Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Automobilka Hyundai plánuje v některé středoevropské zemi postavit svůj výrobní závod - jedním z kandidátů je i Česko. Vláda Jiřího Paroubka chce, aby se závod stavěl za každou cenu u nás. A neštítí se při tom téměř ničeho.
Vypadá to velice zajímavě - zahraniční investor tu za desítky miliard postaví výrobní závod, který by mohl zaměstnat několik tisíc lidí. Ještě zajímavěji to vypadá, když cílovým místem má být Ostravsko, tedy oblast s vysokou nezaměstnaností. Současně by tuzemské firmy mohly od automobilky získat zakázky, ať už přímo pro výrobu aut, nebo pro jiné související činnosti.
Nemám absolutně nic proti tomu, aby tu automobilka stála. Vadí mi ale, že premiér Paroubek slibuje věci, ze kterých se musí každému svobodně myslícímu člověku udělat špatně. Problémů a rizik s tím souvisejících je celá řada:
Ať tu výrobní závod klidně stojí, ať se tu vyrábějí auta. Ale nemohu se dívat na to, jak se náš premiér automobilce nechutně podbízí, a je připraven při realizaci svých slibů bezohledně krátit práva našich občanů.
Tiskni
Sdílej:
a co navrhujes? Nestavet nic?Nedělat takové asymetrické zvýhodnění - mít stejné podmínky pro všechny investory, bez ohledu na velikost.
kde se vyrabi auta, tak tam se muze vyrabet cokoliv podobneho v budoucnuTo sice může, ale takových míst je u nás spousta. Vyrábět se bude moci ale jen tehdy, pokud tam někdo bude chtít vyrábět. Že by to byly třeba tramvaje, je zcela iluzorní - už nyní u nás jsou dva výrobci a horko těžko přežívají, nikdo další se do tohoto oboru nepožene.
Systemove reseni je zavest poradne clo (jako je v okolnich zemich).To je mimo mísu. Jaké clo? Na co? Mezi zeměmi EU je bezcelní styk (kromě výjimek), clo vůči vnějším zemím je celoevropsky (v EU) jednotné. Asi myslíš mýtné - dosavadními cestami více vybrat nejde, to nám EU nepovolí. Řešením je buď elektronické mýtné, nebo zvýšení SD z nafty (to by ale neprošlo kvůli dopadům na vnitrostátní dopravu).
fakt neznam podrobnosti (...) nejaka zenska s pozemkem uprostred fabriky chtela nejake naprosto silene sumy za metr.Nejlepší je, když promlouvá ten, kdo nezná podrobnosti
Ono je opravdu rozdil, kdyz prijde nekdo s investici za 10 GKc a za 10 MKc.Ano, rozdíl v tom je. Těch opravdu velkých investic je pár do roka, kdežto těch malých mnohem víc. Ty malé jsou obecně pro ekonomiku lepší, protože je větší rozložení rizika, a krach nebo likvidace malé firmy (narozdíl od velké) nemá výraznější vliv na zaměstnanost v oblasti.
v okamziku, kdy mas vybudovany areal s infrastrukturou, tak ho urcite naplnisKdyž už se má budovat areál (průmyslová zóna), tak předem, bez kvaltování kvůli konkrétní investici, s univerzálnějším řešením infrastruktury, bez vyvlastňování pozemků. Je to pro stát finančně výhodnější, flexibilnější, a nepoškozují se práva majitelů pozemků.
Kdyby stat postavil par set chlapu, kteri by stali na hranicnich prechodech s vahami a kontrolovali vahu kamionu a zapisovali kilaky na vjezdu a vyjezdu, tak to vyjde levnejiZnovu opakuji, tohle nám EU nepovolí. Nepovolí ani dražší dálniční známky apod. - povolené jsou jen dvě cesty: vyšší SD na paliva a elektronické mýtné (se kterým mimochodem nesouhlasím).
Nevím jak je ošetřené, že tu nějakou dobu zůstanou, ale předpokládám že nic moc.Vůbec. Předpokládám, že stejně jako u předchozí zdrhlé firmy to nijak ošetřeno není.
Ovšem likvidovat malé domácí podnikatele a sázet na jednu firmu?A to je právě ten problém. Tahle vláda raději za každou cenu přitáhne velkou firmu, protože můžou říct "zařídili jsme zaměstnání pro pět tisíc lidí". Až ta firma odejde a zanechá za sebou ekonomickou a ekologickou spoušť, svede se to příští vládu (a pokud by nedej Bůh zase měli vládnou socialisti, svede se to na Klausovy vlády, protože Klaus může za všechno) Málokdo si uvědomuje, že ekonomiku táhnou malí podnikatelé - platí největší podíl vybraných daní a zaměstnávají největší podíl ze všech zaměstnaných osob v ČR. Za to se jim také dostává spravedlivého trestu v podobě daní, dalších daní, poplatků, buzerace ze strany úředníků,... kdo podniká, sám si doplní další. Malé podnikatele totiž nejde nijak viditelně podpořit ("zařídili jsme, že Franta Vomáčka otevřel dílnu a zaměstná v ní pět lidí" by znělo dosti směšně), proto jsou pro vládu nedůležití - Škromach jednou dokonce řekl, že malí podnikatelé vládu nezajímají. Jak řekla Anička výše, tohle je potřeba si pamatovat do příštích voleb.
zařídili jsme, že Franta Vomáčka otevřel dílnu a zaměstná v ní pět lidíKdyž těch nových podnikatelů bude třeba 1000 (což vzhledem k celkovému počtu OSVČ není zase až tolik), každý zaměstná těch 5 lidí, tak (5 + 1) * 1000 = 6000. A to vydá za takovou běžnou automobilku. Ale samozřejmě to není tak viditelné, jako když se jedním gestem vytvoří stejný počet míst v jediné fabrice.
Ekonomiku táhnou malí podnikatelé? Odkdy? Jsou k tomu nějaká čísla?Čísla k dispozici nemám, ale stejně by to příliš nevypovědělo. O tom, co je rozhodující silou v ekonomice, z velké části rozhodují nastavené podmínky. Pokud stát výrazně podporuje nějaký sektor, začne ekonomiku táhnout ten. V našem případě se nyní stávají rozhodující silou velké strojírenské firmy.
Kdybychom jich tady měli 10, tak nemusíme dělat nic jiného.Ano, a při krachu nebo odstěhování se jen jediné z nich máme okamžitě 10% pokles HDP se všemi důsledky. Navíc při poklesu zájmu o auta o 20 % (nic nemožného, zvlášť při současném vývoji cen ropy) si doslova rozbijeme čumák o zem. Totéž by více či méně platilo při koncentraci v jakémkoli oboru.
Kdybychom neměli velké firmy, tak padne i polovina středních.To platí jen v případě, že jsou v ekonomice ustáleny takové vztahy, že jsou ty střední firmy napojeny na velké. Když ty střední firmy vznikají a rozvíjejí se bez této vazby, samozřejmě nepadnou. Velké firmy také obecně nejsou pro ty střední a malé zvlášť velká výhra, protože z pozice své velikosti silně tlačí na ceny, a jejich nákupy tedy nejsou pro menší firmu příliš výhodné. O stálé hrozbě zrušení poptávky nemluvě.
Velké firmy také obecně nejsou pro ty střední a malé zvlášť velká výhra, protože z pozice své velikosti silně tlačí na ceny, a jejich nákupy tedy nejsou pro menší firmu příliš výhodné. O stálé hrozbě zrušení poptávky nemluvě.Děláme i automotive (z 1/3), takže to můžu trochu popsat. Vztah velkých firem a malých dodavatelů je zvláštní a dodavateli nerozhoduje jenom cena a kvalita, jak si většina lidí představuje, ale taky spolehlivost a pružnost firmy. Pokud některé díly přestaneme vyrábět, tak umíme zastavit linky v Audi nebo v GM - představte si ty škody! Vývoj dílu od výkresu po dodání trvá asi 4 měsíce, takže změna dodavatele není v podstatě možná. To se řeší tím, že velká firma zadává zakázky více dodavelům zaráz, nicméně musí si potom platit víckrát vývoj toho samého dílu. Po nějakém čase je možné dostat se na pozici klíčového nebo dokonce jediného dodavatele (daného dílu), pokud se snažíme dodávat podle pravidel, nemáme problémy s kvalitou, umíme udržet cenu a umíme operativně řešit problémy jak svoje, tak i zákazníka. Nové práce jdou pak zase k nám, přestože konkurence nabídne třeba o 10 - 15% nižší cenu. Takže celé to funguje na principu klíčové spolupráce a představa velké firmy, která bere každý týden odjinud je zcestná. Stejně tak konkurence - střední dodavatelské firmy si trh spíš dělí, než by soupeřily - soutěž by neprospěla jim a v konečném důsledku ani odběratelům. Skoro se zdá, že to je takové to "ruka ruku myje", ale prostě jsou tady jiné faktory než cena. Není to celé jako nakupování rohlíků - když mi nechutnají z Delvity, tak si je koupím lepší a levnější zítra v Intersparu.
představa velké firmy, která bere každý týden odjinud je zcestnáAno, u výrobních firem to tak funguje (i když ne stoprocentně), ale u obchodních většinou ne. Např. Kaufland mění dodavatele některých druhů zboží (zboží komoditního charakteru, např. máslo, cukr, mouka) i několikrát měsíčně, vždy podle toho, kdo je v tu chvíli levnější. Navíc to nic nemění na faktu, že je vyjednávací pozice velké firmy vždy mnohem silnější (to je samo o sobě přirozené). Proto mi vadí, že velkým firmám stát poskytuje výhodnější podmínky než menším, které nezískají např. daňové prázdniny nebo státem ručené úvěry.
platí spolehlivěji než maléTo je pravda - většinou...
mají větší zakázkyBezesporu.
máme u nich větší marže, protože jim jde i o jiné parametry, než je cenaNěkde to může platit, ale zdaleka ne vždy. Pohybuji se mj. v oblasti stavebnictví, a tam je cena zdaleka nejdůležitější. Možná je to i nevyzrálostí českého trhu, který si nezvykl klást větší důraz na kvalitu. S výjimkou státních zakázek, kde cena až tak důležitá není - ale tam se zase hodně používají dost nečisté praktiky z obou stran.
když už mají finanční problémy, tak jim mateřský stát většinou pomůžeA to je právě to, co mi vadí. Vedení firmy to zprasí, a stát to zaplatí. Pokud bych byl dodavatel takové firmy, samozřejmě státní pomoc přivítám - ale jako konkurent firmy nebo občan daného státu v žádném případě.
A pokud mám nadvýrobu?Dlouhodobější nadvýroba je vždy výsledkem špatného marketingu. S tím se potýkaly v 90. letech skoro všechny (dříve státní) firmy, které neprošly restrukturalizací. Pořád vyráběly totéž a snažily se to za každou cenu prodat - což samozřejmě vedlo do pekel.
Někde to může platit, ale zdaleka ne vždy. Pohybuji se mj. v oblasti stavebnictví, a tam je cena zdaleka nejdůležitější. Možná je to i nevyzrálostí českého trhu, který si nezvykl klást větší důraz na kvalitu.Tak jsem o tom přemýšlela a dělí se to na zakázkovou výrobu pro konkrétního zákazníka a na výrobu "že si to někdo možná koupí". V tom prvním případě (kam spadá i automotive, o kterém se bavíme) je vztah malých dodavetelů velkým firmám v pohodě (z důvodů které jsem psala výše), problém je ale v dodávání něčeho, co umí vyrobit "každý" - mouku, vajíčka, cihly, žaluzie...
Já naopak tuším, že třeba Škodovka tvoří víc než 10% českého exportu a to je prosím jedna firma. Kdybychom jich tady měli 10, tak nemusíme dělat nic jiného.Jenomže Škodovka je velmi zvláštní případ, unikát. Bylo skutečně velkým štěstím, že ji v roce 1991 chtěl koupit VW a že ji nakonec koupil (a ne třeba druhý zájemce, Renault, který chtěl jen rozšířit výrobní kapacitu). Zachovali značku, vlastní výrobní sortiment, vlastní vývoj, atd. Prostě to není dílna na Volkswagen Polo. Jistě, mít takových firem 10 tak jsme za vodou. Ale máme jen jednu. Je spousta dalších zahraničních firem, které u nás dělají sofistikovanější věci (pár jich vidím zde v Plzni), ale v mnohem menším měřítku. Ovšem pokud by nový závod Hyunday byla jen montážní hala, tak to moc velký přínos pro naši zemi nebude. Na druhou stranu, pro Ostravsko bude přínosem prakticky cokoliv...