V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Minulý týden v sobotu proběhla akce Positive Vibes 4 v olomoucké Envelopě. Jednalo se o Drum And Bass party, které jsem se nejen zúčastnil, ale zahrál si na house stage. Fotky jsou na sídle YT Promotion.
Hlavní hvěždou večera byl londýnský Aphrodite. Byl jsem docela překvapen, takový třicátník v rozevláté košili, hrál velmi pestrý set plný nástupů a různých pecek. V hale bylo totálně narváno a až na problémy s teplotou to byla velmi vyvedená akce. Až jsem z toho na týden onemocněl.
Ten týden jsem se "hrabal" v nejrůznějších věcech na svém Gentoo Linuxu a taky došlo na Portage. Velmi mě štve, jak je tento balíčkovací systém pomalý. Strace ukázal, že kámen úrazu je v adresáři /usr/portage, který se prochází skoro při každé operaci celý.
Ačkoli mi bylo jasné, že díky rsyncu se tohoto uložení vývojáři jen tak nevzdají, jal jsem se zkoumat zdrojový kód systému Portage. Věděl jsem, že je napsaný v Pythonu, takže jsem čekal výborný objektový návrh...
A byl jsem zděšen. Takhle prasácky napsaný program jsem dlouho neviděl. Že je zdroják neuklízený, plný hacků a TODO poznámek by mi ani nevadilo, ale že všechny třídy naplácali vývojáři do jednoho souboru to bylo na mě příliš. Dále pak se mi nezamlouvaly některé "hack"-funkce a ke všemu byl téměř celý kód nedokumentovaný. Korunu tomu nasadila "organizace" výstupů na konzoli:
write( green( "Checking portage...") )
Tomu říkám oddělení uživatelského rozhraní...
Zjistil jsem, že problém rychlosti se již jednou řešil - u stromu závislostí. Je tam možnost použít kromě adresářů s mnoha soubory také formát cpickle nebo anydbm. Ale hlavní bolístka je ve stromu balíčků. Řešení jsem nenalezl.
Open source projekty často potřebují pevnou ruku, někoho, kdo by se ujal těžkého úkolu návrhu programu a dohledu nad dodržováním standardů psaní kódu. Bohužel je až příliš mnoho programů "uháčkovaných".
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
portagefs, který by zachovával možnost klasického procházení souborů na disku, ale pro uložení stromu portage by používal databázi.
/usr/portage, jako by to byly soubory a adresáře (ani by nevadilo, kdyby to bylo o něco pomalejší, než klasický fs). Uvnitř by to samozřejmě byla databáze a emerge by k tomu taky tak přistupoval. Co se týká synchronizace dat, ta se dá udělat přes rsync i u binárních souborů, v tom by neměl být problém.
. Je nějaký takový projekt, nebo se o tom zatím pouze uvažuje?
/usr/portage ?! 4 minuty stará má 84 MB. Nezapletly se do tvého měření adresáře jako "packages" (binární balíčky) a "distfiles" (stažené zdroje) ??