Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Neradujte se předčasně, už ty uvozovky naznačují, že funkčnost pod GNU/Linuxem - nebo aspoň čímkoli jiným než MSIE, třeba i jen na Windows - se (aspoň zatím) nekoná. Ale i tak ta změna stojí za zmínku, protože dosavadní úroveň bezpečnosti se za dostatečnou označit nedala.
Kdo má účet u Komerční banky, asi už to ví. Od 25. srpna bude k autorizaci transakcí potřebovat nejen své elektronické klíče, ale i mobilní telefon. Na něj mu totiž přijde autorizační SMS, bez které nikdo nikam peníze nepošle. Jak se ještě zmíním, je to změna dost podstatná, protože nynější způsob autorizace byl docela výhodný pro útočníky různého druhu.
Banky používají různé druhy ověření totožnosti a práva provádět určité operace. Shrňme si nejrozšířenější z nich:
Je zajímavé sledovat, jak různé banky volí různé metody. Např. eBanka (kdysi Expandia Banka) začínala nejprve s autentizační kalkulačkou, pak přidala další metody (mj. TAN přes mobil). Jiné banky mívají nabídku trochu jinou, ale v zásadě už platí, že se vždycky najde nějaká dostatečně bezpečná a současně dostatečně přenositelná metoda. Pouze Komerční banka pokulhává a nabízí pouze verzi s klíčem buď v souboru nebo v chipu, od nynějška také vždy s TAN posílanými přes mobil.
I když samozřejmě pro výběr banky existují i mnohá jiná kritéria, pro leckoho právě tyto věci mohou být důležité. Právě nynější okamžik byl vhodný pro to, aby bylo původní mizerně zabezpečené bankovnictví nahrazeno lepším, které by bylo i přenositelné. Bohužel, nestalo se, banka nenásledovala své konkurenty, kteří v tomto ohledu vykonali velké množství práce, přestože mají třeba podstatně méně klientů, kterých by se to týkalo. Ať si to každý přebere jak chce, ale lze to považovat za důležitý signál pro budoucnost.
Odkazy:
Tiskni
Sdílej:
Btw. ja by som elektronicke bankovnictvo v zivote nepouzil (som totiz programator a viem o com to je).Za nesrovnatelně nebezpečnější považuji platební karty (i když je také používám). Zdaleka ne všude se používá PIN (dokonce ani v mnoha velkých obchodech) a zhruba 4 z 5 pokladních absolutně nekontrolují podpis. Takže stačí ztratit kartu a je vymalováno
Jinak internetové bankovnictví používám především proto, že je to mnohem pohodlnější a rychlejší. Nemluvě o tom, že banky mají poněkud nevhodně volenou otvírací dobu
uz treba to, ze se mi v mozille povede vubec otevrit https://www.mojebanka.cz/InternetBanking/JSPLogin (https://www.mojebanka.cz) je celkem pokrok; uz by pomalu mohlo stacit priohnout identifikaci javy a hura na to."Otevřít" tu stránku v Mozille nebo Opeře už jde poměrně dlouho. Ale to je tak všechno. Je také otázka, jakou úlohu v tom hraje ActiveX.
odchycení hesla keyloggerem mozna na neduveryhodnych strojich, ktere by se ke komunikaci s bankou uz z principu pouzivat nemelyJenže leckdy to v bankách (byl jsem např. svědkem minulý týden v ČSOB) nabízejí s tím, že lze k účtu přistupovat odkudkoliv, třeba z internetové kavárny. Pokud se použije OTP, pak ať na tom stroji má kdokoliv cokoliv, žádnou transakci prostě neudělá. Kromě toho řada domácích uživatelů má na počítači různé červy typu W32/BadTrans (známý např. z někdejší infikace českého NBÚ), které funkci keyloggeru obsahují.
jen že tam tahle možnost chybělaJasně. A zapomněl jsem určitě i na nějaké další možnosti
Velmi pěkný a poučný článek.Díky
V naší firmě jsme již před rokem od KB odešli a nejen kvůli internetovému bankovnictví. Ale pokud se bude KB tvářit, že neexistuje na světě nic jiného než IE a ActiveX, časem bude ztrácet další klienty.Můj pocit je ten, že KB je hodně ovlivněna svou historií, tedy tím, že vznikla roce 1990 odštěpením od SBČS a převzetím podnikové klientely. Takže i když se později vrhla i do retailového sektoru, pro zásadní rozhodnutí bere v úvahu prakticky jen požadavky těch největších klientů - jenže struktura trhu jen dnes úplně jiná než na začátku 90. let. Bývalé státní podniky po privatizaci mnohdy přešly k jiným bankám. Takže se běžně stává, že KB zavede nějakou službu, která je již od počátku technicky zastaralá a nikdo o ni nemá zájem. Samozřejmě i jiné banky mají řadu neduhů, ale většinou netrpí takovou těžkopádností a setrvačností.
Jak je to s tema SMS? Budou zadara? Ci se budou platit? Nebo prechodne obdobi ala pohyby na uctech? Pac to budu potrebovat pouzivat z ciziny a jak to tam bude chodit...Nikde jsem to nenašel. Ale do ciziny by to mělo chodit úplně stejně jako normální SMS.
)) :-@
to ja sem zrovna nedavno musel aktualizovat certifikat, ale nejdriv nejak blbli widle a pak internet banking, treti den jsem byl uspesny. Tak ze mam zase rok klid od KB a widli a co vypravet.