Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Asi na tomto všetky podobné pokusy stroskotali a to je bezpečnosť. Dnešné systémy stavajú na tom, že napríklad spomínaná kamerá má nejaké API ktoré si musím naštudovať, aby som odtiaľ vytiahol nejaký RAW snímok, alebo video prúd. StructuredOS by mi poslal celý objekt aj z metódami. Napr. camera.getPNG() hoci pošle PNG obrázok, ale popri tom spustí nejaký hack.Tohle je imho řešitelné v Selfu například tak, že sice umožníš posílání přímo objektů, ale neumožníš, aby měly sloty s metodami. Veškerou funkcionalitu pak musí odkazovat přes parent sloty. Zajímavě by to řešil třeba Korz, který by tenhle objekt prostě otevřel v dimenzi, kde nejsou žádné prostředky, jak se z ní dostat ven, tzn chybí tam mirrory, funkce pro práci se socketem, diskem a C API.
Příští díl bude obsahovat pár odkazů. V podstatě jde o to, že objekt spustíš v takovém jakémsi sandboxu, ze kterého nemá cestu ven.To je teraz dosť hype. Tak som zvedavý na použiteľnosť.
Stojí za zamyšlení si to srovnat s na třídách založenými jazyky, které zpravidla trpí přesně opačným problémem, kde se snaží pojmenovat úplně všechno.
I v těchto jazycích (např. v Javě) lze vytvářet anonymní třídy (pak mají nějaký automaticky generovaný název) a dokonce je i generovat dynamicky za běhu programu.
instance má jméno proměnné kde existuje.
Skutečně mají jméno? Objekt přece většinou existuje na haldě a neví, jak se jmenuje, ani komu patří.
Jestli na ten objekt ukazuje nějaká reference, to je věc jiná. A těch referencí může být více a nebo taky žádná. A třeba v C++ ti je ani v dlouhodobém horizontu nepožere GC, takže si můžeš vyrobit na haldě spoustu anonymních objeků, a pak se trefovat pomocí ukazatelů na různá místa v paměti a nacházet tam ty objekty (třeba v poli).
Tiskni Sdílej: