Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
nonssl-mitm. Nový. Lepší. Nyní ještě krémovější. Navržený gynekoložkou. Bez odklikávání certifikátů.
Útok jsem pracovně nazval nonssl-mitm, protože se v podstatě jedná o (dočasné?) vyřazení SSL. Pokud jsem pouze znovuobjevil Ameriku, omlouvám se
. Pokud je to něco úplně nového, nazývám zde popsané skutečnosti Jendovým útokem
(něco jako je Kaminského útok).
Zde popsané principy, otvory, perforace a deflorace jsou vymeditovány pouze teoreticky a zkoušel jsem je pouze doma. Není mým údělem vykrádat přihlašovací údaje k účtům, nýbrž pouze ukázat, zda a jak to jde. Nenesu zodpovědnost za využití, použití, zneužití, vyvezení, dovezení či provezení zde popsaných praktik. Zkoušíte na vlastní risiko.
Mnoho bankovních i nebankovních (freemaily, komunitní portály :-P, datové tamty, no, jak se to jmenuje...) institucí používá nějaký způsob šifrovaného spojení, řekněme, že HTTPS. Mnohé z nich (freemaily, komunitní portály :-P) ho používají z výkonnostních důvodů pouze pro přihlášení. Podívejme se, jak vypadá takový přihlašovací formulář na jednom takovém náhodně vybraném portále.
<form action="https://www.abclinuxu.cz/Profile;jsessionid=gztm0pfw2jpa" method="POST"> <input type="text" name="LOGIN"> <input type="password" name="PASSWORD"> <input type="submit" name="finish" value="Přihlásit"> </form>
(redakčně kráceno)
Tento formulář ke klientovi doputoval po nezabezpečeném HTTP. A teď si představte, že mezi klientem a Stickfishím serverem sedím útočník, který odpověď serveru modifikuji. Asi takto:
<form action="http://www.abclinuxu.cz/Profile;jsessionid=gztm0pfw2jpa" method="POST"> <input type="text" name="LOGIN"> <input type="password" name="PASSWORD"> <input type="submit" name="finish" value="Přihlásit"> </form>
Data z tohoto formuláře budou odeslána nezabezpečeným spojením. Přejete si pokračovat? [Ano] [Ne] [ ] Zobrazit příště toto varování
Na rovinu - když se vám toto zobrazilo poprvé, třeba před dvěma lety, na libovolné stránce, určitě jste to odklikli. A určitě jste poprosili prohlížeč, aby vás už příště neotravoval. Nebo toto varování snad máte zapnuté? Hlasujte v anketě.
Takže uživatel vyplní heslo a nic zlého netuše odešle a vy ve svém Wiresharkovi paket zachytíte.
Banky obvykle pošlou dopis končící
V prvním případě se posílá HTTP 302 nebo HTTP 200 s metou refresh v hlavičce na https variantu. Ano, i tyto požadavky můžeme cestou modifikovat.
Například tolik oblíbené datové schránky, o kterých ještě bude řeč dále, (sken dopisu) mají na http://datoveschranky.info/ odkaz na https://www.mojedatovaschranka.cz/. Tož, z odkazu na stránce datoveschranky.info se omylem cestou ztratí "s"...
Většina webů (asi všechny kromě některých freemailů a AbcLinuxu :-P) nemá HTTP variantu. Každý požadavek oběti na port 80 serveru tedy musíme vždy chytit, zašifrovat, poslat na server přes HTTPS, odpověď rozšifrovat a poslat zpátky oběti přes HTTP. Oběť si tedy prostě normálně kliká po rozhraní své schránky a v adrese vidí http://. Ale kolik BFU se dívá do adressbaru.
Technickou realizaci tohoto jsem neřešil (jsem teoretik!), ale osobně bych si spustil lighttpd a pomocí modulu rewrite nasměroval všechny požadavky na jeden bashový skript. Ten by si mohl vypreparovat požadavek, pomocí wgetu ho poslat přes https serveru a staženou odpověď by vrátil webserveru k odeslání zpátky klientovi. Ale to už se blížíme k technickému zpracování...
Zase na druhou stranu, ve většině případů nám stačí podvrhnout přihlašovací stránku, takže si u nás na serveru vytvoříme prostě její kopii a action toho formuláře necháme směřovat na původní adresu.
Příklad útoku popíšu na datových schránkách. Ano, už zase rýpu. Víte, díky datovým schránkám jsem začal tuto bezpečnostní problematiku studovat. Alespoň k něčemu jsou dobré 
Jak si sednete mezi klienta a server neřeším. Buď máte router po cestě, nebo použijete třeba arpspoof.
Vždycky jsem si myslel, že se to jmenuje transparentní proxy, ale dokumentace Privoxy mě přesvědčila o opaku. Jo, takže budeme používat Privoxy, protože s ní prostě umím.
Prvně nařídíme Privoxy, aby reagovala s požadavky, které vedou skrz ni.
accept-intercepted-requests 1
Potom budeme chtít, aby poslouchala na všech rozhraních na portu 80
listen-address :80
Dále vložíme potřebné filter a action soubory. Já jsem je nechal pojmenované user.*, protože v Debianu je to tak default. Ale jak se rozhodnete, to je na vás.
filterfile user.filter actionsfile user.action
Nyní nadefinujeme potřebný filtr. Můžete si o tom přečíst článek tady na ABC. Svůj filtr jsem pojmenoval nonssl-mitm. Přiznám se, že jsem dost prasil - místo, abych podrobně sledoval cestu "skutečného" požadavku (jsou tam asi tři různá přesměrování), jsem to rovnou natvrdo nasměroval na login.mojedatovaschranka.cz.
FILTER: nonssl-mitm s/href="https:\/\/www.mojedatovaschranka.cz\/portal\/ISDS\/"/href="http:\/\/login.mojedatovaschranka.cz\/"/ig
Zapneme filtr pro doménu datoveschranky.info
{+filter{nonssl-mitm}}
datoveschranky.info
A nakonec nastavíme forward subdomén mojedatovaschranka.cz na náš servřík. Já používám LigHTTPd a poslouchá mi na localhostu na portu 8111.
forward .mojedatovaschranka.cz localhost:8111
Do documentrootu svého webservříku jsem umístil věrnou kopii přihlašovacího formuláře k datové schránce. Action jsem mu nechal na skutečnou adresu https://login.mojedatovaschranka.cz/nidp/idff/sso?sid=4 a zkusil jsem se "přihlásit". Povedlo se.
Co si případný útočník umístí do této falešné přihlašovací stránky, to nechám na něm. Znovu připomínám, že zneužití cizí datové schránky je trestné.
Příprava takovéhoto útoku je složitější, ale na rozdíl od "obyčejného" podvrhování certifikátu se uživateli nezobrazí ani upozornění o špatném certifikátu. Nepomůže mu ani, když si nainstaluje a ověří certifikát PostSigna.
Řešení? Nebuďte líní a zadávejte do svého prohlížeče celou adresu, včetně https://. Nevěřte tomu, že když zadáte jenom mojedatovaschranka.cz a prohlížeč vám před to doplní http://, přesměruje vás to na https:// variantu. A když už, tak si alespoň zkontrolujte, jestli vás to přesměrovalo a zobrazte si detaily certifikátu.
Pokud jsem někde udělal chybu či jsem něco napsal nejasně, neváhejte využít komentářů.
Před domem teď zastavilo několik aut s černými skly a vylézají z nich nějací zakuklenci.
Tiskni
Sdílej:
.
. Nejlepší by bylo, kdyby prohlížeč kromě „už nikdy nevarovat“ měl ještě možnost „už nikdy nevarovat pro tuto doménu“.
V tomhle si nedělej žádné iluze, např. náš studijní systém trpí podobnou chybou – přijdeš na úvodní stránku, ta je nešifrovaná, klikneš na „Přihlásit se“ a to tě hodí na stránku s HTTPS basic autentizací (tzn. generické okno webového prohlížeče) a tam už zadáváš heslo – obávám se, že většina uživatelů by jméno a heslo vyplnila, i kdyby útočník-uprostřed upravil titulní stránku, aby odkaz vedl na nešifrovanou podvodnou stránku. Když jsem upozorňoval autory toho systému, že by bylo lepší, kdyby se šifrování započalo o stránku dříve, než uživatel posílá heslo, případně se použila formulářová autentizace (místo basic), přišlo jim to moc práce.
Ona ta integrita bez identifikace druhé strany nemá moc smysl – pak máš jen jistotu, že s někým komunikuješ a nikdo není mezi vámi, kdo by tu komunikaci narušoval, ale už nevíš, jestli ten někdo je skutečný server, kam se chceš připojit nebo útočník.
Něco mezi HTTP a HTTPS může být, když hesla hashuješ na straně klienta. Ovšem je to jen ochrana proti odposlechnutí (např. po nechráněném wifi), ale ne proti pozměnění (MIM), protože když může někdo pozměňit ty stránky, tak vypne hashování, uživatel nic nepozná (za HTML zdroják se nedívá) a heslo se odešle v čistém tvaru. Případně to jde zkombinovat s HTTPS a mít to jako druhou úroveň zabezpečení (někdo např. podvrhne certifikáty, odposlouchává a nakonec zjistí, že odposlechl jen náhodné hashe hesel).
Příprava takovéhoto útoku je složitější
Kdybys tam vrazil jako proxy třeba takový nginx, tak je to přepisování snadné (https → http).
it's very beautiful and encouraging song!
Down with Exxon Mobil,Total,Chevron,BP and
Royal Dutch Shell!!!
Russia i Gazprom,ypa!

Je to podobné sslsniff-u. Jenom sslsniff navíc umí podvrhovat falešné SSL certifikáty, které ale projdou ověřením SSL certificate chain. Má na to několik metod: