Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Pokračuji ve svých hrátkách s Emacsem. Zdařilo se mi postupně vše nastavit jak jsme potřeboval. Ale stejně je to stále nezvyk používat všechno jinak, než je ve VIM. Začínám znovu se učit klávesové emacsové zkratky. Doufám, že se mi to bude parádně plést. Nabízel jsem Ritě, že ji na notebook nainstaluji nějaký klikací Linux. Má potíže s Windows Vista a nechce mi věřit, že taková Mandriva ji bude poslouchat na slovo a to co potřebuje, udělá. Na Mandrivě jsem začínal. Už tehdy, v roce 2002, kdy to byl Mandrake, ho mnozí nazývali klikacím systémem, a co teprve dnes. No když chce mít wokna, nechť je má. Každý je strůjcem svého štěstí.
Zvyk je zvyk, mnozí lidé nepřejdou na cokoliv jiného, jen proto, že se musí naučit několik nových příkazů a hlavně, že se musí učit nové názvy. Což chápu. Také když náhodou přijdu někam k woknum, tak přemýšlím někdy k čemu je co. Stejně tak, když jsem si pořídil Maca a zjišťoval jsem, co znamená název, kterého programu. U takového iPhoto nebo jinak podobně pojmenovaných aplikací to šlo. Jiné už jsem musel použít google. Učit se pálit, učit se skenovat atd. Stejně pálení dodnes raději udělám v Linuxu ve virtuální mašině. Je to pro mne pohodlnější. I když to v Mac OS X umím také. Ale musím přemýšlet, jak na to. Naštěstí iMac je dostatečně vybavený velkým diskem, takže ve VMware není problém mít pět linuxových dister a FreeBSD plus Solaris k tomu. Chodí v té virtuální mašině bez potíží. VMware jsem si sice musel koupit nebyl laciný, ale jsem s ním spokojený. Zkouším i VirtualBox, ten mi tolik nesedí. Jo jo s Linuxem a s unixovými malými nástroji je zábavy vždycky dost a dost.
Jenže , když to někomu ukazuji, tak mi řekne."Pořád něco píšeš, všechno si musíš pamatovat." Což je pravda, ale zase to slouží k tréninku paměti. Trénink paměti v mém věku vůbec není k zahození. Paměť se stejně jako svaly,se musí trénovat. Když se netrénuje, zakrní. Trénovat na rozlišných věcech. Jazyky, klávesové zkratky, to všechno přispívá ke zlepšení paměti. Pokud je to pomalou nenásilnou formou, jako je postupné učení se nových věcí, pak je to aspoň pro mne, ten nejpříjemnější způsob. Nakonec, většina příkazů, zkratek z doby před osmi lety, co jsem používal Emacs se mi postupně vybavila. Mnohé se musím naučit znovu. Třeba posílat maily, nebo jak psát soubory v TeX. Ve VIM mám nastavené zkratky v .vimrc, v Emacsu se to, jak si matně vybavuji, dělá trochu jinak.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
