Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Přijatá novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích znamená kromě zvýšení poplatků ještě jednu podstatnou změnu. Mělo by se vycházet z principu, že kdo odebírá elektřinu, měl by platit, pokud neprokáže, že televizi/rádio nemá. To není až tak hrozné - zajímavější je jiná věc, která z tohoto principu dělá ementál...
Právě přijatý zákon říká, že "Provozovatel distribuční soustavy je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny.". Necháme-li stranou záležitosti ohledně ochrany osobních údajů, je toto pravidlo samo o sobě nesmyslné. Důvodem je liberalizace dodávek elektřiny.
Podle zákona 468/2000 Sb. (energetický zákon) se totiž dodávka elektřiny uskutečňuje na základě licence na obchod s elektřinou (pro tzv. chráněné zákazníky, což jsou občané odebírající elektřinu pro osobní potřebu, je to uvedeno v §29). Provozovatel distribuční sítě ale nemusí být totožný s obchodníkem, a od roku 2007 jím být dokonce nesmí (pokud by měl víc než 90000 odběrných míst). Proto je dané ustanovení nově přijatého zákona v rozporu s energetickým zákonem, a jeho smysl vychází naprázdno.
Nevím, zda si tohoto někdo ve sněmovně všiml, ale v každém případě to může mít dva scénáře. Buď provozovatel distribuční soustavy veřejnoprávním vysílatelům žádné údaje nepředá (protože nebude mít uzavřeny smlouvy na dodávku elektřiny), anebo údaje předá, ale v rozporu se zákonem (protože nebude dodavatelem elektřiny). Ať tak či tak, výsledek bude vždy špatný.
Tiskni
Sdílej: