Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Společnost Framework Computer představila novou vylepšenou verzi svého modulárního notebooku Framework Laptop 13 s Intel Core Ultra Series 1, displej s lepším rozlišením a novou webovou kameru. Přímo do Česka jej zatím koupit nelze.
Byla vydána nová verze 2.16 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
TerminalTextEffects (TTE) je engine pro vizuální efekty v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Canonical představil Ubuntu optimalizované pro jednodeskový počítač s RISC-V procesorem Milk-V Mars.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 24.5.1 Havier. Přehled novinek v Changelogu.
Společnost xAI založena Elonem Muskem a stojící za AI LLM modelem Grok získala investici 6 miliard dolarů.
Finálový zápas mistrovství světa v ledním hokeji přinesl nový rekord NIX.CZ (𝕏): "Dosavadní absolutní maximum našeho propojovacího uzlu bylo překonáno v čase 21:10, kdy jsme při přenosu dat dosáhli 3,14 Tbps. Je třeba také doplnit, že po deváté hodině večerní byly na maximu i ostatní datové přenosy nesouvisející s hokejovým šampionátem".
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 12. a 13. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. CfP poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a výběr přednášek.
na druhou stranu se už nebudu při publikování zápisku v angličtině cítit provinile. A poslední dobou o linuxu taky moc nepíšu, beru ho víceméně jako pracovní nástroj, který (dokud člověk nevybočí z prošlapaných cestiček) většinou funguje, a tak přestává být zajímavým, takže většina věcí, o kterých jsem chtěl poslední dobou psát by tu byla off topic. blogspot.com (na kterém to běží) mi taky nabízí daleko přítulnější prostředí, třeba přidání obrázku je otázka dvou kliků. Sice chápu, že je to určitá forma obrany proti puberťačkám s poníkama, ale editovat html mě prostě ve 3. tisíciletí už nebaví (a ten editor to opravdu nezachraňuje).
výhody abclinuxu.cz:
1. Vysoká čtenost
2. Odborné publikum
3. Dobrá zpětná vazba
nevýhody abclinuxu.cz:
1. Uzavření se do "ghetta"
2. Averze vůči cizojazyčným zápiskům
3. Obtížná navigace pro anglicky mluvící čtenáře
4. Mizerná podpora čehokoliv mimo prostého textu
5. Unifikovaný strohý vzhled
Tiskni Sdílej:
Averze vůči cizojazyčným zápiskůmFakt? To jsem nezaznamenal. Vím, že se občas pod slovensky psaným článkem vyjádřil nějaký nedouk, ale proti angličtině?
Fakt? To jsem nezaznamenal. . .. ...ale proti angličtině?Musim evidentně řvát víc nahlas
vadi mu to, ze ON z toho zapisku nic nema ... co ti na tom neni jasny? :DPředpokládám, že to není vážně míněný argument...
Není to žádné ad absurdumAle ano, je - 2/3 svahilských zápisků jsou zde nereálné. Kromě toho...
Teď jsme se konečně dostali k jádru věci. Takže - cizojazyčné příspěvky jsou prima a úžasné, pokud jsou v určitém množství.Ne, to jsem neřekl. Odpovídal jsem na otázku, jestli si myslím, že by to byl přínos. Ne, přínos by to nebyl. Ale nezakazoval bych to, ani bych se proti tomu neohrazoval. Kdyby tu dvě třetiny všech zápisků byly svahilsky, znamenalo by to, že existuje početně významná skupina lidí, kteří je chtějí psát a číst. A v tom nevidím žádný problém.
Kdyby tu dvě třetiny všech zápisků byly svahilsky, znamenalo by to, že existuje početně významná skupina lidí, kteří je chtějí psát a číst.Toto je stejně chybná úvaha jako pisatele výše. Počet zápisků není nijak vázan na čtenost. Někdo je třeba grafoman a je mu jedno, kolik lidí to čte atp.
Upřímně, kdo by tu stál o zápisky v dánštině nebo svahilštině, kdo by je četl, kdo by jim rozuměl?myslim ze takovy problem tu mivaji i blogy psane v cestine - je mi to az trapny to psat ale: "Tak to proste necti"
Občas se přistihnu, že tu objevím zajímavé věci. Třeba obarvení bashe.:D
.. nebo to jako opravdu?
... ale proti gustu :)
když píšu v html sou barevný, to teprve zírají....to já mam v Kwrite taky, ale přijde mi to spíš praktický (když třeba někde zapomenu nějaký " > < ;), než jako funkce na zvlhčování kalhotek...
Zde máte aspoň záruku toho, že to nepíšte jen do elektronického šuplíku. Vždy Vám někdo odpoví.Co se tyce mne, tak kdyz pisi sem, pisi sem prave proto, abych oslovil nezname lidi (napriklad kdyz znam dobrou akci). Kdyz mam chut napsat kratky spisek inspirovany svym zivotem, nemam duvod, aby jej cetlo spousta neznamych lidi, i kdyz mi to nevadi. Pisi jej hlavne pro ty, ktere by to mohlo zajimat - a ti mne uz nejspis maji v RSS ctecce. Odpovedi typu "ty opravdu nepijes alkohol?", kterych obvykle mivam mnoho, nejsou zas tak hodnotne, aby mi za to staly :o)
Proč psát v ENG a ne ve svém domovském jazyku ?
(a) Může si to přečíst více lidí. (b) Člověk se tím v tom jazyce zlepšuje.