Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Používám různé webové prohlížeče, ale zcela jednoznačně jsem si oblíbil Operu. Přestože to není free software, má na GNU/Linuxu své místo.
Na začátku března jsem tu hovořil o zjištění, že už neumím používat MSIE. Způsobila to dlouhodobá zkušenost s výrazně lepšími browsery. Přestože každý prohlížeč má svoji doménu, ve které vyniká, u mě obecně na celé čáře vítězí Opera.
Jen ve stručnosti pro ty, kteří Operu příliš neznají: Je to closed-source webový prohlížeč (kombinovaný s klienty pro poštu, news a RSS), poskytovaný jednak jako adware (tedy se zobrazováním reklamy), a současně jako klasický placený program (funguje to tak, že po zadání aktivačního kódu reklama zmizí). Ještě dodám, že reklama může mít formu buď klasického banneru (s "generickým" obsahem), anebo textovou s kontextovým cílením (s tím, že uživatel strpí využití informací o navštívených stránkách). Opera existuje pro řadu platforem (samozřejmě včetně Linuxu), mimo jiné i pro "chytré" mobilní telefony (s OS Symbian).
Může to vypadat divně, ale Opera skutečně má místo na počítači s GNU/Linuxem, a to pro své nesporné kvality. Ideologická hlediska jdou stranou, alespoň u mě, protože software volím především podle toho, co mi nabízí, a jak efektivně se s ním pracuje.
Hlavní důvody, proč Operu používám, jsou tyto:
Nezmínil jsem zdaleka všechno, ale skvělé je také to, že toto všechno se vejde do instalačního (RPM nebo TGZ) balíku u velikosti necelé 4 MB (za předpokladu nainstalovaných knihoven Qt; Opera staticky slinkovaná s Qt je samozřejmě větší).
Abych byl spravedlivý, zmíním také negativa:
Když to shrneme, Opera patří mezi programy, které si určitě zaslouží pozornost. Má sice některé neduhy, ale kvality jednoznačně převažují. Proto všem, kteří Operu (v nejnovější verzi 8) neznají, doporučuji vyzkoušet ji a pak se rozhodnout, jestli nestojí za to ji používat i nadále.
Tiskni
Sdílej:
Dokonce i Konqueror, ač používá Qt a neustále se tvaří jako filemanager, vypadá mnohem lépe.Prosim?
Bohužel to nemohu nějak potvrdit screenshotem, protože tu žádné KDE nemám.
. Rozhrani se da nastavit nejak pohodlne od nepameti, a to operu pamatuji nekdy od verze 2, 3. Skiny funguji davno, napr. She pro 7 je hezke, tlacitka jsou alespon rozumne mala. Plochy si muzes skryvat jak chces ci nechces. Sice prvni spusteni je opravdu preplacane, ale pak je to bezproblemu. Lista vlevo docela zrychluje praci, jednim klepnutim se da ale stahnout. Ostatni listy se daji shodit take... Navic mysi gesta, stranku si zvetsuji zmensuji 9, 0, historie z, x, co chces vic. Pro ovladani na notasu s rukou na klavesnici/postevacku je to uplne idealni. Navic pouzivam kvuli rychostli sestku bez skinu, da se tam vypnout uplne hlavni panel, takze mam akorat menu, pod nim taby a pak stavovy panel kam lze zadat adresu nebo hledat v googlu. Jednim klepnutim traba zobrazit nahled na tisk. Co je na tom neprehledne, takto je to opravdu mensi a prehlednejsi nez treba default mozilla. Chces poslat screen shot
?
).
To je volaké čudné :-/
Docela bych ji i používal, ale jestli nemůže být spuštěná přes noc, aniž by mi kvůli mem leaku shodila všechny programy, nemá u mě místo!
A dnes zvládla během asi 2 hodinek naalokovat docela dost: ze 170MB volné RAM zbývalo 30MB a swap jsem měl z 580MB volných asi 240MB
Tak nevím...
).