Na akci Made by Google 2026 (YouTube) bude oficiálně představena jedenáctá generace telefonů Pixel s novým čipem Google Tensor G6 a hodinky Pixel Watch 5.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Byla vydána nová verze 10.6 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. S novými obrazy pro Orange Pi 4 Pro, Orange Pi Zero 3W a Odroid M1/M1S/M2. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
svgalib, a ztroskotaly IMHO právě na tom, že ačkoli byly v určitých situacích efektivnější než řešení přes X server (dodnes si pamatuji na výrazný rozdíl mezi sdoom a xdoom), nikomu se příliš nechtělo psát všechny aplikace dvojmo, zvlášť když by ta svgalib verze měla (oproti X11) jen velmi omezenou přenositelnost.
Samozřejmě že za tuto univerzalitu se vždy platí, obecné řešení bývá méně efektivní než speciální. Ale stejně jako používáme operační systém místo toho, aby každá aplikace komunikovala s perifériemi samostatně, stojí IMHO za to používat abstraktní vrstvu místo specifických řešení komunikace s grafickými adaptéry. Tam, kde je maximální efektivita klíčová (přehrávání videa, 3D hry apod.), existují nadstavby (DRI, OpenGL), které umožňují takové specifické úlohy řešit efektivněji. Nemyslím si totiž také, že by samotný X server byl tím, co způsobuje pomalost dnešních grafických uživatelských rozhraních. Když mi mohly grafické aplikace docela svižně běhat na 386DX-40 s 8 MB paměti, nevidím důvod, proč by to nemohlo jít na dnešních strojích (i těch (z dnešního pohledu) podprůměrných). Problém vidím spíš v neefektivních desktopových prostředích, tady je IMHO největší rezerva pro zlepšení.
To isto nestoji. ľudia stratili svoju tvorivosť, ktorú mávali za čias prvých letov na mesiac a nevidia, čo sa naozaj dá dosiahnúť.
Ja by som napísal niečo podobné ako userspace framebuffer. Ten framebuffer by bol len driver podobne ako vo FUSE filesystem. Existovať by mohol démon - bridge k X aplikáciam. Výhadou by bolo, že by renderovanie virtuálnej konzoly prevzal userspaceframebuffer a nemuseli by sme trpieť keď prepíname z X do konzoly; virtuálne plochy ako virtuálne konzoly, všetko by riadilo jadro, ale nevedelo by o tom.
Jenom je, pravda, o trochu pomalejší.
twm. Snažím se vám celou dobu vysvětlit, že pokud by někde prospěla odtučňovací kůra, jsou to daleko spíše desktopová prostředí. I kdyby se vám podařilo výrazně urychlit a zmenšit X server, nezískáte tím pozorovatelný efekt. Řádově účinnější úspory by byly možné na úrovni desktopových prostředí, tam je váš problém, ne v X serveru.
X'?
Moje X zaberajú 5-12% z 320Mb RAM. Môj EvliWM mi zabera 40Kb RAM. Jadro môjho desktopu napísaného v Shelli, Perle, C, Emacs Lispu, Vim skripte a JavaSkripte (ff, tb) mi zabera cca 750Kb na disku.
Mojím cieľom nieje stenčovať X, ale zlepšiť GUI. Ide mi len o to, aby môj systém vyzeral a správal sa koherentne a nie, akoby ho nejaký šialenec rozreza motorovou pílou napoly a potom zlepil lepiacou páskou a nazval ho Desktopom.
To isto nestoji. ľudia stratili svoju tvorivosť, ktorú mávali za čias prvých letov na mesiac a nevidia, čo sa naozaj dá dosiahnúť.
Ja by som napísal niečo podobné ako userspace framebuffer. Ten framebuffer by bol len driver podobne ako vo FUSE filesystem. Existovať by mohol démon - bridge k X aplikáciam. Výhadou by bolo, že by renderovanie virtuálnej konzoly prevzal userspaceframebuffer a nemuseli by sme trpieť keď prepíname z X do konzoly; virtuálne plochy ako virtuálne konzoly, všetko by riadilo jadro, ale nevedelo by o tom.
To isto nestoji. ľudia stratili svoju tvorivosť, ktorú mávali za čias prvých letov na mesiac a nevidia, čo sa naozaj dá dosiahnúť.
Ja by som napísal niečo podobné ako userspace framebuffer. Ten framebuffer by bol len driver podobne ako vo FUSE filesystem. Existovať by mohol démon - bridge k X aplikáciam. Výhadou by bolo, že by renderovanie virtuálnej konzoly prevzal userspaceframebuffer a nemuseli by sme trpieť keď prepíname z X do konzoly; virtuálne plochy ako virtuálne konzoly, všetko by riadilo jadro, ale nevedelo by o tom.
V zápise do blogu neseparujme X a konzolu som ja vyjadril podobne. Projekt Y-Windows zomrel len kôli tomu, že neexistuje skupina ľudí, ktorá by GNU/Linux a zvyšok unixového neba tlačili tým správnym smerom.
ale vážně, různé nové distribuce nám rostou jak houby po dešti, sourceforge registruje hafo nových projektů na věci, které už tu dávno jsou, to by se mezi těmi spoustami nudících se počítačníků nedala utvořit skupinka, která by na tom dělala? - což takhle místo blogování zkusit něco zorganisovat?
Já si naopak myslím, že použití *nixu na běžném desktopu brání úplně jiné věci než je nedostatečný výkon X. Běžnému uživateli to je naprosto fuk. Věci, které potřebují vyšší grafický výkon používají SDL apod.
Použitelnost desktopu je v tom, že mi umožní dělat věci jako pořizování dokumentu, práci s poštou. Tady se nedá dnes nic vytknout. Při brouzdání internetem to už je horší (např. banky a podobné aplikace). A samozřejmě je třeba aby byl zpřístupněn podnikový IS a tady je *nixový desktop většinou vedle. Ovšem, že to není chyba samotného *nixového desktopu, že firma xy neudělá verzi pro *nix xz, ale nic to nemení na výsledku.
vi je přežitek. Rozdíl mezi "stisknu f<" a "chvíli podržím šipku doprava a pak budu pár vteřin čekat, kam jsem se vlastně trefil" je poměrně značný… :-)
vi nepoužitelný. Obvykle v takové situaci skřípu zuby, nastavuji lokální echo a začínám používat ed (ex).
vi se používat dá, jen je potřeba potlačit některé návyky, zejména (v této situaci) smrtící zvyk využívat šipky s autorepeatem.
Autor končil svůj příspěvek úvahou nad tím, že vytvořením jednodužších X dojdeme k lepší použitelnosti Linuxu na desktopu. Je to špatná úvaha. Vůbec nic se nezmění, použitelnost desktopu je v něčem jiném.
Naopak se připravíme o jednu ze zásadních výhod X - nezávislost na jádru systému a síťová transparentnost. NE - X Window není zbytečný moloch, naopak, je to jedna z nejdomyšlenějších koncepcí v IT.
Tiskni
Sdílej: