Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Jako vedlejší efekt jednoho projektu, na kterém pracuji, vzniká i jednoduché C++ rozhraní k technologii inotify. Pro ty, kdo o inotify ještě neslyšeli: umožňuje sledovat události ve filesystému. Rozhraní pro C++ si nyní můžete stáhnout a použít ho pro své potřeby.
Nejdřív bych chtěl říct pár slov o tom, co vůbec je inotify. Je to technologie (umístěná v jádře), která umožňuje sledovat události, které nastanou v souborovém systému. Lze tak např. zjistit, že nám někdo "pod rukama" změnil soubor, že vytvořil nebo zrušil adresář, odpojil filesystém apod. Funguje tak, že se "pověsí" na inode a sleduje, co se tam děje.
Donedávna se v Linuxu k tomuto účelu používala technologie dnotify. Ta má však různé nepříjemné vlastnosti. Nejhorší z nich je nutnost mít na každý sledovaný adresář samostatný souborový deskriptor. Jednak je počet deskriptorů omezený, a také sledování je trochu problém - buď se musí sledovat každý deskriptor zvlášť (při větším počtu problém), nebo používat epoll(), poll(), anebo select(), základním prostředkem byl však signál SIGIO. Při větším počtu sledovaných adresářů si tento mechanismus vezme poměrně dost paměti v jádře. Navíc jsou problémy s výměnnými médii atd.
inotify většinu problémů odstraňuje. Souborový deskriptor stačí jeden, přes něj se pak aktivuje libovolný počet (do výše limitu) sledovaných cest (adresářů i souborů), klidně každá s jinou maskou (filtrem). Události se ukládají do fronty (společné pro souborový deskriptor), odkud je lze vybrat voláním read(). Pro sledování deskriptoru lze použít libovolnou metodu (buď přímo read(), nebo epoll(), poll(), select(), případně signál).
inotify-cxx je C++ rozhraní, které má za cíl zjednodušit použití inotify v programech psaných v C++. Skládá se ze tří tříd. Základní je Inotify, která obaluje souborový deskriptor, kromě toho spravuje také sledované cesty (viz dále) a má vlastní frontu událostí. Dále je tam třída InotifyWatch, představující sledovací "hook". Poslední je pak InotifyEvent, což je událost přijatá z inotify.
Celé to funguje tak, že si stačí vytvořit instanci (nebo více, podle potřeby) třídy Inotify. Pak se vytvoří potřebný počet instancí InotifyWatch a ty se přidají do Inotify. Pro sledování je zatím k dispozici pouze jediná metoda, a to WaitForEvents(), která blokuje do okamžiku, než přijdou nějaké události. Mám v plánu přidat tam další mechanismy sledování. Ohlásí-li WaitForEvents() přijetí událostí, jsou tyto uloženy ve frontě a lze je získávat metodami GetEvent(). Pro pouhé přečtení události (bez odebrání z fronty) lze použít PeekEvent().
V tuto chvíli se jedná o velice časnou verzi rozhraní, kterou budu na základě svých potřeb (a samozřejmě i požadavků jiných uživatelů) dále rozšiřovat a vylepšovat. Nicméně pro odzkoušení to dávám k dispozici již nyní - hlavně proto, že bych chtěl trochu zpopularizovat inotify, což je jedna z moderních věcí, přidaných do jádra teprve nedávno. Račte stahovat.
Rozhraní je k dispozici pod třemi licencemi - GPL, LGPL a X11. Ať si každý zvolí "tu svoji" licenci, pod kterou to bude používat. Ještě upozorním na nutnost mít jednak jádro 2.6.13 a pozdější, a také hlavičkové soubory pro inotify (obsahují rozhraní pro syscall a také definici datové struktury a označení bitů masky událostí).
Tiskni
Sdílej: