Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
V tomto 'článku' budu pojednávat o možnosti jak emulovat virtuální stroj pomocí Qemu
Když jsem nedávno chtěl vyzkoušet v GNU/Linuxu emulaci virtuálního počítače (dále jen VM=Virtual Machine), zkusil jsem najít i nějaký tutoriál v češtině. Žádný jsem nenašel. Proto jsem se zahloubal do manuálu a o některé zkušenosti bych se chtěl podělit. Nedočtete se zde víc než je v manuálu, ale zase to bude česky 
Virtual Machine, neboli hezky česky Virtualní stroj, umožnuje ve spuštěném OS naemulovat další počítač s přesně nastavenými vlastnostmi. Tohoto se většinou využívá, když chcete vyzkoušet nějaký operační systém, ale nechcete ho instalovat, v případě qemu ho můžete použít i k emulaci jiné architektury, např. PPC, SPARC a jiných.
Qemu, narozdíl od vetšiny jiných emulátorů je schopen emulovat i instrukce procesoru jiné architektury než je PC. Konkrétně se jedná o x86, x86_64, ARM, SPARC, SPARC64, PowerPC, PowerPC64, MIPS, m68k. V GNU/Linuxu se dá také použít pouze pro spuštění jednoho programu s jinými instrukcemi. Více o jejich podpoře se můžete dozvědět zde.
Qemu si můžete stáhnout buď jako už zkompilované binárky, nebo si ho zkompilovat sám. Bohužel nejde zkompilovat se čtvrtou řadou GCC, takže zatvrzelí kompiláři budou muset buď downgradovat gcc neko skousnout použití hotových binárek.
Jak bylo výše řečeno, qemu umožňuje emulovat různé architektury, pro každou architekturu je jeden spustitelný soubor. Nás budou zajímat pouze ty, které mají v názvu -system- a samotné binárko qemu určené pro emulaci x86. Tyto slouží k emulaci celého systému, ostatní jsou určeny pouze ke spouštění programů pro jinou architekturu.
Některé paramatry důležité pro práci s Qemu:
-m int -číslo zadané za -m určuje velikost paměti, která bude poskytnuta emulovanému systému
-boot [a,c,d] -určuje, odkud (z jakého virtuálního disku) se bude bootovat: a je disketa, c harddisk, d cdrom
-hda až -hdd image -použije image jako obraz harddisku
-fda a -fdb image -použije image jako obraz diskety
-cdrom image -použije image jako obraz CD, podle manuálu nejde používat zároveň s -hdc
-localtime -nastaví hodiny na lokální čas, jinak se použije použije greenwichský čas z BIOSu
-snapshot -zakazuje zápis do image souborů, pokud je zápis nutný, zapisuje do /tmp
Jako disk se dá použít i existující adresář na vašem filesystému. Stačí zadat jako obraz fat:adresář
Tento přístup je ale pouze pro čtení, takže nastavíme možnost zápisu fat:rw:adresář
A v případě že se jedná o disketu, přibývá ještě floppy:
Takto můžete vytvořit z libovolného adresáře virtuální fat filesystém.
Tak si to pěkně vyzkoušíme třeba při emulaci 64-bitového systému pro MenuetOs:
qemu-system-x86_64 -m 64 -boot a -fda disc-images/M64-034.IMG
A teď něco trochu složitějšího - Syllable:
qemu -m 64 -localtime -snapshot -boot a -hda disc-images/syllable/harddisk.img -hdb fat:/home/lukas/test/ -fda disc-images/syllable/floppy.imgJak je vidět, Syllable má zavaděč na disketě, který potom spouští samotné Syllable, které je uložené jako harddisk.
Vytvoření prázdného image:
Pravděpodobně si budete chtít vytvořit i nějaký obraz disku do kterého budete moci instalovat, to uděláte příkazem qemu-img create jmeno_souboru velikost
Zde existuje mnohem více možností, jako základ toto ale stačí, ostatní odkážu na dokumentaci qemu.
Pokud už Vás nebaví čekat tak dlouho než se nějaká akce v qemu vykoná a přemýšlíte jak to urychlit, je kqemu právě pro Vás. kqemu je proprietární modul pro linuxové jádro (neplést s Kqemu, grafickým frontendem pro KDE), který některé instrukce vykonává přímo na procesoru (pokud je to možné-tj. používáte počítač platformy x86 a tuto platformu zároveň emulujete). To značně zrychluje práci. Pro instalaci kqemu musíte mít stažené zdrojové kódy qemu a jádra. Přesnější popis instalace je v dokumentaci.
V dokumentaci je sice psáno, že pro běh kqemu si musíte zkompilovat i celé qemu, nutné to však není. Binární verze qemu, která je ke stažení na oficiálních stránkách totiž umožňuje kqemu používat. Toto se hodí obvzvláště pro uživatele gcc 4.x.x Protože s gcc 4 nejde qemu přeložit. A teď jak na to:
1.) stáhněte si zdrojáky pro qemu i kqemu
2.) rozbalte zdroje qemu tar zxvf qemu-x.y.z.tar.gz
3.) presuňte se do vyniklého adresáře cd qemu-x.y.z
4.) rozbalte kqemu tar zxvf /tmp/kqemu-x.y.z.tar.gz
5.) spustte ./configure --disable-gcc-check
6.) přejděte do adresáře kqemu cd kqemu
7.) a jednoduše zkompilujte make && make install
8.) spusťte skript install ./install
9.) a máte funkční modul kqemu, často se ale stane, že po opětovném spuštění počítače 'zmizí' potřebné zařízení v /dev takže budete muset spustit skript install znovu.
Tiskni
Sdílej:
Snaha sa ceni. Nevidim dovod clanok odsudit a uz vobec nie ako blogovy zapis - keby vsetky boli taketo
kqemu nebo qvm86? Mně jde pěkně zkompilovat, zavést, chyby to nehlásí, ale žádného zrychlení jsem si nevšiml...
Tak co znamena toto: Could not open '/dev/kqemu' - QEMU acceleration layer not activated u standardnich binarek pokud neni pouzit kqemu?
BTW: Meril jsem rychlost bootu olive: bez modulu asi 1:40 a s modulem asi 1:05 min. Je dost mozny ze to zavisi na halde dalsich faktoru.
uses Dos;
var Old08: Procedure;
const CLK_TCK: LongInt = 0;
procedure New08; interrupt;
begin
inline($9C); Old08;
Inc(CLK_TCK);
end;
procedure StartupTimer;
begin
GetIntVec($08, @Old08);
SetIntVec($08, @New08);
CLK_TCK := 0;
end;
procedure ShutdownTimer;
begin
SetIntVec($08, @Old08);
end;
procedure CPUDelay; assembler;
asm
mov cx,0ffffh
@1: loop @1
end;
{ Returns CPU speed in delays/sec }
function CPUSpeed: LongInt;
var
L: LongInt;
Duration: LongInt;
Multiplier: LongInt;
begin
StartupTimer;
Duration := 0;
Multiplier := 16;
Duration := CLK_TCK;
for L := 0 to Multiplier * 256 do
CPUDelay;
Duration := CLK_TCK - Duration;
CPUSpeed := Round(Multiplier * 256.0 * 55.0 / Duration);
ShutdownTimer;
end;
function ToMHz(Speed: LongInt): LongInt;
begin
ToMHz := Round(Speed * 400.0 / 3265);
end;
var Speed: LongInt;
begin
Speed := CPUSpeed;
WriteLn('Your CPU speed is: ', Speed, ' delays/sec');
WriteLn('That is equal to ', ToMHz(Speed), ' MHz Pentium II (Deschutes)');
end.
S modulem kqemu i bez něj mi to ukázalo přibližně 60 MHz.
Dále jsem zkoušel výpis adresářů celého disku, ten trval v obou případech stejně dlouho. A nakonec jsem zkoušel pakovat nějaká data starým DOSovým RARem, v obou případech to trvalo rovněž stejně dlouho.