Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Tak k nám do české kotliny přišel podzim a spolu s ním i ohníčky, které děti zapalují po diskuzních fórech, aby jim na internetu nebyla zima. Tady na abíčku se dnes zatápí dřevem z Ubuntu, Novellu, Microsoftu a OOXML.
Asi bych měl spíše bránit Ubuntu, mám k němu pracovně poměrně blízko. Ale raději ne. Pojďme se podívat na smlouvu Novell/Microsoft s menším odstupem a z trochu jiného úhlu.
Jak víme, v USA platí poměrně restriktivní patentový systém. Co to znamená pro svobodný software? (Vycházíme z definice svobodného softwaru na anglické wikipedii.) To znamená, že pokud náš program licencovaný dejme tomu pod GPL porušuje některé patenty, nejen že přestává být svobodným, dokonce se z něj stane software nelegální.
Abych to upřesnil: Přestává býti svobodným díky tomu, že díky porušování patentů už nesmí být dále používán a redistribuován dle libosti, ač je pod GPL. Toto omezení se sice vztahuje jen na území, kde patenty platí (tedy hlavně Spojené státy).
Nyní se podívejme, jaký druh interoperability vlastně smlouva Novellu a Microsoftu přináší. Svobodný software, který porušuje patenty (Microsoftu), nyní přestává býti nelegální. Můžete si ho koupit/získat od Novellu a používat. Problém je, že software prodávaný/distribuovaný Novellem v USA není svobodný, i když je pod GPL. Prostě pravidlo z definice "můžeš rozšiřovat software dál bez přidaných omezení" padá a s ním i svoboda tohoto softwaru.
Příjde mi o hodně jasnější, proč proti této smlouvě FSF tolik brojila. Prostě se jim nelíbí, že jen někdo smí distribuovat některý software pod GPLv2 jako nesvobodný, i když je to jen na omezeném území. Novell samozřejmě nemůže za to, že ten software je v USA nesvobodný, za to mohou patenty. Ani ty se FSF pochopitelně nezamlouvají.
Proč o tom blogovat nyní? Jako na potvoru se nám tu objevuje jméno Miguela de Icazy. Ten vyvinul právě exemplární úkazku softwaru, který je (v USA) nesvobodný, i když je pod GPL. Jmenuje se Moonlight a jsem si jist, že jste o něm již slyšeli.
Jako obvykle závěr patří dotazům z publika. Co si o této situaci myslíte Vy? Je někde moje argumentace chybná? Myslíte si, že je správné GPL software porušující patenty v USA touto cestou "zlegálnit", za cenu toho, že je to stále software nesvobodný (což je podstata oné smlouvy)?
PS: Disclaimer pro naše místní rýpaly: Nikde jsem neřekl, že Novell je špatný. Novell toho udělal pro svobodný software hodně a v tomto zápisku mu to nikde není odpíráno. Snažil jsem se popsat situaci, která nastala po dohodě Microsoft/Novell na půdě Spojených států. Nic víc.
Tiskni
Sdílej:
Mně je zas na zvracení z imbecilních fanatiků jako seš ty... ty si ta poslední osoba co má tady právo mluvit o fanatismu
Novell je špatný.helemese, exeplarni priklad.... btw: Bije novell deti? A cernochy? Nezakopava i stenatka zaziva do zeme? Nemusel jsi mu pujcit zenu, protoze ma pravo prvni noci? Sahnul ti na vyplatu? Posilas mu dane? Stalo te vubec nekdy v zivote to 'zavrzenihodne' konani novellu nejake penize?
Mona jako takového se to netýká, tohle je čistě věc Silverlightu/Moonlightu.V podstatě to samé, co jste řekl o Silverlight/Moonlight, platí pro .NET/Mono. Microsoft na něm má skoro jistě patenty, které (nejspíš) open-source verze porušuje, a tak fakticky má právo ji distribuovat v USA (i jinde) jen Novell či Microsoft. Pokud to vezmeme kolem a kolem a připustíme, že jádro Linux porušuje jeden jediný patent Microsoftu (a jak řekl kyknos, MS má patent na každou hloupost), pak má v USA právo distribuovat Linux jen Novell, Microsoft a ostatní firmy, které s MS podepsaly patentové dohody. Není to skvělé? Off-topic: Jestli GPLv3 skutečně tyhle čachry machry s podpisy smluv dokáže smést ze stolu (jak to popisuje RMS a další), tak to abych o ní začal uvažovat.