Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Po posledním cenovém rozhodnutí ČTÚ se ozvaly hlasy, že bylo chybou nezahrnout do regulovaných cen také datové služby. Nejen že takové názory nesdílím, ale naopak navrhuji rovnou zrušení univerzální služby jako takové a i dalších regulací, které telekomunikačnímu trhu nepomáhají.
Pro (nejen) český telekomunikační trh je charakteristické, že na něm existuje tzv. univerzální služba (která s poslední novelou zákona o elektronických komunikacích doznává podstatných změn, ale podstata zůstává stejná). Stručně řečeno, určitý okruh služeb je vyčleněn z volného trhu, platí pro něj pravidla určená zákonem a regulátorem, může v něm vznikat ztráta (hrazená z fondu, do kterého operátoři odvádějí určité peníze). Typicky to je třeba zavedení pevné linky, instalace a provoz telefonních automatů apod.
Oproti dřívějšku, kdy telekomunikační trh v podstatě neexistoval, už ale podstatná část univerzální služby ztratila smysl. Jediná věc, která smysl má a mít bude, je bezplatné volání na tísňové linky. Ale třeba smysl telefonních automatů (kterých je cca 27000!) se již vytratil, podobně je zcela nesmyslná existence zvláštních cen pro postižené osoby apod. - telefonní operátoři by neměli být poskytovateli sociálních dávek, od toho jsou tu jiné instituce.
Totéž se týká i dalších regulací - pravidla, která nyní představil ČTÚ, jsou doslova komická. Pomůže to někomu? Ano, pomůže to především konkurentům ČTc - brzy to může dopadnout tak, jak se už někde stalo - že se ISP budou domáhat "spravedlivého" (čti: "tak levného, aby to dostatečně vydělávalo") přístupu do sítí kabelových televizí. Nebude se pak výrobce HW domáhat "spravedlivého" přístupu do počítačů vyráběných jinými firmami (ostatně v SW už se to stalo - viz spor Microsoft vs. Sun Microsystems).
Ačkoliv to tak třeba nemusí vypadat, "liberalizační" kroky ve skutečnosti mohou znamenat pravý opak - omezení svobodné konkurence. I když obecně nejsem spokojen s tím, jak se ČTc chová, některé takové kroky mi připadají jako úředně posvěcené parazitování jiných firem na výsledcích dřívějších investic.
Tiskni
Sdílej:
To je také o tom, že někdo investoval peníze, a někdo jiný k tomu (prakticky jednou čarou úředního pera) dostane snadný přístup za (třeba) mnohem výhodnější cenu.Uhm, a za to dostal CTc na deset let monopol...
Telekomunikace nelze srovnávat s elektrorozvodnou sítí (a analogicky požadovat oddělení služeb od sítě).Nesmysl. Viz AT&T...
To není jen o "diktování ceny". To je také o tom, že někdo investoval peníze, a někdo jiný k tomu (prakticky jednou čarou úředního pera) dostane snadný přístup za (třeba) mnohem výhodnější cenu.moc se o tohle nezajímám ale není ten snadný přístup za peníze daňových poplatníků? V tom přápadě by to mělo být v pořádků ne?
Ale ze státních dotací to nebylo, před rokem 90 byly ceny tel. služeb velmi vysoké.To opravdu, za korunu jsi moh viset na drate, dokud nespadlo spojeni... fakt hrozna drahota.
Základní myšlenkou univerzální služby je požadavek, že má existovat jakási "základní množina služeb", kterou musí mít možnost používat každý za srovnatelných podmínek.
Ano, můžete namítat, že už sám tento požadavek je zvrácený, ale to je potom úplně jiná debata. Prostě stát se rozhodl nám všem garantovat "všeobecnou dostupnost a srovnatelnost podmínek" na poli školství, zdravotnictví, a co já vím kde ještě. Berme to jako fakt. A do stejné kategorie zahrnul i jistou část telekomunikačních služeb, kterou označuje jako "univerzální služba". Samozřejmě, osobně budu tvrdit, ať se o mě stát nestará vůbec, já se o něj taky nebudu starat vůbec, a sám o sebe se postarám rozhodně líp než on. Ale to je mimo jakési všeobecné principy solidarity a kdovíčeho, takže prostě berme jako fakt, že určitou množinu služeb se stát snaží stejně poskytovat všem.
Ta zásadní otázka zní: mějme stařenku v Horní Dolní s telefonním účtem 35,- Kč měsíčně, a mějme firmu v Praze s telefonním účtem 35000,- Kč měsíčne. Mají oba dva nárok na telefon?
Odpovíte-li ano, pak univerzální službu potřebujeme, protože na čistě ekonomickém základě by stařence telefon nikdo nezavedl. Otevírá se následná debata, co všechno má být univerzální službou, jak se to má financovat, a podobně.
Odpovíte-li ne, pak univerzální službu nepotřebujeme, a otevírá se politická debata na téma, jak se má o nás stát starat.
Dokud nicméně nemáme rozhodnuto zda ano či ne, je nesmysl bavit se o tom, jak.
V současné situaci si stařenka nemusí pořizovat pevnou linku (pokud už chce mít telefon), může si pořídit mobil s předplacenou kartou - na těch několik hovorů měsíčně to stejně vyjde levněji.tedy, nechci se zapojovat do té politické debaty