Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
E-mailový klient Thunderbird byl vydán ve verzi 140.0 ESR „Eclipse“. Jde o vydání s dlouhodobou podporou, shrnující novinky v upozorněních, vzhledu, správě složek a správě účtů. Pozor, nezaměňovat s průběžným vydáním 140.0, které bylo dostupné o týden dříve.
Organizace Video Games Europe reprezentující vydavatele počítačových her publikovala prohlášení k občanské iniciativě Stop Destroying Videogames.
Společnost Raspberry Pi nově nabzí Raspberry Pi Camera Module 3 Sensor Assembly, tj. samostatné senzorové moduly z Raspberry Pi Camera Module 3.
Cathode Ray Dude v novém videu ukazuje autorádio Empeg Car (později Rio Car) z let 1999–2001. Šlo o jeden z prvních přehrávačů MP3 do auta. Běží na něm Linux. Vyrobeno bylo jen asi pět tisíc kusů, ale zůstala kolem nich živá komunita, viz např. web riocar.org.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.7.
Wayland byl vydán ve verzi 1.24.0. Jde o menší vydání po více než roce. Více funkcionality bývá přidáváno v průběžných vydáních Wayland Protocols.
Textový editor Geany byl vydán ve verzi 2.1. Jde o udržovací vydání po bezmála dvou letech. Obsahuje drobná vylepšení vyhledávání, aktualizace podpory zvýrazňování syntaxe a dále převážně opravy chyb.
Nedávno jsem potřeboval distribuci pro začátečníka. Něco coby běhalo rychle a aby už v základu fungovala multimédia. Narazil jsem v jednom foru na živě na distribuci z názvem PCLINUXOS je odvozena od madriva linuxu. Nejdříve mne odrazovalo ze je bez češtiny. Než jsem zjistil že ji počeštit je tak jednoduché stačí přes synaptic doinstalovat lokalizační baličky a nastavit pak v KDE jazyk. Další co jsem počeštil control center stačilo v synapticu provést reinstalaci drakconf a v control center se ukázala možnost navolit češtinu. Je škoda ze tato distribuce je u nás skoro nepoužívana. Považuji za jednu z nejlepších voleb pro někoho kdo přechází z Windows na Linux. Podle mne je hodně svižná co se tyká rychlosti velké plus má u mne za multimédia která funguji i bez nutnosti dalšího doinstalovaní.Další výhodou pro začátečníka je podle mne ze používá pouze jeden repositář a ten je přednastaven
Tiskni
Sdílej:
To je IMHO chyba JPEG - ne způsobu zobrazení fontů.A pod "způsob zobrazení" si mám představit konkrétně co?
Doufám že se nějaká takováto distribuce masově nerozšíří podobně jako dříve Windows.Hmm, tak to já doufám v přesně pravý opak a podle toho žebříčku na distrowatch níže asi nejsem sám.
Chtěl bych se zeptat, co má tato distribuce tak skvělého, že by na ni člověk měl přejít?No já bych řek, že pro člověka, který už to své distro má, tak vůbec nic
Jeden centrální repozitář má tu výhodu, že nedochází ke konfliktům v závislostech a duplikacím, jako tomu bylo zhusta v případě Fedory (najděte si na Rootu.cz nějaké moje starší články)Dobře, ale já mluvil třeba o cookeru z Mandrivy. Kam se dá v PCLINUXOS vývojová větev, až budou chtít distribuci trochu stabilizovat? Kam dají balíčky, o které se nebude mít distributor sílu starat, jako třeba universe/multiverse v ubuntu, nebo třeba mentors.debian.net.
Tomu říkám servis. Výhoda malého distra.Potíž je v tom, že a) PCLINUXOS asi nechce zůstat malým distrem, b) ne všechny podobné potíže lze řešit stejně jednoduše, c) za nějaký čas to může přestat distributory bavit ... bohužel, většina proklamovaných výhod (snad až na vytuněné jádro) jde na vrub faktu, že to je malá a neznámá distribuce.
PClinux samozřejmě používá standardní RPM formát balíčků jako většina distribucí. Pokud vás zarazilo to Apt a Synaptic, tak jste trochu zaspal dobu. Tyhle nástroje jsou portovány pro RPM už mnoho let a nabízí je většina distribucí, většinou jako alternativní metodu upgrade.O portech vím, ale od Debianistů jsem na ně moc chvály neslyšel
rpm-reconfigure
není. Stará píseň : Běžní uživatelé, nehrající si na super experty jsou s PCLOS spokojeni. Linuxová rádoby šlechta expertů ,pohlížející na distribuce ne z pohledu jejich praktické využitelnosti , ale vrtající se všem až po Adamovo žebro, má v PCLOS potenciální objekt pro svůj pitevní stůl.Ano, stará píseň: Běžní uživatelé, kteří od systému skoro nic neočekávají, jsou na první pohled (prvních pár měsíců) nadšeni, jak je to jejich nové distro barevné a blýskavé a že si nemusí přidat ručně repozitář pro proprietární formát, který momentálně potřebují. Po těch prvních pár měsících si vzpomenou, že by potřebovali ten a ten program, co jako na potvoru není ještě v tom defaultně vybraném repozitáři, narazí na nějakou nestandardní situaci při upgradu, kterou zatím malá komunita kolem distra ještě neřešila a vyřešit neumí, a vrhnou se pak s otázkami a žádostmi o radu na "rádoby šlechtu expertů", pokud možno s výlevy typu: Potřebuju to nutně!!! a Ten Linux ale stojí za *****!!!
Nechápu. Místo, aby se uživatelé různých linuxových distribucí vzájemně podporovali popř. tolerovali, tak, zvláště ti s hlubšími znalostmi, dělají pravý opak.Jestli to není také tím, že "rádoby šlechta expertů" má většinou již své několikaleté zkušenosti s distribucemi - s tím, jak je obtížné dát dohromady a především dlouhodobě udržovat komplexní distribuci, a také s tím, jak jednotlivé "malé" distribuce nejdřív nadšeně zazáří a pak tiše pohasnou. Analýza nové a relativně neznámé distribuce z této perspektivy by měla být naopak považována za cenný příspěvek právě k vzájemné podpoře uživatelů Linuxu, zvláště těmi s mělčími znalostmi.
"Analýza nové a relativně neznámé distribuce" , to se tedy příteli prober: budu jen uvádět data z www.distrowatch.com, kterýžto server doufám nepovažuješ za amatérský a údaje na něm za bláboly.Distrowatch je seznam distribucí a návštěvnost jednotlivých informačních stránek o nějaké distribuci podle mě neodpovídá ani skutečné popularitě (tj. nasazení) ani kvalitě distribucí. Zkuste si tipnout, kdo na takové stránky přijde, jestli se tam třeba pravidelně scházejí příznivci distribuce, anebo spíš ti, které přiláká něco nového či módního, o čem ještě neslyšeli a chtějí se na to podívat (viz např. pozice Red Hat). PCLinuxOS je ve srovnání s ostatními prostě nová distribuce, jako např. Ubuntu. A ve srovnání s Ubuntu je relativně neznámá a evidentně s menší komunitou jak vývojářů tak uživatelů, nota bene těch českých. Atd. ostatní poznámky viz diskuse výše.
Toť vše a každý soudný člověk si může udělat představu o výpovědní hodnotě Tvé informace ohledně novosti a relativní neznámosti PCLOS. Takže jsou dvě varinty: buď máš značně omezené informace a nebo se, a to nevím proč,pokoušíš o FLAME.1) Pokud si to znovu čtete, můj příspěvek nebyl namířen přímo na PCLinuxOS, ale zamýšlen jako platný obecně, stejně jako byl ten, na který jsem reagoval. 2) Že je PCLinuxOS aspoň pro většinu zdejšího publika relativně nová a mezi novými ta méně známá distribuce, to ukazuje už diskuse pod zápisem (ostatně zadejte si název do hledání zde na abíčku, také výmluvné). 3) Informace tudíž nemám omezené, ale pokouším se vnímat pokud možno i celkový kontext (uživateli a fanouškovi této distribuce se pochopitelně může zdát, že se celý svět točí kolem ní). A na rozdíl od příspěvku, na který reaguji, to rozhodně není ani pokus o flamewar, a už vůbec ne o této konkrétní distribuci. Mj. také proto, že opravdu nevím, co by mělo být špatného na tom, že nějaká distribuce se teprve rozjíždí a že se to o ní také řekne, pak se člověk nemusí divit, proč není verze pro 64-bit, chápe počet balíčků v repozitářích, chápe, že nemá ještě stanovený vývojový cyklus ani viditelnou vývojářskou organizaci apod. A pro mě jako pro uživatele je stokrát milejší a užitečnější jedna kritická poznámka než padesát jásajících příspěvků o tom, jak je to supercool-in.