OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Zatímco nastavení správného kódování souborů odesílaných webovým serverem do prohlížeče je už celkem zvládnutá věc, příjem textů z formulářů na webovém serveru může záludnostmi souvisejícími s kódováním ještě potrápit. Protože jsem při hledání jedné chyby na Abíčku zabrousil do hlubin zdrojových kódu Servlet API a servlet kontejneru Jetty, a nechci to za půl roku zkoumat znovu, popíšu (si) závěry výzkumu sem.
Ani s vynálezem Unicode není problémům s různými kódováními znaků konec. Většinou už se s nimi nesetkávají běžní uživatelé, ale programátoři si jich stále ještě užijí dost a dost. Jedním z klasických problémů je komunikace přes HTTP.
Každý slušný webový server, pokud posílá nějaký text, přidá do HTTP hlaviček informaci o jaký typ dat se jedná (např. HTML, čistý text) a také v jakém jsou kódování:
HTTP/1.x 200 OK Date: Wed, 17 May 2006 18:24:59 GMT Server: Jetty/4.2.17 Content-Type: text/html; charset=UTF-8
Při odesílání dat z webového formuláře na server je ale situace horší. application/x-www-form-urlencoded nebo multipart/form-data , o použitém kódování ani čárka. Nějak mezi prohlížeči není zvykem tam informaci o kódování přidávat. Ona by nejspíš také spoustu serverů zmátla, a zbytek by s ní neuměl pracovat. A servery se tuto informaci zase nepokoušejí číst, protože ji prohlížeče neposílají. Začarovaný kruh.
Naštěstí je mezi prohlížeči dobrým zvykem odesílat data zpět v kódování, v jakém ho přijala (resp. v kódování, které má na dané stránce uživatel zrovna nastavené, takže změní-li si uživatel z nějakého důvodu kódování stránky, pošlou se data v jiném kódování, než čekáte). Vynechám teď speciální případy, kdy mám v jednom projektu stránky v různých kódováních, nebo kdy bych chtěl odesílat data do formuláře, který nemám pod kontrolou (na cizí web) a musel bych se kódováním své stránky trefit do kódování cílového webu. I v jednoduchém případě, že odesílám formulář na svůj vlatní web, který má konzistení kódování znaků, pořád je tu problém: já jako autor aplikace vím, v jakém kódování mám stránky, a tedy v jakém kódování očekávat odpověď. Ale ta aplikace to neví.
Konkrétně ve specifikaci Servlet API k tomu, aby se to aplikace dozvěděla, slouží metoda ServletRequest.setCharacterEncoding(String), doplněná do API od verze 2.3. Tím sdělíte Servlet API, v jakém kódování bude odpověď. (Jak jsem popsal výše, Servlet API nemá žádný způsob, jak kódování zjistit z HTTP požadavku. Spoléhá tedy na programátora, že dopředu ví, jaké to kódování bude. Ještě stále dokážou programátoři z pohledu počítačů magické věci – zde třeba věštit budoucnost.) Dobrým zvykem tedy je na začátku servletu (ještě před jakýmkoliv čtením z HTTP požadavku) zavolat tuto metodu se správným kódováním – a o zbytek už se není potřeba starat, Servlet API se postará o správné rozkódování parametrů dotazu a programátor v dalším kódu už jen může vrnět blahem nad tím, jak Java pěkně pracuje s řetězci, že String je prostě řetězec Unicode znaků a o nějaké kódování se nemusím starat, dockud nechci řetězec poslat zase někam ven.
Pokud tuhle metodu programátor na začátku nezavolá, předpokládá servlet kontejner nějaké defaultní kódování – např. Jetty ve verzi 4.2.x předpokládalo kódování iso-8859-1, verze 5 a výš předpokládají UTF-8. Poměrně častý způsob zacházení s kódováním požadavku (a před přidáním metody ServletRequest.setCharacterEncoding(String) jediný možný) tedy bylo:
Až dosud by to byla docela známá věc, a nebylo by potřeba nic zkoumat. Kdyby mi při testování nevracelo Servlet API tvrdošíjně řetězce překódované podle iso-8859-1 nezávisle na tom, jaké kódování jsem nastavil. (V situaci, kdy Jetty je spuštěné pod Windows a tedy kódovou stránkou windows-1250, konzole ve Windows zobrazuje v CP852, HTML stránky a tedy parametry jsou v iso-8859-2 a Servlet API si o tom myslí, že je to iso-8859-1, taky chvíli trvalo, než jsem zjistil, kde se to vlastně špatně překóduje…)
Kamenem úrazu se zde stalo ono před jakýmkoli čtením požadavku. Debugování naustále ukazovalo, že parametry požadavku už někdo četl… Pochvíli byl jasný i pachatel: Filtr jakarta_compression (nejspíš součást Tomcatu), který komprimuje odpovědi gzipem, aby se po síti přenášelo míň dat. Tento filtřík s 60 řádky copyrightu a 200 řádky kódu se zcela nevinně dotazoval na parametr gzip. Sloužil mu k tomu, aby v případě, že je nastaven na false, data nekomprimoval. Taková drobná fíčurka usnadňující ladění… Tím pádem už někdo četl parametry, tedy četl požadavek, a tedy jakékoli snahy o změnu kódování vyšly naprázdno.
Jak z toho ven? Napadají mne dvě možnosti: za prvé – pokaždé, když Servlet API získá informaci o změně kódování, zahodit nakešované parametry a načíst je znovu, tentokrát ve správném kódování (fuj). Taky by to zřejmě znamenalo pamatovat si celý požadavek po celou dobu zpracováníní… Druhá možnost: všem filtrům a veškerému zpracování požadavku předřadit ještě jeden filtr, který nastaví předpokládané kódování (dvakrát fuj). Všechny filtry mezi tím prvním nastavovacím a mým servletem budou už pracovat s nějakým kódováním, a nebudou o tom vědět. Navíc nastavení kódování parametrů, které potřebuji v Servletu, musím udělat úplně někde jinde, v nesouvisející části, a ještě nesmím zapomenout to všude přidat. Asi jako kdyby se už u zápisu do 1. třídy ptali, z jakých předmětů chci maturovat…
Bohužel, nezbyde než použít metodu dvakrát fuj, protože jak mě upozornil Greg Wilkins, autor Jetty, specifikace k metodě ServletRequest.setCharacterEncoding(String) říká:
Overrides the name of the character encoding used in the body of this request. This method must be called prior to reading request parameters or reading input using getReader(). Otherwise, it has no effect.Tedy volně řečeno: dokud požadavek nikdo nečetl, lze měnit kódování libovolně, jakmile se někdo byť jen na písmenko podíval, je se změnami kódování utrum.
A závěr? Příště už si nebudu myslet, že volání setCharacterEncoding na prvním řádku servletu je dostatečně brzo. Bez Filteru nastavujícího správné kódování už v Servlet webaplikacích ani ránu. Aneb
public class EncodingFilter implements Filter{
public void init(FilterConfig filterConfig) {
this.encoding = filterConfig.getInitParameter("encoding");
}
public void doFilter ( ServletRequest request, ServletResponse response,
FilterChain chain ) throws IOException, ServletException {
request.setCharacterEncoding(this.encoding);
chain.doFilter(request, response);
}
}
do každé rodiny. A příležitostně pošťouchnout Mozillí Bugzillu, jestli by třeba nechtěl Firefox s formulářovými daty posílat i jejich kódování, pozeptat se ve fóru Servlet API, Apache a dalších, jestli by z takových údajů nechtěli informace o kódování získávat, a tak. A nebo doplnit křišťálovou kouli jako standardní výbavu webserverů…
PS: A mimochodem – ta chyba na Abíčku nakonec byla úplně v něčem jiném. Věřili byste, že je možné přes chránku vložit do textového pole formuláře ve Firefoxu znaky jako Escape (kód 27)? A zřejmě občas někdo považoval za dobrý nápad takovéhle znaky vložit třeba do diskuze… Ale exkurze po zdrojácích Jetty z toho byla rozhodně zajímavá, vyzkoušet si vzdálené ladění Jetty s pomocí eclipse se také hodilo, a zase jsem o něco chytřejší… 
Tiskni
Sdílej:
Za prvé, IE ani jiný prohlížeč neposílá data v iso-8859-1, ale v kódování, v jakém je stránka s formulářem. Je na to jednuduchý test – pokusit se odeslat text třeba s č, ř, š apod. – tyhle znaky není jak v iso-8859-1 zakódovat. Ale prohlížeč je zpravidla odešle
A za druhé se tam provádí ono dvojí překódování znaků, což nemusí dopadnout vždycky dobře. Navíc se tam předpokládá, že to první překódování bylo podle iso-8859-1, což taky nemusí být vždy pravda. To druhé řešení je správné, je tam dokonce i celý ten filtr i jeho použití, takže copy–&–paste toho filtru doporučuji z wiki Tomcatu
V kódování iso-8859-1 nejsou znaky ř, ž, č – vám se je přes prohlížeč přesto podařilo odeslat… Jestli pod Tomcatem máte v servletu znaky rozkódované, jakoby byly iso-8859-1, ale stránka je v jiném kódování, je to přesně to, o čem byl můj spot – a nejjednodušší řešení je použít filtr popsaný na konci spotu nebo na vámi odkazované wiki Tomcatu.
Mimochodem, pro ladění servletů doporučuji rozšíření do Firefoxu LiveHTTPheaders, tam můžete zjistit, v jakém kódování prohlížeč stránku dostává, jaká data odesílá atd.