mne jako úplného blbečka poučujete, že příroda nepracuje s 24-bitovou barevnou hloubkou…

[David Ježek]

tak myslim ze uz si v zasade rozumime, tvuj prispevek to vystihl, jak to myslim. je to právě tak, že výsledný obraz lcd nejprve počítá s vyšší přesností a pak teprve převádí do zobrazení. mas to principielne stejne jako nektere metody antialiasingu, ktere spocivaji v pocitani sceny ve vyssim rozliseni a naslednem prevodu vysledku do rozliseni, ktere jde na vystup.

jinak: ja tu z tebe blbecka nedelam, ta veta o 24bitech byl jen takovy vykrik do tmy, nemusis byt hned tak vztahovacny.

PS nejsem tak stary, muzes mi klidne tykat

[Michal Kubeček]

ViewSonic bych vyřadil okamžitě, pokud opravdu nemá DVI vstup, u dvacítky LCD je to IMHO jasná diskvalifikace. BENQ bych se asi trochu bál, přeci jen má ta značka spíš pověst takového "polononame". Takže asi Philips nebo Samsung, těžko říct. Doma mám Samsung 204B, což je předchůdce 205B (která se od toho vašeho liší nejspíš jen poměrem stran), a jsem s ním spokojen. Ale ten Philips vypadá také dobře.

[Michal Karas]

Já mám doma už asi týden ten Philips a rozhodně si nestěžuju. Ale ty ostatní monitory neznám, takže těžko něco radit.

[Ritchie]

Display vyrobený technologií TN+film bych si ke sledování filmů nepořídil. Pozorovací úhly jsou tristní a inverze barev pohodlné sledování téměř znemožňuje.

[Lukáš Zapletal]

A jaký ne-wide model byste doporučili? Podmínkou je pro mne 19 palců, DVI vstup a možnost instalace na zeď.

[David Ježek]

do toho se jich vejde odhadem tak pul milionu. nechces to upresnit?

[#Tom]

Ty zase mají špatný poměr stran (5:4).

[David Ježek]

jo, to souhlas, kdyz uz pustit zilou na panel teto urovne, tak radeji nejakou levnejsi dvacitku se 1400x1050

[Lukáš Zapletal]

Dobrá, tak z těchto prezentovaných panelů - který je na tom nejlépe s instalací na zeď? Skoro u každého modelu výrobce uvádí možnost instalace na zeď, ale že by se k nějakému panelu dodávala konzole, to jsem ještě v životě neviděl.

Nebo copak se to věší jak obraz?

[#Tom]

Možná by bylo lepší a levnější si to uchycení dodělat.

[David Ježek]

samozrejme, kdyz ten kus plechu, kterymu se rika VESA uchyceni, stoji 400Kc, tak je fakt lepsi si to udelat doma sam.

[Lukáš Zapletal]

A to VESA uchycení mají všechny panely? Tady je třeba nějaký univerzální za 100 korun: http://www.computershop.cz/eshop/default.asp?mtc=0&cls=stoitem &stiid=16375&stiplname=univerzalni-motylek-pro-lcd-vesa-pro-dalsi-upravu-

[David Ježek]

1) Univerzální motýlek pro LCD VESA - (pro další úpravu) ... to je jen kus plechu, kterej dale musis doplnit o ten kus, co bude drzet ve zdi.

2) je to opravdu jen ohnutej kus plechu s dirama, takovej bych ti v 15 letech na ucnaku na dilnach vyrobil za hodinu klidne desetkrat a to zcela zadarmo.

3) a ano, je univerzalni, protoze ma tri typy der na VESA uchyty 50x50, 75x75 a 100x100. ale ty beztak potrebujes jen jedny diry.

4) zaver: tento kus plechu je, stejne jako kompletni VESA uchyt NESKUTECNA ZLODEJINA. co si ty ku*vy dovoli chtit za kus plechu, to mi skutecne hejbe se zluci!

[David Ježek]

jeste doplnim, ze u tez firmy stoji kompletni VESA drzak 424,-Kc.

[Michal Kubeček]

Tohle mi opravdu nedá, abych se neozval:

je to opravdu jen ohnutej kus plechu s dirama, takovej bych ti v 15 letech na ucnaku na dilnach vyrobil za hodinu klidne desetkrat a to zcela zadarmo … tento kus plechu je, stejne jako kompletni VESA uchyt NESKUTECNA ZLODEJINA. co si ty ku*vy dovoli chtit za kus plechu, to mi skutecne hejbe se zluci

Aha. Takže vy byste jich na učňáku vyrobil za hodinu deset "zadarmo". Tedy samozřejmě za předpokladu, že zanedbáme náklady na vaši práci (ve firmě, která to vyrábí, nejspíš nedělají dobrovolníci zdarma), náklady na materiál, vybavení a provoz té dílny. A samozřejmě také náklady na logistiku a marži prodejce. Inu, s takovým přístupem by mělo být vlastně zdarma úplně všechno…

Ale i kdybyste měl pravdu, nedává vám to stejně absotně žádné právo mluvit kvůli tomu o kurvách ani zlodějně. Nutí vás snad někdo s pistolí u hlavy, abyste si ten držák koupil? Nikdo. Ta firma ho prostě nabízí a je na vás, zda si ho koupíte, zda si najdete někoho, kdo vám ho vámi preferovaným způsobem (tj. nejlépe coby melouch, z cizího materiálu a pomocí cizích nástrojů) vyrobí, nebo zda si ho tak vyrobíte sám. I kdyby za něj chtěli tisícovku, pořád je to jejich věc a volba každého zákazníka, zda je pro něj ta cena přiměřená. Ne každý má doma dílnu s potřebným vybavením a příslušný materiál - a pro leckoho má čas, který by sháněním všeho potřebného a výrobou toho držáku strávil, větší hodotu.

[#Tom]

Je to 400 Kč za něco, co lze velmi snadno nahradit vlastním výrobkem. Ale já bych místo kovu volil raději dřevo.

[Michal Kubeček]

100 Kč, ne 400 Kč, ale to je celkem jedno, na ceně nezáleží, tady jde o princip. Kdo je stejného názoru jako vy, nic mu nebrání, aby si to vyrobil sám. Pro koho je výhodnější si to koupit, ten si to koupí. Pokud by si to nekoupil nikdo, nevyráběli (a neprodávali) by to…

[#Tom]

Já jsem teď myslel ten kompletní držák, ale to je jedno. Možná by to bylo trochu levnější, kdyby to lidi víc kupovali. Já jsem LCD chycené na zdi nikdy neviděl. Až na jednu výjimku, a ani tou si nejsem úplně jist. (Možná to bylo na polici.)

[Michal Kubeček]

Já si ani moc nedokážu představit, jak by se mi u toho sedělo, nejspíš bych si nemohl natáhnout nohy…

[VícNežNic]

Nějak mi nepřijde, že by dřevo bylo na držáky a úchyty dobrý materiál. Spíš vůbec.

[#Tom]

Asi jak které a jak kvalitní. Ale pokud bych oželel možnost naklápěni displeje, dalo by se k tomuto účelu použít.

[VícNežNic]

Jistě. Ne že bych tedy chápal co sleduješ tím, že místo lehkého a snadno použitelného kovového držáku použiješ dřevěnou konstrukci, která prostě tak dobrých vlastností v tomto případě dosáhnout nemůže.

[#Tom]

Jen to, že kdybych si chtěl ten držák udělat doma, tak bych mohl jen ze dřeva.

[David Ježek]

kvalitni preklizka by imho stacila. vzdyt od toho potrebujes nest 6kg LCD a tak nepotrebujes tu 18kg nosnost co udavaj oni u plechu. beztak stejne zalezi , jak si zaridis nasroubovai do zdi.

[VícNežNic]

To není až tak pravda, nejsou potřeba nijak extra nástroje. A potřebnou dílnu má docela dost lidí, nemělo by být nemožné se domluvit.

Navíc, v tom tvém dřevěném zázraku budeš možná mít víc kovu než v běžném kovovém držáku

[David Ježek]

na vyrobu takoveho drzaku dle mych zkusenosti postaci maly sveracek, jakakoliv vrtacka nebo kolovratek a kombinacky/sykovky. podobne veci jsem doma s takovymto vybavenim schopen udelat.

[#Tom]

Tak malý svěráček by se hodil. Ale fakt netuším, kam bych ho dal.

[David Ježek]

takze:

ja si opravdu dovolim mluvit o ..... a to z toho prosteho duvodu, ze ¨vyrobni naklady na tenhle ohnutej plech se budou pohybovat v halerich. a prodavat to za 100Kc, protoze se s tim zrovna chytaj LCD na zed je opravdu nechutne. imho zhruba tak nechutne, jako kdyz pri povodnich na morave stal bochnik chleba stovku (nebo kolik to bylo)

[VícNežNic]

No, haléře jsou trochu ustřelené. Sice takovéhle věci nevyrábím, ale rozumná by mi přišla koncová cena mezi dvaceti až padesáti korunami.

[David Ježek]

s koncovou cenou 20kc souhlasim

[Michal Kubeček]

Uvědomujete si vůbec, že z těch 20 korun s bídou zaplatíte práci toho člověka? K tomu máte materiál, amortizaci nástrojů, nájem dílny, elektřinu, logistiku, marži prodejce… Opravdu mne fascinuje, kolik lidí je schopno porovnávat své výrobní náklady doma na koleně (a především se zanedbáním ohromného množství skrytých nákladů) s náklady v komerční praxi. To je jako byste srovnával cenu programátorské práce studenta (kterého žíví rodiče, počítač mu pořídili rodiče, elektřinu zaplatili rodiče) s náklady toho, kdo si tohle všechno musí zaplatit sám a ještě se z toho uživit (a navíc stráví spoustu času neproduktivními činnostmi jako je účetnictví a komunikace s úřady).

[David Ježek]

nezlob se na me, ale znovu opakuji: je to ohnuty kus plechu. kvuli nemu nemusus stavet tovarnu za desitky miliard dolaru (jako kvuli 65nm Celeronu, kterej mimochodem stoji tolik, co deset techto ohnutejch plechu)

(ja vim, tohle prirovnani jsem trochu prehnal)

[D-Evil]

O továrně to neni ani v případě těch Celeronů, ta si na sebe vydělá celkem rychle. Ale nějak musíš zaplatit její provoz a předevšim zaměstnance, jejich pojištění a stravování, administrativu, nákup a dovoz materiálu, odvoz hotovejch výrobků, případně i jejich uskladnění a spoustu dalších věcí. Myslim si, že neni o čem diskutovat, ta cena je možná velká, ale rozhodně ne přemrštěná.

[David Ježek]

no, takova typicka fabrika se vsak takky nezivi jen vyrobou vesa uchytu. imho je stovka premrstena. jako nepremrstenou cenu jsem ochoten akceptovat jeste tak 50kc, coz je priblizne cena dvou ohnutejch plechu pro uchyceni 3,5" veci do 5,25" sachet

[David Ježek]

a este dodam, fabrika v cine/taiwanu rozhodne nema takove naklady na zamestnance jako treba v CR

[Michal Kubeček]

To sice nemá, ale zase je o to dražší to z té Číny nebo Taiwanu dovézt…

[David Ježek]

ale no tak, do evropy se v krabici priveze 10 milionu kusu a ty se tu pak rozvazej. nebo si snad myslite, ze vietnamci maj hadry nejaky drahy, kdyz je vozej z asie (ano, ne vsechny a ted konkretne mluvim o neznackovych vecech. nesrovnavam plagiaty a znackove hadry)

[Michal Kubeček]

To sice ne, ale přinejmenším dílnu a vybavení na něj potřebujete, já bych ho třeba doma neměl z čeho, kde ani čím vyrobit. A problém je v tom, že všechny ty náklady na rozdíl od toho Celeronu nemůžete rozpustit v ohromných sériích.

Kdysi v druhé polovině osmdesátých let jsem v jednom časopisu četl zajímavé zamyšlení nad zásadními rozdíly mezi socialistickou a kapitalistickou ekonomikou. Autora k tomu vyprovokovalo to, že se mu v tiskárně (tehdy samozřejmě jehličkové) zlomilo jedno z koleček, na která se tehdy navíjela páska (tiskárny s cartridgemi se objevily až později). Zaujal ho zdánlivý nepoměr mezi cenou toho kolečka (obyčejná plastová cívka) a celé tiskárny (nepamatuji si to přesně, ale vycházelo to tak na dvacetinu ceny celé tiskárny). Jenže na rozdíl od vás si uvědomoval, v čem to vězí - že nejde o to kolečko, ale o celý proces od jeho výroby až ke koncovému zákazníkovi. Tehdy by mne nenapadlo, že ještě skoro 17 let po pádu socialismu bude v lidech tak hluboce zakořeněno socialistické přesvědčení, že "takovej pitomej kousek plastu/plechu" musí být zákonitě skoro zadarmo…

A to ještě pro jednoduchost pomíjím, že není důvod, proč by prodejní cena měla být nutně omezena výrobními (a dalšími) náklady. Běžně se mi stává, že dělám subdodávku pro nějakou firmu, která pak za mou práci účtuje svému zákazníkovi čtyřnásobek toho, co fakturuji já jim. Znamená to snad, že jsou to kurvy a zloději? Podle vás možná ano, ale podle mne vůbec ne. Pro mne je podstatné, zda za svou práci dostanu cenu, která je pro mne adekvátní. Pokud je můj zákazník ochoten tolik zaplatit, fajn, jsme dohodnuti. Je-li jeho zákazník ochoten jemu zaplatit čtyřikrát víc, je to čistě mezi nimi, mně do toho nic není. A stejně tak je to s tím držákem: kdo je za něj ochoten zaplatit tu stovku, ten si ho koupí, kdo ne, buď si ho nepořídí nebo si ho sežene jinde a jinak. Nikde nevidím žádnou zlodějnu.

[David Ježek]

no leckdy zase byva zakaznik ochoten danou cenu zaplatit, protoze nema jinou moznost.

a srovnavat to s komplexnim produktem jako tiskarnou je imho zcestne. tohle je samostatny produkt.

a znovu rikam, je to kus plechu. v nem jsou dva zarezy, dve kridla jsou uhnuta a pak tam je 12 der. na tomto se proste nekdo kralovsky napakuje, protoze proste nema konkurenci. zhruba jakoo se pakoval telecom v dobach, kdy jsme nemeli wifi, cz.free, kabelovy internety, 5ghz, adsl atd atd.

[D-Evil]

I kdyby se královsky napakoval, o čemž silně pochybuju, co je vám vlastně do toho? Až budete mít možnost se královsky napakovat na něčem, co na trhu neni, jsem si jistej, že to uděláte taky a všechny prudiče, který budou tvrdit to, co tvrdíte teď vy, pošlete do háje stejnejma argumentama, který předkládáme my.

[Michal Kubeček]

no leckdy zase byva zakaznik ochoten danou cenu zaplatit, protoze nema jinou moznost.

Ale má: nekoupit si to.

a znovu rikam, je to kus plechu. v nem jsou dva zarezy, dve kridla jsou uhnuta a pak tam je 12 der. na tomto se proste nekdo kralovsky napakuje, protoze proste nema konkurenci.

Podívejte se: pokud si myslíte, že je ta cena tak brutálně přemrštěná a že adekvátní maloobchodní prodejní cena je 20 Kč, proč si myslíte, že se ještě nenašel nikdo, kdo by to prodával, řekněme, za 70 Kč a udělal si z toho zlatý důl? Kdo vám brání, abyste si z toho udělal živnost a královsky se pakoval sám? Na rozdíl od vámi zmiňovaného Telecomu tady přeci výrobci stát negarantuje monopol. Tak v čem je problém? Že by v tom, o čem tady celou dobu mluvím?

[David Ježek]

ja to vzdavam, stala se z toho debata u piva. ja vas dva nepresvedcim, vy me take ne.

[VícNežNic]

Ono se to sotva komu vyplatí. Kolik se takových držáků prodá? Že se to dá dělat za pár korun i v malém množství, tomu bych věřil. Ale uživit se tím nedá a těch pár stovek asi nikomu nestojí za to. Takže ti kdo je prodávají si můžou za držáky účtovat libovolně kosmickou cenu, kdo jenom trochu může, sežene si ho rozumnější cestou, zbytek musí nedobrovolně zaplatit.

[Orrorin]

Jenže v okamžiku, kdy já přijdu s podobným produktem na trh, mohou oni hned upravit cenu na takovou, s kterou mi budou schopni konkurovat a já nezískám dost velkou část trhu, aby se mi to vyplatilo, zatímco oni mohou dokonce krátkodobě prodělávat než mě vystrnadí, protože už se "napakovali" dřív.

Takže ten argument se mi nezdá úplně košér.

[Michal Kubeček]

Jenže vy nejste jediný, kdo by jim mohl konkurovat. Takže by pak nakonec museli tu dumpingovou cenu držet prakticky pořád. Podobné argumenty jsem slyšel už mockrát - třeba že hypermarkety prodávají za uměle nízké ceny, aby zlikvidovaly normální obchody s potravinami, a pak že je vyšponují do závratných výšek, až nebudou mít konkurenci. Uplynulo už deset let, co jsem to slyšel poprvé, a pořád nic. Ani nedošlo k likvidaci normálních obchodů (ano, je jich o něco méně, ale otázka je spíš, zda jich předtím nebylo nepřirozeně mnoho), ani hypermarkety nezneužívají monopolního postavení (protože žádné nemají). Jen se ta rovnováha posunula kousek stranou.

[Orrorin]

Takhle jsem to nemyslel. V tomhle případě jde o velmi malý trh, který se asi nebude významněji zvětšovat, pokud půjde cena dolů. A pokud tedy na něj vstoupí někdo další a bude vyrábět podobný výrobek se stejnými náklady nemůže ho prodávat za cenu, které by se ten původní výrobce nebyl schopen přizpůsobit. Takže není důvod očekávat, že by měl převzít trh celý, očekávat může maximálně polovinu. A vyrábět jen pro tu polovinu se už nemusí vyplatit ani jednomu z nich, pokud se tedy spolu nedohodnou.

[Michal Kubeček]

Já ovšem tvrdím, že není udržitelné, aby se něco dlouhodobě prodávalo výhradně za pětinásobek ceny, za kterou by to ještě bylo finančně zajímavé.

[Orrorin]

To ano, jen jsem chtěl říct, že jsou případy, kdyby ta cena mohla být opravdu nižší (třeba o čtvrtinu) a výrobce by dál slušně vydělával, ale přesto nepřijde nikdo další, kdo by takovou cenu skutečně nabídl.

[Luk]

A to, že "by ta cena mohla být nižší", a jaká by tedy měla být, určí kdo? Nějaký pan dokonalý, který ví nejlíp, co má kolik stát? Ne, díky, to už jsme tady měli - a tento "skvělý" systém způsoboval, že jsme si občas ani neměli čím vytřít.

[David Ježek]

nesouhlasim s tebou, ale do smrti budu hajit tve pravo na vlastni nazor ;)

[Luk]

To jsem rád. Protože v dobách, kdy ceny zboží určovaly hlavy pomazané, bylo právo pouze držet hubu a krok

[David Ježek]

stejne skoncis na gulagu!!

[Luk]

Neskončím. Nechám si pro sebe poslední kulku a ty předešlé vystřílím do nepřátel, až mě budou chtít do toho gulagu eskortovat

[David Ježek]

нас много

[Luk]

To nevadí, každý mrtvý grázl se počítá

[Orrorin]

To nechť si klidně určí ten výrobce, ale měl by myslet na to, že při nákupu by měly být spokojeny obě strany. Pokud budu mít příště možnost volby (mezi aspoň dvěma výrobky, ne možnost koupit či nekoupit ), tak si určitě nekoupím jiný výrobek toho výrobce, který si na mě v minulosti "namastil kapsu".

A příště mi prosím nepodsouvejte nějaké své ošklivé teorie. Ty pěkné vám dovolím

[Luk]

Pokud budu mít příště možnost volby (mezi aspoň dvěma výrobky, ne možnost koupit či nekoupit ), tak si určitě nekoupím jiný výrobek toho výrobce, který si na mě v minulosti "namastil kapsu".

Rozumný výrobce se tím řídí. Blbec si ale nabije hubu a dobře mu tak

A příště mi prosím nepodsouvejte nějaké své ošklivé teorie. Ty pěkné vám dovolím

Nejsou žádné ošklivé a pěkné teorie. Stejně jako není ošklivá a pěkná architektura (obraz, hudba, žena...) - je to jen otázka subjektivního vnímání

[Luk]

Kdokoliv s tím mohl přijít na trh ihned po tom, co přišli oni. Tím spíš, že jde o drobnost, která si (narozdíl třeba od výroby aut, letadel apod.) nežádá žádný dlouhý vývoj, složité schvalovací procedury, vysoké investice atd. Začít něco takového vyrábět je otázka dnů, maximálně týdnů.

[#Tom]

Tehdy by mne nenapadlo, že ještě skoro 17 let po pádu socialismu bude v lidech tak hluboce zakořeněno socialistické přesvědčení, že "takovej pitomej kousek plastu/plechu" musí být zákonitě skoro zadarmo…

A proč by ne? Jednou jsem se podivoval nad cenovkou položenou vedle USB kabelu k foťáku. Možná se v prodejně spletli, ale byla na ní napsáno asi 800 Kč. Dneska stojí asi 50 korun (ne však v prodejně foťáků), možná o kus víc. Když si to koupím po součástkách, zaplatím asi 30 korun, ale musím pájet.

[Michal Kubeček]

Pokud to byl klasický USB mini, tak těch 800 Kč nestál v počítačové prodejně ani tehdy. Ale i tak potvrzujete spíš to, co jsem tvrdil: že pokud je cena opravdu přehnaná, pozná se to tak, že se objeví alternativní výrobky, které jsou výrazně levnější. Pokud se neobjeví, je to známka toho, že tam takový prostor zase není.

Když si to koupím po součástkách, zaplatím asi 30 korun, ale musím pájet.

A jsme zase tam, kde jsme byli. Pokud byste se tím živil, byla by pro vás 20 korun adekvátní cena za tu práci? I pokud zanedbáme další náklady, o kterých už jsem se tu několikrát zmiňoval (na druhou stranu byste samozřejmě měl při nákupu ve velkém levnější součástky).

[#Tom]

Nevím, co je klasický USB mini, já vím minimálně o dvou typech těch malých konektorů, jeden je třeba u Olympusu, Sony a Minolty, druhý je u HP, ale to je jedno. To nebyla počítačová prodejna, to byla prodejna fotoaparátů a šlo, myslím, o oficiální příslušenství k fotoaparátům Olympus přímo od výrobce – tedy s přirážkou. Také jsem se mohl splést já.

Taky už je to docela dlouho, co jsem si ty dva kabely dělal (asi 2 roky), tehdy jejich cena byla vyšší a skutečně jsem ušetřil (asi stovku), navíc jsem si procvičil pájení.

A tady jsou obrázky: samotný kabel a jeho zapojeni.

[David Ježek]

ono tech "mini usd" konektoru je celkem hafo. ja sam videl minimalne tri, a to jen u veci ktere mi docasne prosly mezi rukama. jiste existuje nejakej specialni kabklik, kterej tech 800 sotji. neco ve stylu toho, ze nektere (napr HP) tiskarny maji takovej extra napajeci konektor, aby kdyz ti to chcipne, mohl sis koupit jejich kabel za 300 misto normalniho za 30

[Michal Kubeček]

Hlavně bych doporučil cokoli, jen ne 19 palců. Devatenáctky mají přesně stejné nativní rozlišení jako sedmnáctky, takže jediný efekt většího panelu je v tom, že jsou mnohem více vidět jednotlivé pixely, což na pohodlí práce nijak nepřidá. Takže bych doporučil buď sedmnáctku nebo dvacítku.

[Mikos]

V žádném případě nekupovat LCDčko bez DVI vstupu! Mít připojené LCD analogově je prasárna (už jen to že tam dochází naprosto zbytečně k dvojitému převodu na analog a pak zpátky na digital), na ten obraz se pak nedá skoro koukat, ten rozdíl je enormní (zkoušel sem svojí 17" HP jen na porovnání připojit nachvilku analogově a byla to hrůza).

[David Ježek]

bud bez obav, viesonic jsem samozrejme vyradil.

[Luk]

A ještě větší pozor na to, jestli to DVI je digitální (DVI-D; může být i kombinace, tj. DVI-I). Některé levnější LCD se chlubí tím, že "mají DVI", jenže je to jen analogový vstup (DVI-A).

[David Ježek]

LCD s DVI-A ??!! tak to sem este nevidel, akorat nejaky CRT IBM Trintrony. Obvykle mivaj fakt DVI-D

[Luk]

Já jsem takové viděl, ale už je to nějaké doba. Je možné, že už je dnes nikdo nenabízí.

[Mikos]

Nějak nevěřím tomu, že by nějaký LCD panel měl analogový DVI konektor. To by bylo naprosto k ničemu, to může mít rovnou D-SUB a je to v takovém případě i praktičtější DVI-I má smysl na grafické kartě, protože se k němu pak (přes redukci) může připojit i normální analogový CRT monitor. Ale LCDčko s analogovým DVI vstupem sem opravdu jakživ neviděl

[Luk]

DVI-I má například monitor Fujitsu-Siemens S17-2 (a S19-2...), ale LCD monitory s DVI-A jsem kdysi také viděl (ale zřejmě to byl jen nějaký ojedinělý výstřelek).

[Luk]

Z uvedených monitorů bych si asi nevybral. Dal bych přednost monitoru Philips 200W6CS (kontrast 800:1, pozorovací úhel 176°, příkon cca 50 W, cena okolo 9000 Kč bez DPH). Ale protože preferuji monitory 4:3, je to stejně bezpředmětné

[David Ježek]

dodavatel od ktereho primarne berem ma u nej napsano nasledujici: DOPRODEJ!. takze nez se mi podari nakup "zrealizovat", bude patrne fuc. nicmene neva, beztak zatim premejslim mezi mym pocatecnim BenQ a prubezny vysledek ankety me nuti premyslet i nad Samsungem. Jen kdyby se este nekdo kdo ho vlastni rozovidal v diskusi, to by mi pomohlo.

[Michal Kubeček]

Jak už jsem psal, mám 204B, což by mělo být dost podobné, a jsem s ním velice spokojen. Skutečná spotřeba je dokonce výrazně nižší než uváděná, typicky tak 30-35 wattů. Na druhou stranu ale nemám zkušenosti s jinými panely této velikosti, takže nemůžu moc srovnávat.

[David Ježek]

no udavana spotreba je vzdy maximalni,takze si dovolim odhadovat, ze s onim benq bych se jiste vesel do cca 40-45W pri mem typickem nastaveni monitoru

[Jardík]

Určitě bych šel do Samsungu. Mám doma SyncMaster913N a i když nemá DVI, jsem s obrazem velice spokojený. A samozřejmě je bez jediného mrtvého bodu.

[David Ježek]

Tak sem nekde este zahledl, ze ten Samsung umi HDCP , Co vy na to, povazujete tenhle sajrajt za plus nebo minus? Podotykam, ze stroj u ktereho to LCD pojede, bezi na Kubuntu, takze zadna Vista, a take zadna HDCP grafika (jen stary Radeon 9600 Pro)

[#Tom]

To je ta úchylka výrobců šifrující datový tok mezi periferiemi?

[David Ježek]

http://cdr.cz/a/14961

[#Tom]

Však ono se to časem nějak crackne.

[David Ježek]

a pak se BD/HDDVD playback zjevi ve vlc/mplayeru ... a bude zas pokoj

[jm]

Podotykam, ze stroj u ktereho to LCD pojede, bezi na Kubuntu, takze zadna Vista, a take zadna HDCP grafika (jen stary Radeon 9600 Pro)

No, v tom pripade ti to muze bejt celkem sumak.

[Matyáš Dvořák]

Premyslim o koupi 20 LCD ViewSonic VG2030wm - black,DVI,5ms,repro (http://www.hifishop.cz/DetailPage.asp?DPG=69644) prijde mi supr