Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Dnes už každý stredoškolský lammer skúšal "programovať" v JavaScripte. Každý ho pozná a pritom o ňom vie drvivá väčšina prd (česť vínimkám a návštevníkom AbcLinuxu.cz). Nieže by som bol hotový expert na JavaScript, ale snažím sa s ním pracovať aspoň trochu profesionálne, využívajúc všetky jeho mocné charakteristyky.
Prečo za mnou nevidieť žiadne výsledky? A čo mám proti debugovaniu JavaScriptu? A čo vlastne s tým Kdo-vie-čoScriptom robím?
Pracujem na rozšírrení pre AbcLinuxu.cz, ktoré nazývam Abcfox. Verzie 0.x majú umožniť sledovať diskusie na AbcLinuxu.cz podobne ako RSS čítačka. Postupne pribudnú (teda dúfam) sofistikované filtre a analyzačné nástroje (analyzovať môžete ľudí a podobne) a vetva pre Konqueror. Pre verzie 0.x si vystačím s minimálnym API k Abclinuxu.cz
Verzia 1.0 by mala priniesť odlišné funkcie (rozšírené API) a nový komunikačný protokol (protokol je a bude gramatika XML a je a bude transportovaný pod HTTP... žiaden strach).
Žiaden z Debugerov, ktoré som skúšal sa ani z ďaleka nepodobajú na gdb, ani debuger z Eclipse, ani ničomu, čo by sa mi páčilo. Preto kód debugujem pomocou funkcie alert() a pri každej zmene v kóde musím reštartovať FF.
Navyše na ostro sa JavaScript v rozšírení nedá odskúšať, pretože by celý firefox musel byť spustený v istom druhu otrockého módu pod kontrolov debugovacie nástroja... ale to tak jednoducho nefunguje :(
Výsledky za mnou nevidieť, lebo píšem veľa blogov a málo programujem... takže sa teraz odmlčujem a idem pracovať :|
Tiskni
Sdílej:
Pre HTML aj pre CSS idem na w3c.org a nájdem tam úplný zoznam toho čo sa dá a čo sa nedá. Takisto sa môžem dopátrať k popisu javy. Myslím, že nájsť popis rezervovaných slov či prioritu operátorov jazyka C tiež nie je problém (hoci kompletná norma asi zadarmo nebude). Ale JavaScript? Jeho kompletný popis som nikdy nenašiel. Asi preto viem o ňom "velký kulový".
Môžeš poznať celú referenčnú príručku JavaScriptu naspamäť, ale pokiaľ neprečítaš dostatok dokumentov priamo od jeho tvorcov, nevieš vlastne nič. V JS môžeš písať procedurálne, ale aj OO, lenže JS je prototypový jazyk a nesie niektoré znaky funkcionálnych jazykov...
btw, ref. je na XUL Planet, ale popisy inštancií objektov ako "window" tam nenájdeš... z prototypovo orientovaného kódu je ťažké vytvoriť nejakú pevnú referenčnú príručku.