Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
5.9.2006 21:04
| Přečteno: 1226×
| Software
| 
Jako vedlejší efekt jednoho projektu, na kterém pracuji, vzniká i jednoduché C++ rozhraní k technologii inotify. Pro ty, kdo o inotify ještě neslyšeli: umožňuje sledovat události ve filesystému. Rozhraní pro C++ si nyní můžete stáhnout a použít ho pro své potřeby.
Nejdřív bych chtěl říct pár slov o tom, co vůbec je inotify. Je to technologie (umístěná v jádře), která umožňuje sledovat události, které nastanou v souborovém systému. Lze tak např. zjistit, že nám někdo "pod rukama" změnil soubor, že vytvořil nebo zrušil adresář, odpojil filesystém apod. Funguje tak, že se "pověsí" na inode a sleduje, co se tam děje.
Donedávna se v Linuxu k tomuto účelu používala technologie dnotify. Ta má však různé nepříjemné vlastnosti. Nejhorší z nich je nutnost mít na každý sledovaný adresář samostatný souborový deskriptor. Jednak je počet deskriptorů omezený, a také sledování je trochu problém - buď se musí sledovat každý deskriptor zvlášť (při větším počtu problém), nebo používat epoll(), poll(), anebo select(), základním prostředkem byl však signál SIGIO. Při větším počtu sledovaných adresářů si tento mechanismus vezme poměrně dost paměti v jádře. Navíc jsou problémy s výměnnými médii atd.
inotify většinu problémů odstraňuje. Souborový deskriptor stačí jeden, přes něj se pak aktivuje libovolný počet (do výše limitu) sledovaných cest (adresářů i souborů), klidně každá s jinou maskou (filtrem). Události se ukládají do fronty (společné pro souborový deskriptor), odkud je lze vybrat voláním read(). Pro sledování deskriptoru lze použít libovolnou metodu (buď přímo read(), nebo epoll(), poll(), select(), případně signál).
inotify-cxx je C++ rozhraní, které má za cíl zjednodušit použití inotify v programech psaných v C++. Skládá se ze tří tříd. Základní je Inotify, která obaluje souborový deskriptor, kromě toho spravuje také sledované cesty (viz dále) a má vlastní frontu událostí. Dále je tam třída InotifyWatch, představující sledovací "hook". Poslední je pak InotifyEvent, což je událost přijatá z inotify.
Celé to funguje tak, že si stačí vytvořit instanci (nebo více, podle potřeby) třídy Inotify. Pak se vytvoří potřebný počet instancí InotifyWatch a ty se přidají do Inotify. Pro sledování je zatím k dispozici pouze jediná metoda, a to WaitForEvents(), která blokuje do okamžiku, než přijdou nějaké události. Mám v plánu přidat tam další mechanismy sledování. Ohlásí-li WaitForEvents() přijetí událostí, jsou tyto uloženy ve frontě a lze je získávat metodami GetEvent(). Pro pouhé přečtení události (bez odebrání z fronty) lze použít PeekEvent().
V tuto chvíli se jedná o velice časnou verzi rozhraní, kterou budu na základě svých potřeb (a samozřejmě i požadavků jiných uživatelů) dále rozšiřovat a vylepšovat. Nicméně pro odzkoušení to dávám k dispozici již nyní - hlavně proto, že bych chtěl trochu zpopularizovat inotify, což je jedna z moderních věcí, přidaných do jádra teprve nedávno. Račte stahovat.
Rozhraní je k dispozici pod třemi licencemi - GPL, LGPL a X11. Ať si každý zvolí "tu svoji" licenci, pod kterou to bude používat. Ještě upozorním na nutnost mít jednak jádro 2.6.13 a pozdější, a také hlavičkové soubory pro inotify (obsahují rozhraní pro syscall a také definici datové struktury a označení bitů masky událostí).
Tiskni
Sdílej:
5.9.2006 22:48
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz