Máte rádi vaření?

16.1.2008 20:45 | chemie

Kromě práce a školy mám jednu neřest a tou je má láska k dobrému jídlu, které si i rád uvařím. Bohužel nejsem kuchař a tak si při přípravě či inspiraci pomáhám řadou kuchařek, ale kuchařky mají tu nevýhodu, že pro začínajícího kuchtíka mohou být i zdánlivé maličkosti, které se vynechávají, problém. Nejlepší je se na přípravu nejdříve pěkně podívat na videu. Tímto zápiskem vás chci upozornit na existenci velmi zajímavého webu, na kterém si můžete recepty nejen přečíst, ale i prohlédnout přípravu na videu.

Přeji mnoho gurmánských úspěchů.

       

Anketa

Komentáře

[vencour]

A anketa? Ano, vařim docela dost rád.

[chemik]

a jakou by sis představoval?

[vencour]

Stačí, dík.

[freshmouse]

Škoda, že má ten web ten šílený design (subjektivně), co se teď vyskytuje na všech blogíscích. Nedá se z toho číst (subjektivně).

[Isah]

Nesnáším vaření, pro mně je to ztráta času. Sem tam něco uvařím, když se mi jo chce. Baví mně vaření s manželem, to je i zábavný a máme to i rychleji. Manžel vaří výborně, rád a baví ho to. Dobrý je i když vařím pro prcka, zajímavý je to vymýšlení, jak to udělat, aby to bylo k jídlu Dětem se nemá moc kořenit a solit vůbec.

Je velký rozdíl, když u tý plotny musíš stát denně nebo si vařit jen tak pro radost.

[Ritchie]

Každý chemik umí přece vařit (a obvykle vaří i rád).

[source]

[chemik]

Jenže ono vaření v laboratoři, kde je vše potřeba odvažovat na tisíciny gramu je úplně jiné něž vaření v kuchyni. Jinak je pravda, že organický chemik si v laboratoři navaří ledacos....

[paranoiq]

můj švagr je povoláním svářeč a docela ho to baví :)

[=^..^= AmigaPower®]

Vařim rád, dobře a bez receptů, ale pouze když je to pro někoho... Jelikož ale mladá nejí mrtvoly, tak moc nevařim.

Pro sebe sám si neuvařim, na nacpání žaludku je pro tyto chvíle dobrá i strouhanka s kečupem...

[frEon]

co bych ted za tu strouhanku s kecupem dal...

[otula]

Já už mám vaření za sebou. V šesti letech už jsem bez problémů zvládal upéct roládu, a dotvořit ji včetně máslového krému, ještě na gymplu jsem stále něco pekl a vařil a hlavně šíleně experimentoval (nemám rád recepty), ale poslední záchvěvy jsem měl někdy před 16 lety, kdy jsem jako velitel stráže porozděloval klukům do ešusů žloutky a bílky, aby to vidličkama šlehali, a vyráběli jsme hromady piškotů - aspoň nám to rychle uběhlo a dobře jsme se nadlábli.

Teď už si tak maximálně oškrábu pár brambor, nebo nasypu do hrnce rýži a povařím. Když se mi opravdu MOC chce, tak si udělám polévku s kvasnicovými knedlíčky.

[David Ježek]

někdy vařím rád, někdy mám takovej odpor k vaření, že vyběhnu pro pizzu. jak kdy. ale H₂O na kafe vařím rád a někdy snad příliš často.

[J. M.]

Kdo by nerad vařil... Vaření je dneska v kurzu, moderní, vaří skoro každý, v televizi to je pořád, v časopisech, knihách... Valí se to na nás ze všech stran, čím dál víc.

[stafan]

na www.realita.tv je taky pár dílů video kuchařky... je to ale tak troch jiná kuchyně

[Elvis]

tech receptu tam ale moc neni a jeste sou nejaky divny a rozhodli se ze budou radsi mucit rostliny nez zabijet zvirata

[filo]

Na vaření mi vadí jedna věc: absolutně nevyvážený poměr mezi dobou, po kterou se jídlo připravuje a dobou, za kterou se potom sní ;)
Pokud poměr výrazně převyšuje 2:1, jdu se radši nacpat do restauračky, případně přenechám plotnu své drahé polovičce ;)

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

> jdu se radši nacpat do restauračky,

Dle mych zkusenosti uvareni jidla obvykle zabere mene casu, nez kolik by clovek potreboval na cestu z/do restaurace a cekani v restauraci.

[vencour]

Navíc mam ovykle takovou porci a kvalitu, kterou bych těžko "venku" dostal. Můžu si to sníst s čim a u čeho chci.

[filo]

Dle mych zkusenosti uvareni jidla obvykle zabere mene casu, nez kolik by clovek potreboval na cestu z/do restaurace a cekani v restauraci.

Já ji mám před barákem a i s objednáním mám jídlo do max. 20-25 min. na stole. Za stejnou dobu doma připravit (dobré) jídlo je pro mě nadlidský úkol, který radši přenechávám jiným ;)

[anicka]

Ja si na videa moc nepotrpim, ale myslim, ze nejlepsi kucharkou je pan Google Pred casem me dovedl na stranku labuznik.com, coz je velmi uctyhodna sbirka inspiraci pro vareni...

[depka]

nemate nekdo prosimvas recept na langose? ale opravdu odzkouseny aby to chutnalo jako ze stanku

[freshmouse]

To nejde jen tak ze dne na den. Nejdřív musíš několik týdnů něco smažit na jednom oleji, abys pak měl pro ten langoš dobrý základ.

[David Ježek]

napis mi mejl, recept maj nasi z doby tesne po revoluci primo od babky ze stanku, takze ti ho sezenu

[otula]

Davide, klidně bys ho mohl hodit přímo sem :)

[Josef Kufner]

Jojo, šup sem s tím...

[Isah]

Langoše Recept na rychlé a nenáročné těsto na langoše. Samotné kynutí trvá 3 hodiny Postup přípravy receptu: Mouku smícháme se solí a sodou a prosejeme ji do mísy. Kvasnice rozmícháme v troše mléka, ale nezaděláváme kvásek. Do mísy rozklepneme vejce, přidáme olej, jogurt nebo smetanu, mléko a kvasnice. Vše zpracujeme v hladké těsto. Větší kastrol vymažeme olejem, těsto do něj vložíme, hrnec přikryjeme poklicí a dáme do lednice na tři hodiny vykynout. Z vykynutého těsta tvoříme na pomoučněném prkénku placičky, které v ruce vytahujeme do stran. Smažíme je v oleji dozlatova. Horké langoše potřeme česnekem, posypeme sýrem a zakapneme kečupem. Dětem je můžeme namazat marmeládou nebo podávat s ovocem a šlehačkou. Těsto by mělo vydržet v lednici asi týden.

[otula]

Jak husté by to těsto asi mělo být? Jak na kynuté buchty? A normálně se vymíchává, nebo se jen promíchá a udělá hrouda?
To kynutí bez zadělaného kvásku, a k tomu v ledničce, k tomu kombinace se sodou, je docela zajímavé. Něco mezi tímto a buchtami je třeba těsto na pizzu (aspoň takovou, kterou jsem dělával), kde se kvásek udělá, ale těsto už se pak nenechává vůbec kynout, ale rovnou se hodí na plech a peče (takže trochu nakyne během pečení, ale je přitom hutnější, než buchty).

[Ignor]

Pěknej webík, ve vaření jsem docela slabej, pravda moc netrénuju... Videa jsou dobrý nápad, ikdyž mně by víc pomohlo, kdyby tam přesně (i povolené odchylky) napsali, kolik se má čeho dát. Jak je někde napsaný třeba "podle chuti" tak mám chuť leda tak vraždit Jak to mám k čertu vědět, když to dělám poprvé (a v případě nezdaru taky možná naposledy )?

[otula]

Ignore, co se ti stalo? Ty jsi možná jediný chlap na světě, který potřebuje přesné recepty. Neříkej, že zrovna ty nemáš svou fantazii, inteligenci a chuť experimentovat a objevovat. K vaření a pečení je potřeba pouze pochopit principy. Použité suroviny a jejich množství (poměr) jsou nepodstatné - jsou určeny chutěmi, originalitou a představivostí tvůrce.

[freshmouse]

Já taky potřebuju recepty! Já neumím základy, nemám představu kolik (alespoň řádově ) je třeba vajec do 1 kg nějakého těsta atd. atp. Nicméně když mám recept, dílo se daří.

[otula]

Víš, ono je celkem jedno, jestli třeba do kynutého těsta dáš – řekněme na půl kila mouky – 2, nebo 5 žloutků. Je jedno, jestli tam nedáš olej, nebo tam dáš třeba 2 deci oleje. Důležité je, abys nezabil kvasnice, a aby těsto bylo přiměřeně husté. A také, jak ho máš péct. Jestli jsi dal moc/málo žloutků/oleje poznáš, když se ti tvůj výtvor zdá moc suchý/mastný, či ztvrdne za jeden den, nebo vydrží měkký několik dní. Stejně tak piškotové těsto - jestli šleháš žloutky a bílky samostatně, nebo dohromady, jestli nastavíš žloutky horkou vodou, nebo do těsta přidáš olej a mléko, jak moc tam těch kapalin můžeš přidat, co se stane, když použiješ polohrubou, hrubou, či hladkou mouku… tyto detaily mají zásadní význam v tom, co vytvoříš. A jestli je tam cukru víc nebo míň, to už upraví pouze sladkost. Chce to zkoušet a zkoušet. Na recepty se spolehnout nemůžeš, protože každá mouka má jiné vlastnosti, každé vejce je jinak velké…

[Josef Kufner]

Nechceš sepsat nějaké howto?

[otula]

To by musel Robert založit sekci Vaření a pečení

[freshmouse]

Aspoň do blogu. Plosíme, plosíme.

[otula]

Ale abych nevypadal jako skrblík, mohu přidat k dobru recept na zvláštní, velmi chutný, na suroviny i výrobu nenáročný, a přesto asi neznámý zákusek. (a k tomu s přesným receptem) Věřím, že s ním ohromíte své drahé polovičky, přítelkyně, milenky, rodinné příslušníky

1/4 l bílků
200 g moučkového (tedy mletého) cukru
2 šlehačky (1/4litrová balení smetany na šlehání)
1 vanilinový cukr, lžíci kakaa, lžící mleté kávy, hrst mletých ořechů

Bílky s cukrem našleháme. Ale když říkám našleháme, tak tím myslím, že je opravdu pořádně našleháme, až je sníh úplně tuhý, jinak to pak vyletí nahoru a splaskne na placku. Už jsem to dlouho netvořil, ale myslím, že 10 minut vůbec není špatný čas. Opomněl jsem na předpřípravu. Na plytký plech (ten velký, který prý vleze jen do sporáků Mora a Fagor) položíme alobal a vymažeme ho. Vytvořený sníh na to rozetřeme stěrkou. Pečeme asi 3 minuty v rozehřáté troubě asi na nějakých 220 stupňů (plus mínus autobus). Jakmile sníh chytí béžový odstín, vytáhneme ho, a navlhčeným nožem rozřízneme na 4 stejně široké pruhy, oddělíme od okrajů plechu a necháme v klidu chládnout. Mezitím si připravíme šlehačku. Každý ten čtvrtlitr rozdělíme na půlku, našleháme, a do každé části přidáme jednu příchuť (takže máme 4 pláty sněhu a 4 díly šlehačky).

Na nějaký tácek si dáme pořádný kus alobalu, na který budeme pokládat vždy plát sněhu a na něj některý díl šlehačky. Šlehačku s ořechy si necháme až nahoru, ořechy do ní nenasypeme všechny, ale část si necháme na posypání shora i trochu z boků. Když to seskládáme, zvedneme okraje alobalu tak, abychom vytvořili "misku", která náš výtvor bude držet pohromadě, dokud přes noc v ledničce neztuhne. Pak už stačí servírovat plátky a dělat „mňam mňam mňam“

[freshmouse]

Jé! Díky!

[otula]

Doufám, že se zadaří a bude chutnat

[freshmouse]

Podle popisu to zní dobře. A že se zadaří, o tom nepochybuju.

[otula]

Tohle přivezla má sestra z Německa. Když to dělal moje mamka, strašně u toho zuřila a nadávala, takže jsem to vyráběl v klidu a pohodě vždy raději sám. Velmi důležité je opravdu dobře našlehat ten sníh.

[otula]

s/dělal/dělala

[Ignor]

Ignore, co se ti stalo? Ty jsi možná jediný chlap na světě, který potřebuje přesné recepty. Neříkej, že zrovna ty nemáš svou fantazii, inteligenci a chuť experimentovat a objevovat.

Nejdřív je potřeba mít ty základy a pochopit jak to všechno funguje, teprve pak je možné se pouštět do nějakých větších akcí

Hlavní problém vidím v tom, že mě vaření nebaví, a k "většímu" vaření se přinutím tak jednou za čtvrt roku, to už si samozřejmě nepamatuju skoro žádné poznatky z minula (tedy pokud to nemělo trvalé následky ). Když nad tím tak přemýšlím, tak mě ani jíst nebaví, je to taková trapná nutnost. Být bohem (zdravím kyknose) řeším to jinak Aspoň ty amarouny, kdyby byly...

[freshmouse]

S tím problémem se "základy" jsem na tom stejně.

Nicméně vždycky, když vařím (s receptem, který mi typicky řekne máma), tak si ten recept napíšu do počítače a už pak podle něj vařím. Někdy už ani recept nepotřebuju, protože si tu přípravu pamatuju. Třeba jak se smaží ryba na pánvi už umím skoro z hlavy.

Ale dělám i lasagne nebo vánoční perníčky.

Nicméně jíst mě baví velice. Poslední dobou to je bohužel i trochu (trochu víc, pět kilo by mělo jít dolů určitě) vidět. :-/

[otula]

Tak jo chlapi, jeden recept jsem vám sepsal

[satanatas]

vaření mě moc nezajímá, ale manželce se stránky určitě budou líbit. doporučím jí to. díky za tip.