FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Ubuntu bude pro testování nových verzí vydávat měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Netgate oznámila vydání nové verze 2.8.0 open source firewallové, routovací a VPN platformy pfSense (Wikipedie) postavené na FreeBSD. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.3. Linux na verzi 6.1.140. Další změny v příslušném seznamu.
Člověk odsouzený za obchod s drogami daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 kusů kryptoměny bitcoin, které pak resort v aukcích prodal za skoro miliardu korun. Darováním se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Deníku N to potvrdil přímo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle resortu bylo nicméně vše v souladu s právem.
Svobodný a otevřený multiplatformní editor EPUB souborů Sigil (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 2.5.0. Stejně tak doprovodný vizuální EPUB XHTML editor PageEdit (GitHub).
Na základě národního atribučního procesu vláda České republiky označila Čínskou lidovou republiku za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z neutajovaných komunikačních sítí Ministerstva zahraničních věcí ČR. Tato škodlivá aktivita, která trvala od roku 2022 a zasáhla instituci zařazenou na seznam české kritické infrastruktury, byla provedena kyberšpionážní skupinou APT31, veřejně spojovanou se zpravodajskou službou Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS).
Google Chrome 137 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 137.0.7151.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 11 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl vydán AlmaLinux OS 10 s kódovým názvem Purple Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Na rozdíl od Red Hat Enterprise Linuxu 10 nadále podporuje x86-64-v2.
Byl vydán Mozilla Firefox 139.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 139 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Pro většinu skalních příznivců Linuxu je VIM prakticky synonymum pro "textový editor". Vystačí si s ním pro všechy textově-editační úkoly a netouží po ničem jiném (pokud ovšem zároveň nepatří do kategorie nadšených uživatelů Emacsu). Toto zaujetí však nesdílím, naopak si myslím, že VIM a jeho klony (např. gVim) již nemají na dnešních počítačích co dělat.
Původní editor VI (od něhož se VIM filosoficky neliší) totiž vznikl v dobách, kdy jsme si mohli nechat zdát nejen o grafickém rozhraní, ale i o pořádných klávesnicích. Na starých textových terminálech měl určitě své místo, na moderních počítačích ale působí spíš komplikace.
Hlavním problémem VIMu je, že pokud si člověk nepamatuje potřebné kombinace kláves, je naprosto ztracený a nepodaří se mu ani ukončit program (pokud se mi nešťastnou náhodou povede VIM spustit - např. proto, že je nastaven jako implicitní editor - nejdřív zrudnu zlostí, pak přepnu do jiné konzole a nebohý program bez milosti odstřelím signálem č. 15). Samozřejmě, lze se to rychle naučit, lze VIM poměrně dobře přizpůsobit k obrazu svému, ale ani jedno z toho není řešení.
Takže při náhodném kontaktu s VIMem mám vždy stejný pocit jako ten, kdo si ho spustil poprvé a neví, jak dál - totiž že se někdo asi pořádně praštil o futro. Ne, nepraštil, jen se jedná o stejný pocit, jako když člověk přesedlá z 3.2TDI na parní lokomotivu.
Vždyť přece existuje spousta pěkných editorů pro textový režim (o grafickém nemluvě), například JOE, PICO nebo i Emacs. Nevidím tedy důvod setrvávat (kromě speciálních případů) u takového dinosaura, jakým VIM bezpochyby je.
Tiskni
Sdílej:
Podle mne je daleko pratelstejsi treba NEdit. Nez bych napsal ten vas skvely a pro laika naprosto nepochopitelny prikaz tak v neditu stisknu jen
C-,Vyberu Last Command a N_times a mam to o par vterin drive nez vi(vy).
To jen tak pro ilustraci. Ale jinak at si kazdy pouziva co chce...
Takze nejrychlesi postup je "asi"
M-kblabla [Enter]
M-k C-. C-,Learn/Replay a N Times 999. To, ze musim dat C-. je asi nejaky bug neditu, protoze ukoncit makro by melo jit jen M-k ale u me to neotevre okenko s Repeatem.
Takze jsem pomalejsi. Mate radost ? Mozna by to slo jeste rychleji, zas takovy guru na textove editory nejsem. Ale zase jsem se ten postup naucil behem chvilky, s vimem by me to trvalo asi dele.
Hlavne mam problemy si zapamatovat veskere uzasne prikazy vimu a delat tim stylem, ze budu mit otevreny vim a jeste budu mit u klavesnice papir s tahakem me opravdu nelaka. Ale jak jsem psal, at si kazdy pouziva co chce a co mu lepe vyhovuje.
napsat větu ^[ (esc) yy (zkopíruje řádku) 999p (999krát pastne)Což je snad pochopitelnější a přitom pořád rychlé (občas to používám).
999p (999krát pastne)Doufám, že nebude potřeba další (3tí
:wsoubor ulozi je asi tak stejne tezky jako ze kliknu na nabidku soubor->ulozit. navic mi prijde rychlejsi (pisu vsemi 10) pouzivat klavesove zkratky nez prehmatavat nekam na mys a klikat do menu. vim se mi libi a proto ho pouzivam a nevidim duvod, proc bych mel prechazet na jiny editor. ale to neznamena, ze o tech ostatnich budu vykladat, ze stoji za prd, notabene kdyz jsem je mel kazdej pustenej asi 10 minut. ne kazdemu vim vyhovuje a proto respektuji rozhodnuti ostatnich ho nepouzivat.
999iblablalbla[ENTER][ESC]
:-)
if [ $option -eq 9 ] ; then film_base="`echo $film_name | sed 's/[^\.]*$//'`"; for ext in sss sub SUB srt SRT smi SMI rt RT txt TXT ssa SSA aqt AQT jss JSS; do if [ -r "$film_base$ext" ] ; then sub_arg=2; sub_file="$film_base$ext"; break; fi; done; fi; echo $film_name
Malé rýpnutí do vosího hnízda a takové následky...
Ale to se dalo čekat, skalní příznivci VIMu ho musí bránit hlava nehlava. Aby nedošlo k nepochopení - nevadí mi, že se VIM používá. Komu se líbí, ať ho používá, komu ne, ať pracuje s něčím jiným. Ale co mi vadí, je používání VIMu jako implicitního editoru. I když VIM překypuje funkcemi, naprostá většina editačních operací na většině systémů spočívá ve změně několika znaků v souboru. A na to právě VIM nepotřebuji.
"To preci patri k vyhodam vimu, ze je casto nastaven jako standardni editor..."
No to snad ne, jako by k výhodám nějakých pneumatik patřilo to, že se standardně montují na nové vozy. Srovnání s BASHem také pokulhává, BASH se od jiných shellů filosoficky neliší (sice třeba CSH a TCSH jsou trochu jiné, ale nijak markantně).
Jinak samozřejmě to je míněné jako provokace (v blogu "Kacířské myšlenky" ani nelze nic jiného očekávat), ale zaměřená hlavně na ty, kdo mají klapky na očích.
Cílem příspěvku bylo rýpnutí do vosího hnízda (také se blog jmenuje "Kacířské myšlenky" a kategorie "Rouhání největší"). Šlo mi zhruba o toto:
Proto to samozřejmě smysl mělo, určitě větší než některé jiné příspěvky (včetně mých).