Davinci Resolve (instalace v Linuxu)

3.10.2020 21:42 | Přečteno: 1088× | Linux | poslední úprava: 4.10.2020 16:22

Požadavky Davinci Resolve na HW/OS (instalace v Linuxu)

Stránky podpory BlackMagicDesign, kde lze získat jak free tak placenou verzi Davinci Resolve (dále DR) zmiňují tyto požadavky:

CentOS 7.3
32 GB of system memory
Blackmagic Design Desktop Video 10.4.1 or later
Discrete GPU with at least 2GB of VRAM
GPU which supports OpenCL 1.2 or CUDA 11
NVIDIA/AMD Driver version – As required by your GPU
A minimum NVIDIA driver version of 450.51.06 is recommended.

ad OS)

Zmíněna je distribuce CentOS (verze 7.3). BMD asi vcelku logicky preferuje distribuci odvozenou od RHEL tak jako řada dalších dodavatelů komerčních aplikací (očekávaná stabilita/podpora). Uživateli zhýčkanému možnostmi běžných distribucí by asi relativně spartánská (konzervativní) distribuce pro běžný provoz nestačila. Pro profesionální použití tyto limity OS asi nebudou problémem, předpokládám že DR pracovistě nebude provozovat prakticky nic jiného, minimálně z důvodu efektivního využití časového fondu a nákladného HW v podobě samotného počítače CPU/RAM/GPU/storage/LCD či případných periférií jako jsou např. DR panely.

Osobně jsem DR zkoušel na CentOS, BMD měl(má?) distribuční médium, které nainstaluje přímo CentOS+DR včetně potřebných driverů. Mělo to pár drobných mušek, jako že automatická instalace maže obsah připojených disků(manuální snad ne), nebyl podporován EFI boot a při následné aktualizaci OS se mi rozbíjela kompatibilita s DR.

Pokud se podíváme do požadavků kompatibility například pro BMD capture/playback karty najdeme tam kromě CenOSu 6,7 i Ubuntu 20.04, Debian 10, Fedora 32. Takže podpora CentOSu není exluzivní, pouze si tím asi BMD zužuje nároky ma poskytovanou podporu (při profesionálním nasazení DR).

I když není na jiných distribucích DR oficiálně podporován, přesto se na řadě z nich daří instalaci provést (patrně i vyhovující funkčností/stabilitou). DR je k dispozici ke stažení jako .zip archiv obsahující instrukční manuál v PDF a binární instalační soubor.

Na mém Xubuntu 18.04 se instalace při spuštění binárního souboru úspěšně provede (dvakrát se během ní zeptá na admin password). S tímto způsobem instalace se asi nespokojil Daniel Tufvesson, jež stvořil a udržuje MakeResolveDeb pro každou vyšlou verzi DaVinci Resolve a Davinci Resolve Studio. Tento skript převede instalační binár a vytvoří z něj instalační balíček .deb, jež pak jde instalovat/odinstalovávat běžnými prostředky OS (na deb-based distribucích). Nemám osobní zkušenost s provozem DR na rolling release distribucích, ale i tam asi existují odpovídající postupy. Jak jsem zmínil dříve problém může být i vyšší verze samotného CentOSu, ale i toho se někdo zhostil.

ad 32GB)

Osobně využívám DR na stroji s 32GB(4x8GB@3200CL14, CPU: Threadripper 1950X, GTX 1080Ti + GTX 1660Ti(když jí vytrhnu ze spárů vfio), NVMe/SSD. Pozn. Studio verze umí využít více GK, bezplatná pouze jedno GPU.

ad BlackMagic Design Desktop Video 10.4.1)

Tento požadavek předpokládám souvisí s případným využitím dalšího BMD HW (capture/playback card atd). Ještě do verze 16.1 bylo k zobrazení Clean Feedu (např. výstupní náhled 1:1) nutné použít playback kartu (např. Intensity Pro 4K), od zmíněné verze je možné využít jednoho z výstupů GK. Původní způsob asi stále má své místo, umožňoval přesně definovat parametry zobrazení např. resolution/framerate/subsampling/bit-depth/..., takže kontrolní náhled se mohl lépe shodovat s finálním zobrazením. U využití výstupu GK je režim LCD dán volbou v OS, při snaze na LCD s CleanFeedem zapnout jinou obnovovací frekvenci (24p) než zbylé monitory (60p) to dopadlo eufemisticky řečeno "zajímavě".

ad Discrete GPU with at least 2GB of VRAM)

Při nahlédnutí do požadavků pro Windows je možné zaznamenat podporu i integrovaných GPU (APU,iGPU). Pouze předpokládám, že požadavek na diskrétní kartu v Linuxu je dán rozdílnou úrovní podpory GPGPU(CUDA/OpenCL) ve Windows a Linuxu. DR patří mezi programy kde síla GPU je důležitá stejně či více než CPU (pravda to samé lze asi napsat i o CPU ). Zapojení GPU a to nejen v rámci GPGPU, ale i v rámci využití vestavěných dekódérů/encoderů zlepšuje práci i s originálním materiálem (bez nutnosti vytvoření proxy ... konverze originálního materiálu do redukované formy nižší rozlišení, vhodnější formát). Tam kde chybí vestavěná podpora (H.264/HEVC) nastupují GPGPU dekodéry RED,B-RAW atd. Kromě vlastního výpočetního výkonu GK je důležitá i velikost framebufferu, pro náročnejší vstupy a zpracování se může narazit na limity méně vybavených karet.

Pro orientační představu o výkonu (vzájemném) GK v DR je tu PugetSystem Benchmark (za captchou). Benchmarky jsou typicky v prostředí Windows, ale CPU/GPU load v DR bude asi v Linuxu hodně podobný.

ad ) NVIDIA/AMD Driver version – As required by your GPU

Jak asi řada tuší požadavek DR jsou proprietární ovladače, které patrně jediné splňují nutnou kompatibilitu ohledně GPGPU a asi i přístupu k enc/dec GPU.

Odkaz:

Stažení DR(Studio). Pozn. I když je balík označen jako Update, jde o kompetní instalační balík.

Oficiální fórum BDM.

Príště: zajímavé "DR-oriented" kanály na YouTube.

       

Komentáře

[Max]

Chybělo mi na začátku vysvětlení, co DR je, k čemu slouží atd.
Zdar Max

[PetebLazar]

Myslel jsem, že to je zřejmé z úvodu předchozího postu blogu.

Z dalšího "dílu" to snad bude jasnější.

[Max]

Tak ten jsem minul.
Zdar Max

[Petr Fiedler]

Díky za článek, líbil se mi.

Hele, čteš si to po sobě, než to odešleš? Pokud ne, tak s tím prosím tě začni. Těch chyb je tam fakt dost.

[kol-ouch]

Obdivuji všechny, kteří mají na tohle cit - horší než můj cit na videa je jen můj hudební sluch...

[PetebLazar]

Oni na to mají cit prakticky všichni (psychologie barev), akorát někteří to asi na rozdíl od nás dovedou využít i v opačném směru ... ztvárněná nálada fotografie/filmu prostřednictvím kretivně zvolených barev.

Základy teorie barev položil před léty Johan Wolfgang Goethe (proč mne to nepřekvapuje).

Doporučuji shlédnout toto YT video polské fotografky Joanna Kustra. Popisuje, jak jsme ve vnímání nálady použitých barev(kombinací) prakticky bezbraní. Varování! Po zhlédnutí tohoto videa se již na fotografie a film nebudete dívat stejně jako předtím. Nebudete náladu jen cítit, ale i tušit(vědět) proč. Secrets of color-grading in photography

Doufám, že tu nevznikne nějaká mýlka. Mne na tom všem zajímá především technická stránka věci. Prvopočátek této fascinace ohledně zpracování AV bych datoval někam k roku 1985-86, kdy se mi díky assembleru na C=16 podařilo zaznamenat a následně i přehrát dvě sekundy 8-bitového zvuku skrze připojený MDAC08(8-bitový D/A převodník), A/D převod byl zajištěn softwarově metodou postupné aproximace se vstupem z komparátoru MA741(porovnával vzorkovanou hodnutu signálu s aproximovanou hodnotou na D/A převodníku) a jednoho vstupního bitu informující SW o okamžitém výsledku komparace (vše připojeno přes expansní slot s IO kartou na bázi MOS6522 - ekvivalent i8255). Dosažená užitečná vzorkovací frekvence byla někde v řádu jednotek kHz (64K RAM stačila na sekundy záznamu). Dnes je to prakticky o tomtéž, akorát záznam 4Kp60 v B-RAW formátu produkuje datový tok okolo 400MB/s, takže vlastně moje RAM stačí opět jen na těch pár sekund záznamu.

[Petr Fiedler]

Doufám, že mi pak pomůžeš s výběrem zvukovky

[Max]

Já si pořídil ESI MAYA 44, PCI verze, občas se naskytne možnost a stojí pár korun. Ale je to samozřejmě šidítko, nic profi. Původně jsem chtěl Juli@ XTe, ale v té době jsem nechtěl tolik investovat.
Pro fajnšmekry pak jedině něco externího, to je jasný.
Jinak k té ESI jsem si ještě pořídil sluchátka Sennheiser HD 518, bylo to kolem roku 2013. Před rokem jsem k nim kupoval nový náušníky, jinak kabel a vše okolo je ok. Dobře sedí na uších, žádná blbá upocená koženka atd. Jsou difusně otevřený, takže nejsem 100% tichá myška v koutě, ale poslech dobrý.
Netvrdím, že je to něco super, naopak, je to base, já nemám sluch, takže spousta věcí je mi putna :).
Zdar Max

[Petr Fiedler]

Skoro před 20 lety jsem měl něco podobného tomuto. Akorát, že tohle je "Platinum" a já měl "Platinum II". Na tu dobu to byla pecka. Ta karta tenkrát stála přes 5k Kč. Měla přední panel do 5,25" pozice a dálkové ovládání. Měl jsem tenkrát v pc i tv tuner, takže jsem si pouštěl zprávy s ozvěnou z jeskyně a byl jsem z toho úplně nadšený Něco takového bych chtěl i dnes. Tím myslím ten přední panel a dálkové ovládání. Před pár dny jsem na Heurece hledal, ale nenašel. Dělá se dnes vůbec něco s DO?

[Max]

Zkus se podívat na značky M-Audio, MOTU, Focusrite.
Né, že by měly něco do 5,25, ale krabička u monitoru/na stole není tak zlá věc.
Zdar Max

[Petr Fiedler]

Zkusím, dík.