raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Používám různé webové prohlížeče, ale zcela jednoznačně jsem si oblíbil Operu. Přestože to není free software, má na GNU/Linuxu své místo.
Na začátku března jsem tu hovořil o zjištění, že už neumím používat MSIE. Způsobila to dlouhodobá zkušenost s výrazně lepšími browsery. Přestože každý prohlížeč má svoji doménu, ve které vyniká, u mě obecně na celé čáře vítězí Opera.
Jen ve stručnosti pro ty, kteří Operu příliš neznají: Je to closed-source webový prohlížeč (kombinovaný s klienty pro poštu, news a RSS), poskytovaný jednak jako adware (tedy se zobrazováním reklamy), a současně jako klasický placený program (funguje to tak, že po zadání aktivačního kódu reklama zmizí). Ještě dodám, že reklama může mít formu buď klasického banneru (s "generickým" obsahem), anebo textovou s kontextovým cílením (s tím, že uživatel strpí využití informací o navštívených stránkách). Opera existuje pro řadu platforem (samozřejmě včetně Linuxu), mimo jiné i pro "chytré" mobilní telefony (s OS Symbian).
Může to vypadat divně, ale Opera skutečně má místo na počítači s GNU/Linuxem, a to pro své nesporné kvality. Ideologická hlediska jdou stranou, alespoň u mě, protože software volím především podle toho, co mi nabízí, a jak efektivně se s ním pracuje.
Hlavní důvody, proč Operu používám, jsou tyto:
Nezmínil jsem zdaleka všechno, ale skvělé je také to, že toto všechno se vejde do instalačního (RPM nebo TGZ) balíku u velikosti necelé 4 MB (za předpokladu nainstalovaných knihoven Qt; Opera staticky slinkovaná s Qt je samozřejmě větší).
Abych byl spravedlivý, zmíním také negativa:
Když to shrneme, Opera patří mezi programy, které si určitě zaslouží pozornost. Má sice některé neduhy, ale kvality jednoznačně převažují. Proto všem, kteří Operu (v nejnovější verzi 8) neznají, doporučuji vyzkoušet ji a pak se rozhodnout, jestli nestojí za to ji používat i nadále.
Tiskni
Sdílej:
Dokonce i Konqueror, ač používá Qt a neustále se tvaří jako filemanager, vypadá mnohem lépe.Prosim?
Bohužel to nemohu nějak potvrdit screenshotem, protože tu žádné KDE nemám.
. Rozhrani se da nastavit nejak pohodlne od nepameti, a to operu pamatuji nekdy od verze 2, 3. Skiny funguji davno, napr. She pro 7 je hezke, tlacitka jsou alespon rozumne mala. Plochy si muzes skryvat jak chces ci nechces. Sice prvni spusteni je opravdu preplacane, ale pak je to bezproblemu. Lista vlevo docela zrychluje praci, jednim klepnutim se da ale stahnout. Ostatni listy se daji shodit take... Navic mysi gesta, stranku si zvetsuji zmensuji 9, 0, historie z, x, co chces vic. Pro ovladani na notasu s rukou na klavesnici/postevacku je to uplne idealni. Navic pouzivam kvuli rychostli sestku bez skinu, da se tam vypnout uplne hlavni panel, takze mam akorat menu, pod nim taby a pak stavovy panel kam lze zadat adresu nebo hledat v googlu. Jednim klepnutim traba zobrazit nahled na tisk. Co je na tom neprehledne, takto je to opravdu mensi a prehlednejsi nez treba default mozilla. Chces poslat screen shot
?
).
To je volaké čudné :-/
Docela bych ji i používal, ale jestli nemůže být spuštěná přes noc, aniž by mi kvůli mem leaku shodila všechny programy, nemá u mě místo!
A dnes zvládla během asi 2 hodinek naalokovat docela dost: ze 170MB volné RAM zbývalo 30MB a swap jsem měl z 580MB volných asi 240MB
Tak nevím...
).