Jo doma je doma

23.4.2011 21:14 | Přečteno: 1109× | poslední úprava: 23.4.2011 22:10

Tak jsme si s Ritou udělali výlet do Děčína a potom do Velké Veleně, což je sice honosný název, ale vesnice malá. V kopcích Českého středohoří, kde má sestra chalupu. Sestra tam v posledních letech žije přes léto a je tam skutečně krásně. Ať už se jede od Ploučnice z Malé Veleně, nebo z druhé strany od Boletic, přes Hartu. Jinak Lesná, ale místní neřeknou jinak než Harta.

Stavili jsme se v Děčíně, zaparkovali na náměstí a šli se podívat na Děčínský zámek. Ten se opravuje a musím říct, že od doby, kdy jsem tam byl naposledy, což je zhruba asi třicet sedm let, kdy jsme s Karlem Koukalem natírali a zlatili věžní hodiny a hospodařila tam Sovětská armáda, která vystřídala československou armádu v roce 1968, hodně změnilo. Zřejmě se zámek dává do přibližné podoby jakou měl v roce 1930, kdy ho rodina Thunova prodala československému státu a byla tam do roku 1990 umístěna armáda.

Moc se nám tam oběma líbilo. Navíc slavná Růžová zahrada, byla otevřená, upravená. Je vidět, že současné vedení města přeje památkám, protože i okolí zámku je slušně upraveno. EU, dala peníze, nebo nějakou část a zámek bude sloužit různým kulturním aktivitám. Romantika zámku je holt romantika zámku

Prošli jsme se ještě trochu po městě, zavzpomínal jsem na původní podobu, jak si ji ještě pamatuji, než ji komunisté vybouráním dost značné části středu města a postavením přímo v centru paneláky zničili. Jo komouši, na co šáhli, to zkurvili. Ovšem, když jsme dorazili sestře, čekalo mě obrovské překvapení. Dostal jsme k narozeninám, které jsem sice měl před čtyřmi měsíci, knížky o československém opevnění Děčínska „Děčín Děčínsko a příprava obrany.” Což je skvělá knížka, tak ještě jednu, která je prý údajně k dostaní v Děčíne a okolí. „Kvádrberk malá děčínská vlastivěda.” Tak tahle knížka mi udělala úplně největší radost. Krásné dobové fotografie, krásně vypravená, křídový papír a hromada textu. Jo jo, kvůli tomu stálo jet do Děčína. I když sestru čas od času rád vidím.

Takže jsem mohl své vyprávění o Děčíně dokumentovat i fotografiemi. Mám pár starých pohledů, rytin a jiných obrázků, ale tohle je skutečně skvělé.Poseděli jsme u sestry, jenže alergie Rity na pyl nás vyhnal dříve. Ale i tak to za to stálo. Děčín je pořád krásný, tedy jeho okolí v každém případě a snad se tam zase v nějaké dohledné době vypravíme. Jo doma je doma.

       

Komentáře

[Marcela*]

Tady se drží bobřík mlčení?

To je fakt, doma je doma. Ty dny volna mi daly zabrat .

Kdo se stará o nějakou zahrádku, jistě ví, o čem mluvím. A kdo poprvé po zimě usne a probudí se v chatě, kde kamna dávno vychladla, příp. musí jít čůrat do tmy, kde štěkají srnci, taky ví, o čem mluvím.

Jinak, ať mi nikdo neříká, že neexistuje něco jako předtucha, či věštecký sen. V noci z pátku na sobotu jsem měla nepříjemný sen, jak nějaký člověk chytl plamenem a hořel. Hnusný sen, kdy jsem se probudila zpocená ve stresu. A v sobotu večer se téměř něco podobného stalo na chatě paní sousedce. Vybuchla jí v ohni zapomenutá petarda, co tam zanechali po dřívějším mejdanu její synkové. Málem to schytala, kdyby stála na druhé straně ohniště. Ohromná rána a plameny třímetrové. Jen tak tak a od výbuchu chytla i chata, málem jsme museli volat hasiče...

Po té příhodě už ani kuře na rožni moc nechutnalo.

[Jan Jílek]

Muselo být tedy na chatě veselo.

[MVR]

Hezky blog.

Neznam slovo petarda, ale vim jak to je kdyz bylo mokre drevo, brikety pod kotlem na vyvareni pradla se polily petrolejem, mala holka nic netusic chtice mamince ukazat ze to taky umi tam nastrkala kusy papiru, zapalila sirkou a cumela dovnitr jestli to hori. Vysledek-rana jak z dela, bezpracne ostrihani na jezka, rasy, oboci zmizely jak kdyz mavnes kouzelnym proutkem, od mamy jsem dostala z leknuti par za ousko, lomcovala se mnou. Zajimavy, ani jsem ty pohlavky necitila. Vzpamatovaly me, to jo, jen jsem bulela ze uz mozna nebudu mit nikdy copanky otocene kolem hlavy s maslema kdyz ta moje mama nade mnou tak strasne kvili..holka nestastna, jsi uplne holohlava, ty se snad ani nevdas!

[Jan Jílek]

Tak už víš co je petarda, Milado,

[MVR]

Pecka? Tak tu znam. Jednou jsem strcila sroubovak do zapnuteho radia. Pak uz ani nepiplo. Chvili ani ja. Ted mi konecne doslo proc mam ty vlasy trochu kudrnaty.

[Dalibor Smolík]

Já už jsem na chalupě jednou byl, hrabalo se listí. Ale teď příjde sekání trávy. To byla vždycky moje práce, docela jsem to dělal rád, pohyb na čerstvém vzduchu je zdravý. Teď však na ni asi stačit nebudu, takže mě budou muset zastoupit. Takové petardy mě snad nečekají, ani ve snu. Já vůbec mám sny dost "věštecké", dost se podle nich mohu řídit. Jakýkoliv oheň, výbuch nebo rána znamená velký průšvih v reálu.

[MVR]

Nepamatuji se kdy se mi naposledy zdal nejaky sen. Pamatuji si jen ty "věštecké" nightmares. Blby sen znamena v zivote pravy opak, si reknu a spim dal.

[MVR]

Dalibore, vylekal jste me. Verim ze tu vonavou travu zase brzy posekate. Take ji rada sekam, ale slibuji si az me prestane bavit padnout na lavicku s vosim hnizdem pod ni, zajedu do pujcovny pro tu sekacku se sedackou a plachtou kolem dokola. Jeden ani netusi kolik vos se do hnizdecka jako vejce vejde a ze umi tak rychle litat.

[Dalibor Smolík]

Ale jo, posekám. Všechno je teď pro mě namáhavější, tak s odpočinkem to půjde. A snad budu brzy zase fit jako dřív. Jinak u nás bývají sršni, jednou jsme sundavali obrovské sršní hnízdo z terasy. Bylo to dobrodružství.

[Jan Jílek]

Mě se sršni usadili jednou v kanceláři, bylo veselo.

[Dalibor Smolík]

Já jsem měl jednou na pracovním stole v kanceláři malého škorpiona. No to jsem měl radost. (Samozřejmě, že to u nás nebylo, takže klid )

[MVR]

Kde jsou skorpioni tam jsou i chrestysi co svlekaji kuzi. Manzel jednu nasel, naraficil mi ji do boty. Rano botka zachrastila, praskla jsem s ni jak nejdal jsem mohla. Vytrepala jsem botky deti, spakovala. "Tady je to vo hubu, dal nejedu, jedem domu".

[Marcela*]

Z pavouků mám třas, že štíra bych měla mnohonásobný .

Pokud ovšem nebyl zalitý v těžítku .

[Marcela*]

Moc držím palce, ať se brzy zotavíte. Mně dnes spadl kámen ze srdce, že to muselo být slyšet až v Hloubětíně. Poté, co jsem se dozvěděla něj. zdravotní výsledky... Dopadly dobře. Ale dost jsem se bála..

Já vůbec mám sny dost "věštecké", dost se podle nich mohu řídit.

Zřejmě máte k jasnovidnosti vlohy. Vzpomínám, jak jste před časem říkal, že jste měl v jedné chvilce jakési vidění z historie vaší chalupy, včetně lidí a účelu, ke kterému kdysi sloužila. Načež jste pak dohledal podle fotografií, že to nebyla mýlka .

Jakýkoliv oheň, výbuch nebo rána znamená velký průšvih v reálu.

Většinou asi ano. Přestože, jak říká Milada, sny většinou znamenají pravý opak. Já zastávám ten názor, že pokud si něco "odprožiju" ve snu, např. nepříjemného, má to zmírňující účinky ve skutečnosti. Takže je třeba možné, že kdybych se tak netrápila v tom škaredém snu, ve skutečnosti by se stalo něco ještě horšího. A hezké sny, to vnímám jako vyvážení psychiky v konfrontaci s drsnou realitou. Prý lidé v koncentráku mívali nádherné sny.

Snů je spousta druhů, většina takových těch hygienických, se zapomene za pár okamžiků po rozkoukání. A jiné zas jsou hlubší, u kterých dlouho nevím, zda to nebyl prožitek skutečný. Zajímavé a často srandovní jsou takové sny, do jejichž děje se zakomponují zvuky z reálu. Např. rachot motoru z ulice se promítne do hlasu řvoucího tygra ve snu, anebo jiné zvuky se do snů dostávají, jako např. chrápání spolunocležníka, ptačí zpěv, zvonek, kapky vody dopadající na parapet...

[Dalibor Smolík]

Dík, komplexnější výsledky budu mít v pondělí odpoledne. Taky doufám, že dopadnou stejně dobře jako u vás. Jo, to vidění z chalupy, to je pravda. Také počátkem roku jsem měl sen, kde mě jeden zesnulý blízký člověk varoval, že mi hrozí nebezpečí. Krátce poté jsem onemocněl. Snad to je jen náhoda
Jinak zajímavé jsou sny, když člověk usne u televize. To se do snu promítne to, co se říká na obrazovce. Jen děj je jiný . Jednou se mi zdálo, že mi po obrazovce skáče Steve Ballmer v propocené košili a křičí: "I love this company"! . To byl úplný nightmare.

[Jan Jílek]

Divím se, že neškrtil Linuse.

[Dalibor Smolík]

No tak to bych se snad probudil s rukou v nočníku.

[Marcela*]

Také počátkem roku jsem měl sen, kde mě jeden zesnulý blízký člověk varoval, že mi hrozí nebezpečí. Krátce poté jsem onemocněl.

To je síla. Tak snad, pokud by si vás již žádali na druhém břehu, nebyl byste varován..

skáče Steve Ballmer v propocené košili

Páni, ten člověk je chodící sopka!

[Jan Jílek]

No jo, trochu vyhasíná ten hoch i s tím MS

[Dalibor Smolík]

pokud by si vás již žádali na druhém břehu, nebyl byste varován..
Přesně tak jsem si to taky vyložil.
Jo, to video s Ballmerem opravdu nemá chybu

[MVR]

Vancouver jásá! What a splendid game! Bylo nas hodne se slzama v ocich. Vancouver 2:Chicago 1. 15 minut po golu, nikdo se z areny nehnul. Na tu vterinu po vyhre a co bylo dal asi dlouho nezapomenu. Nejen vecer, i den byl plny prijemneho prekvapka. Vyhru jsme neocekavali, podnik rozdal zamestnancum obrovke krocany. Pry se s plnym zaludkem prohra lepe travi. Rozporcovala jsem ho na 4 dily, vecere z jednoho dilu pro 6 nadsenych fanousku. Dnes asi nebudu ani spat. Nadherna nalada, telefony zvoni v jednom kuse. Musime se z toho vsichni vypovidat, podelit se o nadseni z vyhry, rozebirat kazdou minutu hry.

[Dalibor Smolík]

Vyhru jsme neocekavali, podnik rozdal zamestnancum obrovke krocany.
Po prohraném zápase se vždycky motám kolem Edenu, ale žádný krocan, kde nic tu nic.

[Marcela*]

Ještě když jsem byla dítě, jednou jsme takhle procházeli kolem Edenu, po té hlavní, kde jezdí tramvaje, a kolem popelnic si to štrádoval potkan. Byl to kus, velký jako králík . Drzý jak opice, ani se příliš nenamáhal s útěkem. Primadona s článkovaným ocasem..

[Jan Jílek]

Koho jinýho taky na Slávii může člověk potkat? Fotbal hrajou mizernej a jinak...

[Dalibor Smolík]

[Marcela*]

Tak fotbal mě opravdu, ale opravdu vůbec nebere . Někteří jsou hezcí hoši, ale to je asi tak všechno, co je na fotbale zajímavého.

[Dalibor Smolík]

Dnešní fotbal je výhradně o penězích. Doby, kdy se hrálo pro radost, jsou dávno pryč.

[Marcela*]

Asi ano. Já vůbec nemám ráda vrcholový sport jako takový. Kdysi jsem k němu trošku přičichla a nebylo to nic pěkného. Tam už nejde o radost, ani o zdraví...

[MVR]

No ja mam fotbal/hokej v krvi od malicka. Kdyz v nedeli chtela mamka vygruntovat, vzal nas tata na 'dlouhou prochazku'. Tedy na fotbal/hokej. Tam nam naridil zacpat si usi aby jsme se ty sprostarny od chlapu nenaucily a 'doma ani muk ze jsme tam byly'. Jsme prece sporadana rodina.