Open source a ekonomické zákonitosti

26.12.2006 19:51 | Přečteno: 1432×

Po prožitých vánočních svátcích, posilněn českým pivem, moravskou slivovicí a slovenskou borovičkou mi zbyl čas na trochu filozofické úvahy. Jako ekonom jsem se učil, že veškerá lidská aktivita (až na oblast charity, pomoci atd.) se podřizuje přísným ekonomickým zákonům - poptávka a nabídka, konkurenční boj, výnosy-náklady=zisk atp. Jako ve všech oborech, platily obecně známé poučky i v oblasti IT. Vznikly různé firmy na prodej sw, firmy vznikaly a zanikaly až zůstaly ty nejsilnější, jako je např. Microsoft. Souběžně s nimi však začal vznikat nový fenomén - open source, který jako by se vymykal obecně známým pravidlům.

Co vlastně umožnilo rozvoj tohoto nového fenoménu, který se stále více hlásí o slovo v posledních řekněme pěti letech? Dle mého názoru je to především rozšíření širokopásmového internetu, který umožňuje téměř neomezenou komunikaci mezi vývojáři, ale i firmami sídlícími na opačném konci světa a umožňuje spolupráci na společném projektu, aniž by se tito lidé fyzicky kontaktovali.

V 90. letech 20. století došlo prudkému rozvoji nejrůznějšího softwaru v souvislosti s rozšířením počítačů téměř do každé domácnosti, navrch měly však firmy, umožńující koncentraci kvalitních programátorů pod jednou střechou, v té době např. kancelářské programy MS Office nebo Lotus Notes byly téměř na každém počítači. Jak šel čas, rozvíjela se možnost komunikace přes internet a nebylo již nutné vytvářet model "jedna firma (pobočka) = jedna budova" a bylo možné pracovat odkudkoliv. I tato změna sama o sobě neznamenala pro typ softwaru "close source" velké nebezpečí.

Na scénu však vstupuje cosi nového, dosud nepoznaného: software s otevřeným kódem, který je možné při dodržování určitých pravidel předávat zdarma dál, aniž se tím porušují nějaké licence nebo zákony. V praxi to znamená, že se na vývoji takového softwaru podílí určitá skupina lidí, aniž za to bere jakoukoliv odměnu, dělají to proto, že je to baví, případně třeba i zviditelní, mají určitou vizi. Ze začátku se na tyto lidi pohlíželo trochu jako na podivíny, jejich výtvory byly vhodné pro znalce a nadšence, nikoliv pro obyčejné lidi.

Řada příznivých okolností, jednou z nich je již výše zmiňovaný internet, způsobila,že došlo k rychlému rozvoji tohoto softwaru, který je již běžně dostupný každému a jeho instalaci zvládne i středně zkušený uživatel. Komerční firmy začaly bít na poplach a rychle měnily svůj náhled na tuto problematiku a začaly považovat open source za nebezpečnou konkurenci - viz různé pokusy o zabránění používání linuxového kódu. V poslední době dokonce přistoupily na určitou spolupráci (viz kauza Novell-Microsoft).

Nyní se teprve dostávám k jádru problému: Software je zvláštní produkt, který se může množit, aniž by klesla jeho užitná hodnota. (Týká se to i uměleckých děl v digitální podobě, ale tuhle problematiku úmyslně pro účely tohoto blogu pomíjím). Vezmeme-li v úvahu tuto vlastnost, je schopno vzniknout celé ekonomické odvětví, které není postaveno na logice zisk - ztráta. Existuje tady téměř kompletní použitelný software, aniž by bylo nutno za něj platit. Je vytvářen komunitou, kterou není žádná firma, ani žádný stát schopen porazit, zakázat, konkurenčně převálcovat.

Pokud se podaří napadnout určitou část kódu, najdou se okamžitě týmy, které jsou schopny tento kód přepracovat, aby jej bylo možné znovu použít. Bude určitě zajímavé, kam tento vývoj půjde a jak to ovlivní celosvětovou ekonomiku, ale především existující ekonomiké teorie.
Umožní to vybavení rozvojových zemí počítači, když si uvědomíme, že cena za hw neustále klesá? Ovlivní myšlenka open source další oblasti lidské činnosti, ať už přímo, či zprosředkovaně? Kam se bude ubírat vývoj takových kolosů, jako je např. Microsoft - bude muset změnit svoji obchodní politiku, výrobní sortiment či nikoliv?

Berte tyhle úvahy trochu jako zamyšlení před novým rokem, v němž nevíme, co nás čeká, jen doufejme, že pro open source to bude rok dobrý, soudě alespoň podle toho, co se v poslední době v této oblasti udělalo.

       

Komentáře

[Daniel Kvasnička ml.]

Existuje tady téměř kompletní použitelný software, aniž by bylo nutno za něj platit.

Jiste ze je nutne za nej platit, jen neplatite vy, ale Intel, IBM, Siemens, Novell, etc etc..... Vazne si myslite, ze by Linux, Apache, MySQL a podobne projekty byly tam kde jsou kdyby je nikdo neplatil?

[Dalibor Smolík]

Ano, přínos komerčních firem k rozvoji OSS jsem nezmínil, byla to chyba. Tyto firmy hodně projektů posunuly dopředu. Určitě investovaly nemalé peníze, ať už formou sponsoringu nebo jinou. V každém případě však konečný uživatel za tyto programy platit nemusí - a to je na tom to nové a pro uživatele podstatné. Nakonec firmy, které do tohoto projektu investovaly, nemusí tratit. Mohou to spojit s jinými projekty, které jim mohou přinést zisk, takže na tom neprodělá nikdo. A v takovém případě může mít projekt dlouhodobou perspektivu.

[Daniel Kvasnička ml.]

V každém případě však konečný uživatel za tyto programy platit nemusí - a to je na tom to nové a pro uživatele podstatné.

No ja si prave myslim, ze uzivatel za ten SW plati tak jako tak. Budte si jisty, ze nejaka cast z toho co utratime za HW se k linuxovemu kernelu a podobnym vecem dostane. Slo mi jen o to, aby tu nevznikaly snahy vylicit open-source/free SW jako neco, co ke sve existenci nepotrebuje finance a tudiz se vymyka tem nejzakladnejsim ekonomickym zakonitostem.

Jde jen o to uvedomit si, ze penize proste tecou jinymi cestami.

[Dalibor Smolík]

Dobrá připomínka. Samozřejmě, že peníze si cestu vždycky najdou. Pokud komerční firmy sponzorují open source, v konečné fázi to zaplatí ten, kdo si pořídí placený produkt této firmy. Ano, open source také potřebuje finance, minimálně k základnímu chodu celého mechanismu. Co se týká konečného uživatele, ten ale má možnost volby: pokud chce, zaplatí skutečně pouze za hw a nic jiného. Maximálně za nosiče (poplatky OSA ), ale to jde do jiných kapes. Nebo si může zaplatit podporu, komerční produkt na bázi OSS, atd. Poprvé v historii (a o to mi v blogu šlo, abych to uvedl) je možné mít něco zadarmo a v dobré kvalitě. I to se dříve v jiných oborech stávalo, ale nyní je to hromadný, celospolečenský jev. A to je pro ekonoma podstatné. Pokud někdo namítne, že uživatel zaplatí část nákladů v ceně hw, má pravdu. Ale to zaplatí i tehdy, když si koupí klasický close source software.

[kreten]

Ja bych vliv firem na GNU/linux prostředí zase tolko nepřeceňoval... Ono prachy jsou potřeba to nepopírám ale s nápadem něco vytvořit někdo musel přijít a to většinou byli nadšenci které to bavilo, a když firma viděla že si na tom muže přihřát polívčičku tak hodila do ohýnku polínko. Ale myslím že kdyby chtěli tyto firmy udělat pro GNU hnutí více tak by měli investovat hlavně do vytváření uživatelských aplikací a ne do co rok nová verze distribuce aby se vařily prachy... Ale myslím že jedničkou bych asi udělil firmě SUN za uvolnění Javy.

[Josef Kufner]

Je to umění. Malíři taky malujou, protože je to baví. Spisovatelé, hudebníci to dělají taky pro zábavu. Ze začátky z toho nic než vlastní potěšení nemají, ale když jsou dobří, tak za to časem i něco dostanou a je tu celkem slušná šance, že se tím posléze i uživí.

[zenek]

A proto je pro celou kulturu nezbytné, aby neexistovalo DRM. Chtít umělecká díla pod svobodnou licencí (creative commons nebo tak něco) by už bylo trochu naivní

[Dalibor Smolík]

No, chtělo by to přemýšlet, co jiného by místo DRM mohlo být. Na jednu stranu je potřeba nějakým způsobem práva autorů chránit, aby (teoreticky) se neprodalo jedno CD a zbytek nebyl načerno (třeba sto tisíc kusů), na druhé straně aby nebyli omezování oprávnění vlastníci hudebních (filmových) nosičů. Při dnešní technice však zajistit ideální stav asi nebude jednoduché. Spíš je to otázka právní, než technická. Ať stíhají ty, co porušují zákon, ale na druhé straně mám právo si legálně stáhnout dílo a za něj zaplatit, aniž bych musel používat DRM a povinně Windows.

[Josef Kufner]

Když budou originální nosiče dostatečně levné, hodně lidí si zvykne kupovat je místo stahování a vydělají na to víc než teď. Současně tak sníží míru nelegálního kopírování. Jenže to by páni nenažraní museli být ochotní na chvíli obětovat část zisku...

[Josef Kufner]

A současně s tím samozřejmě zrušit veškeré ochrany, které beztak fungovat ani nemůžou.

[zenek]

Média neni třeba chránit, protože pirátství tu je a bylo ochrany neochrany... Takže ochrany nakonec vždycky omezují legální vlastníky, stejně jako jsou legální vlastníci otravování hláškami o tom, že mu to vlastně vůbec nepatří a že má být rád, že se na to může aspoň doma sám podívat.

Pokud bych už přistoupil na industriální chápání vlastnictví umění, tak stejně je jediné řešení naučit lidi, že si tu licenci koupit chtějí. Ty ochrany tomu imho nepomůžou.