Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Jako vedlejší efekt jednoho projektu, na kterém pracuji, vzniká i jednoduché C++ rozhraní k technologii inotify. Pro ty, kdo o inotify ještě neslyšeli: umožňuje sledovat události ve filesystému. Rozhraní pro C++ si nyní můžete stáhnout a použít ho pro své potřeby.
Nejdřív bych chtěl říct pár slov o tom, co vůbec je inotify. Je to technologie (umístěná v jádře), která umožňuje sledovat události, které nastanou v souborovém systému. Lze tak např. zjistit, že nám někdo "pod rukama" změnil soubor, že vytvořil nebo zrušil adresář, odpojil filesystém apod. Funguje tak, že se "pověsí" na inode a sleduje, co se tam děje.
Donedávna se v Linuxu k tomuto účelu používala technologie dnotify. Ta má však různé nepříjemné vlastnosti. Nejhorší z nich je nutnost mít na každý sledovaný adresář samostatný souborový deskriptor. Jednak je počet deskriptorů omezený, a také sledování je trochu problém - buď se musí sledovat každý deskriptor zvlášť (při větším počtu problém), nebo používat epoll(), poll(), anebo select(), základním prostředkem byl však signál SIGIO. Při větším počtu sledovaných adresářů si tento mechanismus vezme poměrně dost paměti v jádře. Navíc jsou problémy s výměnnými médii atd.
inotify většinu problémů odstraňuje. Souborový deskriptor stačí jeden, přes něj se pak aktivuje libovolný počet (do výše limitu) sledovaných cest (adresářů i souborů), klidně každá s jinou maskou (filtrem). Události se ukládají do fronty (společné pro souborový deskriptor), odkud je lze vybrat voláním read(). Pro sledování deskriptoru lze použít libovolnou metodu (buď přímo read(), nebo epoll(), poll(), select(), případně signál).
inotify-cxx je C++ rozhraní, které má za cíl zjednodušit použití inotify v programech psaných v C++. Skládá se ze tří tříd. Základní je Inotify, která obaluje souborový deskriptor, kromě toho spravuje také sledované cesty (viz dále) a má vlastní frontu událostí. Dále je tam třída InotifyWatch, představující sledovací "hook". Poslední je pak InotifyEvent, což je událost přijatá z inotify.
Celé to funguje tak, že si stačí vytvořit instanci (nebo více, podle potřeby) třídy Inotify. Pak se vytvoří potřebný počet instancí InotifyWatch a ty se přidají do Inotify. Pro sledování je zatím k dispozici pouze jediná metoda, a to WaitForEvents(), která blokuje do okamžiku, než přijdou nějaké události. Mám v plánu přidat tam další mechanismy sledování. Ohlásí-li WaitForEvents() přijetí událostí, jsou tyto uloženy ve frontě a lze je získávat metodami GetEvent(). Pro pouhé přečtení události (bez odebrání z fronty) lze použít PeekEvent().
V tuto chvíli se jedná o velice časnou verzi rozhraní, kterou budu na základě svých potřeb (a samozřejmě i požadavků jiných uživatelů) dále rozšiřovat a vylepšovat. Nicméně pro odzkoušení to dávám k dispozici již nyní - hlavně proto, že bych chtěl trochu zpopularizovat inotify, což je jedna z moderních věcí, přidaných do jádra teprve nedávno. Račte stahovat.
Rozhraní je k dispozici pod třemi licencemi - GPL, LGPL a X11. Ať si každý zvolí "tu svoji" licenci, pod kterou to bude používat. Ještě upozorním na nutnost mít jednak jádro 2.6.13 a pozdější, a také hlavičkové soubory pro inotify (obsahují rozhraní pro syscall a také definici datové struktury a označení bitů masky událostí).
Tiskni
Sdílej: