Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Dnes už každý stredoškolský lammer skúšal "programovať" v JavaScripte. Každý ho pozná a pritom o ňom vie drvivá väčšina prd (česť vínimkám a návštevníkom AbcLinuxu.cz). Nieže by som bol hotový expert na JavaScript, ale snažím sa s ním pracovať aspoň trochu profesionálne, využívajúc všetky jeho mocné charakteristyky.
Prečo za mnou nevidieť žiadne výsledky? A čo mám proti debugovaniu JavaScriptu? A čo vlastne s tým Kdo-vie-čoScriptom robím?
Pracujem na rozšírrení pre AbcLinuxu.cz, ktoré nazývam Abcfox. Verzie 0.x majú umožniť sledovať diskusie na AbcLinuxu.cz podobne ako RSS čítačka. Postupne pribudnú (teda dúfam) sofistikované filtre a analyzačné nástroje (analyzovať môžete ľudí a podobne) a vetva pre Konqueror. Pre verzie 0.x si vystačím s minimálnym API k Abclinuxu.cz
Verzia 1.0 by mala priniesť odlišné funkcie (rozšírené API) a nový komunikačný protokol (protokol je a bude gramatika XML a je a bude transportovaný pod HTTP... žiaden strach).
Žiaden z Debugerov, ktoré som skúšal sa ani z ďaleka nepodobajú na gdb, ani debuger z Eclipse, ani ničomu, čo by sa mi páčilo. Preto kód debugujem pomocou funkcie alert() a pri každej zmene v kóde musím reštartovať FF.
Navyše na ostro sa JavaScript v rozšírení nedá odskúšať, pretože by celý firefox musel byť spustený v istom druhu otrockého módu pod kontrolov debugovacie nástroja... ale to tak jednoducho nefunguje :(
Výsledky za mnou nevidieť, lebo píšem veľa blogov a málo programujem... takže sa teraz odmlčujem a idem pracovať :|
Tiskni
Sdílej:
Pre HTML aj pre CSS idem na w3c.org a nájdem tam úplný zoznam toho čo sa dá a čo sa nedá. Takisto sa môžem dopátrať k popisu javy. Myslím, že nájsť popis rezervovaných slov či prioritu operátorov jazyka C tiež nie je problém (hoci kompletná norma asi zadarmo nebude). Ale JavaScript? Jeho kompletný popis som nikdy nenašiel. Asi preto viem o ňom "velký kulový".
Môžeš poznať celú referenčnú príručku JavaScriptu naspamäť, ale pokiaľ neprečítaš dostatok dokumentov priamo od jeho tvorcov, nevieš vlastne nič. V JS môžeš písať procedurálne, ale aj OO, lenže JS je prototypový jazyk a nesie niektoré znaky funkcionálnych jazykov...
btw, ref. je na XUL Planet, ale popisy inštancií objektov ako "window" tam nenájdeš... z prototypovo orientovaného kódu je ťažké vytvoriť nejakú pevnú referenčnú príručku.