Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Až do včerejška byla licence GPL, podobně jako naprostá většina svobodných i nesvobodných licencí, podle českého práva neplatná, resp. neúčinná (nebylo např. možné soudně zasahovat proti jejímu porušování). To se změnilo se zákonem č. 216/2006 Sb., který novelizuje autorský zákon a zavádí možnost udělovat licenci i bez explicitního uzavření smlouvy.
Dosud se mohli čeští porušovatelé GPL smát. I když si s kódem chráněný touto licencí (nebo třeba LGPL, BSD, MPL apod.) dělali, co se jim zlíbilo, nemohl jim soud ani nařídit, aby od tohoto jednání upustili. Současně byli v nejistotě také uživatelé, protože vlastně užívali program bez platné licence, a proto jim mohl autor případně přichystat i nějaká nepříjemná opatření.
To už je naštěstí minulostí. Aspoň teď před volbami se zákonodárci chytli za nos a schválili to, o čem se mluví už celou řadu let (zejména od přelomu století). Od nynějška už nebude nutné, aby se pro užití programu explicitně uzavírala smlouva. Stačí, aby autor určil podmínky užití, a uživatel získá právo užít program už tím, že k na tyto podmínky přistoupí.
Novela kromě výše uvedené věci přináší ještě jednu hlavní změnu. Je to přitvrzení v oblasti odstraňování ochran proti kopírování (nebo jinému zásahu do autorských práv). To staví mimo zákon prostředky jako je DeCSS (i když zrovna v tomto případě by to bylo mírně sporné), které byly už dříve v některých státech nezákonné - nyní jsou i u nás. Toto samozřejmě přinese mnohé komplikace, protože mnohdy byly tyto prostředky jedinou možností, jak něco přehrát pod GNU/Linuxem.
I přes onen nepříliš šťastný zákaz jde určitě o přínosný zákon. Autoři (nejen) svobodného softwaru konečně mají k dispozici funkční právní rámec pro své konání.
Tiskni
Sdílej:
Novela kromě výše uvedené věci přináší ještě jednu hlavní změnu. Je to přitvrzení v oblasti odstraňování ochran proti kopírování (nebo jinému zásahu do autorských práv). To staví mimo zákon prostředky jako je DeCSS (i když zrovna v tomto případě by to bylo mírně sporné), které byly už dříve v některých státech nezákonné - nyní jsou i u nás. Toto samozřejmě přinese mnohé komplikace, protože mnohdy byly tyto prostředky jedinou možností, jak něco přehrát pod GNU/Linuxem.
Proč je nutné pod linuxem používat k přehrávání chráněných filmů knihovnu libdvdcss? Vím, že odstraňuje ochranu z dvd, ale jak to řeší programy pro Windows jako třeba PowerDVD? Přece ten film musí také nějak dekódovat!!
Zde je odpověď poněkud složitější. Každý komerční přehrávač DVD je opatřen klíčem (master key), který umožňuje dešifrování obsahu DVD. Za tento klíč resp. za licenci k užití technologií DVD (část z nich je patentována) platí výrobce přehrávače subjektu vlastnícímu práva většinou podle počtu prodaných licencí (resp. kusů přístrojů). To je z pohledu open-source a taktéž z pohledu čínských výrobců DVD přehrávačů docela průšvih.
Věc má druhou stranu. Vzhledem k tomu, že všichni, kdo chtějí přehrávat DVD na Linuxu mají dostatek kvalitních přehrávačů využívajících služeb knihovny libdvdcss, nikdo z komerčních výrobců programů se na tento trh nežene. Šance na prodeje linuxových přehrávacích programů jsou vzhledem k tomuto faktu a též k reálnému počtu desktopových uživatelů rekněme nemotivující. A to je odpověď na současný stav.
Neznám přesně text zákona, ale zeptám se. Je nezákoné používat prostředky, které mimo jiné umožňují obcházení ochrany, k tomu abych medium ne kopíroval, ale pouze přehrával?
Zákon takhle přímo zakazuje dělat si záložní kopie chráněných CD a DVD - medium se škrábne a já jsem v pytli.