Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Jako vedlejší efekt jednoho projektu, na kterém pracuji, vzniká i jednoduché C++ rozhraní k technologii inotify. Pro ty, kdo o inotify ještě neslyšeli: umožňuje sledovat události ve filesystému. Rozhraní pro C++ si nyní můžete stáhnout a použít ho pro své potřeby.
Nejdřív bych chtěl říct pár slov o tom, co vůbec je inotify. Je to technologie (umístěná v jádře), která umožňuje sledovat události, které nastanou v souborovém systému. Lze tak např. zjistit, že nám někdo "pod rukama" změnil soubor, že vytvořil nebo zrušil adresář, odpojil filesystém apod. Funguje tak, že se "pověsí" na inode a sleduje, co se tam děje.
Donedávna se v Linuxu k tomuto účelu používala technologie dnotify. Ta má však různé nepříjemné vlastnosti. Nejhorší z nich je nutnost mít na každý sledovaný adresář samostatný souborový deskriptor. Jednak je počet deskriptorů omezený, a také sledování je trochu problém - buď se musí sledovat každý deskriptor zvlášť (při větším počtu problém), nebo používat epoll()
, poll()
, anebo select()
, základním prostředkem byl však signál SIGIO
. Při větším počtu sledovaných adresářů si tento mechanismus vezme poměrně dost paměti v jádře. Navíc jsou problémy s výměnnými médii atd.
inotify většinu problémů odstraňuje. Souborový deskriptor stačí jeden, přes něj se pak aktivuje libovolný počet (do výše limitu) sledovaných cest (adresářů i souborů), klidně každá s jinou maskou (filtrem). Události se ukládají do fronty (společné pro souborový deskriptor), odkud je lze vybrat voláním read()
. Pro sledování deskriptoru lze použít libovolnou metodu (buď přímo read()
, nebo epoll()
, poll()
, select()
, případně signál).
inotify-cxx je C++ rozhraní, které má za cíl zjednodušit použití inotify v programech psaných v C++. Skládá se ze tří tříd. Základní je Inotify
, která obaluje souborový deskriptor, kromě toho spravuje také sledované cesty (viz dále) a má vlastní frontu událostí. Dále je tam třída InotifyWatch
, představující sledovací "hook". Poslední je pak InotifyEvent
, což je událost přijatá z inotify.
Celé to funguje tak, že si stačí vytvořit instanci (nebo více, podle potřeby) třídy Inotify
. Pak se vytvoří potřebný počet instancí InotifyWatch
a ty se přidají do Inotify
. Pro sledování je zatím k dispozici pouze jediná metoda, a to WaitForEvents()
, která blokuje do okamžiku, než přijdou nějaké události. Mám v plánu přidat tam další mechanismy sledování. Ohlásí-li WaitForEvents()
přijetí událostí, jsou tyto uloženy ve frontě a lze je získávat metodami GetEvent()
. Pro pouhé přečtení události (bez odebrání z fronty) lze použít PeekEvent()
.
V tuto chvíli se jedná o velice časnou verzi rozhraní, kterou budu na základě svých potřeb (a samozřejmě i požadavků jiných uživatelů) dále rozšiřovat a vylepšovat. Nicméně pro odzkoušení to dávám k dispozici již nyní - hlavně proto, že bych chtěl trochu zpopularizovat inotify, což je jedna z moderních věcí, přidaných do jádra teprve nedávno. Račte stahovat.
Rozhraní je k dispozici pod třemi licencemi - GPL, LGPL a X11. Ať si každý zvolí "tu svoji" licenci, pod kterou to bude používat. Ještě upozorním na nutnost mít jednak jádro 2.6.13 a pozdější, a také hlavičkové soubory pro inotify (obsahují rozhraní pro syscall a také definici datové struktury a označení bitů masky událostí).
Tiskni
Sdílej: