Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Po posledním cenovém rozhodnutí ČTÚ se ozvaly hlasy, že bylo chybou nezahrnout do regulovaných cen také datové služby. Nejen že takové názory nesdílím, ale naopak navrhuji rovnou zrušení univerzální služby jako takové a i dalších regulací, které telekomunikačnímu trhu nepomáhají.
Pro (nejen) český telekomunikační trh je charakteristické, že na něm existuje tzv. univerzální služba (která s poslední novelou zákona o elektronických komunikacích doznává podstatných změn, ale podstata zůstává stejná). Stručně řečeno, určitý okruh služeb je vyčleněn z volného trhu, platí pro něj pravidla určená zákonem a regulátorem, může v něm vznikat ztráta (hrazená z fondu, do kterého operátoři odvádějí určité peníze). Typicky to je třeba zavedení pevné linky, instalace a provoz telefonních automatů apod.
Oproti dřívějšku, kdy telekomunikační trh v podstatě neexistoval, už ale podstatná část univerzální služby ztratila smysl. Jediná věc, která smysl má a mít bude, je bezplatné volání na tísňové linky. Ale třeba smysl telefonních automatů (kterých je cca 27000!) se již vytratil, podobně je zcela nesmyslná existence zvláštních cen pro postižené osoby apod. - telefonní operátoři by neměli být poskytovateli sociálních dávek, od toho jsou tu jiné instituce.
Totéž se týká i dalších regulací - pravidla, která nyní představil ČTÚ, jsou doslova komická. Pomůže to někomu? Ano, pomůže to především konkurentům ČTc - brzy to může dopadnout tak, jak se už někde stalo - že se ISP budou domáhat "spravedlivého" (čti: "tak levného, aby to dostatečně vydělávalo") přístupu do sítí kabelových televizí. Nebude se pak výrobce HW domáhat "spravedlivého" přístupu do počítačů vyráběných jinými firmami (ostatně v SW už se to stalo - viz spor Microsoft vs. Sun Microsystems).
Ačkoliv to tak třeba nemusí vypadat, "liberalizační" kroky ve skutečnosti mohou znamenat pravý opak - omezení svobodné konkurence. I když obecně nejsem spokojen s tím, jak se ČTc chová, některé takové kroky mi připadají jako úředně posvěcené parazitování jiných firem na výsledcích dřívějších investic.
Tiskni
Sdílej:
To je také o tom, že někdo investoval peníze, a někdo jiný k tomu (prakticky jednou čarou úředního pera) dostane snadný přístup za (třeba) mnohem výhodnější cenu.Uhm, a za to dostal CTc na deset let monopol...
Telekomunikace nelze srovnávat s elektrorozvodnou sítí (a analogicky požadovat oddělení služeb od sítě).Nesmysl. Viz AT&T...
To není jen o "diktování ceny". To je také o tom, že někdo investoval peníze, a někdo jiný k tomu (prakticky jednou čarou úředního pera) dostane snadný přístup za (třeba) mnohem výhodnější cenu.moc se o tohle nezajímám ale není ten snadný přístup za peníze daňových poplatníků? V tom přápadě by to mělo být v pořádků ne?
Ale ze státních dotací to nebylo, před rokem 90 byly ceny tel. služeb velmi vysoké.To opravdu, za korunu jsi moh viset na drate, dokud nespadlo spojeni... fakt hrozna drahota.
. Paušál byl 50 Kčs/měs., za zřízení linky se platilo 2000 Kčs. Opravdu výhodné
A to nemluvím o mezinárodních hovorech, třeba do USA to stálo 60 Kč/min., tedy na 1 minutu hovoru člověk vydělával 3 hodiny.
Základní myšlenkou univerzální služby je požadavek, že má existovat jakási "základní množina služeb", kterou musí mít možnost používat každý za srovnatelných podmínek.
Ano, můžete namítat, že už sám tento požadavek je zvrácený, ale to je potom úplně jiná debata. Prostě stát se rozhodl nám všem garantovat "všeobecnou dostupnost a srovnatelnost podmínek" na poli školství, zdravotnictví, a co já vím kde ještě. Berme to jako fakt. A do stejné kategorie zahrnul i jistou část telekomunikačních služeb, kterou označuje jako "univerzální služba". Samozřejmě, osobně budu tvrdit, ať se o mě stát nestará vůbec, já se o něj taky nebudu starat vůbec, a sám o sebe se postarám rozhodně líp než on. Ale to je mimo jakési všeobecné principy solidarity a kdovíčeho, takže prostě berme jako fakt, že určitou množinu služeb se stát snaží stejně poskytovat všem.
Ta zásadní otázka zní: mějme stařenku v Horní Dolní s telefonním účtem 35,- Kč měsíčně, a mějme firmu v Praze s telefonním účtem 35000,- Kč měsíčne. Mají oba dva nárok na telefon?
Odpovíte-li ano, pak univerzální službu potřebujeme, protože na čistě ekonomickém základě by stařence telefon nikdo nezavedl. Otevírá se následná debata, co všechno má být univerzální službou, jak se to má financovat, a podobně.
Odpovíte-li ne, pak univerzální službu nepotřebujeme, a otevírá se politická debata na téma, jak se má o nás stát starat.
Dokud nicméně nemáme rozhodnuto zda ano či ne, je nesmysl bavit se o tom, jak.
V současné situaci si stařenka nemusí pořizovat pevnou linku (pokud už chce mít telefon), může si pořídit mobil s předplacenou kartou - na těch několik hovorů měsíčně to stejně vyjde levněji.tedy, nechci se zapojovat do té politické debaty
nicméně celkem by mě zajímalo, který z dostupných tarifů předplacených karet umožňuje protelefonovat měsíčně pouze 35 Kč (pominu-li nevýhodné ceny volání)? - když jsem měl naposledy předplacenou kartu, tak po mě chtěli, abych provolal 400 Kč nejdéle za půl roku, čili cca 67 Kč měsíčně ...