Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
…oédeslání… …nění… …měžení… …perzisteně… …že z jakýmkoliv delay…Jinak já jsem rád, že ntp alespoň nějak funguje. Bohužel v některých případech ani ntp nepomůže. Třeba když zapnu počítač po delší době a mezitím došlo k posunu času na letní/zimní. Ntp v tomto případě nezafunguje - že prý to je moc velký posun - a musím to řešit ručně. Je to sice jen dvakrát ročně, ale uvítal bych, pokud bych ani tohle řešit nemusel.
hwclock -systohc
, které zapíše systémový čas do hw hodin a pak při dalším startu to není nijak moc daleko.
V mnoha současných distribucích je jako základ pro NTP použitá varianta daemona chrony. Ten používá následující konfigurační soubor /etc/chrony/chrony.conf. V něm je možné povolit, že je na začátku přípustné provést korekci mimo běžné limity.
makestep 1 -1
První hodnota říká, při jak velkém rozdílu již nedojíždět k správnému času plynule, u nás, jakmile je rozdíl větší než 1 sekunda. Druhý parametr pak omezuje do kolika výměn po startu je ještě přechod na srovnání času skokem přípustný. U studentských stanic v lokální síti to moc neřešíme a záporná hodnota (-1) pak specifikuje, že kdykoliv dojde k velkému odstupu od serveru, tak se natvrdo stanice sesynchronizují. Pro server nebo prostředí s certifikáty a bezpečností to asi není ideální, ale i když bootujeme naše prostředí v laboratořích, kde jiné katedry používají Windows, tak je od problémů s časem pokoj.
Volby rtconutc a rtcsync máme zakomentované, aby nebyly při nutnosti soužití s jinými systémy potíže a GNU/Linux pak na stanicích RTC ignoruje.
Více ke zkušenostem může říct správce naší infrastruktury - Aleš Kapica.
Není zde žádný algoritmus, kdy klient by se blížil k nejakému váženému průměru času serverů, které byly kvalifikovány jako s OK časem.Takový algoritmus v
ntpd
je, dokonce je i ve specifikaci NTP jako "combining algorithm". Offsety serverů, které ve výpisu ntpq -pn
mají značku +
jsou zkombinovány s tím co má *
. Jako váha se bere "root distance".
Appendix F describes an optional algorithm to improve accuracy by combining the time offsets of a number of clocks.Takže díky "optional" netuším, jak to je u konkrétních daemonů. U standardního
ntpd
jsem nenašel žádnou volbu, kterou bych tento volitelný algoritmus zapnul nebo vypnul. A osobní pocit z pozorování chování hodin bylo: "Přibližuji se k sys-peer
serveru (s hvězdičkou v ntpq -p
)." Ne že se přibližuje k nějakému váženému průměru.
tos minclock
a tos maxclock
.
Když si vypíšete asociace přes ntpq -c as
a pak proměnné všech serverů přes ntpq -c 'rv $ID'
, jakou root dispersion a delay má ten server s hvězdičkou oproti těm s pluskem? Možná je mnohem blíž a tak má jeho offset mnohem větší váhu.
Tiskni
Sdílej: