Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
V tomto prvom zápisku sa budem snažiť objasniť, o čo v tomto projektíku ide.
.
Trochu histórie:
Približne pred dvoma rokmi som si kúpil 2,5" 40GB USB disk. V tej dobe to bolo najlepšie riešenie z hľadiska pomeru cena/výkon/kapacita. Pred dvoma rokmi som mal na desktope ešte WinXP spolu s Mandrivou. Ceny notebookov u nás (SR) boli privysoké a ja som potreboval prenášať dokumenty a pracovať s nimi na rôznych pc. Tak som dokumenty nakopíroval na usb box a doma ich pravidelne zálohoval na disk desktopu. Neskôr sa ukázalo, že mi nevyhovuje software (a jeho nastavenia), nainštalovaný na rôznych PC, na ktorých som v škole alebo inde pracoval.
.
Prenosné aplikácie:
Tak som sa dostal k stránke portableapps.com. Postupne som si na usb disku vybudoval kompletnú sadu prenosných aplikácií v oblastiach: multimédiá, office, internet, hry, a iné. Tieto aplikácie majú všetky nastavenia uložené na usb disku a tak po pripojení disku k PC som získal pracovnú stanicu ako by som bol doma. Postupne som aj doma prešiel na systém práce s aplikáciami na usb disku. Rýchlosť bola vyhovujúca, takže po čase som na mojom windowse nemal takmer nič nainštalované
.
.
Postupný prechod na linux:
Postupom času som však prešiel na linux a nastal problém, čo s dátami a nstaveniami uloženými v aplikáciách ako thunderbird, firefox a ooo. Spočiatku som dáta a nastavenia synchronizoval s dátami v mojom domovskom adresári na desktope. Išlo najmä o záložky a kontakty vo firefoxe a thunderbirde. Toto mi však nevyhovovalo.
.
Nástup Slax-u
Približne pred 1,5 rokom som objavil live distro slax. Vtedy vo verzii 5.x. Po pár dňoch experimentovania som ho nainštaloval na usb disk. Na desktope som stále používal Mandrivu. Postupne som sa so slaxom oboznámil a zistil som, že mi niektoré veci vôbec nevyhovujú. Napr: nefungovala tam 3D akcelerácia, chýbalo tam veľa aplikácií, ktoré som mal v Mandrive. Tak som postupne začal do slaxu pridávať aplikácie a používať ho na usb disku ako úkážku linuxu a záchranný systém.
.
Začiatok LDT
Do slaxu som postupne dopĺňal soft a ovládače na grafické karty ati a nvidia. Problém bol však s detekciou a správnym nastavením v xorg.conf. Tak som s pomocou rád komunity zostavil skript, čo to poriešil. Približne tu sa začal celý tuning slaxu. Postupne som pridával dalšie skripty. Vyriešil som automatické ukladanie nastavení užívateľa a doplnanie softu do slaxu. Neskôr som si uvedomil, že vlastne už väčšinu času všetko robím v slaxovi a Mandrivu na disku ani nezapnem. (medzitým som aj zrušil win). Tak som si povedal, že premením slaxa na prenosnú pracovnú stanicu so všetkým, čo k tomu patrí - ovládače, správa sw, aplikácie a podobne.
.
Hlavé ciele:
Aj naďalej som usb disk používal ako prenosnú pracovnú stanicu a to hlavne na pc s win. Synchronizácia nastavení a dát v aplikáciách je nepraktická. Preto som si stanovil nasledoné zásady:
Využívať multiplatformové aplikácie.
Zdielať nastavenia a dáta aplikácií medzi ich win a lin verziami.
Vyriešiť inštaláciu sw v slaxovi.
Zvýšiť úsporu ram.
maximálne využiť výhody live systému ale aj plnohodnotného linux desktopu.
.
Riešenie
Celý problém som sa rozhodol riešiť nasledovne: V prvom rade vždy vyberám multiplatformové aplikácie. Aj linuxová aj windowsová verzia sú nainštalované na usb disku. Linuxová verzia je vrámci slaxu a windowsová je upravená na portable verziu v oddelenom priečinku. Ďalej mám na disku priečinok "setup" kde majú windowsové aplikácie všetky svoje nastavenia. Jednotlivé linuxové aplikácie majú potom presymlinkované svoje setup priečinky z domovského adresára užívateľa do priečinka "setup" . Celý LDT funguje z fat 32 takže so zápisom nieje problém.
.
Ukladanie nastavení užívateľa v slaxovi som vyriešil vytvorením loopback súboru. Tento súbor sa pri štarte namontuje do domovského adresára užívateľa s prístupom rw. Takto sa celá konfigurácia užívateľa ukladá priamo počas behu systému. Ako som už spomínal, multiplatformové aplikácie majú svoje nastavenia presmerované do setup priečinku na usb disku, aby boli dostupné pre ich win verzie. Jedná sa najmä o tieto aplikácie: opera, psi, mucommander,firefox, thunderbird a dalšie.
.
Ked prídem k pc, na ktorom je potrebné niečo spraviť, bud využijem portable aplikácie na usb disku, alebo ak sa dá rovno reštartujem PC do slaxa (LDT). Na PC čo nepodporujú alebo nekorektne bootujú z usb používam na štart mini boot cd
.
Spočiatku som využíval hlavne moduly so sw zo stránky slax.org. Tie mi však postupne prestali stačiť a začal som si z repozitárov slackware sťahovať dodatočný sw. jeho ručná inštalácia a tvorba modulov bola však zdĺhavá a nepraktická. Navyše riešenie závislostí bolo nekonečné. Na riešenie tohto problému som vytvoril skripty hromadnej konverzie slackware balíkov do modulov, rozbalovanie modulov do priečinkou, ich zlučovanie do jedného modulu a podobne. Na riešenie závislostí som použil správcu sw slapt-get a jeho grafickú nadstavbu gslapt. Cez ňu je možné pohodlne inštalovať sw aj so závislosťami. Následne stačí zadať jeden príkaz a stiahnutý sw sa prekonvertuje do modulov pre slax. (plánujem doplniť o GUI).
.
Šetrenie ramky spočíva najmä v použití loopback súboru pre adresár tmp a presmerovanie zápisu zmien v unionfs do priečinku alebo loopback súboru na usb disku.
.
Výhody / nevýhody
Mojim hlavným cieľom je, aby LDT okamžite po štarte fungovalo najmä po hw stránke. Tiež chcem uľahčiť inštaláciu softu do live distra slax. V LDT sú predinštalované základné aplikácie.
Aj napriek všetkým snahám LDT je stále "len" tuning live distra Slax6 RC7. Veštky skripty po drobnej úprave môžu fungovať aj na inom live distre. Napr ukladanie nastavení užívateľa funguje aj na MCN live a iných.
Hlavné nevýhody:
Vyššie nároky na ram. (min 512MB)
Mierne pomalší štart aplikácií - najmä ooo
Nutnosť mať swap.
.
Hlavné výhody:
Takmer nezničiteľný systém - po reštarte ako nový
Spustiteľný kdekoľvek
Dáta a nastavenia dostupné na takmer akomkoľvek pc
Nezávislosť od sw vybavenia daného pc
.
Záver
Aj napriek tomu, že by sa LDT mohlo zdať ako pokus o vytvorenie vlastného distra nieje tomu tak. Základ LDT tvorí naďalej Slax (modul base a xorg). LDT je len nadstavba - tuning. Za posledné tri mesiace sa celý "vývoj" posunul hodne dopredu. Bol doplnený sw, vytvorené nové skripty a podobne. Súčasné hlavné zameranie LDT je prezentácia a ukážka linuxu s možnosťou plnohodnotnej práce, zálohovanie diskov, testovanie pc a podobne. Celý systém je funkčný z usb disku (kľúča) alebo z interného disku pc. Na jeho štart nieje potrebný zavádzač.
Aktuálna veľkosť vrátane všetkého sw a sk/cz linuxovej dokumentácie je 1,3GB a zmestí sa na mini DVD. Na ploche je tiež inštalátor na usb kľúč.
Web a download: ldt.lnx.sk
web je zatiaľ vo výstavbe, preto obsahuje len základné informácie a download iso obrazov.
V ďalšom pokračovaní sa budem snažiť vysvetliť prácu a administráciu ldt, fungovanie jednotlivých skriptov a podobne.
.
tomolc
Tiskni
Sdílej:
LDT je odjakživa Letní Dětský Tábor...
Jen tak dal, hlavne prosim te zustan kompatibilni se SLAXem, neodchyluj se od nej. Mozna by ses mohl dat k Tomasovi Matejickovi do party a mohly byste SLAX a LDT treba nejak sloucit, nebo by to mohla byt dalsi varianta SLAXu (jako jsou KillBill, Server, Popcorn, Frodo).