Deno (Wikipedie), běhové prostředí (runtime) pro JavaScript, TypeScript a WebAssembly, bylo vydáno v nové verzi 2.9. Hlavní novinkou je deno desktop pro převod Deno projektu na desktopovou aplikaci. Jedná se o alternativu k frameworkům Electron nebo Tauri.
Od zítra jsou Datové schránky oficiálně na nové adrese datovka.gov.cz. Adresa mojedatovaschranka.cz zůstává funkční do 27. srpna 2026, následně budou uživatelé automaticky přesměrováni na datovka.gov.cz.
Dolphin (Wikipedie), tj. open source multiplatformní emulátor herních konzolí GameCube a Wii od Nintenda, byl vydán ve verzi 2606. S podporou Game Boy Playeru.
Vasudeva Kamath představil utilitu debvulns, alternativu k nativní utilitě debsecan, pro výpis zranitelností v Debianu. Navíc má především možnost výstupu ve strukturovaných formátech JSON a CSV. V plánu je exportér pro Prometheus.
Oficiální český státní eshop s elektronickými dálničními známkami nově najdete na edalnice.gov.cz. Doména gov.cz jasně potvrzuje, že jste na oficiálním státním webu [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.8.0 interaktivního shellu fish (friendly interactive shell, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem se nově stal čínský LineShine v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu (NSCS) s výkonem 2,198 exaFLOPS. Z prvního místa sesadil americký superpočítač El Capitan s výkonem 1,809 exaFLOPS. Nejvýkonnější český počítač C24 klesl na 215 místo. Karolina, GPU partition klesla na 249. místo a Karolina, CPU partition na 475. místo.
… více »Zemřel průkopník videoherní hudby Bobby Prince (Wikipedie). Složil hudbu pro hry Wolfenstein 3D, Doom, Doom II, Duke Nukem II a Duke Nukem 3D.
Počítačová hra Operace Flashpoint (Arma: Cold War Assault) od společnosti Bohemia Interactive slaví 25 let. Při této příležitosti bylo publikováno bezplatné hratelné Arma: Cold War Assault Remastered Demo a na GitHubu byly zveřejněny zdrojové kódy.
Na trh v České republice přichází HP EliteBoard G1a. Jde o plnohodnotný AI počítač integrovaný přímo do těla klávesnice, tedy zařízení, které na první pohled vypadá jako minimalistická klávesnice, ale ve skutečnosti nahrazuje klasickou počítačovou jednotku.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Používám různé webové prohlížeče, ale zcela jednoznačně jsem si oblíbil Operu. Přestože to není free software, má na GNU/Linuxu své místo.
Na začátku března jsem tu hovořil o zjištění, že už neumím používat MSIE. Způsobila to dlouhodobá zkušenost s výrazně lepšími browsery. Přestože každý prohlížeč má svoji doménu, ve které vyniká, u mě obecně na celé čáře vítězí Opera.
Jen ve stručnosti pro ty, kteří Operu příliš neznají: Je to closed-source webový prohlížeč (kombinovaný s klienty pro poštu, news a RSS), poskytovaný jednak jako adware (tedy se zobrazováním reklamy), a současně jako klasický placený program (funguje to tak, že po zadání aktivačního kódu reklama zmizí). Ještě dodám, že reklama může mít formu buď klasického banneru (s "generickým" obsahem), anebo textovou s kontextovým cílením (s tím, že uživatel strpí využití informací o navštívených stránkách). Opera existuje pro řadu platforem (samozřejmě včetně Linuxu), mimo jiné i pro "chytré" mobilní telefony (s OS Symbian).
Může to vypadat divně, ale Opera skutečně má místo na počítači s GNU/Linuxem, a to pro své nesporné kvality. Ideologická hlediska jdou stranou, alespoň u mě, protože software volím především podle toho, co mi nabízí, a jak efektivně se s ním pracuje.
Hlavní důvody, proč Operu používám, jsou tyto:
Nezmínil jsem zdaleka všechno, ale skvělé je také to, že toto všechno se vejde do instalačního (RPM nebo TGZ) balíku u velikosti necelé 4 MB (za předpokladu nainstalovaných knihoven Qt; Opera staticky slinkovaná s Qt je samozřejmě větší).
Abych byl spravedlivý, zmíním také negativa:
Když to shrneme, Opera patří mezi programy, které si určitě zaslouží pozornost. Má sice některé neduhy, ale kvality jednoznačně převažují. Proto všem, kteří Operu (v nejnovější verzi 8) neznají, doporučuji vyzkoušet ji a pak se rozhodnout, jestli nestojí za to ji používat i nadále.
Tiskni
Sdílej:
Dokonce i Konqueror, ač používá Qt a neustále se tvaří jako filemanager, vypadá mnohem lépe.Prosim?
Bohužel to nemohu nějak potvrdit screenshotem, protože tu žádné KDE nemám.
. Rozhrani se da nastavit nejak pohodlne od nepameti, a to operu pamatuji nekdy od verze 2, 3. Skiny funguji davno, napr. She pro 7 je hezke, tlacitka jsou alespon rozumne mala. Plochy si muzes skryvat jak chces ci nechces. Sice prvni spusteni je opravdu preplacane, ale pak je to bezproblemu. Lista vlevo docela zrychluje praci, jednim klepnutim se da ale stahnout. Ostatni listy se daji shodit take... Navic mysi gesta, stranku si zvetsuji zmensuji 9, 0, historie z, x, co chces vic. Pro ovladani na notasu s rukou na klavesnici/postevacku je to uplne idealni. Navic pouzivam kvuli rychostli sestku bez skinu, da se tam vypnout uplne hlavni panel, takze mam akorat menu, pod nim taby a pak stavovy panel kam lze zadat adresu nebo hledat v googlu. Jednim klepnutim traba zobrazit nahled na tisk. Co je na tom neprehledne, takto je to opravdu mensi a prehlednejsi nez treba default mozilla. Chces poslat screen shot
?
).
To je volaké čudné :-/
Docela bych ji i používal, ale jestli nemůže být spuštěná přes noc, aniž by mi kvůli mem leaku shodila všechny programy, nemá u mě místo!
A dnes zvládla během asi 2 hodinek naalokovat docela dost: ze 170MB volné RAM zbývalo 30MB a swap jsem měl z 580MB volných asi 240MB
Tak nevím...
).