Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Svého času byla značně mediálně populární, ale možná už všichni nevědí, že stále neochvějně pokračuje. Týden co týden, bezmála patnáct let. "Nekonečný" rozhlasový seriál, přímo sága, "Tlučhořovi aneb Byli jsme a budem" v podání Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. Nedávno se objevilo na webových stránkách pořadu oznámení, že v Českém rozhlase seriál končí.
Naštěstí s optimistickým dodatkem, že slibované "nekonečný seriál" nejsou sliby plané, protože tvůrci hodlají na nějaké jiné platformě pokračovat. Naštěstí, protože bych si dovolil označit tento počin za druhý geniální pokus (po Švejkovi) zmapovat odvrácenou ale navýsost reálnou stranu češství.
Nevím, jak dalece je rodinka Tlučhořů u zdejšího publika oblíbená. Tipuji, že tento seriál ocení hlavně dospělí, protože nejde jen o typický situační humor - toho je tam vlastně pramálo. Kromě kameňáků se celý seriál skládá ze spousty narážek, citací a reakcí na politiku, dějiny, společnost, lidskou povahu, byznys... prostě skoro celou českou postkomunistickou realitu. A humor se skládá z velké části z toho, co výroky postav evokují v posluchačích. Kvůli tomu bych dokonce řekl, že rozlišovací schopnost posluchačů začíná dnes ve věku kolem 30 let - totiž u těch, kteří si ještě jakž takž pamatují předlistopadovou dobu.
Za patnáct let (zatím 761 týdnů a tedy stejně tolik dílů) má seriál samozřejmě své vrcholy i nížiny, jsou díly skvělé, díly se skvělými momenty, i díly spíše odpočinkové. Celek je ovšem geniální. Nejen díky celé plejádě a komplexitě postav předváděných pouze dvěma herci.
Kdo jsou Tlučhořovi? Pro ty, kdo je ještě neznají: Páťa, vždycky Páťa (O. Kaiser) - typicky český taťka, za totáče vyrábějící dělové hlavně, aktivní milicionář a donašeč, po převratu propuštěn a rozpuštěn, toho času bez stálé práce, ale zato s tajnou nadějí, že se vše zase zvrtne do spořádaných poměrů, kdy se nebude muset stydět za své tetování o podpoře Košického vládního programu...
Jeho žena, Božena (J. Lábus), typicky česká mamina, pracuje (a krade - líp než vaří, jak poznamenal Mirko Hýl, viz dále) ve školní jídelně jako kuchařka. Vůdčí postava rodiny, jak jinak. Také vzpomíná se slzou v oku na staré časy, ale na rozdíl od Páti idealisty a naivky je více pragmatička: hlavně, aby se dařilo dobře rodině, režim nerežim.
Jejich dětí, Patrik a Růžena (obě O. Kaiser) - kluk se jako introvertní puberťák se svědomím uchytí později jako policajt, ovšem na konci seriálu mu teď hrozí vyhazov, protože nechápe, jak prospěšná a nutná je korupce (kromě toho má žábry... to by bylo na dlouho). Děvče je prostitutka v režii nějaké rusko či ukrajinskojazyčné mafie... taková typicky česká rodinka zkrátka.
A last not least - duch a démon rodiny, poněkud ne už nejmladší intelektuál "básník" Mirko Hýl (Lábus). V prvním dílu zazvonil u údajných příbuzných, jen na skok, že mu za chvíli jede rychlík do Paříže, a už zůstal natrvalo. Jeho básně provázely rovněž všechny režimy, zato se vyjadřuje, jako by znal všechny básníky z první republiky osobně. Nejchytřejší a nejprohnanější postava.
Postav a postaviček je v tomhle nekonečném seriálu "o některých druhých z nás" samozřejmě spousta. Pokud ještě Rodinku neznáte anebo jste už pozapomněli, vřele doporučuji. Nejenom jako zábavu, ale jako sondu do (s)prosté české duše.
Dosud kompletních 761 dílů (cca 15 minut každý, tj. celkem přes 190 hodin) je v MP3 formátu k poslechu na výše zmíněných stránkách Českého rozhlasu 2 Praha.
Tiskni
Sdílej:
K patnáctýmu výročí...
Naopak myslím, že by byla výstřední v jakékoli zemi.
Rodinka je to určitě neobyčejně zajímavá, ale za typicky českou bych ji tedy neoznačilMožná není "typicky" to pravé slovo, že by byla typická ve smyslu "průměrná", to není. Spíš bych řekl, že je to taková quintessence českých člověků koncentrovaná do jedné rodiny. Najdete tam skoro všecko pohromadě to, čím se náš národ nemůže chlubit. A není to jen "obecně lidské", ale dovolím si tvrdit, že taky specificky české, přesněji, české v rytmu devadesátých let minulého století (zatím jsme ten postsocialistický syndrom nepřekonali, to až ta příští generace). A ehm, mně to teda moc výstřední nepřipadá. Když pominu extrémy, tak dílčí projevy kolem sebe pozoruji pořád (včetně sebe), v každém z nás je trochu "Tlučhořů" a nejsou to ty záviděníhodné kousky. Tak asi takhle
Ale návštěva samotného Kaisera v rodince ("Taťko! Máme tu, tuhle celebritu! A vy že prej pane Kaiser pěkně vyvádíteA co teprve když se Páťa začne vyptávat Mirka na čuňačinky u toho "Krajzlera"