Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Po posledním cenovém rozhodnutí ČTÚ se ozvaly hlasy, že bylo chybou nezahrnout do regulovaných cen také datové služby. Nejen že takové názory nesdílím, ale naopak navrhuji rovnou zrušení univerzální služby jako takové a i dalších regulací, které telekomunikačnímu trhu nepomáhají.
Pro (nejen) český telekomunikační trh je charakteristické, že na něm existuje tzv. univerzální služba (která s poslední novelou zákona o elektronických komunikacích doznává podstatných změn, ale podstata zůstává stejná). Stručně řečeno, určitý okruh služeb je vyčleněn z volného trhu, platí pro něj pravidla určená zákonem a regulátorem, může v něm vznikat ztráta (hrazená z fondu, do kterého operátoři odvádějí určité peníze). Typicky to je třeba zavedení pevné linky, instalace a provoz telefonních automatů apod.
Oproti dřívějšku, kdy telekomunikační trh v podstatě neexistoval, už ale podstatná část univerzální služby ztratila smysl. Jediná věc, která smysl má a mít bude, je bezplatné volání na tísňové linky. Ale třeba smysl telefonních automatů (kterých je cca 27000!) se již vytratil, podobně je zcela nesmyslná existence zvláštních cen pro postižené osoby apod. - telefonní operátoři by neměli být poskytovateli sociálních dávek, od toho jsou tu jiné instituce.
Totéž se týká i dalších regulací - pravidla, která nyní představil ČTÚ, jsou doslova komická. Pomůže to někomu? Ano, pomůže to především konkurentům ČTc - brzy to může dopadnout tak, jak se už někde stalo - že se ISP budou domáhat "spravedlivého" (čti: "tak levného, aby to dostatečně vydělávalo") přístupu do sítí kabelových televizí. Nebude se pak výrobce HW domáhat "spravedlivého" přístupu do počítačů vyráběných jinými firmami (ostatně v SW už se to stalo - viz spor Microsoft vs. Sun Microsystems).
Ačkoliv to tak třeba nemusí vypadat, "liberalizační" kroky ve skutečnosti mohou znamenat pravý opak - omezení svobodné konkurence. I když obecně nejsem spokojen s tím, jak se ČTc chová, některé takové kroky mi připadají jako úředně posvěcené parazitování jiných firem na výsledcích dřívějších investic.
Tiskni
Sdílej:
To je také o tom, že někdo investoval peníze, a někdo jiný k tomu (prakticky jednou čarou úředního pera) dostane snadný přístup za (třeba) mnohem výhodnější cenu.Uhm, a za to dostal CTc na deset let monopol...
Telekomunikace nelze srovnávat s elektrorozvodnou sítí (a analogicky požadovat oddělení služeb od sítě).Nesmysl. Viz AT&T...
To není jen o "diktování ceny". To je také o tom, že někdo investoval peníze, a někdo jiný k tomu (prakticky jednou čarou úředního pera) dostane snadný přístup za (třeba) mnohem výhodnější cenu.moc se o tohle nezajímám ale není ten snadný přístup za peníze daňových poplatníků? V tom přápadě by to mělo být v pořádků ne?
Ale ze státních dotací to nebylo, před rokem 90 byly ceny tel. služeb velmi vysoké.To opravdu, za korunu jsi moh viset na drate, dokud nespadlo spojeni... fakt hrozna drahota.
Základní myšlenkou univerzální služby je požadavek, že má existovat jakási "základní množina služeb", kterou musí mít možnost používat každý za srovnatelných podmínek.
Ano, můžete namítat, že už sám tento požadavek je zvrácený, ale to je potom úplně jiná debata. Prostě stát se rozhodl nám všem garantovat "všeobecnou dostupnost a srovnatelnost podmínek" na poli školství, zdravotnictví, a co já vím kde ještě. Berme to jako fakt. A do stejné kategorie zahrnul i jistou část telekomunikačních služeb, kterou označuje jako "univerzální služba". Samozřejmě, osobně budu tvrdit, ať se o mě stát nestará vůbec, já se o něj taky nebudu starat vůbec, a sám o sebe se postarám rozhodně líp než on. Ale to je mimo jakési všeobecné principy solidarity a kdovíčeho, takže prostě berme jako fakt, že určitou množinu služeb se stát snaží stejně poskytovat všem.
Ta zásadní otázka zní: mějme stařenku v Horní Dolní s telefonním účtem 35,- Kč měsíčně, a mějme firmu v Praze s telefonním účtem 35000,- Kč měsíčne. Mají oba dva nárok na telefon?
Odpovíte-li ano, pak univerzální službu potřebujeme, protože na čistě ekonomickém základě by stařence telefon nikdo nezavedl. Otevírá se následná debata, co všechno má být univerzální službou, jak se to má financovat, a podobně.
Odpovíte-li ne, pak univerzální službu nepotřebujeme, a otevírá se politická debata na téma, jak se má o nás stát starat.
Dokud nicméně nemáme rozhodnuto zda ano či ne, je nesmysl bavit se o tom, jak.
V současné situaci si stařenka nemusí pořizovat pevnou linku (pokud už chce mít telefon), může si pořídit mobil s předplacenou kartou - na těch několik hovorů měsíčně to stejně vyjde levněji.tedy, nechci se zapojovat do té politické debaty