Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
#!/bin/sh f() { echo value is $V } f V=1 f fPokud jej spustíme v bashi, třeba pomocí "bash ./demo.sh", tak dostaneme
value is value is 1 value iscož je tak nějak, co by člověk očekával. Pokud jej spustíme v dashi, dostaneme
value is value is 1 value is 1
Budiž, po troše hledání člověk nalezne, že POSIX chování nejspíš nespecifikuje, takže skript se na konkrétní chování nesmí spoléhat.
To nejlepší nakonec. Pokud máte /bin/sh jako bash a ne jako dash, je rozdíl v chování "sh demo.sh" a "bash demo.sh", přestože se pokaždé spouští bash.
EDIT: Link na relevantní diskuzi v mailing listu dashe.
Tiskni Sdílej:
"If bash is invoked with the name sh, it tries to mimic the startup behavior of historical versions of sh as closely as possible, while conforming to the POSIX standard as well."
Zdar MaxKaždopádně, jaký smysl má zápis "V=1 f" kromě testování syntaxe různých interpretů?
Hodně často se to používá např. v konstrukcích typu
... | LC_COLLATE=C sort
Obecně v situaci, kdy potřebujete spustit konkrétní příkaz s určitou hodnotou určité proměnné, ale nechcete ji nastavovat (jako exportovanou) v environmentu shellu, okdud by ji zdědily i všechny ostatní příkazy.
To chování dashe (jestli se tak opravdu chová a nebyla to nějaká jiná chyba) je hodně nešťastné a obávám se, že to rozbije hodně skriptů.
Každopádně, jaký smysl má zápis "V=1 f" kromě testování syntaxe různých interpretů?Tenhle zápis mi přijde jako naprosto běžná věc, například
CC=/nekde/nejaky/cc make
. Něbo máš na mysli specificky při používání shellových funkcí (ie. ne programů)? V takovém případě to je, pravda, asi trochu neobvyklé...
j,
na vetsinu poslednich veci se neprislo nahodou ale celkem dost usilovnou praci velmi dobre placenych lidi
a v tomto pripade se jedna ciste jen o lokalni definici promene pro konkretni volani funkce f bez zasahu do env..
takze bash se narozdil od dashe chova logicky
co je divneho na tom, ze si to kazdy shell implementuje po svemSmyslem konstrukce:
PROMĚNNÁ=hodnota nějaký-příkaz;je spustit
nějaký-příkaz
s danou hodnotou proměnné prostředí – zatímco jiné/následující příkazy chci spouštět bez této proměnné resp. s její původní hodnotou – jinak bych totiž napsal:
PROMĚNNÁ=hodnota; nějaký-příkaz; nějaký-další-příkaz;
Mně tedy chování dashe vůbec logické nepřipadá, protože hlavně vůbec není konzistentní. V okamžiku, kdy se konstrukce
var=val cmd
chová diametrálně odlišně podle toho, jestli je cmd
(externí) příkaz nebo funkce, stačí nahradit příkaz vlastním wrapperem (což je běžný postup) a skript se rozbije. Tohle prostě autoři dashe nedomysleli.
"funkce" (ono je to spíš makro)
Shellová funkce se ani zdaleka nechová jako makro.
podporují levý argument a jiné built-in programy argument na levé straně nepodporují
Tak tady se nechytám. Co myslíte termínem levý argument?
Já nevim, jestli bych chtěl měnit změnou parametru prostředí před funkcí chování všech programů použitých uvnitř wrapperu.
Já samozřejmě ano. Když to bude samostatný script, také tu proměnnou dostane do svého environmentu. A funkce je v podstatě takový "embedded script", tedy až na to, že defaultně sdílí environment se zbytkem scriptu.
nehledě na to, že to ani návratovou hodnotu nemá
Opravdu? Tak zkuste spustit tohle
#!/bin/bash function starts_with_a() { if [ "${1#a}" = "$1" ]; then return 1 else return 0 fi } starts_with_a abc && echo "abc YES" starts_with_a abc || echo "abc NO" starts_with_a def && echo "def YES" starts_with_a def || echo "def NO"
a vysvětlit, proč to vypíše
abc YES def NO
Samozřejmě to, co je uvedeno na levé straně příkazu/programu.
Uff… Tak říkat tomu argument by mne ani ve snu nenapadlo. To přece není žádný argument, ta konstrukce prostě znamená "spusť tenhle příkaz s těmito hodnotami těchto proměnných", nic víc a nic méně. S argumenty to nemá nic společného, příkaz nemá žádnou možnost, jak poznat, jestli jste použil tu jednořádkovou konstrukci nebo jste tu proměnnou prostě a jednoduše nastavil klasickým způsobem (jako exportovanou).
Dokonce -- což se tak často neví -- tam může být nastavení file-deskriptoru (přesměrování), který se ze zvyku a pro lepší čitelnost dává na pravou stranu až na konec.
Snad nechcete přesměrování také říkat argument? Zkuste se zamyslet např. nad tím, proč
wc file wc <file
mají rozdílný výstup (hlavně proč první vypíše jméno souboru a druhý ne).
Však jsem psal, že return vrací (spíš posílá) status do stderr. Já psal ale o návratové hodnotě, která jde dál ke zpracování -- nějaký řetězec. V shellu je to jen o přesměrování stdout. Samozřejmě s přivřením oka to můžeme také nazývat návratovou hodnotou, pokud nám nebude vadit, že ji vrací příkaz jako echo nebo printf.
Je mi líto, ale v tomhle odstavci není pravda skoro nic. Návratová hodnota nemá se stderr nic společného a u funkce funguje v podstatě stejně jako u externího příkazu a stejně se i zpracovává. Návratová hodnota je číslo, žádný řetězec, jak u funkce, tak u externího příkazu. Výstup (standard output) a chybový výstup (standard error) jsou něco úplně jiného.
ls -d [A-Z]*
V bashi vypise i soubory nezacinajici velkym pismenem. Pod zsh to ma ocekavany vysledek. Nevim zda je to zpusobeno locale nebo cim, ale ani nastaveni locale na LC_ALL=C to chovani nezmeni.
Works for me:
mike@unicorn:/tmp/a> ls -d [A-Z]* A b B c C d D mike@unicorn:/tmp/a> LC_ALL=C mike@unicorn:/tmp/a> ls -d [A-Z]* A B C D
[lyco@hubb test]$ LC_ALL=cs_CZ.utf8 [lyco@hubb test]$ ls * a A á Á b B c C č Č [lyco@hubb test]$ ls [A-C]* A á Á b B c C [lyco@hubb test]$ ls [A-Z]* A á Á b B c C č Č [lyco@hubb test]$ LC_ALL=C [lyco@hubb test]$ ls [A-C]* A B C [lyco@hubb test]$ [lyco@hubb test]$ LC_ALL=C ls [A-C]* A B C [lyco@hubb test]$ LC_ALL=cs_CZ.utf8 [lyco@hubb test]$ LC_ALL=C ls [A-C]* A B C b c ''$'\303\201' ''$'\303\241'