BobbleMaze – představení hlavolamu

8.10.2008 12:00 | Přečteno: 2773× | Mohlo by se někomu hodit | poslední úprava: 8.10.2008 14:13

Nedávno jsem v sympatické knížce Konec záhady hlavolamu objevil zajímavý rébus pojmenovaný Písmenkové bludiště od sovětského autora Močalova. Přestože je myšlenka již takových 30 let stará, nevybavuji si, že bych kdy na takový rébus narazil například v nějakém luštitelském plátku. Přitom tento rébus nabízí podobnou zábavu jako louskání Sudoku – jste-li příznivci podobných číselných rébusů, pojďte se seznámit s BobbleMaze, jak jsem si pojmenoval svou lehce modifikovanou­ verzi.

Úkolem rébusu je najít cestu v bludišti obsahující – a to právě jednou – všechna čísla od jedničky po maximální číslo, které se v bludišti vyskytuje. Jednička a maximální číslo představují koncové body cesty, ostatní čísla se v cestě mohou vyskytovat v libovolném pořadí. Cesta vede přes sousední čísla v bludišti, přičemž se počítá pouze sousedství „přes hranu“, nikoliv po úhlopříčce.

Vše nejlépe vysvětlí příklad. Mějme například následující rébus v podobě matice 4×4. V ní máme najít cestu obsahující čísla od jedničky do desítky; z celkového počtu šestnácti čísel tak zde bude šest čísel „falešných“ – do cesty nepatřících.

Koncové body cesty jsou zadány jednoznačně – čísla 1 a 10 se tak v bludišti vyskytují pouze jednou a můžeme si je zakroužkovat.

Nula je vlastně původem falešná jednička nebo desítka – do cesty nikdy nepatří a můžeme si ji rovnou vyškrtnout.

Šestka v pravém dolním rohu se nám tak stává sirotkem – číslem, které již nemůže být průchozím prvkem cesty, neboť do něj již vede pouze jeden platný směr shora. Sirotek nemůže být součástí cesty a proto jej též škrtáme.

Jediná zbylá šestka v pravém horním rohu se tak zákonitě stává součástí cesty. Jelikož má pouze dva sousedy, stávají se i tato sousední čísla součástí cesty – o desítce jsme to již věděli, nově získáváme číslo sedm.

Jelikož je desítka koncovým bodem cesty, tak i čtyřka nacházející se pod ní je sirotkem, kterého vyškrtneme.

Číslo pět se v bludišti vyskytuje pouze jednou a musí tedy být součástí cesty. Jelikož okolní nulu i čtyřku vpravo jsme vyškrtli, budou pro pětku sousedními prvky v cestě jednička nahoře a čtyřka vlevo.

Poslední neoznačená čtyřka v bludišti již do cesty patřit nemůže, a proto ji také škrtáme.

V tuto chvíli již je jasné, že zbytek cesty se „obtočí“ okolo naposledy vyškrtnuté čtyřky. Falešnou devítku a dvojku v posledním řádku matice můžeme pro úplnost vyškrtnout též.

A rébus máme vyřešen!

Pokud vás BobbleMaze zaujalo, můžete si zkusit hledat cestu sami v jednom z dvanácti „dospělých“ bludišt, které nabízím ke stažení.        

Obrázky

Komentáře

[hikikomori82]

Uz viem co mi to pripomina

[Saljack]

Tak já jsem trochu nepochopil o co v té hře šlo. Ale bylo to dost směšný a smutný zároveň.

[Robert Krátký]

Technická: v případech, kdy je zbytečné pod zápiskem zobrazovat náhledy všech obrázků (což je myslím tento případ), je možné využít možnost "nastavit jako skryté", která je dostupná pod odkazem "Správa příloh" v pravém sloupci.

[Jiří Poláček]

Asi bude v redakčním systému chybka, už jsem ty náhledy skrýval dvakrát. Možná to souvisí s tím, že jsem v textu po zveřejnění opravoval jeden překlep.

[koroptev]

Jak vypadalo puvodni zadani? A proc ta nula, kdyz je vzdy zbytecna?

[Jiří Poláček]

Pokud je původním zadáním myšleno to, co se nachází ve zmiňované knize, pak vypadalo tak, že namísto čísel tam byla písmena z definované abecedy. Písmeno A a poslední písmeno abecedy (Z, Ž) se občas v bludišti vysktytovalo vícekrát, nicméně bylo vyznačeno, které z těchto písmen je koncovým bodem. V BobbleMaze je místo falešných koncových bodů nula, abych nemusel počátky cesty speciálně vyznačovat. Jinak přítomnost nul obvykle ulehčuje řešení rébusu, a tedy obvykle není jejich přítomnost zbytečná.

[jam001]

"Úkolem rébusu je najít cestu v bludišti obsahující – a to právě jednou"

Hmm, zaujimave, v tom prvom priklade z pdf som nasiel dve cesty v zavislosti, ktoru 34-ku v pravom hornom rohu vynecham.

[kaaja]

+1

[Jiří Poláček]

Zadání se zabývá eliminací duplicitních čísel ve výsledné cestě, nikoliv počtem řešení. Bohužel zatím se mi nepodařilo přijít na to, jak při generování rébusu efektivně zajistit, aby bylo jen jednom možné řešení – někdy jich je třeba až deset. Nemyslím si však, že by to bylo nějak výrazně ku škodě věci.

[M. Lox]

Třeba u sudoku to nějak určitě zajistit jde, protože je to už v jeho definici: k tomu, aby se čtvercová síť s čísly dala považovat za sudoku, musí být řešení jednoznačné, a i počítačové programy to tak vytořit dovedou.