Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Pro většinu skalních příznivců Linuxu je VIM prakticky synonymum pro "textový editor". Vystačí si s ním pro všechy textově-editační úkoly a netouží po ničem jiném (pokud ovšem zároveň nepatří do kategorie nadšených uživatelů Emacsu). Toto zaujetí však nesdílím, naopak si myslím, že VIM a jeho klony (např. gVim) již nemají na dnešních počítačích co dělat.
Původní editor VI (od něhož se VIM filosoficky neliší) totiž vznikl v dobách, kdy jsme si mohli nechat zdát nejen o grafickém rozhraní, ale i o pořádných klávesnicích. Na starých textových terminálech měl určitě své místo, na moderních počítačích ale působí spíš komplikace.
Hlavním problémem VIMu je, že pokud si člověk nepamatuje potřebné kombinace kláves, je naprosto ztracený a nepodaří se mu ani ukončit program (pokud se mi nešťastnou náhodou povede VIM spustit - např. proto, že je nastaven jako implicitní editor - nejdřív zrudnu zlostí, pak přepnu do jiné konzole a nebohý program bez milosti odstřelím signálem č. 15). Samozřejmě, lze se to rychle naučit, lze VIM poměrně dobře přizpůsobit k obrazu svému, ale ani jedno z toho není řešení.
Takže při náhodném kontaktu s VIMem mám vždy stejný pocit jako ten, kdo si ho spustil poprvé a neví, jak dál - totiž že se někdo asi pořádně praštil o futro. Ne, nepraštil, jen se jedná o stejný pocit, jako když člověk přesedlá z 3.2TDI na parní lokomotivu.
Vždyť přece existuje spousta pěkných editorů pro textový režim (o grafickém nemluvě), například JOE, PICO nebo i Emacs. Nevidím tedy důvod setrvávat (kromě speciálních případů) u takového dinosaura, jakým VIM bezpochyby je.
Tiskni
Sdílej:
Nechápu, proč je takový problém zapamatovat si jednu z těch několika možností jak to vypnout. U gvimu je na to dokonce čudlík v menu.
Umím ho ukončit, umím vkládat nové řádky a dokonce i ukončit s uložením (i bez něj).
Ale mcedit je mcedit
Mimochodem bylo by to takto:
:e"ukol.txt"iJiž nikdy nebudu hanit vi, když o něm nic nevím.[ENTER][ESC]999.:wq
Podle mne je daleko pratelstejsi treba NEdit. Nez bych napsal ten vas skvely a pro laika naprosto nepochopitelny prikaz tak v neditu stisknu jen
C-,Vyberu Last Command a N_times a mam to o par vterin drive nez vi(vy).
To jen tak pro ilustraci. Ale jinak at si kazdy pouziva co chce...
takze jste si to obhajil. Ale stejne je Vim odpornej...
Takze nejrychlesi postup je "asi"
M-kblabla [Enter]
M-k C-. C-,Learn/Replay a N Times 999. To, ze musim dat C-. je asi nejaky bug neditu, protoze ukoncit makro by melo jit jen M-k ale u me to neotevre okenko s Repeatem.
Takze jsem pomalejsi. Mate radost
? Mozna by to slo jeste rychleji, zas takovy guru na textove editory nejsem. Ale zase jsem se ten postup naucil behem chvilky, s vimem by me to trvalo asi dele.
Hlavne mam problemy si zapamatovat veskere uzasne prikazy vimu a delat tim stylem, ze budu mit otevreny vim a jeste budu mit u klavesnice papir s tahakem me opravdu nelaka. Ale jak jsem psal, at si kazdy pouziva co chce a co mu lepe vyhovuje.
napsat větu ^[ (esc) yy (zkopíruje řádku) 999p (999krát pastne)Což je snad pochopitelnější a přitom pořád rychlé (občas to používám).
999p (999krát pastne)Doufám, že nebude potřeba další (3tí
) gramatická odbočka, protože tady fakt nevím, co je správně...
Vim je jako Linux - jednu věc můžete udělat na 10 způsobů a stejně dobře a rychle.
Osobně nemám nic proti jiným editorům, ale skutečně mi připadalo daleko jednodušší si projít za hodinu vimtutor, než studovat tuny materiálu a složitě si mapovat nějaké klávesy v LISPu, abych udělal jednoduchou věc.
:wsoubor ulozi je asi tak stejne tezky jako ze kliknu na nabidku soubor->ulozit. navic mi prijde rychlejsi (pisu vsemi 10) pouzivat klavesove zkratky nez prehmatavat nekam na mys a klikat do menu. vim se mi libi a proto ho pouzivam a nevidim duvod, proc bych mel prechazet na jiny editor. ale to neznamena, ze o tech ostatnich budu vykladat, ze stoji za prd, notabene kdyz jsem je mel kazdej pustenej asi 10 minut. ne kazdemu vim vyhovuje a proto respektuji rozhodnuti ostatnich ho nepouzivat.
999iblablalbla[ENTER][ESC]
:-)
if [ $option -eq 9 ] ; then
film_base="`echo $film_name | sed 's/[^\.]*$//'`";
for ext in sss sub SUB srt SRT smi SMI rt RT txt TXT ssa SSA aqt AQT jss JSS; do
if [ -r "$film_base$ext" ] ; then
sub_arg=2;
sub_file="$film_base$ext";
break;
fi;
done;
fi;
echo $film_name
. Zajímavé, že ty obfuscated zdrojáky C mi gvim zobrazil správně. Fakt zvláštní.
Malé rýpnutí do vosího hnízda a takové následky...
Ale to se dalo čekat, skalní příznivci VIMu ho musí bránit hlava nehlava. Aby nedošlo k nepochopení - nevadí mi, že se VIM používá. Komu se líbí, ať ho používá, komu ne, ať pracuje s něčím jiným. Ale co mi vadí, je používání VIMu jako implicitního editoru. I když VIM překypuje funkcemi, naprostá většina editačních operací na většině systémů spočívá ve změně několika znaků v souboru. A na to právě VIM nepotřebuji.
"To preci patri k vyhodam vimu, ze je casto nastaven jako standardni editor..."
No to snad ne, jako by k výhodám nějakých pneumatik patřilo to, že se standardně montují na nové vozy. Srovnání s BASHem také pokulhává, BASH se od jiných shellů filosoficky neliší (sice třeba CSH a TCSH jsou trochu jiné, ale nijak markantně).
Jinak samozřejmě to je míněné jako provokace (v blogu "Kacířské myšlenky" ani nelze nic jiného očekávat), ale zaměřená hlavně na ty, kdo mají klapky na očích.
Cílem příspěvku bylo rýpnutí do vosího hnízda (také se blog jmenuje "Kacířské myšlenky" a kategorie "Rouhání největší"). Šlo mi zhruba o toto:
Proto to samozřejmě smysl mělo, určitě větší než některé jiné příspěvky (včetně mých).
