Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Používám různé webové prohlížeče, ale zcela jednoznačně jsem si oblíbil Operu. Přestože to není free software, má na GNU/Linuxu své místo.
Na začátku března jsem tu hovořil o zjištění, že už neumím používat MSIE. Způsobila to dlouhodobá zkušenost s výrazně lepšími browsery. Přestože každý prohlížeč má svoji doménu, ve které vyniká, u mě obecně na celé čáře vítězí Opera.
Jen ve stručnosti pro ty, kteří Operu příliš neznají: Je to closed-source webový prohlížeč (kombinovaný s klienty pro poštu, news a RSS), poskytovaný jednak jako adware (tedy se zobrazováním reklamy), a současně jako klasický placený program (funguje to tak, že po zadání aktivačního kódu reklama zmizí). Ještě dodám, že reklama může mít formu buď klasického banneru (s "generickým" obsahem), anebo textovou s kontextovým cílením (s tím, že uživatel strpí využití informací o navštívených stránkách). Opera existuje pro řadu platforem (samozřejmě včetně Linuxu), mimo jiné i pro "chytré" mobilní telefony (s OS Symbian).
Může to vypadat divně, ale Opera skutečně má místo na počítači s GNU/Linuxem, a to pro své nesporné kvality. Ideologická hlediska jdou stranou, alespoň u mě, protože software volím především podle toho, co mi nabízí, a jak efektivně se s ním pracuje.
Hlavní důvody, proč Operu používám, jsou tyto:
Nezmínil jsem zdaleka všechno, ale skvělé je také to, že toto všechno se vejde do instalačního (RPM nebo TGZ) balíku u velikosti necelé 4 MB (za předpokladu nainstalovaných knihoven Qt; Opera staticky slinkovaná s Qt je samozřejmě větší).
Abych byl spravedlivý, zmíním také negativa:
Když to shrneme, Opera patří mezi programy, které si určitě zaslouží pozornost. Má sice některé neduhy, ale kvality jednoznačně převažují. Proto všem, kteří Operu (v nejnovější verzi 8) neznají, doporučuji vyzkoušet ji a pak se rozhodnout, jestli nestojí za to ji používat i nadále.
Tiskni
Sdílej:
Dokonce i Konqueror, ač používá Qt a neustále se tvaří jako filemanager, vypadá mnohem lépe.Prosim?