AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »Rozhodol som sa zase po čase prispieť jedným kontroverzným blogom. Už dlhšiu dobu mám blbý pocit s niektorých pokročilých Linuxákov a ich vzťahu k začínajúcim užívateľom. Tiež som tým prešiel, kritikou, radami no niektoré nechápem dodnes, a to sa zoznamujem s Linuxom dlhší čas, aj keď sám bez pomoci iných. Samozrejme myslím osobnú pomoc, nie fórum. Mnohí guruovia viac odpudzujú začínajúcich Linuxákov ako pomáhajú. Uvediem pár príkladov a môj pohľad na vec.
Sú tri spôsoby (subjektívny názor) ako sa naučiť s Linuxom pracovať. Samozrejme že musíme rozdeľovať aj užívateľov, niektorí sa fakt chcú naučiť nové veci a získať zručnosť a iným vyhovuje vedieť ovládať niekoľko programov. Nemôžem tlačiť začiatočníkovi hneď more príkazov, fakt ho to maximálne zastraší.Čo sa zdá bežnému userovi ako hračka, začiatočníkovi to môže pripadať ako nočná mora, že konzola a príkazy s parametrami.
1. spôsob ako sa naučiť Linux - kamarát po ruke. Mám známeho, vlastní ten istý notebook ako ja, takže sme úplne kompatibilní. Je to príklad "vyberavého" užívateľa, vyberie si programy ktoré potrebuje pre život ktoré vidí u niekoho iného, naučí sa ich ovládať za pomoci iného Linuxáka a to mu stačí. Žiadne experimentovanie s príkazmi, novými programami, nevie pridať ani rpmko, nie to už kompilovať zdrojáky. Skúšal som to ale na takéhoto típka nemôžem tlačiť aby si nahodil iné veci a skúšal niečo nové, ja som pre neho admin, ja mu všetko ponastavujem a je úplne spokojný a nič mu nechýba.
2. spôsob ako sa naučiť Linux - známy na ICQ + fórum. Možno sa to zdá ako blbosť ale Instant Messaging je výdatnou pomocou pri učení nových vecí, konkrétne rozvíjať vedomosti a dostávať rady. Mám v Gaime v kontakt liste pár ľudí, o ktorých neviem dokopy nič, nechal som im na mňa na fóre kontakt prostredníctvom mailu a denne im rád pomáham, aby sa učili pracovať s Linuxom. Keďže viem čím som prešiel na začiatku ja, som rád že im pomôžem a nič od nich nevyžadujem.
3. spôsob ako sa naučiť Linux je môj prípad. Keď som začínal pred necelým rokom s Linuxom, objednal som si distro Mandrake 10.1. Po rozbehaní winmodemu som si s mojim pomalým dialom stiahol pdfko User-Guide a študoval som základ Linuxu, konkrétne môjho distra, celkom zaujímavé čítanie. Na celý Linux som bol ja sám, manuál a fórum na internete. Pravdupovediac nebyť internetu asi by som nebol na Linuxe a ani by som o ňom veľa nevedel. Ale musím sa priznať, že som používal často Google a mnoho fór a dokumentácií.
Ešte sa vrátim, prečo som písal o problémoch s pokročilými užívateľmi: Buď na fóre začiatočníka zhodia, zkritizujú alebo všetko strašne rozvedú a sťažia riešenie pre nich jednoduchého problému. Poznám to tiež z vlastnej skúsenosti. Už x-krát som čítal na fórach rôzne vysvetľovačky tipu nauč sa pýtať (niekedy opodstatnene), pozri si man a plno pripomienok, ale k riešeniu problému sa nejakou záhadou nedostali. A chudák začiatočník mohol znechutene kývať hlavou na strany a báť sa napísať nový dotaz.
Moja výhoda je možno v tom, že nerobím s Linuxom dlho, všetko som prakticky musel preskákať sám a nerobím veci zbytočne komplikovanými. Echt Linuxáci o inom nepíšu len o kompilovaní minimálne zdrojákov (aj keď uznávam že to je niekedy nutnosť), o kompilácii jadra (čo nemusím aj keď som skúšal), o upravovaní konfigov (je ich málo ktoré kontrolujem a čistím), prezeranie výpisov a logov. Nadávajú na "klikacie" distrá. Ja používam SuSE, v ktorom som riešil okrem iných aj paranormálne javy (napr nastavenie šetrenia funguje iba pri zmene kódovania a prepísaní názvov schém napájania) a vyhovuje mi to. Nebudem písať do konzoly plno príkazov a parametrov, keď to mám na pár klikov. Zbytočne nekomplikujem veci, snažím sa ich robiť jednoducho a nie hrať sa na programátora. A takto isto by sa malo pristupovať k začiatočníkom a pomáhať im.
Tiskni
Sdílej:
Kua čo hneď používaš hrubé slová? Problém je v ľuďoch ako si ty, nedočítajú blog poriadne od začiatku do konca a potom stratia súvislosť. Bolo to myslené pri kontakte úplného začiatočníka k Linuxákovi, ktorý berie konzolu ako samozrejmosť. Takže s nadhľadom.
Nebudem písať do konzoly plno príkazov a parametrov, keď to mám na pár klikov. Zbytočne nekomplikujem veci, snažím sa ich robiť jednoducho a nie hrať sa na programátora. A takto isto by sa malo pristupovať k začiatočníkom a pomáhať im.
Tohle mi zní trochu jinak...
Právě kvůli tomu A takto isto by sa malo pristupovať k začiatočníkom a pomáhať im., protože tohle se teprv IMHO týká začátečníků. Tzn. právě naopak, dočetl jsem to.
Takže si hraju na programátora a kvůli začátečníkům bych měl klikat
Btw, když už znám odpověď na nějaký dotaz ve fóru, všimni si, že často uvedu i příklad. Chápu, co je to být začátečník
A můžu se zeptat, jak jste rozchodil winmodem / dialup / v Linuxu ? Chtěla jsem to zkusit, ale několik lidí mi tvrdilo, že je to téměř nemožné. Děkuju.
Záleží na type winmodemu a kamarátovi Google. Konkrétne mám v booku winmodem s chipom Conexant. A musím povedať, že ide spoľahlivo, aj keď ho už dlhšie nepoužívam.
Také se ohradím proti neklikání. Začínal na Suse a byl velmi spokojený. Když mi kleknul počítač, tak jsem oprášíl 486ku a z pochopitelných důvodů přešel na Slackvare. Najednou jsem začal používat příkazovou řádku. Trochu to drhlo, ale za pár dní jsem se naučil o fungování systému, víc, než před tím za rok a půl.
Párkrát jsem se snažil vrátit ke klikacím distům, skusil jsem jak nové SUSE, tak Mandrake, ale už si nějak nemůžu zvyknout. Vždýcky deset minut hledám jak nastavit něco, co bych měl v konsoli za minutu. Zařným příkladem je síť. Místo tří řádků na konsoli se musím proklikat buhví kam...
Jestli budu měnit distro, tak jedině tak za Debiana. Prostě ty klikací pro mě moc nejsou. Ale guru, to zcela jistě nejsem 
To víš že je. Jenže skripty jsou většinou upraveny právě pro ta klikátka, nejsou okomentované (nebo nedostatečně) a stačí pak jednou použít nějaký hyper-super gui nástroj a máš po žížalkách. Velmi často ti to totiž přenastaví (bez varování)...
Srovnej si, jak vypadá /etc o Mandrake a u Slackware, a hned pochopíš, o čem píšu.
Ale abych jen nekritizoval, tak třeba sax v SuSE mi přišel fakt dobrej.
Velmi často ti to totiž přenastaví (bez varování)...Jeden z důvodů, proč už nepoužívám Mandrake. Druhý je ten, že po aktualizaci na 2005LE se rozhasilo, co šlo (nešlo to pomalu ani nastartovat.)
v konečnom dôsledku by bol ideálny jednotný konfiguračný formát. pre inšpiráciu netreba chodiť daleko, stačí navštíviť projekt pkg-config
), chtít nic jiného, tak si bude klikat a klikat, až se dokliká. Pokud ho to bude zajímat, může začít kutit v příkazové řádce a zároveň má možnost si pomoct v nouzi v grafice.
Pak se uvidí. Bude už vědět co chce a rozhlédne se, co by mu vyhovovalo. man screen
vesa. V době, kdy ještě nebyl, byla u některých ve své době moderních karet jedinou volbou textová konzole nebo šestnáct barviček VGA.
Takže aby sme si rozumeli, tento blog nie je žiadna obhajoba klikacieho distra a neviem čoho všetkého. Tiež robím s konzolou každý deň, či už pri kompilácii programov zo zdrojákov, inštalácii rpmiek, pripájam sa na net cez script. Klikátka uprednostňujem vtedy, keď chcem niečo urobiť rýchlo. Príklad: Ležím v posteli a počúvam cez amaroK hudbu. Je ľahšie naklikať Kshutdown zo systémovej lišty a takisto naklikať plus minúty k aktuálnemu času aby sa mi book automaticky vypol. Ako sadnúť si /už keď ležím/ a v konzole sa prepnúť na roota a zadať napr. "shutdown -h 3:00", aj to nie som si už istý formátom hodín.
V tomto blogu som sa sústredil na začiatočníkov, že k nim treba pristupovať od ľahších vecí ako hneď na nich spustiť plno príkazov s parametrami. Ja viem že konzola je univerzálna, príkazy sú rýchle a spoľahlivé, ale začiatočníka by to hneď zaskočilo. Veď preto sa stále vyvíjajú a vylepšujú grafické desktopové prostredia. Nemôžem nikoho nútiť na konzolu, aj keď ja ju používam bez zábran /čiže celkom rád/ na svojom obľúbenom desktope.
Proste jsem pred nekolika lety naistaloval po siti svuj prvni linux ( mam pocit, ze to bylo SUSE) a pak zkousel zkousel... Lecos jsem teda i skazil, ale dnes se da rict, ze uz neco umim