Přijďte si zasprintovat na Djangu, jiném Python open-source projektu, nebo jen potkat ostatní vývojáře!
… více »Letos v říjnu se v Praze uskuteční hned několik konferencí. Odehraje se zde nově vzniklá konference LinuxDays. K ní se přidá čtvrtý ročník openSUSE Conference, dvanáctý ročník SUSE Labs conference a aby to nebylo málo, přidá se i první ročník Gentoo miniconf. A to vše ve stejné dny a na stejném místě.
… více »
26.11.2011 15:00
| 
| Přečteno: 1382×
| Komentářů: 57, poslední 1. 12. 2011
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
Jako mnozí v Praze jsem uživatelem služeb firmy UPC - televize i internet. Patřím ke šťastlivcům, kterým to funguje velmi dobře - pravděpodobně to před pohlcením byla firma, jejíž zaměstnanci věděli, co dělají. (V jiných částech Prahy to neplatí.)
Tento čtvrtek jsme s Yokotashim a Kyknosem navštívili koncert kapely Morčata na útěku - vlastně můj první punkový koncert, a první koncert, na který jsem šel dobrovolně 
Hezky hráli, pacholci, pokud nevadila poněkud fekální slovní zásoba; intenzita hudby mě postupně vytlačila až do předsálí, ale to je patrně normální.
S radostí oznamuji, že posledního víkendu se mi, po konzultaci s Lingeou, podařilo ten slovník rozchodit; úspěšná metoda byla zkopírování klíčů přes flashku z "červeného" počítače do "černého", získání klíčů a zkopírování vygenerovaných klíčů zpět. Nevím, proč to prvně nefungovalo, ale tuším - asi jsem se v těch klíčích zapletl a vkládal kódy do špatných políček.
Lingea dostála svým závazkům se ctí, tak jak to má být, a jejich výrobek funguje.
Ale jak praví klasik (Horkýže Slíže), aj tak si myslím, že ty rituální tance s klíči jsou obtěžující magořina (a k tomu, bohužel, magořina postihující výhradně poctivé zákazníky).
Nedávno jsem se rozhodl koupit mamce jako dárek poslední verzi slovníku Lingea Lexicon - co lepšího lze koupit překladateli (Volba padla na tento software jednak díky tomu, že už od známých vím, že je dobrý, a také je mi sympatické, že firma poskytuje i linuxovou verzi.) Pro případné zájemce nyní stručně popíšu své zážitky.
Dnes dosáhl počet příspěvků na serveru Lindevdoc počtu 500 a překročil jej. (Samozřejmě, na wiki s tak rozsáhlou tematikou je to stále velmi málo, ale i tak to osobně považuji za celkem významnou hranici.)
18.4.2009 23:50
|
| Přečteno: 1498×
| Komentářů: 40, poslední 21. 4. 2009
| Hodnocení: 95 % (22 hlasů)
V pátek jsem se v práci dozvěděl velmi nepříjemnou novinu: firma Acer, jak se zdá, neustoupila od svého zvyku strkat na laptopy, ke kterým nedává Windows, příšerně okleštěnou verzi Linpusu. Když jsem to před pár lety viděl poprvé, bylo to k pláči; domníval jsem se, že to Linpus je taková zhůvěřilost, co nemá ani grafiku, ale jak jsem zjistil, skutečnost je jiná. Linpus je poměrně normální na RPM založená distribuce, oblíbená v asijských zemích, ale Acer ho strašným způsobem zmršil - pouze příkazová řádka a neumí to nic.
Vlak ujíždí a houká a k nebi stoupá dým
Nepřítomnej pohled, na silnici jeho stín... -- Tleskač: Krutej John
Dnes jsem si pořídil nový mobil, neboť má stará Nokie mi přijde, že mechanicky odchází - loupe se zadní víčko, držící baterii. Pravda, Yokotashi nebo jiný tvrďák by to olepil izolepou a jel by ještě kolik let, ale já jsem stejně potřeboval něco, čím bych se v nouzi připojil k internetu v případě, že by nebyla k dispozici ani pevná linka, ani wifi (bohužel i já se občas do takových děsných končin dostanu, i když velice nerad).
Tak si tu mírumilovně sedím ve svém doupěti a na půl ucha poslouchám bzukot televize z vedlejší místnosti - je tam nějaká detektivka, kterou rodiče používají k resetování po práci (což je zcela v pořádku a naprosto to chápu). A najednou, co to neslyším? Hovoří policejní počítačový expert:
Jako mají někteří lidé agresivní opici (po požití alkoholu), mám já, jak se zdá, agresivní deprese. Čím dál víc ve mně narůstá pocit, že většinu lidí je zcela nemožné o čemkoli přesvědčit, a pokud chceme cokoli dokázat, není jiné cesty než ty méně chápavé mlátit baseballovou pálkou, ne-li něčím horším.
Nevím, zda je všeobecně známo, že po ránu se nejvíce daří depresím, zatímco úzkostné stavy kulminují večer.
Z dalších zpráv: Kyknos zmizel. Minulý týden měl dovolenou; tento týden není. Nelze se mu dovolat. Na svém bydlišti není. Nikdo o něm neví. Jeho místo v officu zeje prázdnotou. Nemůžu si pomoct, musím myslet na to, že před dvěma měsíci, kdy byl v Řecku, ho v Aténách rafl toulavý pes. Tvrdil, že to nic není, že psisko ani neskouslo, jen ho chňaplo za nohu, drželo a pak zase pustilo. Snad měl pravdu.
Pozor: tento blogpost nemá prakticky nic společného s Linuxem a jen velmi málo s Minixem (konkrétně maskota).
Před chvílí jsem si přečetl v elektronických Lidovkách článek, který mě skutečně rozpálil do běla: 500 korun za mrtvého mývala. Skutečně nechápu, jak je něco takového možné. Myslivci prostě ústy svého mluvčího prohlásili, že každý, kdo odstřelí mývala, psíka mývalovitého nebo norka, by měl dostat 500 Kč na ruku. Jen tak. Bez jakéhokoli vysvětlení, proč zrovna tihle tři chlupáči, zvlášť vezmu-li v úvahu, že každý je úplně jiný.
Dnes naše rodina vstoupila do digitální éry. Přišel technik a zapojil další krabičku, čímž jsme přešli z kabelové analogové televize na kabelovou digitální. Bylo to potřeba, protože UPC poskytuje v analogu už jen základní nabídku, "prémiové" programy jsou od nynějška jen na digitálu (pozn.: ty uvozovky jsem tam napsal proto, že osobně na těchto kanálech nespatřuji nic prémiového, leda snad občasnou kulturní vložku v podobě reklam v maďarštině).
Dnes tuto novou technologii testujeme. Zážitky? No... asi jsem čekal víc. Tedy, nečekal, protože jsem nad tím valně nepřemýšlel - na televizi se stejně skoro nedívám. Ale kdybych přemýšlel, čekal bych víc.
Především to není digitál. Tedy - je a není.
Pozor, deprese - kdo jste náchylní ke změně nálady, raději to nečtěte (ale vy mě máte už stejně blokovaného ) Vy odvážní, kteří to čtete, prosím, berte to s jistou, raději větší, rezervou (ale to vy stejně děláte, že?)
Dnes jsem zkonstatoval, že začínám mít z KDE 4.x docela depresi. V práci zkouším KDE 4.0, doma mám KDE 4.1 (oboje na openSUSE, ale moc nevěřím, že by to byl tak velký rozdíl - znám naše KDE lidi a soudím, že to spíš vylepšují, než aby kazili). Ani jedno se nedá kloudně používat.
To jsem si takhle koupil v trafice DVD s klenotem české kultury, sadou večerníčků Pojďte pane, budeme si hrát. Krámská cena 49,- Kč, no nekupte to. Doma jsem si to pustil, koukám, koukám, a co nevidím... (viz obrázek)
Tuto sobotu se v Praze uskutečnila česká verze recesistického pochodu jménem Zombie walk, kdy tlupa spiklenců projde (či spíše se prošourá) městem v kostýmech živých mrtvol. S uspokojením mohu prohlásit, že jsem to viděl, i když jsem se nezúčastnil aktivně (uvažoval jsem o tom, ale vyžaduje to pečlivé přípravy a navíc má blahobytná postava by asi pro zombii nebyla to pravé).
Další změna času za námi, ach jo.
Ne, naštěstí nepatřím k lidem, kterým změna času způsobuje zdravotní problémy, i když vím, že takoví existují. Naštěstí mám také pružnou pracovní dobu a tak mohu víceméně vstávat, jak mi vyhovuje. Přesto ale se změnou času nesouhlasím. Domnívám se, že je to zcela zbytečný celostátní rituální taneček, který každého půl roku několika desetitisícům lidí mírně znepříjemní život, a jediný důvod pro něj je, že tak se to dělalo vždycky (přesněji řečeno od císaře pána a už tehdy jen proto, že císař pán měl špatné spaní). Dnes už je všeobecně známo, že ekonomický přínos je nulový.
Pozor: jako již tradičně je tento zápis neuspořádaný, stejně jako mé myšlenkové pochody...
Dnes jsem slyšel dosti nový song od Pet Shop Boys (těm, kdo se děsí, co poslouchám za splašky, říkám: jděte se vycpat; nejraději něčím, co vám chutná). Jmenuje se Integral. Jedna ze zajímavostí té písně je, že byla jako single oficiálně vydána přímo v digitální formě. Jak jsem to tak poslouchal, říkám si: jestlipak Pet Shop Boys vědí o Zamjatinově knize My (zde se staví kosmická loď Integrál, jako vyvrcholení vývoje dokonale kolektivistické a unifikované společnosti), nebo to byla náhodná konvergence inspirace? No posuďte sami:
15.2.2008 19:54
|
| Přečteno: 1239×
| Komentářů: 65, poslední 24. 2. 2008
| Hodnocení: 100 % (22 hlasů)
Jak asi kdekdo ví, v SUSE/Novellu je poslední dobou dobrým zvykem poskytovat zaměstnancům čas na jejich vlastní projekty; leckdo dělá velice zajímavé věci, leckdo věci poněkud šílené a leckdo oboje. Ten můj pološílený projekt se nyní dostal do stadia, kdy je schopen omezeného představení veřejnosti - proto jej nyní předkládám - k nahlédnutí, kritice, posouzení, odsouzení, atd.
Ufff! Konečně je po Vánocích i po Silvestru a život se, doufejme, vrátí do původních kolejí...
Pozor, následující blogpost je poněkud kyselý až hořký, spíše osobní a Linuxu se týká žel jen okrajově...
Vím, že jsou dny, kdy všechno nevychází a všechno je nazadrmo. To je normální. Ale proč se mi zdá, že speciálně konec tohoto roku se skládá jenom z takových dnů? Dnes jsem zkonstatoval, že už z toho začínám být vzteklý. 
Instaloval jsem teď nový notebook (pro šťouraly: Fujitsu-Siemens Esprimo V5505, docela hezká mašinka, až na zmíněnou podivnost). Instalace samotná proběhla v rámci běžné rutiny (až na to, že jsem tam musel dát okna ), jen jedna věc pro mě byla úplně nová: konstrukce čudlíku na vypínání WiFi.
Tento zápis je pro mne naprosto netypický - nejen že je technický, ale navíc ještě o hardwaru. Obávám se, že jsem spoustu věcí zmotal, takže mne prosím omluvte - berte to tak, jako by si s přístrojem hrál mýval a popisoval, co vidí. Z téhož důvodu omluvte nízkou kvalitu obrázků.
V souvislosti s mou předchozí depkou a pokusy najít nějakou cestu ven mě napadla poněkud úchylná myšlenka: pokud nemohu najít řešení na tomto světě, což zkusit prostředky ze světa onoho? Samozřejmě, že na takové věci nevěřím - na druhé straně nemám ani žádný důkaz, že neexistují. Možná by stálo za to prozkoumat i tento obor, samozřejmě striktně vědecky.
Pozor: tento zápis je toliko nekoherentní výlev a je velmi nepravděpodobné, že by obsahoval cokoli užitečného.
Ano, už zase se chci podělit o svou psychopatologii Stal se mi zajímavý zážitek, čtrnáct dní tomu nazpět, na konferenci SUSE Labs. Ono se tam dělo hodně zajímavého, zejména na následné akci jménem Lizard Stone, ale tato příhoda má výhradně subjektivní význam.
Naši šikovní labáci rozchodili v hotelu wifi, takže bylo možné i během přednášek číst maily a různě pracovat. Jednoho dne jsem dostal zprávu od kolegy (ahoj, Píďo ), jestli bych mohl nahodit jeden z našich testovacích serverů, který si při posledním výpadku proudu lehl. To není tak snadné, jak to vypadá - jedná se o potvoru tvrdohlavou, která těžce nese náhlá přerušení proudu, chová se pak uraženě, reaguje jen na dálkovou konzoli a to ještě ne vždy. Naštěstí se dalo přes wifi připojit do naší německé pobočky a odtamtud se podařilo dálkově přesvědčit stroj, aby se zapnul.
15.7.2007 17:15
|
| Přečteno: 1500×
| Komentářů: 37, poslední 17. 7. 2007
| Hodnocení: 100 % (5 hlasů)
Jak víme, nálady jsou nakažlivé. Pokud pracuji v jedné místnosti se dvěma fandy do malých počítačů, byla to jen otázka času, kdy i já začnu uvažovat, jak postavit mrňavý počítač, na kterém by běžel Linux a tudíž by bylo možné přesně určit, co všechno má umět a jak se má chovat.
Nevím, jak moc je to normální, ale když mám depku, obvykle čtu stránky s informacemi o zvířatech. (Asi se podvědomě připravuji na kariéru starého mládence, který si chová domácí zvíře, protože žádná holka o něj ani pohledem nezavadí.) Každopádně jeden z mých nejoblíbenějších tvorů je medvídek mýval. Jsou překrásní a prudce inteligentní, což je důležité - za hlavní atribut domácího zvířete považuji možnost si s ním popovídat. Mluvit sice neumí, ale celkem by mě zajímalo, zda by se nedal naučit psát na klávesnici počítače. Koneckonců mají pět velmi obratných prstů a dokáží se naučit otevírat nejen dveře, ale i různé mechanismy zámků; copak by se nemohli naučit chápat symboly na tlačítkách?
Dovolte mi prosím se podělit o radost (no, jak se to vezme...) - tuto sobotu jsem získal základní státní zkoušku z anglického jazyka. Byl to do značné míry nevšední zážitek, či spíše celá sada zážitků.
To je totiž oficiální (i když asi trochu zastaralé) označení skupiny, kam patří i medvědi. Důležité je to slovo pozemní.
Obávám se, že mě znovu chytila psavá depka, takže nemám na vybranou - tu je další depresivní blogpost. Jak zpívala nějaká kapela (tuším Ace of Base?), Now it's the time to get something sad...
K dnešní depresi mě inspirovala novinka o přestupu Iana Murdocka z čela Linux Foundation do firmy Sun. Z osobního hlediska v tom nevidím nic divného ani smutného; jak správně pravila Bubli, člověk, který má rodinu a děti, se musí chtě nechtě starat o finance, a Sun mu jistě nabídl slušné platové podmínky. Všichni to známe - tedy ti, kteří mají rodinu. Potřeba uživit nejen sebe, ale i další, má prioritu nad ideály, a je to tak správně, jinak bychom vyhynuli.
Úplně bokem mě napadlo, když mi padl zrak na zprávičky a titulky z jiných webů: také vás tak tahá za uši, když slyšíte výrok firma X vypouští produkt Y?
Vypustit se dá vana, v horším případě pšouk, plyn, nebo nedejbože Kraken či džin z láhve - většinou tedy samé nepříjemnosti... Co to bude asi za výrobek, když ho výrobce musí vypustit, místo toho, aby ho normálně vydal? :-/
Také Vás tak dožírají ty rozchechtané mladistvé ksichty na všech možných billboardech, letácích a webových stránkách? Ať se podívám, kam se podívám, všude je nějaký rozesmátý frikulín, navíc mi připadá, že je to pořád tentýž nebo jeden z cca pěti modelů, které se jen různě oblékají. Asi jsem prostě nervóza, ale nesnáším, když na mě civí neznámé tváře a hloupě se chichotají. Strašlivě mě štvou.
Hodně novinek ve standardu LSB se také týkalo desktopového prostředí, které samozřejmě nemohu a nechci opomenout
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
